O Dočasnosti zákona

[log]

Mikim: Neviem, odkial mas ten text, je pomerne dobry a v mnohom sleduje spravne tu stopu, ktoru som vyssie aj ja v liste Galatskom sledoval. Rozdiel je v tom, ze ja som v prispevkoch vyssie vytrvalo sledoval stopu listu Galatskym az do konca (zrusenie zakona a jeho nahradenie Duchom) ale autor vykladu ktory pises, najprv sledoval stopu lisky (list Galatskym) no ked zabocila do lesa dostal strach a zacal sledovat stopu zajaca (Toru) a ked stratil aj zajaca aj lisku, nasiel este stopu bazanta (odkazy na evanjelium) ale nakoniec v tom zmatku nechytil ani toho, zisiel zo vsetkych ciest na ktorych boli treba zostat. V myslienkovom chaose ktory mu zostal este skusil slaby ale casty argument "keby Boh chcel tak by napisal..." alebo "keby Boh nechcel tak by napisal..." co uz je vlastne kapitulaciou na akykolvek vyklad. Takze nie, povazujem vyssie vedenu uvahu za nekorektnu.

[mikim]

Mikim: Neviem, odkial mas ten text, je pomerne dobry a v mnohom sleduje spravne tu stopu, ktoru som vyssie aj ja v liste Galatskom sledoval. Rozdiel je v tom, ze ja som v prispevkoch vyssie vytrvalo sledoval stopu listu Galatskym az do konca (zrusenie zakona a jeho nahradenie Duchom) ale autor vykladu ktory pises, najprv sledoval stopu lisky (list Galatskym) no ked zabocila do lesa dostal strach a zacal sledovat stopu zajaca (Toru) a ked stratil aj zajaca aj lisku, nasiel este stopu bazanta (odkazy na evanjelium) ale nakoniec v tom zmatku nechytil ani toho, zisiel zo vsetkych ciest na ktorych boli treba zostat. V myslienkovom chaose ktory mu zostal este skusil slaby ale casty argument "keby Boh chcel tak by napisal..." alebo "keby Boh nechcel tak by napisal..." co uz je vlastne kapitulaciou na akykolvek vyklad. Takze nie, povazujem vyssie vedenu uvahu za nekorektnu.

Ačkoliv také nesouhlasím se vším co se tam píše, je to oficiální text adventistů sedmého dne ke studiu Galatských, který si může kdokoliv stáhnout a adventisté ho probírají každou sobotu cca 1h a diskutují nad různými texty z Písma (tedy alespoň někteří, ostatní jen sedí a poslouchají, protože tomu třeba nerozumí). Ostaně kdybys byl adventista, věděl bys to.

Z uvedeného v minulém komentáři třeba nesouhlasím s tímto:

V jaké pozici bychom se jako hříšníci nacházeli, kdyby naše ospravedlnění opravdu záviselo na dodržování zákona – na rozdíl od Boží milosti, která nás zachraňuje? V konečném důsledku bychom byli zcela bez naděje na spasení – samozřejmě pokud si odmyslíme ty křesťany, kteří ještě i dnes tvrdí a rozšiřují bludy o tom, že dokážou zachovávat zákon a nehřešit.

Naše ospravedlnění (neboli spasení) závisí samozřejmě na milosti a pokud jsme ji přijali tak i na dodržování Desatera, činění skutků milosrdenství a celé vůle Boží. Kdo říká, že je spasen jen milostí a pak už nemusí nic dodržovat a pomáhat druhým a může hřeširt a nemusí své hříchy vyznávat a činit pokání je jednoduše lhář. Ježíš ve Zj. jasně říká, že jen ten kdo zachovává přikázání Boží a má víru Ježíšovu vejde do Nového Jeruzaléma a bude mít přístup ke stromu života (díky kterému bude moc žít věčně). Stejně tak Ježíš jasně říká u Mt., že ti, kteří nebudou činit skutky milosrdenství a pomáhat druhým, budou na soudu počítání mezi kozly a půjdou do věčného zatracení. A stejně tak říká, že ten kdo hřeší svévolně po poznání pravdy má smůlu a nebude spasený.

Židům 10:26 Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,

Jinak, pokud chceš reagovat na cokoliv co jsem zveřejnil, tak to zkopíruj co se ti nezdá a pak k tomu přidej komentář, když napíšeš nějaké přirovnání, nemusí každý pochopit k čemu to přisuzuješ co a kde to je v daném článku.

V minulém komentáři máš odkaz na všechny kapitoly, které se probírají, já jsem zde zkopíroval tu šestou. Jestli chceš, můžeme založit nové vlákno a probrat to podle jednotlivých kapitol ke Galatským od začátku.

[log]

Ačkoliv také nesouhlasím se vším co se tam píše, je to oficiální text adventistů sedmého dne ke studiu Galatských, který si může kdokoliv stáhnout a adventisté ho probírají každou sobotu cca 1h a diskutují nad různými texty z Písma (tedy alespoň někteří, ostatní jen sedí a poslouchají, protože tomu třeba nerozumí). Ostaně kdybys byl adventista, věděl bys to.

Bol som kedysi adventista a viem to, ale je to uz velmi davno. Nie som veriaci, Biblia ma zaujima ako suhrn teologii/filozofii a historie. Osobny odstup mi umoznil, ze uz nemusim za kazdu cenu obhajovat nejake konkretne cirkevne ucenie (hoci som stale zatazeny adventistickou teologiu). Bibliu mozem citat teraz bez strachu (ze by ma "adventisticky" Boh potrestal za zly vyklad) a to kludne aj tak, ako keby kazdy z autorov mal svoje vlastne ucenie. Ak nieco jednotlivych autorov spojuje, je to to, ze pisu o rovnakom Bohu, ale kazdy pise nieco trochu ine (koniec koncov Ty sam tu striedavo razis teoriu, ze bol Pavol falosny prorok). Samotny fakt, ze kazdy autor pise nieco trochu ine, pripadne ze si otvorene odporuju, este neznamena, ze nic z toho neplati. Moze to znamenat iba tolko, ze veci sa menia a v kazdom case plati nieco ine. Proroctva, ktore raz boli naplnene, k tym sa uz nie je potrebne vracat. Obete, ktore boli obetovane uz nie je potrebne obetovat znovu.

Moja hlavna vycitka proti uvedenemu textu bola ta, ze ak chce niekto studovat list Galatskym, tak by ho mal studovat cely od zaciatku do konca a nie v polovici (kde sa hovori o konci zakona) sa zlaknut a proste skoncit a prepnut sa na inu knihu, pripadne este prelozit odvolavkou na stare zidovske (mimobiblicke) ucenie. Ak studujem Galatskym, tak ma nezaujima Rimskym, ani Lukas, ani Mojzis.

Studovat kazdu knihu o sebe predsa nemoze byt na zavadu ani veriacemu adventistovi. Ak plati premisa, ze vsetky knihy ucia to iste, tak je predsa jedno, ktoru si vyberies. Na jej konci aj tak prides k tomu istemu zaveru. Ale ak tato premisa neplati, tak je dolezite ich nemiesat.

Ale samozrejme neberte ma prilis vazne, mne totiz o nic nejde len o uspokojenie tuzby po poznani

[Milan]

Lída Rohalová napsala:

Desatero (která verze?) vnímám jako něco jiného než Zákon Kristův (co to je?). My dnes již čteme v Bibli o Ježíši a doplňujeme si do Desatera (proč jen do Desatera?) Boží milost, díváme se na to našimi dnešními brýlemi. Tehdy však platilo "Dělej to, a budeš žít."Jednání podle Desatera nevyjadřuje podřízení se Kristovu zákonu. Dá se odpovědět jednoslovně NE.
Nekradením, nesmilněním, nedychtěním atd. vyjadřujeme vnější skutek, a i to je láska k bližnímu. Milujeme-li bližního jako sebe, nebudeme mu činit nic zlého. Ježíš však zachází až do pohnutek a myšlenek lidí, a požaduje po nás, abychom se mezi sebou milovali tak, jako on miloval nás. Což je zase vyšší standard. Nejen milovat bližního jako sám sebe, ale mít sebeobětující lásku jako měl a má Kristus k nám. A to je to, co nám jako věřícím nevěřící nebo lidé "kolem nás" právem vyčítají, protože se toho z naší strany těžce nedostává. Učedníci se mezi sebou příliš nemilují. Proč? Protože to není v lidských silách. Pomoc přichází shůry. A o tom to je, zda o tu pomoc budeme žádat.

Zákon formuje společenství Izraele-lidu smlouvy. Shrnutím Zákona bylo-„Hospodin je jedinečný. Proto ho miluj celým srdcem, celou myslí, vší silou“. Z toho vyplývá i vztah k bližním. Milovat Hospodina znamená zastávat se slabých, znevýhodněných, být milosrdný. Mám za to, že Desatero, je rovněž určitým „shrnutím Zákona“, nebo rozvinutím ústředního vztahu lásky mezi Hospodinem a jeho lidem.
Je-li tedy Zákon pro Izrael rozvinutím příkazu Milovati budeš Hospodina (nebo přikázání Milovati budeš..shrnutím významu Zákona), jak je tomu v případě Kristových následovníků?
Jestliže je mezi Kristem a jeho následovníky uzavřena Nová smlouva, jaké principy a na ně navazující konkrétní ustanovení jsou projevy této smlouvy? Nepatří i sem onen ústřední požadavek Milovati budeš?
Mám za to, že se v otázce Desatera míjíme, nevím, zda záměrně, nebo nepochopením. Má otázka nesměřuje k tomu, zda si jednáním podle Desatera mohu „odškrtnout políčko“ splněno v požadavcích, které na mne klade podřízení se Kristu. Ani k tomu, zda je plnění Desatera alternativou ke spasení Kristovou milostí. Ani k tomu, že formální jednání, bez motivace vírou, bez láskyplného vztahu je prázdné. Neptal jsem se ani na to, zda lze říci: Desatero= přikázání Kristova (Mesiášův Zákon). Neptal jsem se ani na vztah vlastní vůle a „daru shůry“, tedy rozlišování vlastních „zásluh“ a Božího daru.

Vede mne Duch svatý k tomu, aby se má láska ke Kristu projevoval tím, že věřím v jediného Boha Stvořitele, našeho Otce? Zahrnuje láska k Otci také to, že mám v úctě jeho jméno? Vnímám Krista, jako toho, který nám ukazuje obraz Otce, a nevytvářím si své vlastní bohy? Zahrnuje láska k bližním společenství úcty v rodině? Jsou činy vraždy, krádeže a smilstva, nejen dokonané, ale i v podobě myšlenek a slov- závisti, chtivosti a chamtivosti, nenávisti.., porušením této zásady? Samozřejmě, že takovéto jednání a smýšlení nevyjadřuje celou škálu vztahu lásky. Ale ukazuje nám její obrysy. Nebo snad ne?
Záměrně jsem část Dekalogu vynechal, aby vynikl smysl otázky.
Ale nechci od něj utéci. Shodneme-li se, že „do půdorysu“ láskyplného vztahu k Bohu a bližním patří také devět slov z deseti, jak je to s tím čtvrtým?

[log]

Záměrně jsem část Dekalogu vynechal, aby vynikl smysl otázky.
Ale nechci od něj utéci. Shodneme-li se, že „do půdorysu“ láskyplného vztahu k Bohu a bližním patří také devět slov z deseti, jak je to s tím čtvrtým?

Ano pochopili sme, ale suhlasit sa s Tebou neda, lebo stvrte si vylucil neobjektivne.

Stvrte (sobota) zapada uplne presne do tej istej logiky ako tretie (meno) a prve/druhe (monoteizmus).

Ani jedno z prvych styroch sa neda pochopit iba na podoryse "lasky". Vsetky vychadzaju z rovnakej idei, ktora je hned na zaciatku zdoraznena a ako je neskor prizvukovane:
Nebudeš sa klaňať inému bohu, lebo Hospodin, ktorý sa volá Žiarlivý, je naozaj žiarlivý Boh.

[log]

Na okraj (a to uz je ina tema) by som este uviedol ze pre mna najmenej zrozumotelme je tretie (meno). Nehovori to snad ze meno sa nema vyslovit ?

Mali by nam prist na pomoc nasi "vzdialeni bratranci" (Dusan S. a Karol Sch.) co ucia nieco od Svedkov a ozrejmit nam, ze ak Svedkovia nasli prave Bozie meno (o com pochybujem), ale ak, nehovori prikazanie ze sa to meno nesmie pouzivat ?

[Lída Rohalová]

Mám za to, že se v otázce Desatera míjíme, nevím, zda záměrně, nebo nepochopením.

Milane, ono míjení není zcela jistě záměrné. Je to právě z toho důvodu, že dovysvětlujeme jasné věci. Ptala jsem se, zda "Jsem pod Sinajskou smlouvou?" Neptala jsem se, zda jsou/nejsou pod ní křesťané a v jakém rozsahu. Ptala jsem se, zda jsem pod ní JÁ.

Než ti odpovím na další tvé otázky, zkus mi odpovědět:

Jsi pod Sinajskou smlouvou ty osobně?

1. Ano
2. Ne
3. Nelze odpovědět jednoznačně a z jakého důvodu.

Žádná z těcho odpovědí není v osobním vnímání člověka dobře, nebo špatně. Otázkou "Jsem pod Sinajskou smlouvou?" neřeším teď teologickou stránku věci, ale osobní. Protože na základě své odpovědi si člověk pak už svoji teologii dotvoří sám. Ale abych ti odpověděla na svou otázku já, tak já odpovídám - Ne, nejsem pod Sinajskou smlouvou.

Ještě se chci zeptat na toto, takže celkem jen 2 otázky:

Co sleduješ touto diskusí?

1. Obhájení/vysvětlení své teze.
2. Chci znát tvůj názor porozumění Zákonu.
3. Obojí - bod 1, bod 2.
4. Jiné.

Abych ti odpověděla já na svou otázku, tak mně jde o bod 2, ke kterému začnu podle situace přiřazovat bod 1.

Zase, odpovědi nejsou zde vypsány proto, že bych si myslela, že neumíš psát sám, ale pro zjednodušení mého chápaní tvých výpovědí. K nesprávnému porozumění jeden druhému dochází podle mě, protože:

1. Je třeba vymezit pojmy a co kdo pod tím rozumí.

2. Ty jsi muž, já jsem žena. To je otázka, kterou bych nepodceňovala. Na této otázce skončilo jedno mé přátelství - kvůli pojmům a následnému podezírání z toho, co si ten druhý vůbec nemyslel. Nejsem sice úplně vhodnou představitelkou ženského pokolení, ale z té ženy přece jen něco mám.

3. V příspěvcích je zřetelné předporozumění, které máme jeden vůči druhému. Když jsem položila otázku, hledal jsi za ní skrytý záměr. Já jsem zase očekávala, kdy přijdeš "se sobotou".

4. Příspěvky obsahují velké množství otázek, což předurčuje jejich nepřehlednost. Odpovědi se v nich pak ztrácejí. (Jen na okraj se zajímám stále o to "vzduchprázdno" kolem Ducha.)

Závěrem tohoto příspěvku chci říci, že stojím o tvé pochopení Zákona, a já sama jsem ti schopna říct, jak to vnímám já. Toto je o našich osobních preferencích a osobním pochopení. Když budeme chtít vést "teologickou" diskusi, bude nutné jít do veršů. Já jsem ráda, že jsi se ozval, máš na to nějaký názor, velmi ráda si s tebou budu povídat i o sobotě, i o Nové smlouvě.

Napřed tomu ale zkusme dát nějaký systém.

[log]

Diskuse o Zákoně by mohla vyřešit jednoduchá osobní otázka a jednoslovná osobní odpověď.

To by urcite nemohla. Otazka uz vobec nie je ci som ci nie som pod Sinajskym Zakonom (NIE SOM), ale otazka je ze od Pavla nikto nevie, co presne je obsahom noveho- nesinajskeho-zakona (zakon Ducha ak chces)

Je predsa jasne napisane:
11 Keby sa teda dokonalosť dala dosiahnuť prostredníctvom levitského kňazstva, veď na jeho základe dostal ľud zákon, načo by bolo treba ustanoviť ešte iného kňaza na spôsob Melchisedeka a neostať pri kňazstve na spôsob Árona? 12 Veď ak sa mení kňazstvo, nevyhnutne sa musí zmeniť aj zákon. 13 A ten, o ktorom sa to hovorí, je z iného kmeňa, z ktorého nikto nekonal službu pri oltári. 14 Veď je zrejmé, že náš Pán pochádzal z Júdu a vo vzťahu k tomuto kmeňu Mojžiš nič nepovedal o kňazoch.

Ale tento novy zakon je taktiez mozne porusit, ako je dalej vysvetlene:

19 Bratia, keď teda máme smelú dôveru vojsť skrze Ježišovu krv do svätyne, 20 po novej a živej ceste, ktorú nám otvoril cez oponu, čiže cez svoje telo, 21 a keď máme veľkňaza nad Božím domom, 22 pristúpme s úprimným srdcom v plnej istote viery, so srdcom očisteným od zlého svedomia a s telom obmytým čistou vodou. 23 Neochvejne sa pridŕžajme nádeje, ktorú vyznávame, lebo ten, čo nám dal prisľúbenia, je verný. 24 Venujme pozornosť jeden druhému a povzbudzujme sa k láske a dobrým skutkom. 25 Neopúšťajme naše zhromaždenie, ako to majú niektorí vo zvyku, ale sa povzbudzujme, a to tým väčšmi, čím väčšmi vidíte, že sa blíži Kristov deň. 26 Veď ak dobrovoľne hrešíme po tom, čo sme poznali pravdu, nemôžeme počítať s nijakou obetou za hriechy, 27 ale iba s hrozným súdom a žiarou ohňa, ktorý strávi odporcov. 28 Ak niekto poruší Mojžišov zákon, zomrie bez milosrdenstva na základe svedectva dvoch alebo troch svedkov. 29 Uvážte, o čo hroznejší trest si zaslúži ten, čo pošliape Božieho Syna, zneváži krv zmluvy, ktorou bol posvätený, a potupí Ducha milosti

Jsem pod Sinajskou smlouvou? (Ano/ne).

Nie som

Som pod "novou zmluvou" ?
Ano som.

V com presne sa lisi kodex starej zmluvy od novej ?
Neviem

Mozno v nicom ?
Mozno, nevieme.

V sobote ?
Mozno, nevieme.

Preco nevieme ?
Lebo novy zakon nie je zapisany, ale je iba v mysli kazdeho jedneho cloveka. A mysel ma kazdu inu.

[mikim]

Diskuse o Zákoně by mohla vyřešit jednoduchá osobní otázka a jednoslovná osobní odpověď.

To by urcite nemohla. Otazka uz vobec nie je ci som ci nie som pod Sinajskym Zakonom (NIE SOM), ale otazka je ze od Pavla nikto nevie, co presne je obsahom noveho- nesinajskeho-zakona (zakon Ducha ak chces)

Je predsa jasne napisane:
11 Keby sa teda dokonalosť dala dosiahnuť prostredníctvom levitského kňazstva, veď na jeho základe dostal ľud zákon, načo by bolo treba ustanoviť ešte iného kňaza na spôsob Melchisedeka a neostať pri kňazstve na spôsob Árona? 12 Veď ak sa mení kňazstvo, nevyhnutne sa musí zmeniť aj zákon. 13 A ten, o ktorom sa to hovorí, je z iného kmeňa, z ktorého nikto nekonal službu pri oltári. 14 Veď je zrejmé, že náš Pán pochádzal z Júdu a vo vzťahu k tomuto kmeňu Mojžiš nič nepovedal o kňazoch.

Ale tento novy zakon je taktiez mozne porusit, ako je dalej vysvetlene:

19 Bratia, keď teda máme smelú dôveru vojsť skrze Ježišovu krv do svätyne, 20 po novej a živej ceste, ktorú nám otvoril cez oponu, čiže cez svoje telo, 21 a keď máme veľkňaza nad Božím domom, 22 pristúpme s úprimným srdcom v plnej istote viery, so srdcom očisteným od zlého svedomia a s telom obmytým čistou vodou. 23 Neochvejne sa pridŕžajme nádeje, ktorú vyznávame, lebo ten, čo nám dal prisľúbenia, je verný. 24 Venujme pozornosť jeden druhému a povzbudzujme sa k láske a dobrým skutkom. 25 Neopúšťajme naše zhromaždenie, ako to majú niektorí vo zvyku, ale sa povzbudzujme, a to tým väčšmi, čím väčšmi vidíte, že sa blíži Kristov deň. 26 Veď ak dobrovoľne hrešíme po tom, čo sme poznali pravdu, nemôžeme počítať s nijakou obetou za hriechy, 27 ale iba s hrozným súdom a žiarou ohňa, ktorý strávi odporcov. 28 Ak niekto poruší Mojžišov zákon, zomrie bez milosrdenstva na základe svedectva dvoch alebo troch svedkov. 29 Uvážte, o čo hroznejší trest si zaslúži ten, čo pošliape Božieho Syna, zneváži krv zmluvy, ktorou bol posvätený, a potupí Ducha milosti

Jsem pod Sinajskou smlouvou? (Ano/ne).

Nie som

Som pod "novou zmluvou" ?
Ano som.

V com presne sa lisi kodex starej zmluvy od novej ?
Neviem

Mozno v nicom ?
Mozno, nevieme.

V sobote ?
Mozno, nevieme.

Preco nevieme ?
Lebo novy zakon nie je zapisany, ale je iba v mysli kazdeho jedneho cloveka. A mysel ma kazdu inu.

... 26 Veď ak dobrovoľne hrešíme po tom, čo sme poznali pravdu, nemôžeme počítať s nijakou obetou za hriechy, 27 ale iba s hrozným súdom a žiarou ohňa, ktorý strávi odporcov. 28 Ak niekto poruší Mojžišov zákon, zomrie bez milosrdenstva na základe svedectva dvoch alebo troch svedkov. 29 Uvážte, o čo hroznejší trest si zaslúži ten, čo pošliape Božieho Syna, zneváži krv zmluvy, ktorou bol posvätený, a potupí Ducha milosti[/i]

Když dobrovolně hřešíme (současně [b]porušujeme Desatero (zákon Boží)[/b]), po tom co jsme poznali pravdu, nemůžeme počítat s obětí za hříchy.

1 Janův 3:4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.

Římanům 7:7 Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: `Nepožádáš!´

Jakubův 5:16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

Římanům 4:7 `Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.

Římanům 4:8 Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.

Na všech 10 přikázání se upozorňuje i v NZ, aby se neporušovaly, počínaje Ježíšem, konče ap. Janem.

Římanům 6:14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.
Římanům 6:15 Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!
Římanům 6:16 Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.

Každý kdo je pod milostí nehřeší! Existuje však někdo na zemi kdo je pod milostí už od té doby ani 1x nehřešil? Ne ani jeden! A proto tady bude až do konce země a nebe platný zákon (Desatero + další přikázání Ježíšova či dosud platná z Moj. zákona), které pojmenovávají hřích, abychom věděli vůbec, že je to hřích, když se ho dopustíme a již mu neotročili a případné hříchy vyznávali a činili pokání, jinak nás všechny nevyznané hříchy povedou jedině ke smrti!

1 Janův 1:9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Židům 10:26 Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,

Římanům 6:23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

[log]

Milan dal kultivovany, ale nie uplne dosledny vyklad. V mnohych bodoch suhlasim, v kritickych nie.

Židé obdrželi Zákon na Sinaji, po vyjití z Egypta. Zákon nebyl rozdělen tak, jak si jej dnes někteří křesťané vykládají (mezi nimi i část adventistů). Sociální, právní, zdravotní, ceremoniální-oběti, mravní-Desatero

To iba ciastocne sedi. Ale desatoro (Biblia pozna iba pojem "10 slov") bolo v zlatej truhle zmluvy a vsetko ostatne lezalo iba vedla truhly. Takze urcity rozdiel tu je. Hoci asi presne nevieme co bolo tych "10 slov".

Konkrétní ustanovení Zákona-týkající se svatyně, kněžských služeb, postavení žen, práv otroků…se v průběhu času upřesňovala podle proměnlivé situace Izraele. Tato právní ustanovení byla většinou konkrétní a zároveň s řešením ustanovovala i sankce za jejich nedodržení. Na rozdíl od toho požadavky obecné, principiální se odvolávají na Hospodina a jeho svatost a sankce se neuvádějí.

To nesedi, ako vidime v deuteronimiu, trest smrti bol urceny tym co by porusili sobotu, rovnako ako tym co by isli za inym bohom.

Přesto jej od vykladačů Zákona něco odlišuje:
Vykladači Zákona pracují s textem a s tradicí. V jednání podle Zákona spatřují způsob, jak se ztotožnit s Božími požadavky, jak jednat tak, jak si přeje Hospodin.
Ježíš však mluví jako ten, který má moc-tedy jako Zákonodárce. Ze Zákona neubral nic. Přidal však sebe.

Jezis nehovori nikdy ako Zakonodarca. Kde si to v evanjeliu videl, ze by povedal "toto je moj zakon" ? Avsak zrusil vsetko nasilie zo zakona - zrusil tresty (vykladom, ze sudit moze len bezhriesny) a zrusil oko za oko (vykladom absolutneho pacifizmu). Jeho nove ucenie je "milosrdenstvo" namiesto sudu.
Suhlasim s tym, ze k zakonu pridal vela novych veci, takze ho vlastne este rozsiril.

Ježíš přichází a nově vysvětluje základní ustanovení Zákona ve prospěch univerzality Božích dětí. Na příkladu bohatého mladíka a v odpovědi rodině ukazuje, že společenství Izraele, založené na pokrevních svazcích se transformuje do společenství víry.

Tak to je odvazna interpretacia, ako si k tomu dosiel ? Mam za to ze je to cisto tema "rozdavania majetku".

Ústřední už není příslušnost k Abrahamovi, Izákovi, jejich potomkům, rodině…ale příslušnost na základě víry v Ježíše, Mesiáše.

To si z coho vycital ? Zeby toto Jezis niekde povedal ?

přenechal apoštolům- dal jim moc rozvazovat a svazovat, tedy ze známosti Hospodina, z Kristových naučení a z vedení Ducha vytvářet konkrétní právní a sociální řád, organizovat bohoslužby i společenství církve a rozpoznávat, co znamená vyznávat Pána Ježíše Krista k slávě Boha Otce, nabádat k dobrému a bohulibému jednání…

Tak to je velmi odvazna interpretacia. Ako si na to prisiel ? V povodnom vyroku sa hovori o klucoch k nebeskemu kralovstvu a Ty hovoris o konkretnom pravnom a socialnom poriadku ? Nesuhlasi.

Dokud nepochopíme, a nepřijmeme, že místo Zákona pro křesťany zaujal Kristus, vtělené Boží slovo, budeme se dohadovat o to, která ustanovení Zákona musíme dodržovat a která ne.

To uz ale nie je Jezisovo ucenie! Jeho temou bolo nebeske kralovstvo. To, co pises je ucenie Pavla. To Pavol prisiel s tym ze je zruseny zakon.
My sa dohadujeme preto, ze vidime, ze Pavol zrusil Mojzisov zakon (kompletne) ale ustanovil zakon Ducha. Kazdy moze povedat, ze mu Duch hovori nieco ine. A preto sa od Jezisovej smrti az do dnes krestania rozdeluju a hadaju. Problem nie je, ze v strede nie je Kristus, toho ma v strede kazdy. Problem je, ze Duch "hovori kazdemu nieco ine".

jestliže uctíváním Ježíše neuctíváme Otce, pak žijeme v odporu k Hospodinu. Porušujeme základní ustanovení Zákona-víru v jediného Boha. Z vyzdvihovaného Desatera porušujeme celou řadu přikázání.

Kazdy krestan predsa uctieva Syna a Otca. V tom nie je problem.
Preco si znovu vytiahol Mojzisov zakon ked bol Pavlom (nie Jezisom !) zruseny ?

Mám za to, že polemika k Zákonu se často míjí cíle. Zastánci „zrušení Zákona“ jako by neviděli, že v Zákoně jsou kromě konkrétních ustanovení obsaženy principy, které přetrvávají.

Nemame problem s principmi 6 medziludskych prikazani, ale mame problem s principom "monoteizmu a ziarlivosti" prvych 4 prikazani. Ako konkretne naplnit princip Bozej ziarlivosti ? Pavol nam tu nedava navod. A co moderne otazky - klonovanie, eutanazia, homosexualita, islam, pornografia, atd. Daju sa vobec vylozit nejakym principom ? Tym istym principom predsa dochadzame k uplne rozdielnym zaverom ! Z toho dovodu Pavol uci, ze kto veri jednemu, nech nesudi toho, co veri opaku. Dolezite je to, aby si robil to, comu veris. No moze takto fungovat cirkev ? Tot otazka v dnesnej dobe zvlast.

Adventisté zase při obhajobě „Desatera a v něm poznávacího znamení víry (věrnosti)-soboty“ zapomínají na její dobově podmíněné vazby a sociální funkci, horují pro ni tak intenzivně, že Ježíšovo postavení bledne až k nejasným konturám.

Suhlas. Ale ak veria tomu, ze je to z Ducha, preco ich sudit ? Kto veris inemu, nesud toho, kto veri inak (Pavlovo ucenie)