Bible......?

[Neregistrovaný]

Je možné nemoc vyléčit odstraněním symptomů, nebo je třeba odstranit příčinu? A je možné odstranit příčinu, když ji neznáte? Nemoc není podstatou, ale zdraví a to i přesto, že nikdo není zcela zdráv.

[ambassador]

........... nikdo není zcela zdráv.

O jakém zdraví je řeč, když člověk je psychosomatický?

V Bibli je představen ten co má řešení na naši nemoc, jejíž projevy, symptomy jsou ve zlu.
Otázky jsou dobré, ale je potřeba vyjádřit své pochopení.
Říká se, že lékař léčí, ale Bůh uzdravuje.
Božím záměrem je uzdravení člověka a o tom je to v Bibli.

[Neregistrovaný]

Nemoc těla je projevem nerovnováhy na hlubší úrovni bytosti. Dobrý lékař nepředepisuje jen léky, ale vede pacienta k samoléčbě. Nejlepší lékař je pak ten, kterého nepotřebujete. Úplné uzdravení je možné jen nalezením, poznáním a odstraněním konkrétní příčiny. Bůh, který nevede člověka k rozpoznání a vědomému odmítnutí konkrétního osobního projevu zla a nabádá k odkladu řešení na "někdy potom" , je jen neužitečnou abstrakcí.

[ambassador]

Nemoc těla je projevem nerovnováhy na hlubší úrovni bytosti. Dobrý lékař nepředepisuje jen léky, ale vede pacienta k samoléčbě. Nejlepší lékař je pak ten, kterého nepotřebujete. Úplné uzdravení je možné jen nalezením, poznáním a odstraněním konkrétní příčiny. Bůh, který nevede člověka k rozpoznání a vědomému odmítnutí konkrétního osobního projevu zla a nabádá k odkladu řešení na "někdy potom" , je jen neužitečnou abstrakcí.

Velmi zajímavé myšlenky k zamýšlení. Skoro bych úplně souzněl.
Jak se to dělá to vědomé odmítání zla?
Jedna věc je odmítat zlo a druhá věc je jestli se to daří.
Pochopil jsem to správně, že je v moci člověka 100% se ozdravit?

[Neregistrovaný]

Člověk si uvědomí a rozezná zlo v sobě, když spatří narušené vztahy (k sobě, k Bohu a lidem). Zlo je tedy v nezdravém vztahu (náhledu) na sebe ve vztazích. Aby došlo k uzdravení celé bytosti, je třeba se "znovu narodit"/změnit přístup. Předpokladem uzdravení je tedy zvnitřnění, které se projeví i navenek umenšováním potřeb a tužeb vlastního já. Změna v člověku probíhá postupně, nečekejme dramatické teatrální výjevy podmíněné davovou psychozou.

Zlo je jako blok materiálu, který je připraven k opracování. Železná ruda plná příměsí se procesem zpracování očišťuje a vzniká ušlechtilá ocel. Bůh netvoří nic bezúčelně.

K úplnému uzdravení může dojít, ale zároveň platí, že nikdo nevyjde dokud nesplatí do posledního haléře.

[ambassador]

Člověk si uvědomí a rozezná zlo v sobě, když spatří narušené vztahy (k sobě, k Bohu a lidem). Zlo je tedy v nezdravém vztahu (náhledu) na sebe ve vztazích. Aby došlo k uzdravení celé bytosti, je třeba se "znovu narodit"/změnit přístup. Předpokladem uzdravení je tedy zvnitřnění, které se projeví i navenek umenšováním potřeb a tužeb vlastního já. Změna v člověku probíhá postupně, nečekejme dramatické teatrální výjevy podmíněné davovou psychozou.

Zlo je jako blok materiálu, který je připraven k opracování. Železná ruda plná příměsí se procesem zpracování očišťuje a vzniká ušlechtilá ocel. Bůh netvoří nic bezúčelně.

K úplnému uzdravení může dojít, ale zároveň platí, že nikdo nevyjde dokud nesplatí do posledního haléře.

Zajímavé myšlenky, nejsou k zahození, ale budí nové otázky.

Jak se pozná z které "strany" jsou narušené vztahy?
Může se člověk sám "znovu narodit"/změnit přístup?
Kdo a nebo jak se to děje, to opracování?
Kdy časově dojde k úplnému uzdravení?
Co se stane s těmi co se plně neuzdraví?

Jakou spojitost má sebeuzdravení s Biblí?
Jakou "roli" v tom "hraje" Bůh?

[ambassador]

Čím více se čtenáři Bible pitvají v podrobnostech, tím více jim uniká sdělená myšlenka.
Podobně: Čím vice rozmontováváš klasické hodiny, tím spíše končí jejich funkčnost a nejsou
ti k ničemu.
Rozmontuješ-li nějaké sdělení v Bibli na jednotlivé veršíky, tím to sdělení přestává "fungovat".
V podstatě tedy jde už jen o mlácení prázdné slámy.
Kdo nerozumí co je to sdělení, musí tapetovat.

[ambassador]

Jsou jedinci, kteří rádi vysvětlují to, čemu nerozumí a pojmou si to po svém.
Slůvka, veršíky si poskládají podle své představy. Co na tom, že pisatel psal
s jiným záměrem a terminologií dnes chápanou jinak.
Takovým termínem je i slovní výraz nebe.
V náboženské oblasti přežívá určité pojetí, které původní pisatelé měli ve svém slovníku.
Výskyt slova "nebe" přesto dává určitou možnost pochopení že se nejedná o nějakou vyčleněnou část ve vesmírném prostoru či "ne-prostoru".
Člověk nedovedl skloubit existenci Boha bez toho aniž by ho někam usadil, posadil ho na trůn, dal mu poddané......
Záměrem použití těchto různých pozemských slovních vazeb původně nebylo usazení Boha někam, vymezit mu kalendářní rozpis jeho prací a pravomocí.
Křesťané se vždy dostávají do slepé uličky když nejsou schopni přijmout novodobé poznatky v procesu bádání myšlenkového pojetí staré doby a následné nutnosti vyjádřit jinak.

[Dušan Kupecký]

Možná na fóru již bylo citováno, ale zde je zajímavá definice původu zla: http://www.pozitivnisvet.cz/albert-eins ... eexistuje/

[ambassador]

Židovští pisatelé Bible se potýkali s hluboce zakořeněnou pohanskou představou, že všechno má nějakého svého boha a ti spolu soupeří.
Ukázali na to, že vše je podřízeno Bohu Stvořiteli. Tak tedy i zlo spadá pod "pravomoc" Stvořitele.
Odmítali představu dobra a zla navzájem soupeřícího. Zlo vnímali negativně a ukazovali na to, že jen Bůh Stvořitel s ním skoncuje. Vznik zla "zamontovali" do příběhu ve 3 kapitole 1 Moj.

Bible zná jen jednoho Boha představeného ve SZ, který v NZ přišel v těle a Ducha svatého. To je ten jeden Bůh. Boha nelze vzít do lidské pitevny, pak ho tam dělit a porcovat.