Problém je ten, že ateisti sa často nevyčleňujú, ku ktorému spektru ateizmu patria. Ak niekto odmieta Boha Biblie - jeho Slovo, tak ho beriem ako človeka bez Boha v srdci. Prečo by som mal poznať všetky smery a spektrum ateizmu, ak je to vždy len ignorancia Slova, čo povedal zvrchovaný Boh.
Boh nie je závislý na tom, ako človek člení ateizmus a ako presne definuje rôzne jeho formy. Boží pohľad na srdce človeka je rozhodujúci a u Boha je bezbožnosťou všetko, čo človek (aj veriaci) učinil bez ohľadu na Boha a teda tak, ako keby Boh a jeho Slovo ani neexistovalo. No bezbožníkom je každý, ktorého srdce je bez viery vo zvrchovaného Boha a teda bez viery v jeho Slovo. Veriť v to, že nejaký Boh existuje a veriť Bohu – jeho Slovu a teda nasledovať to Slovo – Krista, tak to sú dve rôzne veci. Ak niekto tvrdí, že verí v existenciu Boha, ale súčasne ignoruje to, čo povedal a teda činí opak toho, tak je to z pohľadu Boha rovnakou bezbožnosťou, ako u toho čo tvrdí, že Boh neexistuje.
Ježiš povedal jasne, že nikto nepríde k Otcu, len skrze neho – skrze vieru v Syna Božieho. A nikto nepríde k nemu, ak mu to nie je dané od Otca. Kto neprijal vierou do srdca Slovo Božie – Ježiša Krista, tak nemá v srdci pravého a zvrchovaného Boha a je v Božích očiach bezbožníkom. To znamená, že jeho srdce je bez pravého a teda živého Boha. Ak nemá v srdci Syna, tak nemá v srdci ani Otca a je teda v Božích očiach bezbožníkom. Bezbožnosťou je potom poznačené všetko v živote takého človeka. Ak je srdce bez Ježiša Krista, tak je srdce bez Boha, hoci človek o sebe tvrdí, že verí v nejakého Boha. Zvrchovaný Boh je len jeden. Členenie a definície rôznych smerov ateizmu na Boží pohľad nemá vplyv. Ak je srdce bez zvrchovaného Boha Biblie a teda neverí Bohu, tak je z takýto človek z Božieho pohľadu bezbožníkom.
Problémem to není. Když druhý diskutující řekne, že je ateista a nevymezí se jasně co tím myslí stačí mu položit nějaké otázky (to se zde dělo) a když vám na ně odpoví, tak jeho pohled respektovat a tím jste zjistili blíže s jakým druhem ateismu máte tu čest.
Když mu řeknete že ateisti mají taky své chrámy, kněze a náboženství on vám řekne, že to je blbost že to je jen ,,nevíra v Boha". Tak to berte jako jeho vyznání a nemusíte se s ním hádat o těch jiných antiteistech.
Stejně jako když ateista řekne křesťanovi, že ho serou křížové výpravy a inkvizice a křesťan odpoví, že to nehodlá obhajovat ale že on věří. Tak taky vyznává sám za sebe svou víru a zájmy a nemá smysl mu předhazovat závěry koncilů a vyznání ŘKC nebo kam chodí.
Sice mu to můžete říct - hele to čemu věříš tomu tvoje církev oficiálně ale věří jinak nevadí ti to? a zbytek už je na něm.
Ano rozdíl je v tom, že křesťané jsou velice často členy náboženskýchg organizací jménem církve a do které vstupovali nějakým vyznáním a slibem a ta organizace má často nějaký svůj řád.
Když vaše víra je na štíru s tím řádem nedivte se že na vás jdou ostřejší otázky.
Ateista to nemusí poslouchat protože tím že vyznal pouze že nevěří v Boha nestává se automaticky antiteistou svévolníkem cochcákem hedonistou nebo nihilistou.
Můžete se ho dále ptát na je ho pozitivní životní filosofii ale odpověď vám dát může a nemusí často je to soukromá věc a negativní veřejné vyznání(nevěřím v Boha) nezadává povinnost veřejně vyznat něco jiného pozitivního.
Jestli Bůh je a je biblický tak hledí do srdce a vyslyší raději nihilistického Jóba než chválící a zbožné Elífaze a Viktory.
Jestli je jiný než biblický tak víš houby o tom co udělá Viktore.
A jestli není tak mu to je jedno.
O tom jak to je s Bohem věříme nevíme.
Ale o tom jak to je s lidmi kteří jednají podle své víry to vidíme z jejich chování. U tebe vidíme , že ti je jedno čemu nějaký člověk nevěří a proč nebo čím si prošel. Ani respekt k němu nemusíš mít protože seš/hlásáš něco víc. A vlastně to ani neděláš ty takže se na tebe za to nemůže nikdo zlobit.
Tam směřuje tvoje extrémní víra. (Ale v historii určitě nejsi ojedinělý kdo si z křesťanství vybral právě tohle. A to je třeba moje výtka křesťanství jako ismu - že produkuje tuto pýchu a pocit nadřazenosti.)