A ČO S TÝM?

Přidávám toto vlákno, protože právě dnes se v úkolech sobotní školy probírá část listu Galatským, kde je verš:

Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno právoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon,
vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib. … 19Jak je to potom se zákonem?
Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen
anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3,17.19)

A v částech na ,,pondělí" a ,,středu"

Autoři studijní příručky obhajují výklad, že Ap. Pavel nemluví o tom, že by zákon byl dočasný, právě naopak:

,,Mnozí chápou uvedený text v tom smyslu, že zákon vydaný na hoře Sínaj byl jen dočasný. Začal platit
430 let po Abrahamovi a přestal platit Kristovou smrtí na kříži. Takový výklad je však v rozporu nejen s tím,
co říká Pavel o zákonu v Listu Římanům, ale také s Ježíšovými slovy (Mt 5,17–19)."


Nevidím ten výklad v rozporu s texty, které autoři zmiňují.

Mt 5,17-19 mluví o tom, že nepomine nic ze zákona, dokud se všechno nestane.
O tom, že Ježíš přišel naplnit celý zákon a to popisuje Jan 19,28-30

,,Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“
Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.
Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal."

Protože Matouš 5,17-19 narozdíl od CASD nerozděluje zákon na ceremoniální a morální, tak buď pořád platí vše včetně obětí obřízky atd. a to až do konce nebe a země (druhý příchod) nebo se to naplnilo na kříži, pak se tam ale naplnil celý zákon a to je v souladu s Gal 3, že zákon nás střežil jen do doby než přijde zaslíbený potomek.

A řím 3,31
To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.

Mluví o tom, že i když spravedlnost z víry nahrazuje předchozí laťku spravedlnosti ze zákona, tak to neznamená, že požadavky zákona byly zbytečné. Víra totiž pracuje v souladu s požadavky zákona - věříme totiž, že požadavky zákona naplnil dokonale právě Ježíš a jeho spravedlnost je nám přičtena.

Pavel zde mluví o tom, že lidé ospravedlnění z víry nemusí říkat, že zákon požadavky zákona nebylo třeba naplňovat. NAOPAK BYLO!!!
Nejen, že Musel Ježíš žít život bez hříchu, ale ještě stejně musel platit naši cenu - smrt!!

Ani tento text nemluví o tom, že je ještě dnes určený zákon křesťanům dále jako dozorce, že neskončil, nebo že se jím mají řídit.

Naopak Stejné stanovisko o dočasnosti zákona jaké je v Gal 3,17 a 19 je také v Řím 5,12-14 a 20

Zákon přidán.

Další věta autorů ,,úkolku" je také úsměvná" :

,,Častá chyba, kterou dělají čtenáři těchto veršů v Listu Galatským, spočívá v předpokladu, že výraz
„do doby“ („dokud“ ČSP; „až“ B21) znamená vždy jen dočasnost. Opak je však pravdou."

(následuje mezitextový odkaz na ,,výklad" fráze do doby)

Úplně by stačilo si přečíst kontext kapitoly, kde Pavel vysvětluje co tím měl na mysli.

Jak je to potom se zákonem?
Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen
anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3,19)
......
Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena.
Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.
Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce.(Gal 3,23-25)

Ap. Pavel tedy frází do doby opravdu myslel ,,dočasně" protože po smrti Ježíše a ospravedlnění z víry už opravdu nemáme nad sebou zákon jako dozorce.

V souladu s tím mluví i jiná část epištoly římanům

,,Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří."
(Ř 10,4 ČEP)

Můj závěr tedy je, že autoři celosvětového studijního materiálu buď mají mizerné vykladačské schopnosti, nebo vědomě překrucují význam biblického textu a vytrhávají z kontextu jiné verše, aby podpořili vlastní věrouku.

Přidá se někdo do diskuse?

Tomáš Plechatý napísal:Přidávám toto vlákno, protože právě dnes se v úkolech sobotní školy probírá část listu Galatským, kde je verš:

Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno právoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon,
vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib. … 19Jak je to potom se zákonem?
Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen
anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3,17.19)

A v částech na ,,pondělí" a ,,středu"

Autoři studijní příručky obhajují výklad, že Ap. Pavel nemluví o tom, že by zákon byl dočasný, právě naopak:

,,Mnozí chápou uvedený text v tom smyslu, že zákon vydaný na hoře Sínaj byl jen dočasný. Začal platit
430 let po Abrahamovi a přestal platit Kristovou smrtí na kříži. Takový výklad je však v rozporu nejen s tím,
co říká Pavel o zákonu v Listu Římanům, ale také s Ježíšovými slovy (Mt 5,17–19)."


Nevidím ten výklad v rozporu s texty, které autoři zmiňují.

Mt 5,17-19 mluví o tom, že nepomine nic ze zákona, dokud se všechno nestane.
O tom, že Ježíš přišel naplnit celý zákon a to popisuje Jan 19,28-30

,,Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“
Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.
Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal."

Protože Matouš 5,17-19 narozdíl od CASD nerozděluje zákon na ceremoniální a morální, tak buď pořád platí vše včetně obětí obřízky atd. a to až do konce nebe a země (druhý příchod) nebo se to naplnilo na kříži, pak se tam ale naplnil celý zákon a to je v souladu s Gal 3, že zákon nás střežil jen do doby než přijde zaslíbený potomek.

A řím 3,31
To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.

Mluví o tom, že i když spravedlnost z víry nahrazuje předchozí laťku spravedlnosti ze zákona, tak to neznamená, že požadavky zákona byly zbytečné. Víra totiž pracuje v souladu s požadavky zákona - věříme totiž, že požadavky zákona naplnil dokonale právě Ježíš a jeho spravedlnost je nám přičtena.

Pavel zde mluví o tom, že lidé ospravedlnění z víry nemusí říkat, že zákon požadavky zákona nebylo třeba naplňovat. NAOPAK BYLO!!!
Nejen, že Musel Ježíš žít život bez hříchu, ale ještě stejně musel platit naši cenu - smrt!!

Ani tento text nemluví o tom, že je ještě dnes určený zákon křesťanům dále jako dozorce, že neskončil, nebo že se jím mají řídit.

Naopak Stejné stanovisko o dočasnosti zákona jaké je v Gal 3,17 a 19 je také v Řím 5,12-14 a 20

Zákon přidán.

Další věta autorů ,,úkolku" je také úsměvná" :

,,Častá chyba, kterou dělají čtenáři těchto veršů v Listu Galatským, spočívá v předpokladu, že výraz
„do doby“ („dokud“ ČSP; „až“ B21) znamená vždy jen dočasnost. Opak je však pravdou."

(následuje mezitextový odkaz na ,,výklad" fráze do doby)

Úplně by stačilo si přečíst kontext kapitoly, kde Pavel vysvětluje co tím měl na mysli.

Jak je to potom se zákonem?
Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen
anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3,19)
......
Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena.
Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.
Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce.(Gal 3,23-25)

Ap. Pavel tedy frází do doby opravdu myslel ,,dočasně" protože po smrti Ježíše a ospravedlnění z víry už opravdu nemáme nad sebou zákon jako dozorce.

V souladu s tím mluví i jiná část epištoly římanům

,,Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří."
(Ř 10,4 ČEP)

Můj závěr tedy je, že autoři celosvětového studijního materiálu buď mají mizerné vykladačské schopnosti, nebo vědomě překrucují význam biblického textu a vytrhávají z kontextu jiné verše, aby podpořili vlastní věrouku.

Přidá se někdo do diskuse?

...Mt 5,17-19 mluví o tom, že nepomine nic ze zákona, dokud se všechno nestane.
O tom, že Ježíš přišel naplnit celý zákon a to popisuje Jan 19,28-30

,,Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“
Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.
Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal."

Kde vidíš napsáno u Jan 19.28-30, že Ježíš mluví o naplnění Zákona nebo dokonce celého Zákona? Nic takového tam není napsáno!!!

...Protože Matouš 5,17-19 narozdíl od CASD nerozděluje zákon na ceremoniální a morální, tak buď pořád platí vše včetně obětí obřízky atd. a to až do konce nebe a země (druhý příchod) nebo se to naplnilo na kříži, pak se tam ale naplnil celý zákon a to je v souladu s Gal 3, že zákon nás střežil jen do doby než přijde zaslíbený potomek.

Ano vše kromě obětí, obřízky atd. platí až do příchodu JK nebo do konce země a nebe. Stejně tomu ta věří i dnes židé, kteří také nevěří už ve všech 613 Micvot. Ježíš přece pouze tyto ustanovení, které byly proti nám" přibil na kříž, o ničem jiném jako např., že i Desatero bylo proti nám, se zde nic nepíše.:

[CSP] Ko 2:14 a vymazal (rukou psaný záznam),t13 který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; podstranil jej z našeho středu stím, sže jej spřibil na kříž.a t13 ř.: rukopis; v pozdější ř. se používalo ve významu ‚dlužní úpis‘ a

[KJV+] Col 2:14 Blotting out the handwriting of ordinances that was against us, which was contrary to us, and took it out of the way, nailing it to his cross

[NBK] Ef 2:15 Svým tělem zrušil nepřátelství, [totiž] Zákon přikázání [spočívající] v ustanoveních, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. [Tak] způsobil pokoj. (…ton nomon law twn entolwn of commandments en in dogmasin ordinances…)

V uvedeném textu se Pavel zabývá tím, že nařízení a ustanovení, která dal Bůh Izraeli, aby byla poznávacím znamením ukazujícím na příchod Mesiáše, se začala stávat překážkou pro uskutečnění církevní misie. Tato nařízení, jako například obřízka, obřadní umývání, výroční svátky a obětní systém, Bůh použil proto, aby připravil Židy na příchod Mesiáše. Mnozí Židé překroutili význam těchto symbolů a zvláštní zásluhy přisuzovali symbolu samotnému. Místo toho, aby se zaměřili na jeho význam, zdůrazňovali vnější provádění obřadů. Následkem toho se tato nařízení stala překážkou ve vztazích mezi Židy a pohany, kteří se obřadů nezúčastňovali. Když přišel Kristus, obětní systém, který byl předobrazem jeho příchodu, se naplnil. Pohané, kteří byli „bez Krista“, „odloučeni od společenství Izraele“ a „bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení“ „stali se blízkými pro Kristovu prolitou krev“(Ef. 2x12-13). „Zeď, která rozděluje,“(Ef 2x14-15, neboli soustava pravidel a předpisů daná výhradně Izraeli k tomu, aby poukazovala na příchod Mesiáše, byla stržena dolů. Kristus přišel! Všechny obětní služby a ustanovení ukazovaly ke kříži. A na kříži našli Židé i pohané milost a odpuštění. V Kristu nalézají všichni lidé odpuštění hříchů minulosti a sílu žít správně v přítomnosti. Takže, co bylo odstraněno na kříži? Samozřejmě, že ne Boží věčné, nezměnitelné měřítko morálky, jeho zákon – jeho deset přikázání. S křížem byly odstraněny zákony, které spočívaly v ustanoveních daných výhradně Židům. Tato nařízení se dokonale naplnila v Ježíši Kristu. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den/.

Kolik zákonů platí pro nás (židy, křesťany) dodnes?:

http://zidvpraxi.blogspot.cz/2015/09/micvot.html

zde je všech 613 přikázání a zakázání z nichž část platí pro nás neustále a byly bychom sami proti sobě i samozřejmě proti Bohu, kdybychom je nedodržovali:

https://app.box.com/shared/arxdvd4up2

...A řím 3,31
To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.

Když ap. Pavel ( i když je nejspíše falešným apoštolem nebo alespoň velmi zmateným) mluví o potvrzení zákona, tak má jistě na mysli právě těch zákonů, které zůstaly v platnosti, když věděl, že zákony o obětech už neplatí.

...Jak je to potom se zákonem?
Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen
anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3,19)

trochu připomenutí ve kterém autor říká, že každopádně to nebylo Desatero, které bylo zrušeno, přibito na kříž:

1. Proč byl dán?
Zmíněný verš jasně konstatuje, že „byl přidán kvůli přestoupením“. Myslím, že to odhaluje mnohé, protože čteme např., že „kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.“ (Řím 4,15 KMS). Nikdo nemůže být vinen přestoupením zákona, který neexistuje. V tomto případě jeden zákon zřejmě existoval a byl „přestupován“. Kvůli tomu musel být 430 let po ustanovení Boží smlouvy s Abrahamem přidán nový zákon. A jelikož je zaznamenáno, že Abraham dbal na Boží přikázání a zákon (viz. Gn 26,5), věřím, že tento dřívější zákon, který Abraham zachovával, byl zákon desatera přikázání. Mojžíš se ještě nenarodil, takže to nemohl být jeho zákon! Přestupování desatera přikázání tedy bylo důvodem pro přidání ceremoniálního zákona. Když se na to podíváme blíže, je to logické. Pokud existuje zákon zakazující vraždu a je přestoupen, musí být ustanoven jiný zákon, který stanoví trest za porušení prvního zákona. Znovu opakuji, že desatero neobsahovalo žádné kletby ani soudy (trest), ale Mojžíšův zákon byl charakteristický právě těmito věcmi.
2. Jak dlouho zůstane tento „přidaný“ zákon v platnosti?
Písmo říká: „dokud by nepřišel potomek“. Není sporu o identitě tohoto „potomka“ - nepochybně je to Ježíš. Máme nějaký další důkaz, že zákon, který byl zrušen a přibit na kříž, byl skutečně ten Mojžíšův? Ať to byl kterýkoliv zákon, byl označen jako „rukou psaný záznam, který svědčil proti nám svými ustanoveními“ (Kol 2,14 KMS). O desateru se nikde nemluví jako o ustanoveních. Tento termín ukazuje spíše na místní právní úpravy, které jsou konkrétní a omezené, něco jako obecní vyhlášky, které mají svou působnost pouze na území města. Naproti tomu desatero by se dalo přirovnat k ústavě.

Porušují křesťané zákon nebo ho zachovávají? Zde mluvíme o dvou různých zákonech. Máme Kristův zákon, o kterém říkáme, že je to Nová smlouva, ale Desatero přikázání je zcela jistě v ní zahrnuto. Pak jsou tady určité obřadní zákony.
Avšak většinou v listě Římanům, když Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“
Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“

...,,Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří."
(Ř 10,4 ČEP)

Když je Kristus konec zákona, tak ten zákon musí existovat dodnes, jinak by ta věta byla lživá ne?

A ještě k ap. Pavlovi, který říká, že zákon už neplatí, zatímco Ježíš říká, že ano, je to hned druhé vysvětlování:

Jesus Says The Law Continues, But Paul Says No

http://jesuswordsonly.com/books/175-pau ... jesus.html

Souhlasím s tím, že v Kol 2,14 Ef 2,15 se píše o stejném zákonu jako v Gal 3,17 a 19

Ten dozorce který nás vychovává , ten dlužní úspis, jehož ustanovení svědčila proti nám, ten zákon spočívající v ustanoveních, který tvořil nepřátelství

A dlužní úpis byl vymazán, zákon ustanovení, který byl nepřátelstvím byl zrušen Jeho tělem a dozorce už na sebou nemáme!

OK Mikime.

Ale zatímco podle tebe je to jen ten ceremoniální zákon, tak podle EGW?


31. Zákon v epištole ke Galatským (1SM 233)

Byly mi kladeny otázky ohledně zákona v listu ke Galatským, který zákon svým pojetím je naším vychovatelem a provádí nás ke Kristu. Odpovídám: oba, jak ceremoniální, tak i mravní zákon - Desatero.
viz.
http://www.ellenwhiteova.cz/vybrana-pos ... m-1sm-233/

Nemusím tu snad rozepisovat co to znamená.
Vyřiď si to se svou prorokyní. (Určitě jí to někdo zase falešně připsal jako s těmi desátky viď;-)

Podle Gal 3 dozorce příchodem víry SKONČIL!!!!!!!

Tomáš Plechatý napísal:Souhlasím s tím, že v Kol 2,14 Ef 2,15 se píše o stejném zákonu jako v Gal 3,17 a 19

Ten dozorce který nás vychovává , ten dlužní úspis, jehož ustanovení svědčila proti nám, ten zákon spočívající v ustanoveních, který tvořil nepřátelství

A dlužní úpis byl vymazán, zákon ustanovení, který byl nepřátelstvím byl zrušen Jeho tělem a dozorce už na sebou nemáme!

OK Mikime.
Ale zatímco podle tebe je to jen ten ceremoniální zákon, tak podle EGW?


31. Zákon v epištole ke Galatským (1SM 233)

Byly mi kladeny otázky ohledně zákona v listu ke Galatským, který zákon svým pojetím je naším vychovatelem a provádí nás ke Kristu. Odpovídám: oba, jak ceremoniální, tak i mravní zákon - Desatero.
viz.
http://www.ellenwhiteova.cz/vybrana-pos ... m-1sm-233/

Nemusím tu snad rozepisovat co to znamená.
Vyřiď si to se svou prorokyní. (Určitě jí to někdo zase falešně připsal jako s těmi desátky viď;-)

Podle Gal 3 dozorce příchodem víry SKONČIL!!!!!!!

...Ale zatímco podle tebe je to jen ten ceremoniální zákon, tak podle EGW?

já jsem někde napsal, že vychovatelem je jen ceremoniální zákon?

Jenže jsi ten odkaz EGW asi nečetl pořádně a píše o platném Desateru krásně jak na něj máme pohlížet::

Nemá se pohlížet na zákon Desatera tolik ze strany zákazů, ale z hlediska milosti. Jeho zákazy jsou jistou zárukou štěstí v poslušnosti. Jestliže je přijmeme v Kristu, působí v nás k očištění charakteru a přinese nám věčnou radost. Těm, kteří jsou poslušní, stávají se ochrannou zdí. V zákoně spatřujeme Boží dobrotu k člově-ku a nám jsou zjeveny nezměnitelné zásady spravedlnosti, které nás mají uchránit od zlého, jeho důsledku z přestoupení zákona.

Nemáme pohlížet na Boha tak, že jen čeká, aby potrestal hříšníka za jeho hřích. Hříšník přivolává trest na sebe svým vlastním jednáním, které je počátkem dalšího sledu okolností a ty způsobí konečný výsledek. Každý skutek přestoupení zákona působí zpětně na hříšníka, vyvolává v něm změnu povahy a přispívá k dalšímu již snadnějšímu přestoupení. Člověk se odloučí od Boha, když si vyvolí hřích, sám se oddělí od zdroje požehnání a jistým důsledkem je pád a smrt.

Zákon je projevem Božího myšlení. Když ho přijmeme v Kristu, stává se naším myšlením. Pozvedá nás z vlivu smyslných přání a sklonů i pokušení, které vedou k hříchu. „Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon Tvůj, a nemají urážky." (Ž 119,165)

Kdyby zákon Desatera neplatil tak by to EGW nikdy nenapsala. A v tom co zde napsala ji jednoznačně věřím.

Ap. Pavlovi se nedá věřit vše, protože přijal pravdu i jinou např. od Esejců a nikoliv od Boha a vymýšlí si a staví se v mnohém učení i proti Ježíši Kristu a Evangelium, které hlásá, nazývá jako "své" Evangelium, nikoliv Kristovo. Otázkou je proč to Hospodin dopustil, aby se to ocitlo v Písmu a mátlo nás to od pravdy Kristovy a ostatních apoštolů.

Sobotní škola: „Častá chyba, kterou dělají čtenáři těchto veršů v Listu Galatským, spočívá v předpokladu, že výraz „do doby“ („dokud“ ČSP; „až“ B21) znamená vždy jen dočasnost. Opak je však pravdou. Když žalmista popisuje člověka, který se bojí Hospodina, říká: „Jeho srdce je upevněné, nebude se bát, až jednou pohlédne na své protivníky“ (Ž 112,8; ČSP). Znamená to snad, že když uvidí pád svých protivníků, začne se bát? Určitě ne. Ve Zjevení Ježíš říká: „Jenom se pevně držte toho, co máte, dokud nepřijdu“ (Zj 2,25). Má Ježíš na mysli, že když přijde, nebudeme mu již muset být věrní?“

Ž 112,8 a Zj 2,25, jsou mimo kontext G 3,16-19. Pokud chce SŠ na těch verších poukázat na šíři použití výrazu „do doby“, přidala bych např. vhodnější text z ČSP 2 K 3,14:

CSP 2 K 3,14: Avšak jejich myšlení otupělo. Až do dnešního «dne» zůstává při čtení Staré smlouvy tentýž závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu.

Ve větě je použit stejný výraz, nad kterým autoři SŠ polemizují. V dalším kontextu pak verše pokračují dál, že kdykoli se předčítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci a ten závoj je odstraněn, když se člověk obrátí k Pánu. Tyhle verše mají dokonce i nějakou souvislost s listem Galatským (Gal 5,13).

Nebo by bylo dobré podívat se na použití výrazu „do doby“ přímo v Galatským.

CSP Gal 4,1-2 Říkám však: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od otroka, ač je pánem všeho. 2 Je podřízen poručníkům a správcům až do doby předem určené otcem.

Až nastane doba předem určená otcem, dědic již není podřízen poručníkům a správcům. Vyplývá to z dalšího kontextu. Kontext mluví úplně jasně, jak je v Galatským myšlen výraz do doby – DOČASNĚ! Jak píše Tomáš, čtení kontextu úplně stačí.

Používá-li SŠ výkladovou metodu s Ž 112,8 a se Zj 2,25, tak já použiji třeba tuhle výkladou metodu – na DVOU verších zkusím obhájit výraz „do doby“ ve smyslu jeho DOČASNOSTI. Např. Mt 24,38: Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, až do dne, kdy Noe vešel do korábu,

Potopou lidské radovánky skončily. Akorát že ten verš nezdůrazňuje výraz „do dne“, ale smysl a význam textu je v tom, že příchod Syna člověka bude náhlý. Tato moje "výkladová metoda" je postavená na podpoření mého tvrzení, nikoli na tvrzení samotného textu. Ukazuji tím, jak snadno se dá s textem manipulovat, a chtěla-li bych být mírnější ve výrazech, tak abych některým nekřivdila, tak význam textu se dá velice snadno "přeznačit".

Ale pořád je moje manipulace (či přeznačení?) blíž textu Gal 3,16-19 než výklad autorů sobotní školy s Ž 112,8 a Zj 2,25!

CSP Lk 1,20: A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“

Zachariášovo mlčení jednoho dne skončilo, bylo tedy dočasné. Pro své tvrzení si prostě najdu verše, které chci. Ale pokud se toto děje v oficiální příručce sobotní školy, tak si s tím mohli dát větší práci, aby to vypadalo aspoň důvěryhodněji.

Závěrem konstatuji, že pokud by autoři SŠ nesouhlasili s mým výkladem, jejich výklad je úplně stejný.

Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..

ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..

Já rozumím výrazem zákon Sinajskou smlouvu obsaženou v knihách mojžíšových, ale i šířeji všechny knihy SZ
protože někdy Pavel cituje např z Izajáše (1 Kor 14,21 odkaz na Iz 28,9) a říká zákon, nebo Ježíš z žalmů a říká zákon (Jan 10,34 citace Žalm 82,6) nebo Pavel z genesis (Gal 4,21-22 citace z Gn 16).

Když něco neplatí, znamená to, že se nemusím řídit podle těchto nařízení, protože nejsou určená mne, neznamená to ale ani, že jsem vyzýván k opaku těch nařízení.

Pavel na mnoha místech říká např. :
,, zemřeli jste zákonu abyste se mohli oddat Kristu."
,,Nesloužíme staré smlouvě podle litery ale nové podle Ducha oživujícího."
Nejste už pod zákonem, ale pod milostí, neznamená to ale že máme hřešit, aby se rozhojňovala milost.
Hříchu jste přece zemřeli, jak byste v něm mohli teď žít.
Když jste zemřeli světu, myslete na nebeské věci, ne na pozemské.
Proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli poznat, co je Bohu milé, dokonalé atd.
(v několika variantách se opakuje)
Oblečte si nového člověka
Nejsem už pod zákonem, ale mým zákonem, je Kristus.
Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce. dobrého svědomí a z upřímné víry.
Ovocem Ducha je láska, radost, dobrota, pokoj, sebeovládání, dobrotivost, věrnost, tichost
Láska je trpělivá, laskává, nezávidí, nevychloubá se není domýšlivá, atd. atd.

A sám Ježíš říká, Jako já jsem miloval vás milujte jedni druhé.

Myslím, že v kontextu zákona (Staré smlouvy) není správné používat výraz dodržovat. To spíše naplnit.
,,Kdo miluje naplnil zákon."

Proč to ,,všechny" církve učí nevím, ale věřím, že je omyl, že je to znovu smíchání dospělého života z vděčnosti smíchané s dětským přístupem, dodržuje příkazy a zákazy. Ale tys stejně myslel desatero (krom soboty) jinak celý zákon dodržovat církve rozhodně neučí.
A zákon přece nejde rozdělovat.

V křesťanství zákon hraje úlohu na počátku, kdy přivádí hříšníka ke Kristu a usvědčuje z hříchu, ačkoliv to už dnes dělá i Duch Svatý.
V křesťanství zákon hraje i tu roli, že vysvětluje, proč za nás musel Ježíš Kristus zemřít, že tedy naše záchrana nebyla levná.

P.S. pro Mikima, nemyslím si, že by Ambassador stál o odpovědi od někoho, kdo NEpředpokládá dočasnost zákona, takže si svůj výklad můžeš ušetřit, stejně ho asi všichni dopředu +- známe.

Tomáš Plechatý napísal:

ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..

Já rozumím výrazem zákon Sinajskou smlouvu obsaženou v knihách mojžíšových, ale i šířeji všechny knihy SZ
protože někdy Pavel cituje např z Izajáše (1 Kor 14,21 odkaz na Iz 28,9) a říká zákon, nebo Ježíš z žalmů a říká zákon (Jan 10,34 citace Žalm 82,6) nebo Pavel z genesis (Gal 4,21-22 citace z Gn 16).

Když něco neplatí, znamená to, že se nemusím řídit podle těchto nařízení, protože nejsou určená mne, neznamená to ale ani, že jsem vyzýván k opaku těch nařízení.

Pavel na mnoha místech říká např. :
,, zemřeli jste zákonu abyste se mohli oddat Kristu."
,,Nesloužíme staré smlouvě podle litery ale nové podle Ducha oživujícího."
Nejste už pod zákonem, ale pod milostí, neznamená to ale že máme hřešit, aby se rozhojňovala milost.
Hříchu jste přece zemřeli, jak byste v něm mohli teď žít.
Když jste zemřeli světu, myslete na nebeské věci, ne na pozemské.
Proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli poznat, co je Bohu milé, dokonalé atd.
(v několika variantách se opakuje)
Oblečte si nového člověka
Nejsem už pod zákonem, ale mým zákonem, je Kristus.
Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce. dobrého svědomí a z upřímné víry.
Ovocem Ducha je láska, radost, dobrota, pokoj, sebeovládání, dobrotivost, věrnost, tichost
Láska je trpělivá, laskává, nezávidí, nevychloubá se není domýšlivá, atd. atd.

A sám Ježíš říká, Jako já jsem miloval vás milujte jedni druhé.

Myslím, že v kontextu zákona (Staré smlouvy) není správné používat výraz dodržovat. To spíše naplnit.
,,Kdo miluje naplnil zákon."

Proč to ,,všechny" církve učí nevím, ale věřím, že je omyl, že je to znovu smíchání dospělého života z vděčnosti smíchané s dětským přístupem, dodržuje příkazy a zákazy. Ale tys stejně myslel desatero (krom soboty) jinak celý zákon dodržovat církve rozhodně neučí.
A zákon přece nejde rozdělovat.

V křesťanství zákon hraje úlohu na počátku, kdy přivádí hříšníka ke Kristu a usvědčuje z hříchu, ačkoliv to už dnes dělá i Duch Svatý.
V křesťanství zákon hraje i tu roli, že vysvětluje, proč za nás musel Ježíš Kristus zemřít, že tedy naše záchrana nebyla levná.

P.S. pro Mikima, nemyslím si, že by Ambassador stál o odpovědi od někoho, kdo NEpředpokládá dočasnost zákona, takže si svůj výklad můžeš ušetřit, stejně ho asi všichni dopředu +- známe.

Vidím, že ti všichni houfně odpovídají, místní znalci Písma, tak píši zase já něco okolo Zákona Desatera:

Zákon Boží tvoří Desatero + ceremoniální přikázání a ustanovení, v době EGW se o tom všichni hádali, co znamená Zákon např. ke Galatským, jedni tvrdili, že to je jen ceremoniální zákon, jiní, že jen mravní, a EGW dostala hned na to vidění, že jsou zde pod pojmem zákon obsaženy oba zákony s důrazem na mravní Desatero ( viz Patriarchové a Proroci, „Zákon a soudy“).
Ježíš i všichni apoštolové zcela zřetelně v Písmu kromě Pavla učí o platnosti Desatera přikázání v NZ s tím, že tímto zákonem budeme i souzeni.
I apošt. Petr varoval před bezzákonným jednáním, správně slůvko ATHÉSMOS překládá jen málokterá Bible:
KB: 2 Petrův 3:15 A Pána našeho dlouhočekání za spasení mějte, jakož i milý bratr náš Pavel, podle sobě dané moudrosti, psal vám,
16 Jako i ve všech epištolách svých, mluvě v nich o těch věcech. Mezi nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchžto neučení a neutvrzení natahují, jako i jiných Písem, k svému vlastnímu zatracení.
17 Vy tedy, nejmilejší, to prve vědouce, střeztež se, abyste bludem těch nešlechetných lidí nebyli pojati a nevypadli od své pevnosti.

[PNS] 2 Pe 3:17 Když tedy, milovaní, máte předem toto poznání, střežte se, abyste s nimi nebyli odvedeni omylem těch, kteří vzdorují zákonu, a neodpadli od své vlastní stálosti.

[Russian Synodal 1876] 2 P 3:17 Итак вы, возлюбленные, будучи предварены о сем, берегитесь, чтобы вам не увлечься заблуждением беззаконников и не отпасть от своего утверждения,

(NRSV) 2 Pe 3:17 You therefore, beloved, since you are forewarned, beware that you are not carried away with the error of the lawless and lose your own stability.

[TR+] 2Pe 3:17 umeij oun agaphtoi proginwskontej fulassesqe ina mh th twn aqesmwn planh sunapacqentej ekpeshte tou idiou sthrigmou

Prof. Dr. S. Ch. Schirlitz, Řecko-německý slovník k Novému zákonu (1893), str.10
Řecky: ATHÉSMOS – (THESMÓS = das Gesetz, (Zákon), gesetzlos, (bezzákonný), gesetzwidrig handeln (činící na odpor zákonu, protizákonný, 2 Petrova 2x7, 3x17

Vávlav Prach, Řecko-český slovník (1942), str. 18:
ATHÉSMOS = nezákonný

Shrnutí:
Apoštol Petr nás varuje před lidmi, kteří některá místa v dopisech apoštola Pavla překrucují a to hlavně ty statě, jež se dotýkají Božího zákona, a upozorňuje, že tento blud se bude vyskytovat i v budoucnosti. Z 2P 3.17 jasně vyplývá, že se ap. Petr nemýlil a jeho slova platí žel i pro ty překladatele, kteří se záměrně nedrželi standardně normativního textu /řeckého originálu/ uvádějíc volné, oslabené a pravému významu vzdálené termíny. Výrok ap. Petra však platí především pro ty kdo spisy ap. Pavla překrucují za účelem znevážení Božího Desatera.
[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní. (…agiaj holy entolhj commandment)

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele, (…kai and thj of the twn the apostolwn apostles hmwn of us entolhj commandment tou of the kuriou Lord kai and swthroj Savior)

Ježíš Kristus dodržel jako člověk na zemi každé přikázání Desatera, a ukázal, jak má být zachováváno a jehož je i jako Stvořitel autorem či spoluautorem (se svým Otcem). Ježíš neměl rád ty, kteří nedodržují zákon!!!:

[KB1613] Mt 7:23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. /pozn. správně přeloženo ANOMÍA = bezzákonností/ (anomianLAWLESSNESS.[IGNT])

[NBK06] L 16:17 Spíše však pomine nebe a země, než aby přestala platit jediná čárka Zákona!

[NBK] Mt 15:6 A tak jste zrušili Boží přikázání kvůli své tradici.


Stará smlouva musela zaniknout, protože lidé nedokázali vše sami dle zákona zachovat a nikdo nikdy nebude spasen podle staré smlouvy.

V Nové smlouvě máme nově zákony zapsány v mysli a srdci a dodržujeme je nikoliv, protože musíme, ale protože Ježíše Krista milujeme stejně, jako milujeme své bližní, proto i říká apošt. Pavel, že zákon je svatý a duchovní:

[KB1613] Ř 7:12 A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.

[KB1613] Ř 7:14 Víme zajisté, že zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. (…o the nomoj law pneumatikoj spiritual estin is…)
Pokud by bylo desatero přibito na kříž, mluvil by Pavel takovým vřelým jazykem o jeho dokonalosti a duchovnosti? Nemluvil o zákonu, jehož platnost skončila. Řekl, že „zákon JE svatý… …zákon JE duchovní“. Jinými slovy, tento zákon byl velice živý a naprosto funkční v době, kdy Pavel psal římské církvi. Naproti tomu rukou psaná ustanovení popisoval minulým časem – „BYL proti nám… …BYL nám nepřátelský“. Je jisté, že nemluvil o stejném zákonu. Jeden se týká současnosti, druhý minulosti.

O jakém zákonu nebo části zákona zde apošt. Pavel mluví?
[KB1613] Ř 13:8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, zákon naplnil, (…nomon the law..)
[KB1613] Ř 13:9 Poněvadž to přikázaní: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázaní, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. (…entolh commandment…)
[KB1613] Ř 13:10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost zákona jest láska. (…nomou of the law…)

Bůh, jelikož je Bůh lásky, vytvořil zákon na lásce založený.

Když dodržujeme Jeho přikázání, skrze moc Svatého Ducha konajícího v nás, dokazujeme tím naši lásku k Bohu (dodržováním prvních čtyř přikázání) a k našemu bližnímu (dodržováním posledních šesti).
Dodržováním soboty milujeme nejen Boha, ale i naše bližní, kterým v sobotu dáváme svobodu od práce podle 4. přikázání!!!
Bůh se dívá do srdce, např. hřích v srdci či jen pohledem, to nebylo nějaké nové zpřísnění Zákona Ježíšem v NZ, to už znal i SZ:
Jób 31:1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

Láska není náhradou Zákona, ale jeho naplněním.

Ostatek:

Ostatek byl už v době Eliáše:

Římanům 11:2 Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Což nevíte, co praví Písmo o Eliášovi, když vypráví, jak si stěžuje Bohu na Izrael?
3 `Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili; já jediný jsem zůstal, a i o mou duši usilují.´
4 Co mu však Bůh odpověděl? `Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem.´
5 Tak i v nynějším čase zůstal zbytek lidu podle vyvolení z milosti.

Dnes je ostatkem ten kdo přijal Ježíše Krista a Jeho víru a chce žít, tak jak žil On, koná skutky, které mu Ježíš připraví a drží se Ježíšových slov v Písmu:

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.

Církve ale ani jedinci, které nesplňují tyto základní podmínky, nemohou být považovány za ostatek.


Pozemská truhla, na kterou si už nikdo nikdy nevzpomene (…až na Wyatta):

Jeremjáš 3:16 I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.

Nebeská truhla smlouvy originál v současné době:

Zjevení Janovo 11:19 I otevřín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smlouvy jeho v chrámě jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a země třesení, i krupobití veliké.

[CEP2001]Tu se otevřel Boží chrám v nebesích, a bylo v něm vidět schránu jeho smlouvy; rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemětřesení(b) a hrozné krupobití.

[CSP]Tu byla otevřena cBoží svatyněa [, která je] v nebi, a byla vidět schránab jeho smlouvy v jeho svatyni; nastaly blesky,c hlasy a hromy, [zemětřesení] a veliké krupobití.

[Pavlik_CZ]A Boží chrám v nebi byl 311 otevřen a ukázala se v jeho chrámě schrána jeho 312 úmluvy 313, i nastaly blesky a hlasy 131 a hromy a zemětřesení 97 a veliké krupobití.

Nebeská truhla smlouvy nemůže být prázdná, jinak by nemohla být nazvána truhla smlouvy!

Truhla smlouvy ve SZ obsahovala hlavně desky svědectví (Desatero):
[KB1613] Ex 25:16 A dáš do truhly svědectví, kteréž dám tobě.
[Sicher] Ex 25:21 Dej víko na schránku nahoru a do schránky vlož [desky] svědectví, které ti dám.
NBK] Ex 34:28 Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, aniž jedl chléb nebo pil vodu. A na ty desky napsal slova smlouvy, [totiž] deset přikázání.

Další důkaz o tom, že je Desatero (Svědectví) v nebi:
Zjevení Janovo 15:5 Potom jsem uviděl: V nebi byla otevřena svatyně stánku svědectví.

ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..

Pojem "zákon" má v kontextu Bible poměrně široké využití - celý Starý Zákon, zákon vydaný na Sinaji, zákon víry atd. Zkus dát verš, který máš na mysli, abychom ho mohli konkrétně rozebrat; zda máš na mysli verš z úkolku nebo dáváš obecné otázky.

Předpokládám, že tě asi nejvíce zajímá "platnost" Desatera. Ale můj předpoklad může být mylný, proto se ptám.

Já si pod pojmem "zákon", o kterém teď píšu, představuji Desatero + další nařízení dané na Sinaji.

Pokud řekneme, že "zákon neplatí", nelze ho přestoupit, ani porušit. Výraz "neplatí" není podle mého názoru šťastný. Lepší je výraz "naplnit". V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět. Je to něco jako když se dospělý muž nechává stále opečovávat matkou, na které je možná finančně a psychicky závislý, a ona určuje směr jeho života. Matka mu brání "dospět" a začít se chovat jako dospělý muž. Něco, co bylo dobré do určitého věku, je už později na škodu.

Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

Když jsem byla krátce po odchodu z adventismu, obdržela jsem telefonát, že jak si to teď představuji, jestli hodlám krást, vraždit atd., že co si vůbec o sobě myslím. Novozákonní učení nedovoluje ani krást, ani vraždit. Žádný bod z Desatera není dobrovolný, naopak, podmínky jsou podstatně zpřísněny, "mravní norma" je nastavena mnohem výš. Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné. Sobota byla rituální záležitost + ukazovala na Krista.

V Bibli se zdůrazňuje svoboda v Kristu, což neznamená, že si můžeme dělat co chceme. Naopak, svoboda se nemá stát záminkou pro tělo. Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat. Neobrácený člověk se ptá, co všechno "může nedodržet".

Nevím, proč "všechny" církve učí, že je Desatero stále "platné", to by bylo dobré promluvit si s faráři a zástupci těch církví. Mám za to, že je to z toho důvodu, že vnímají, že principy z Desatera jsou nadčasové a "morálně etické". Problém církví je ten, že si nevyjasnily, co je "smlouva" a zda ta "smlouva" pro ně platí a co všechno z té smlouvy platí dnes. Vybralo se z toho jen Desatero a pak jsou z toho zmatky. Další důvod, proč se to dnes učí, může být ten, že církve mají strach, že pokud odbourají Desatero, lidé se "morálně zkazí". Nebudou mít nějakou normu chování. To je myšlení, které lidem příliš nepomůže k duchovnímu dozrávání.

Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zatím odpovídám obecně. Jestli máš zájem o konkrétní vyjádření k určitým veršům, stačí říct.

Mikim:

Každý nemá čas sedět denně na internetu 24 hod. Někdy člověk cestuje, jindy není doma, atd. Nemusíš mít dojem, že pokud neodpoví co nejdříve, nemá o to vůbec zájem. I kdyby ten člověk odpověděl až za týden, není třeba si myslet, že to musíš zachraňovat

Lída Rohalová napísal:

ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..

Pojem "zákon" má v kontextu Bible poměrně široké využití - celý Starý Zákon, zákon vydaný na Sinaji, zákon víry atd. Zkus dát verš, který máš na mysli, abychom ho mohli konkrétně rozebrat; zda máš na mysli verš z úkolku nebo dáváš obecné otázky.

Předpokládám, že tě asi nejvíce zajímá "platnost" Desatera. Ale můj předpoklad může být mylný, proto se ptám.

Já si pod pojmem "zákon", o kterém teď píšu, představuji Desatero + další nařízení dané na Sinaji.

Pokud řekneme, že "zákon neplatí", nelze ho přestoupit, ani porušit. Výraz "neplatí" není podle mého názoru šťastný. Lepší je výraz "naplnit". V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět. Je to něco jako když se dospělý muž nechává stále opečovávat matkou, na které je možná finančně a psychicky závislý, a ona určuje směr jeho života. Matka mu brání "dospět" a začít se chovat jako dospělý muž. Něco, co bylo dobré do určitého věku, je už později na škodu.

Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

Když jsem byla krátce po odchodu z adventismu, obdržela jsem telefonát, že jak si to teď představuji, jestli hodlám krást, vraždit atd., že co si vůbec o sobě myslím. Novozákonní učení nedovoluje ani krást, ani vraždit. Žádný bod z Desatera není dobrovolný, naopak, podmínky jsou podstatně zpřísněny, "mravní norma" je nastavena mnohem výš. Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné. Sobota byla rituální záležitost + ukazovala na Krista.

V Bibli se zdůrazňuje svoboda v Kristu, což neznamená, že si můžeme dělat co chceme. Naopak, svoboda se nemá stát záminkou pro tělo. Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat. Neobrácený člověk se ptá, co všechno "může nedodržet".

Nevím, proč "všechny" církve učí, že je Desatero stále "platné", to by bylo dobré promluvit si s faráři a zástupci těch církví. Mám za to, že je to z toho důvodu, že vnímají, že principy z Desatera jsou nadčasové a "morálně etické". Problém církví je ten, že si nevyjasnily, co je "smlouva" a zda ta "smlouva" pro ně platí a co všechno z té smlouvy platí dnes. Vybralo se z toho jen Desatero a pak jsou z toho zmatky. Další důvod, proč se to dnes učí, může být ten, že církve mají strach, že pokud odbourají Desatero, lidé se "morálně zkazí". Nebudou mít nějakou normu chování. To je myšlení, které lidem příliš nepomůže k duchovnímu dozrávání.

Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zatím odpovídám obecně. Jestli máš zájem o konkrétní vyjádření k určitým veršům, stačí říct.

Mikim:

Každý nemá čas sedět denně na internetu 24 hod. Někdy člověk cestuje, jindy není doma, atd. Nemusíš mít dojem, že pokud neodpoví co nejdříve, nemá o to vůbec zájem. I kdyby ten člověk odpověděl až za týden, není třeba si myslet, že to musíš zachraňovat

...V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

Asi jsi nečetla můj komentář, jinak bys nemohla napsat zase takovou blbost, Ježíš nenastavil vyšší principy až ve své době působení jako člověka na zemi, ty už znal před tísíci léty Job, který věděl, že se nemá dívat chtivě na pannu, takže to platilo už dávno ve SZ:

Jób 31:1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

...V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět.

Zase úplná hloupost, ne nadarmo se říká ženám ať raději mlčí

...Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

A opět stejná blbost, myslet si, že JHWH dal lidem spolu se svým Synem Desatero, aby se rozmohl hřích, nepila jsi nic včera?
Desatero jako součást zákona nám dal, abychom vůbec hřích poznali a naopak jeho zachovávání vede k životu, jak říká sám Ježíš, něco co vede k životu nemůže být dáno současně k rozmnožení hříchu, naopak každý kdo Desatero poznal již nehřeší:

[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní. (…thrhson keep taj entolaj commandments)
[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
[KB1613] Mt 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

stejně tak to říká i zákoníkovi, říká mu, že se má řídit zákonem, aby obdržel věčný život:
[KB1613] L 10:25 A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
[KB1613] L 10:26 A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš? (…en in tw the nomw law ti What gegraptai is written…)
[KB1613] L 10:27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého. (…bližního svého…stejně viz Lv 19:18)
[KB1613] L 10:28 I řekl mu: Právě (správně) jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.


... Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné.

Ha ha ha...

[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých

[KB1613] Ex 31:14 Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.

Od té doby ani Bůh-JHWH ani jeho Syn Ježíš Kristus nijak zachovávání soboty nezlehčili. To si zlehčují a omlouvají na dobrovolné zachovávání až dnešní "křesťané", kteří ve skutečnosti Boha a Jeho PRAVDU nepoznali.

...Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat.

Ano, takže až bude opravdu obrácená, budeš mít v srdci a mysli zapsány dosud všechny platné Mojžíšovy zákony + přikázání Desatera, které Bůh JHWH ani Ježíš Kristus dodnes nikdy nezrušili. A co nebylo zrušeno, neustále platí.

...Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zase totální hloupost (ta druhá část), když svůj zrak obracíš k Ježíši, chceš s láskou dodržovat všechny Jeho přikázání, protože v tom je láska jako jejich konec obsažena:

[KB1613] 1 Tm 1:5 Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

Od počátku jsme slyšeli DESATERO, to umí pochopit i dítě, jen bývalí adventisté a jim podobní ne!