Tomáš Plechatý napísal:Pro Mikima:
Nechci se do tohoto tématu nějak více zaplétat, ani příliš nevěřím, že bych tě mohl já přesvědčit (z dřívější zkušenosti)
ale snad ti pomohu trochu otevřít oči jak to vidí jiní lidé:
Když je zpochybněna mravnost a konání nějaké historické osoby (EGW), která už nežije, tak se pro rozsouzení používají jako důkazy ,,svědci".
Tedy nejprve ti ,,očití" tedy ti kdo to zažili. protože ani oni už nežijí, tak se používají jejich zaznamenaná svědectví, dnes i zvukové nahrávky, dříve psaná. Jako např. apoštolové svědčili o událostech které zažili, později už svědčily jejich záznamy o těch událostech.
Z tohoto pohledu je Dudley Marvin Canright jeden z ,,očitých svědků".
Můžeš namítnout, že je zaujatý, ale měl bys vytáhnout proti němu jiného ,,svědka"
Kniha ,,EGW a její kritici" je
1) Vydaná cca kolem roku 1951 tedy dávno po smrti EGW.
Je Vydaná autorem, který v době, kdy se narodil bylo EGW už bylo 70 let a v době její smrti mu bylo teprve 18let. Asi sotva s ní mohl mít navázaný osobní vztah a trávit společný čas, aby jí poznal.
Většinu událostí, o kterých Canright píše a zažil je tedy Francis Nichols nezažil. Canright odešel z církve 10 let před autorem té knihy, co jí doporučuješ.
2) Ta kniha je také zaujatá!
Ta kniha je napsaná a vydaná člověkem, který byl celý život adventista, editor adventistických periodik, jeden z editorů Biblického komentáře vydaného církví a také členem srpávní rady ,,Ellen White Estate" což je institut, který EGW nechala zřídit, aby po její smrti dále dohlížel na šíření a obhajobu jejího díla.
Také sám za život vydal další obranou knihu: ,,Proč věřím v Ellen Whiteovou (1964)"
Takže pro tebe píšu - tvoje ohánění se touto knihou budou brát střízlivě myslící věřící asi trochu s rezervou, protože je naprosto jasné, že ten autor podle životopisu ani nemůže psát jinak, když byl celý život ve službách církve a žil z platu této církve. Z jeho práce také vyplývá, že není historik, ale spíše apologeta.
To už je věrohodnější přístup např. George Knighta, který je historikem a v církvi i nějakou dobu nebyl, než se vrátil.
Nakonec ještě zopakuji:
Svědectví se nedá uargumentovat apologií, maximálně lze postavit proti němu odporující svědectví.
...Nechci se do tohoto tématu nějak více zaplétat, ani příliš nevěřím, že bych tě mohl já přesvědčit (z dřívější zkušenosti)
ale snad ti pomohu trochu otevřít oči jak to vidí jiní lidé:
Nemohl bys mne přesvědčit ani otevřít oči, protože jednoduše nemáš pravdu

, opíráš se pouze o člověka Canrighta, který se stal ješitný, pyšný a domýšlivý po svém odchodu z casd po roce 1887. Asi mu ruplo v bedně! Nechal se zmanipulovat falešným učením, kterému uvěřil a které potom hlásal mezi baptisty a metodisty. V roce 1903 se chtěl vrátit k adventistům, ale řekl příteli D. W. Reavisovi je příliš pozdě, že je už ztracen, ztracen. Pýcha ho srazila z vedoucího kazatele se slušným platem až na dno. Prostě vždycky chtěl být "někým", na tom si vždy zakládal, evidentně mu chyběla pokora.
...Z tohoto pohledu je Dudley Marvin Canright jeden z ,,očitých svědků".
Kdyby Canright mluvil pravdu o EGW, mnoho adventistů i neadventistů v té době by to jistě potvrdilo! A nikdo proti ní nikdy nebyl!
...Kniha ,,EGW a její kritici" je
1) Vydaná cca kolem roku 1951 tedy dávno po smrti EGW.
Je Vydaná autorem, který v době, kdy se narodil bylo EGW už bylo 70 let a v době její smrti mu bylo teprve 18let. Asi sotva s ní mohl mít navázaný osobní vztah a trávit společný čas, aby jí poznal.
Ty jsi tu knihu asi nečetl viď? V té knize autor vyvrací celkem úspěšně všechny obvinění proti ní a to na základě dokumentů, které jsou dodnes k dispozici. Nic si sám nevycucal z prstu. D.M. Canright také vydává knihu Život paní Bílé (vydávají) až dva měsíce po Jeho smrti v roce 1919, kde ji kritizuje. Už v roce 1933 psal proti lžím Canrighta, W. H. Branson v Review and Herald.
...2) Ta kniha je také zaujatá!
Ta kniha je napsaná a vydaná člověkem, který byl celý život adventista, editor adventistických periodik, jeden z editorů Biblického komentáře vydaného církví a také členem srpávní rady ,,Ellen White Estate" což je institut, který EGW nechala zřídit, aby po její smrti dále dohlížel na šíření a obhajobu jejího díla.
Také sám za život vydal další obranou knihu: ,,Proč věřím v Ellen Whiteovou (1964)"
Ta kniha vyvrací všechna obvinění na EGW a je logické, že ji napsal adventista. Neadventista by těžko měl přístup ke všem dokumentům ze kterým měl možnost čerpat.
...Takže pro tebe píšu - tvoje ohánění se touto knihou budou brát střízlivě myslící věřící asi trochu s rezervou, protože je naprosto jasné, že ten autor podle životopisu ani nemůže psát jinak, když byl celý život ve službách církve a žil z platu této církve. Z jeho práce také vyplývá, že není historik, ale spíše apologeta.
To už je věrohodnější přístup např. George Knighta, který je historikem a v církvi i nějakou dobu nebyl, než se vrátil.
Nakonec ještě zopakuji:
Svědectví se nedá uargumentovat apologií, maximálně lze postavit proti němu odporující svědectví.[/quote]
No to je ale jen Tvůj názor, kterým se tady oháníš, jestli byl Francis více historik než apologeta a naopak mi je upřímně úplně jedno, důležitý je pro mne obsah jeho knihy, nikoliv to kdo a čím byl.
