Member napísal:
Ale dôležité je, mikim, že adventisti na to prišli, ako to je.
mikim napísal:Ko 2:14 + Ef 2:15 jak už jsem snad milionkrát uvedl ti jasně potvrzují, že byly přibity Ježíšem Kristem na kříž obětní zákony!
Ospravedlňujem sa ale tie verše, možno len adventistovi, jasne potvrdzjú že Pánom Ježišom boli na kríž pribité len obetné zákony.
mikim napísal:Všetky prikázania vydal Hospodin, to áno. Kde je napísené, že Ježiš svojou smrťou na kríži zruší nejaké prikázania?
Ko 2:14 + Ef 2:15
Tam však nie je nič o selektívnom zrušení iba niektorých prikázaní ale že zrušil zákon prikázaní.
mikim napísal:...Kde je napísané, že nejaké šabaty sú ceremoniálne a že sú tieňové?
Už jsem dostatečně uvedl v minulých komentářích, kde jsem dal verše na roční sabaty, výroční sabaty, které byly součástí knihy Mojžíšova zákona a vztahovali se k obětem. Nečetl jsi snad ty verše?
Práveže čítal, ale nedočítal som sa tam o ceremoniálnych a tieňových šabatoch. To je nejaká nebiblická adventistická terminológia?
mikim napísal:...Ktoré prikázania svedčili proti nim, alebo nám?
Všechny minimálně obětní ustanovení v knize Mojžíšova zákona.
Tak počkaj, všetky alebo tie obetné? Bude lepšie keď vymenuješ tie prikázania, ktoré proti nám alebo im nesvedčili.
mikim napísal:Věřím, že celé Desatero je napsané podle své důležitosti tak jak jde za sebou a toho se držím a rozhodně Tebou vyjmenované přikázání neoznačil jako větší než největší první přikázání:[/b]
Přesně tak, Miluj svého Boha je největší a první přikázání, to nevíš?
[KB1613] Mk 12:28 Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
[KB1613] Mk 12:29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
[KB1613] Mk 12:30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
A ktoré je druhé v poradí?
...
mikim napísal:Ko 2:14 + Ef 2:15 jak už jsem snad milionkrát uvedl ti jasně potvrzují, že byly přibity Ježíšem Kristem na kříž obětní zákony!
Ospravedlňujem sa ale tie verše, možno len adventistovi, jasne potvrdzjú že Pánom Ježišom boli na kríž pribité len obetné zákony.
po miliontédruhé opakuji (pro nechápavé):
Ve verši 14 výraz: „vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám” pochází z řeckého výrazu, který má význam “závazek zadluženosti”. Odpovídá tedy našemu “dlužnímu úpisu”. A stejně tak dlužíme dluh dokonalé spravedlnosti Božímu zákonu. Naše neschopnost žít podle Božího zákona znamená smrt (Řím 6x23). Ale Ježíš žil dokonalým životem – životem, jakým bychom měli žít my. Zemřel take hroznou smrtí – smrtí, kterou jsme si zasloužili zemřít my. Jinými slovy splatil náš dluh. Vyplatil náš dlužní úpis. Tímto způsobem jsme osvobozeni od rozsudku zákona, který jsme přestoupili (Řím. 8x1). Obětní systém Starého zákona s obětmi beránka byl viditelným znázorněním tohoto dlužního úpisu – cesta přes svatyni potříštěná krví (Žid 9x22, 3 Moj. 17x11). Pavel však píše, že “v Kristu” došel obětní systém svého naplnění (Kol 2x16-17). Všechna obětní nařízení ukazující na příchod Krista pominula. Pavel zdůrazňuje: „To všechno je jen stín budoucích věcí…“(verš 17). Takže soboty, o kterých Pavel píše ve verši 16, se vztahují k tomu, co je stínem věcí, které mají přijít. Logická otázka potom tedy zní: O jakých sobotách mluví Pavel? Existují dva druhy sobot? Je určitá sobota nějakým zvláštním předobrazem? Jak jsme již odhalili dříve, sobota, sedmý den Božího zákona, není stínem něčeho, co má teprve přijít. Naopak – je památníkem něčeho, co již proběhlo – stvoření (2Moj. 20x8-11). Sedmý den, sobota, je stálou připomínkou pravdy o stvoření. Připomíná nám, že jsme nevznikli evolucí. Stvořil nás Bůh. Zaslouží si naší úctu proto, že On je stvořitel, a my jsme stvoření. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den/
[KB1613] Ko 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot. (…h or sabbatwn of the sabbath)
[KB1613] Ko 2:17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo.
Slovo „protož“, znamená „na základě toho, co bylo právě řečeno, musíme dojít k tomuto závěru“. Jinými slovy říká: „Vzhledem k faktu, že tato ustanovení byla vymazána (v 14), žádný vás nesmí soudit pro pokrm nebo nápoj.“
Je jisté, že desatero přikázání neřeší pokrmy a nápoje. Ale co ty „soboty“? Mohou být tyto „soboty“- sobotami sedmého dne, o kterých hovoří čtvrté přikázání desatera? Ne, nemohou. Jsou totiž jasně definovány jako „stín toho, co mělo přijít“. Pamatujte prosím na to, že týdenní sobota byla ustanovena Bohem před tím, než hřích vstoupil na náš svět. Nemohly existovat žádné předobrazy nebo stíny, dokud neexistoval hřích. Všechny tyto stíny byly zavedeny KVŮLI hříchu a ukazovali na vysvobození z hříchu prostřednictvím Krista. Například – všichni obětovaní beránci představovali Ježíše, pravého Beránka, který měl zemřít za hříchy světa. Pokud by hřích nevstoupil na svět, nebylo by třeba Spasitele a tím pádem ani žádných beránků (stínů) ukazujících na Spasitele.
Takže tyto „soboty, které jsou stínem“ se nemohly vztahovat k sobotě sedmého dne. Ale o jakých jiných sobotách by zde mohla být řeč? Existovaly nějaké jiné „soboty“, než ty týdenní? Ano. Po vyjití z Egypta byly ustanoveny výroční soboty, celkem sedm „sobot“ v roce, které neměly absolutně nic do činění se sobotou čtvrtého přikázání desatera. Byly to výroční slavnosti a připadaly na různé všední dny v týdnu (něco jako dnes dny pracovního klidu) a v tyto „soboty“ se přinášely zvláštní oběti, které poukazovaly na smrt Beránka Božího na Golgotě. Tyto soboty byly součástí systému „ustanovení“, který skončil na kříži.
O „stínových“ sobotách se hovoří např. v Lv 23 x 24, 27, 32, tyto výroční soboty připadají každý rok na jiný den v týdnu. Bůh zdůraznil, že neměly být zaměňovány s týdenními sobotami v Lv 23 x 37, 38 - všechny verše uvedeny viz výše. Pro každý z těchto výročních svátečních dní byly předepsány jisté oběti, které byly stínem poukazujícím k budoucí oběti Ježíše Krista. Ale Bible jasně říká, že tyto dny byly „kromě Hospodinových sobot“, tedy sobot sedmého dne.
Už je snad zcela jasné, který zákon byl vymazán a přibit na kříž. V okamžiku Kristovy smrti byla chrámová opona roztržena od vrchu dolů (Mt 27,51). Bylo odhaleno nejsvatější místo svatyně, místo kde byla rozstřikována krev za hříchy lidu. Ale teď už nebylo třeba, aby byla stříkána další krev, nebyly třeba oběti dalších beránků. Přišel pravý Beránek, na kterého všechny tyto oběti ukazovaly. Bylo by tedy odmítnutím Spasitele, kdyby byla přinášena další zvířata. Bylo by odmítnuto, že On byl naplněním všech stínů a předobrazů. Proto by bylo „proti nám“ nebo „nám nepřátelské“ pokračovat v dodržování Mojžíšova zákona.
Abychom dále objasnili tuto záležitost, položme si jednu nebo dvě jednoduché otázky. Byl by to hřích, kdyby den před Ježíšovou smrtí člověk odmítl přinést beránka, aby mu byly odpuštěny hříchy? Odpověď je samozřejmě ano. Byl by to hřích, protože toto byla jediná cesta k odpuštění. Druhá otázka: Byl by to hřích, kdyby někdo odmítl přinést beránka den po Ježíšově smrti? Ne, protože pravý Beránek zemřel, opona byla roztržena a ustanovení vymazána. A zákon („ceremoniální“ Mojžíšův zákon) byl zrušen přibitím na kříž. Pavel mluví o stejném zákonu v listu Efezským 2,15 (NBK)
Pokud by Ko 2,16 měl odstraňovat soboty, musel by odstranit i jídlo a pití (kontext mluví o postu a ne o rozlišování jídel a pití - viz všechny moderní překlady).
V NZ je cca 150 odkazů na sobotu, ale jen jeden je zdánlivě proti ní (Ko 2,16). Dle 2. Kor 13,1 je třeba více podpůrných hlasů pro potvrzení nějaké skutečnosti (a ne pouze jeden).
V Koloským se nikde nevyskytuje výraz „nomos“ (zákon) i když v Gal a Ř je více než 100x. Proto lze odvozovat, že se v listu Koloským řeší pre-gnostická „filosofie“ (lidské nauky), která nemá souvislost s Tórou. (Argumenty Dr. Desmonda Forda pro platnost soboty)
...
mikim napísal:...Ktoré prikázania svedčili proti nim, alebo nám?
Všechny minimálně obětní ustanovení v knize Mojžíšova zákona.
Tak počkaj, všetky alebo tie obetné? Bude lepšie keď vymenuješ tie prikázania, ktoré proti nám alebo im nesvedčili.
Desatero dáš do truhly
[KB1613] Dt 10:2 I napíši na deskách těch slova, kteráž byla na deskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly. (…et-hadevarim…)
[NBK] Dt 10:3 Udělal jsem tedy truhlu z akáciového dřeva, vytesal dvě kamenné desky podobné oněm prvním a s oběma deskami v rukou jsem vystoupil na horu.
[NBK] Dt 10:4 [On] pak na ty desky napsal tentýž nápis jako předtím, [totiž] deset přikázání, která vám Hospodin v den shromáždění řekl na oné hoře z prostředku ohně. A když mi je Hospodin dal, (…et aseret hadevarim…)
[KB1613] Dt 10:5 A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty desky do truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal Hospodin.
Zákon Mojžíš umístíte po straně truhly...
[KB1613] Dt 31:24 Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,
[KB1613] Dt 31:26 Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho,
ať jest tam proti vám na svědectví. 
