B. Jetelina: ADVENTISTÉ SEDMÉHO DNE MEZI MODERNOU A POSTMODERNOU

[Layman]

Priatelia adventisti, rád by som vám dal do pozornosti zaujímavé dielo – dizertačnú prácu Mgr. Bedřicha Jetelinu PhD. s názvom „ADVENTISTÉ SEDMÉHO DNE MEZI MODERNOU A POSTMODERNOU“.

https://theses.cz/id/cha0qg/disertacni_ ... telina.pdf

Ako napovedá názov práce, autor v nej hľadá odpovede na otázky týkajúce sa súčasnosti (a budúcnosti) cirkvi adventistov, pričom berie do úvahy okolnosti vzniku a vývoja tejto cirkvi. Buďte pripravení na nie celkom obvyklé vyjadrenia.

Zopár úryvkov:
„Postmoderní doba si klade jiné otázky než doba moderny. Adventismus však kvůli svym moderním kořenům stále řeší problémy moderny – snaží se definovat univerzálně platnou pravdu a hledá smysl dějin a jejich zakončení. Vzhledem k tomu se zejména v západním světě dostává do situace, kdy ve své klasické podobě přestává oslovovat současného člověka.“

„Stejně jako adventisté sedmého dne věnovali v minulosti pozornost rádiu a televizi, soustředí nyní svůj zájem i na prostředí internetu. Navzdory snahám o některé moderní přístupy však většinou zůstává u sdílení oficiálních informacía dogmatiky. Oficiální adventistická prezentace, vydavatelská a mediální činnost ... se soustřeďuje hlavně na předávání adventistické dogmatiky, nedává příliš prostoru pro dialog a měla by zřejmě velké problémy oslovit současného sekulárního a postmoderního člověka, i kdyby se nevázala (jak to činí) na konzervativní tvorbu ovlivněnou americkymi náboženskymi televizními kanály.“

„Přirovnávám evangelium k obrazu a učení církve adventistů k rámu. K tomu, abyste ukázali obraz, nepotřebujete rám, ale dobře zvoleny rám jistě upoutá pozornost na obraz a podtrhne jeho krásu. Problém nastává tehdy, když je rám příliš velky a dominantní a zastiňuje obraz.... Našich 27 věroučnych bodů je toho příkladem. Spasení je obsahem jednoho z nich, ale přece to znamená něco víc. Odeberme bod o spasení a bez ohledu na to, jak dobře známe ostatních 26, nikdo nebude v nebi. Ale ponechme spasení a odeberme ostatních 26 a člověk stále může do nebe. Někdy říkám lidem, že je těžší se stát adventistou než se dostat do nebe. Jenom jedna věc nás uschopňuje pro nebe – víra – zatímco 27 bodů nás přivádí do církve.“

Dielo má takmer 200 strán, ale nenechajte sa odradiť, stojí za to ho prečítať.
Nájdete tam aj časti venované názorovým prúdom v adventizme, vrátane toho progresívneho

[Thomas]

Ďakujem za zdieľanie... Ešte včera večer som začal prácu čítať a nevedel som prestať, pretože je to veľmi výstižná reflexia adventizmu, ktorá sa dobre číta. S autorom som sa stotožnil a musím povedať, že je až smutné, aké pravdy v nej zachytil. Smutné preto, že o takomto popise skutočností sa nedočítam v žiadnom oficiálnom časopise (možno len v platenej Koinonii), ktoré vydávame. Väčšinou tam človek nájde len nejaké dogmatické články, alebo recenzie na knihy, ktoré možno nevedomky podporujú zakonzervovanie modernistického prístupu myslenia (narážam na knihu Ellen Whiteová a její kritici). Dovolím si taktiež zdieľať pár myšlienok, ktoré ma v diele zaujali (treba počítať s tým, že citáty sú z takýchto komplexných prác vždy skôr vytrhnuté z kontextu; autorove názory v celku práce považujem za veľmi vyvážené):

Ač tedy progresivní adventismus působí na konzervativní hlavní proud i na některé evangelikální adventisty (a přirozeně hlavně na adventisty historické) jako rozkladný prvek církve, opak je pravdou. Jedná se o jasně křesťansky orientovaný myšlenkový proud církve s pozitivním a současným poselstvím pro postmoderní svět. Není proto překvapivé, že Fritz Guy je přesvědčen, že progresivní myšlení je „autentickým duchem adventistického křesťanství, bijící srdce adventistické teologie.“ [GUY, F.; Thinking Theologically: Adventist Christianity and the Interpretation of Faith. s. 146]

Adventistický diskurz proto musí začít dalším prohlubováním společných trojičních základů. Dokáže-li se na ně adventismus skutečně soustředit a vyjít z nich, nejen že odstraní výše zmíněné vnitřní rozpory, ale může uplatnit svůj výjimečný komunikační dialogický potenciál vůči všem světovým kulturám a náboženstvím: Sobota, čisté a nečisté pokrmy jsou společným jmenovatelem s judaismem. Stravovací návyky, abstinence a konzervativní pohled na morálku jsou blízké islámu. Důraz na fundacionalistické základy pravdy, jasná filosofie dějin a logika vnitřní doktrinální stavby vyhovují lidem s modernistickým vnímáním světa. A konečně holistický pohled na člověka, důraz na zdravý životní styl, vegetariánství a přírodní léčbu nachází styčné plochy s postmodernou.
To, co však tento potenciál limitně blíží nule, je nedialogický nárok na absolutní pravdu, který zastávají v podstatě všechny adventistické směry s výjimkou progresivních adventistů. Pouze stále se zesilující trojiční důraz bude postupně ústit v opuštění dědictví náboženských a filosofických proudů 19. století vedoucích k přesvědčení o vlastní, ničím však neopodstatněné, výjimečnosti. Místo toho bude směřovat k pokornému začlenění se do těla Kristovy církve jako jeho integrální součást, a to bez ohledu na to, k jakému adventistickému směru (s výjimkou historického adventismu a extrémně vyhroceného hlavního proudu) se hlásí.

Současný svět a jeho poznání přitom staví před adventismus nové velké výzvy v oblasti vědy (kreacionismus), etiky (společenská odpovědnost ve vztahu k zachovávání soboty a svobodě v Kristu) a náboženského soužití (nepřátelské pojetí vlastní exkluzivity zejména ve vztahu k ostatním křesťanským církvím). S těmito výzvami se v postmoderně nejčestněji vyrovnává progresivní adventismus. Bude však jeho hlas v církvi slyšet jako relevantní názor anebo bude označen (jak se to v současnosti děje) nálepkou nebezpečného liberalismu a postupně vytlačen (vyloučen) z církve? Bude mít evangelikální adventismus dost odvahy a síly, aby se ve jménu evangelia zastal jednoty v lásce a teologické plurality anebo bude pragmaticky mlčet a respektovat hlavní proud? Bude hlavní proud stále více teologicky dominovat na fórech podporovaných církevní administrativou a vytvářet tak uměle zdání jednoty teologie pevně zakonzervované na konci 19. století? A najde církevní administrativa dost odvahy k tomu, aby jasně, oficiálně a se všemi důsledky označila historické adventisty za kult srovnatelný se svědky Jehovovými?

[Rajon]

Aby som pravdu povedal, z jedného dôvodu nemám príliš rád takýto typ diskusie. Problém vidím v definovaní pojmov a pomenovaní - tých je tomto prípade tak veľa a ľudia majú za každým pojmom tak veľa často úplne odlišných predstáv. Keby sme sa len spýtali, čo si kto predstavuje pod názvom "progresívny adventizmus" asi by sme videli obrovské spektrum často až protichodných a nezlučiteľných názorov. A teraz diskutujme o tom iba na základe tých pojmov... Kde sa dostaneme? Dostaneme sa vôbec niekde?

Aby bolo jasné, veľmi sa mi páčia tie úryvky, otázkou je, čo si pod nimi predstavujem. Stotožňujem sa s nimi, ale zase niekto iný si pod nimi môže predstaviť niečo ako napr. tzv. "bývalí adventisté" a vtedy by som sa zase s výrokmi hlboko nestotožnil.

[Thomas]

Ahoj Rajon, ďakujem, že o tom píšeš. Myslím si, je to len otázka určitého predporozumenia, ako píšeš. Nemyslím si ale, že to musí byť prekážkou v diskusii, a to hlavne, keď povedieme diskurz v kontexte témy – a teda predloženej dizertačnej práce. Môžeme sa odraziť od vysvetlení, ktoré predkladá brat Jetelina. Nezačíname teda od nuly. Ak by sme mali predporuzemenie diskutujúcich brať ako prekážku, tak by boli asi všetky diskusie bezpredmetné.

[Rajon]

Ahoj Rajon, ďakujem, že o tom píšeš. Myslím si, je to len otázka určitého predporozumenia, ako píšeš. Nemyslím si ale, že to musí byť prekážkou v diskusii, a to hlavne, keď povedieme diskurz v kontexte témy – a teda predloženej dizertačnej práce. Môžeme sa odraziť od vysvetlení, ktoré predkladá brat Jetelina. Nezačíname teda od nuly. Ak by sme mali predporuzemenie diskutujúcich brať ako prekážku, tak by boli asi všetky diskusie bezpredmetné.

To predporozumenie nie je až tak výrazne problémom každej diskusie, ako práve na túto tému. Určite sa diskutovať dá, môj predchádzajúci príspevok môže byť braný aj ako upozornenie na riziká tejto diskusie bez patričných vysvetlení a že je potrebné na to myslieť, aby to malo zmysel (a nie, že sa vôbec diskutovať nedá).

[Thomas]

Ešte raz vďaka za upozornenie . Domnievam sa, že diskusia už svoj význam má, a to taký, že si každý môže prehodnotiť svoje vlastné predporozumenie s faktami a polemikou v kvalifikačnej práci. Do úvahy by som tiež zobral to, že hlavný príspevok je radený medzi článkami, takže primárnou úlohou nemusí byť diskusia, ale osobná reflexia – a o to, čo si z toho kto odniesol, sa môže pod článkom podeliť.

[Rajon]

Trochu som pozeral tú prácu, ale musím povedať, že mám zmiešané pocity, bol som sklamaný, nejako jej neviem prísť na chuť.
Nie som si tiež istý, či by toto prešlo na adv. TS.

Pre ilustráciu (hovorí sa o učení Svätyne):
"V této souvislosti rozhodně stojí za povšimnutí, že úvodním impulzem k tomuto novému a naprosto klíčovému adventistickému chápání očištění svatyně nebylo zkoumání Bible, ale nadpřirozené vidění, které teprve bylo studiem Bible následně podpořeno."

Ak sa nemýlim, tak to je dosť nepresné (až by som povedal, že nepravda). Videnie bolo skôr povzbudením k štúdiu a hľadaniu iného výkladu, ale nie výkladom samotným. Výklad prišiel samotným skúmaním Biblie a nie videním a potom potvrdením skúmaním Biblie.

Pri mnohých tvrdeniach sa mi zdá, že autor ich dáva ako že to je aktuálne učenie CASD, pričom sa mi skôr zdá, že je to pochopenie určitých skupín a smerov v CASD, nie skutočné učenie CASD. Napr. časť o učení "ostatkov".
"Vymezení církve adventistů jako ostatku a ostatních jako těch, kteří žijí v odpadnutí, pak samozřejmě definuje i adventistické misijní pole." Toto je tvrdenie podľa mňa ako to vidí autor - prisudzuje toto videnie (myslím hlavne "žijí v odpadnutí") CASD, ale myslím si, že hlavný prúd CASD, alebo vedenie alebo CASD oficiálne takémuto niečomu neverí, ani ja (myslím to, že iní "žijú v odpadnutí"). Je to však asi vnímanie niektorých radikálnych smerov.

Nech sa mi však teraz podrobne skúmať a komentovať asi 160 str. prácu, je mi to fuk. Ale cítim, že mi tam veľa vecí nesedí, a tento "pocit" (asi ide o viac ako iba pocit) ma ešte v živote nesklamal, sklamal som sa vtedy, keď som nedal na ten pocit, lebo som nemal zatiaľ argumenty (tie potom prišli, ale bolo už neskoro). Chýba mi akýsi "duch", ktorý by zvolal: "to je ono, to má zmysel, to niekam vedie, niekde to zapadá..."

Je to môj názor, autora práce si inak vážim a mám rád.

[Rajon]

Neviem, či je vôbec fér, aby sme tu riešili prácu niekoho bez neho. A možno som ani ja sa nemal do toho zapájať (už sa stalo).

[Thomas]

Neviem, či je vôbec fér, aby sme tu riešili prácu niekoho bez neho. A možno som ani ja sa nemal do toho zapájať (už sa stalo).

A v čom by to malo byť nefér ? Je to verejne dostupné dielo, a pretože to je vedecká práca (nie akademická), tak je ďalší rozbor dokonca očakávaný (a ten sa deje aj vo vedeckej sfére bez toho, aby si sa autora pýtal). Navyše mi príde úsmevné, aby ľudia komentovali (či hodnotili) diela len tých autorov, ktorí ešte žijú a majú možnosť sa nejak do diskurzu zapojiť (chudák sestra Whiteová, alebo dokonca pisatelia Biblie ). Rajon, nenahnevaj sa, ale skôr mám taký pocit, že sa ti zlievajú argumenty typu "medzi 4 očami" a podobne, ktoré na fóre zazneli a aplikuješ ich aj tam, kde netreba . Ale samozrejme si nedovolím ti niečo prisudzovať, len mi to tak vyznieva . Mne sa páči, že si k dielu pristúpil kriticky a napísal, čo si o ňom myslíš.

[Rajon]

Neviem, či je vôbec fér, aby sme tu riešili prácu niekoho bez neho. A možno som ani ja sa nemal do toho zapájať (už sa stalo).

A v čom by to malo byť nefér ? Je to verejne dostupné dielo, a pretože to je vedecká práca (nie akademická), tak je ďalší rozbor dokonca očakávaný (a ten sa deje aj vo vedeckej sfére bez toho, aby si sa autora pýtal). Navyše mi príde úsmevné, aby ľudia komentovali (či hodnotili) diela len tých autorov, ktorí ešte žijú a majú možnosť sa nejak do diskurzu zapojiť (chudák sestra Whiteová, alebo dokonca pisatelia Biblie ). Rajon, nenahnevaj sa, ale skôr mám taký pocit, že sa ti zlievajú argumenty typu "medzi 4 očami" a podobne, ktoré na fóre zazneli a aplikuješ ich aj tam, kde netreba . Ale samozrejme si nedovolím ti niečo prisudzovať, len mi to tak vyznieva . Mne sa páči, že si k dielu pristúpil kriticky a napísal, čo si o ňom myslíš.

Nie, nehnevám sa, dokonca pripúšťam, že môžeš mať pravdu vo všetkom tom, čo píšeš.