Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

[Viktorrealita]

Teraz mi oznámte, čo týmto robím proti Bohu, že dám všetku vďaku za svoju spásu jedine Bohu a žiadne svoje zásluhy si neprivlastním? Sebazapretie je práve to, aby som sa nechválil, aby som uznal že sme v plnosti iba jeho dielom v Kristu Ježišovi!

Je zaujímavé, že práve s týmto máte problém.

[Tomáš Plechatýý]

Mám s učením o predenstinaci tento problém:

Neboť tak Bůh miloval jen některé ze světa, že Dal svého jednorozeného Syna, aby ti, kdož byli zapsáni předem v knize života v něj uvěřili a nezahynuli, ale měli život věčný.

Potom Bůh straní vyvoleným oproti předem zavrhnutým.

Ale, ale, o čom tu píšete?

Ján 3:16 Lebo tak miloval Bôh svet, že svojho jednorodeného Syna dal, aby nikto, kto verí v neho, nezahynul, ale mal večný život. Ján 3:17 Lebo neposlal Bôh na svet svojho Syna, aby súdil svet, ale aby bol svet spasený skrze neho.

Spasiť svet je zachrániť svet pred zničením a nie to, že sú všetci ľudia na svete Božími deťmi a Boh chce ich všetkých spasiť v Kristu. Boh zišiel v Kristu, aby spasil svoj ľud a nie že všetci ľudia na celom svete sú jeho ľudom. Týmto zachránil aj svet pred zničením. Ak by Otec neposlal svojho Syna, tak tento svet by už dávno neexistoval.

Načo by Boh takýto bezbožný svet bez Krista nechával. Svet sú všetci ľudia a príchodom Krista Boh všetkých, ktorí tvoria svet zachránil pred zničením a to preto, lebo sa v tomto svete rodia deti Božie a to skrze vieru semenom Ducha - Slovom Božím. Zmysel toho, že Boh zachránil svet pred zničením je práve ten, aby sa oslávil Boh v novom stvorení, v Kristu Ježišovi.

Vy nemáte problém s predestináciou, vy máte problém v plnosti prijať slova Ježiša Krista – máte problém s prijatím zvrchovanosti Božej nad všetkým. Ignoraciou toho, čo povedal Ježiš sa nič nevyrieši.

Všetci zhrešili a sú hodní odsúdenia.

Všetci bez Krista sme ako tí väzni uväznení hriechom a odsúdení na smrť. Ak prezident dá milosť niektorému väzňovi, tak je to vec prezidenta a je to z jeho vôle. Žiadny väzeň sa nemôže sťažovať u prezidenta, že aký je len nespravodlivý,ako len straní niekomu, lebo dal milosť jednému a iných nechal hniť vo väzení. Predsa všetci väzni si zaslúžia to, čo si zaslúžia a prezident sa zmilováva nad tým, nad kým sa zmilováva.

Milosť je predsa nezaslúžená priazeň, lebo ináč by milosť nebola milosťou. Ak by väzňa prepustili za dobré správanie, tak nepotrebuje predsa milosť. No čím odčiní, akými skutkami, aby si zaslúžil prepustenie z väzenia, ak každý jeho skutok je hodný smrti?

Všetci bez Krista sme ako tí väzni uväznení hriechom a odsúdení na smrť. To je ten všeobecne padlý stav človeka. Preto všetko, čo sa deje, je zo zvrchovanej moci Božej a nie z nás. Teda sme jeho dielom a to bez našich zásluh. Predsa len Boh vie, kto je jeho a to ešte skôr, ako sa narodil, ešte skôr ako uverí, pretože jedine Boh oživuje z duchovnej smrti a to koho chce a kedy chce a až vtedy človek porozumie a uverí. Dostane od Otca uši srdca, aby počul porozumel a uveril. Potom už vie, kde patrí a čoho je súčasťou.

Myslím si, že se mýlíš.

1) Proč by Petr psal, že Bůh dává všem lidem čas na obrácení/pokání, kdyby někteří tuto svobodu činit neměli.

Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2 Petr. 3,9)

A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.
(2 Petr. 3,15)

2) Tím, že by někteří lidé neměli možnost být zachráněni a jiní ano by Bůh jedněm stranil.

A písmo často opakuje, že:

Bůh nikomu nestraní.
(např. Římanům 2,11)

Dále píšeš, ne všichni jsme jeho lid a nebo jeho děti.

Ale Pavel káže v Athénách:

Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli,
ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní.
On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.
Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko.
‚Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme,‘ jak to říkají i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme jeho děti.‘
(Skutky 17,24-28)

Když budu věřit v Boha, který předurčil osudy lidí k životu nebo smrti, pak jsem blízko toho, jednak se buď povyšovat (Když se ,,rozpoznám" jako toho zachráněného nad těmi, které ,,rozpoznám" jakožto ztracené)

Nebo být na Boha zahořklý, neboť nevím proč si vybral k záchraně někoho a mne ne.

A nadto se mohu začít cítit milosrdnější, než Bůh, když mi některých lidí bude líto a rád bych jim odpustil, ale ,,rozpoznal" bych, že Bohem jsou určeni ke zkáze.

Všechna tato vodítka mne vedou k tomu, že smysl z bible a selského rozumu dává svobodná vůle člověka, která kývne na Boží lásku a odpuštění, nebo zůstane zatvrzelá, nikoliv osud napsaný předem do knih, který rozhodl místo lidí.

[log]

Teraz mi oznámte, čo týmto robím proti Bohu, že dám všetku vďaku za svoju spásu jedine Bohu a žiadne svoje zásluhy si neprivlastním? Sebazapretie je práve to, aby som sa nechválil, aby som uznal že sme v plnosti iba jeho dielom v Kristu Ježišovi!

Je zaujímavé, že práve s týmto máte problém.

Uz som Ti to oznamil par krat. Ale mozem kludne znovu. Tvoje zlo spociva prave v tom, ze vidis Boha ako otca, ktory jednemu dietatu fandi a druhemu ublizuje, pricom ziadne z deti za to nijak nemoze.

[log]

Když budu věřit v Boha, který předurčil osudy lidí k životu nebo smrti, pak jsem blízko toho, jednak se buď povyšovat (Když se ,,rozpoznám" jako toho zachráněného nad těmi, které ,,rozpoznám" jakožto ztracené)

A to je to egomaniactvo “vyvolenych“,ktori sa takto “rozpoznali“.

[Viktorrealita]

Tomáš Plechatýý napísal: Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2 Petr. 3,9)

Ako som už predtým písal, tak v Písme je potrebné rozlišovať dva pohľady a to pohľad človeka a dokonalý pohľad Boha, ktorý vidí do srdca človeka a vie, kto je jeho.

Čo sa myslí pod tým všetci? No predsa všetci, ktorí sú z Božieho pohľadu Božím ľudom a nie všetci ľudia na zemi. Z nášho pohľadu predsa nemôžeme vedieť, kto všetko je Bohom vyvolený a teda kto všetko tvorí Boží ľud.

Boh chce, aby všetci ľudia boli spasení a nemôže to dosiahnuť?

Ja neverím v bezmocného Boha , ktorý by bol závislý na ľudskej vôli v neho uveriť, ale v mocného a zvrchovaného Boha. Potom by neplatili slová Ježiša Krista, že nikto nepríde k Ježišovi, ak by mu to nebolo dané od Otca v nebesiach. Biblia si predsa neprotirečí, že! Potom vyvstáva otázka, čo sa myslí pod pojmom všetci. No predsa všetci, ktorým Otec zjaví Ježiša ako Krista - syna živého Boha a oni ho aj budú nasledovať. Ako vieme, mnohí sa hovoria, že poznajú Krista.Podstatné ale je, či Kristus pozná ich. To už je v súlade s Písmom. Biblia nič také neučí, že Boh len čaká, kedy už konečne niekto v neho uverí. To je nebiblické! Duchovná mŕtvola sama od seba neožije, aby vnímala svetlo Božieho Slova. Tu je vždy potrebný Boží oživujúci zásah .

[Viktorrealita]

Tomáš Plechatýý

Pojem slobodná vôľa Písmo nepozná, ale len vôľu ako takú

Pojem slobodná vôľa, ak tento pojem berieme v pravom význame slova v podstate neexistuje. Vôľa má vždy nejaký rámec a vždy je závislá na stave srdca. Potom sa dá hovoriť len o vôli ako takej a tá sa prejavuje stavom srdca - čím je naplnené, tak iba z toho si vyberá – je na tom závislá. Všetko, čokoľvek človek činí a koná má povahu toho, čo má vo vnútri – v srdci. Ak je tam len staré železo, tak vyberiem len železo a nevyberie zlato, že. Čím je srdce naplnené to hovoria ústa.

Je chybou si myslieť, že sme zodpovední len preto, lebo nám Boh dal nejakú slobodnú vôľu, čo v Biblii nie je o tom ani zmienka. Ak niekto namieta, že ak by sme nemali slobodnú vôľu, tak by sme neboli ani zodpovední za svoje skutky je omyl.

Všetci ľudia sú bez Boha ako takí väzni – uväznení v hriechu a odsúdení na smrť a vôľa len vynáša navonok tento stav ich srdca. Väzeň nie je slobodný, no týmto predsa nestráca svoju zodpovednosť a vinu, do ktorej sa dostal padlým stavom svojho srdca, ktorý sa prejavil na jeho konaní.

Sloboda nie je v tom, že môžem robiť aj zlo a hrešiť, ale je to práve naopak, práve to je otroctvom zlého a hriechu. Skutočná sloboda v Kristu je slobodou v rámci Božej vôle. To je skutočná sloboda – život v Bohu. Všetko čo je mimo Boha je otroctvom zlého - hriechu. Ak je padlé srdce človeka naplnené bezbožnosťou, tak aj človek prirodzene ponesie ovocie, ktoré bude týmto vždy poznačené.

Luk 6:45 Dobrý človek z dobrého pokladu svojho srdca vynáša dobré, a zlý človek zo zlého pokladu svojho srdca vynáša zlé; lebo čím je preplnené srdce, to hovoria jeho ústa.

Jan8 33Odpovedali mu: Semä Abrahámovo sme a nikdy sme nikomu neslúžili; jako ty teda hovoríš, že vraj budete slobodní? 34Ježiš im odpovedal: Ameň, ameň vám hovorím, že každý, kto činí hriech, je sluhom hriechu. 35A sluha nezostáva v dome na veky; syn zostáva na veky. 36Tedy keď vás Syn vyslobodí, budete skutočne slobodní.

No a teraz mi hovorte o skutočnej slobode - o slobodnej vôli človeka pred uverením v Krista, človeka slúžiaceho hriechu, ktorého vôľa je týmto zotročena. Bol predtým slobodný, aby sa mohol slobodne rozhodnúť?

Predovšetkým sme zodpovední za padlý stav svojho srdca, ktorý predchádza nášmu mysleniu a konaniu. Naše myslenie a konanie je až následok toho, čo sa stalo v srdci a to hriech pýchy, kde naše srdce sa chcelo povýšiť a vzpriečilo sa Božiemu Slovu. Vôľa, ktorá je na stave srdca závislá spôsobila to, že Eva natiahla ruku a vzala a jedla zo zakázaného ovocia. To, že natiahla ruku a jedla sú následky toho, čo sa predtým stalo v srdci – porušilo sa. A práve za to sme zodpovední. Slobodná vôľa neexistuje, lebo je vždy podriadená stavu srdca a tento padlý stav vynáša vôľa v podobe padlého myslenia a konania.

[Viktorrealita]

Tomáš Plechatýý píše: Když budu věřit v Boha, který předurčil osudy lidí k životu nebo smrti, pak jsem blízko toho, jednak se buď povyšovat (Když se ,,rozpoznám" jako toho zachráněného nad těmi, které ,,rozpoznám" jakožto ztracené)

Nezmysel

Vykúpený v Kristu je už novým stvorením v Kristu Ježišovi. Má nové srdce naplnené Slovom Božím. Jeho myslenie a konanie už má charakter toho, čím je naplnené jeho srdce. Je to už dobrý strom a dobrý strom nemôže donášať zlé ovocie.

Kto naozaj uveril v evanjelium Ježiša Krista, tak nemôže zmýšľať, ako keby neveril a nemôže ani žiť , ako keby neveril. Jeho koreň – srdce je znovuzrodené v Kristu a teda prirodzene donáša aj dobré ovocie. Potom nie je možné, aby takto zmýšľal – môžem hrešiť. Nie je možné, aby sa povyšoval, lebo si je vedomý všetkého, čo Boh vykonal, aby ho spasil a to bez zásluh a zdarma. Vie, že na svoje spáse nemá žiadnu zásluhu. Z nekonečnej vďačnosti, svojím novým životom oslavuje jedine Boha.

Ak niekto, kto o sebe tvrdí že je kresťanom a teda uveril v Krista a takto zmýšľa - že môže hrešiť, lebo už je spasený, tak to len on hovorí, že uveril, ale v Božích očiach je falošný. V skutočnosti neprijal spasiteľnou vierou Slovo života do svojho srdca, aby v ňom vypôsobilo nové zmýšľanie a konanie plné lásky a vďačnosti jedine Bohu.

[Tomáš Plechatýý]

Z Božího pohledu který vidí i do budoucnosti a ví jak to dopadne, to je dané, ale z pohledu lidí to dané není, ti se mohou rozhodnout.

Píšeš:

Ja neverím v bezmocného Boha , ktorý by bol závislý na ľudskej vôli v neho uveriť, ale v mocného a zvrchovaného Boha.

Já věřím v Boha, který i když je svrchovaný a mocný, tak se z lásky a ze své povahy dobrovolně omezil a dal tím svému stvoření - nám lidem - svobodu se mu vzepřít i se k němu vrátit. Respektovat lidskou vůli není projev Boží slabosti, ale jeho bezpodmínečné lásky.

Ježíš představuje Boha jako Otce a nás za jeho děti.
Genesis nás lidi popisuje jako stvořené k Božímu obrazu.

Proto věřím, že v tom dobrém jak se Otec/matka chová ke svým dětem je vidět ten obraz Boha nebo odlesk jeho charakteru.

Podobenství o marnotratném synu určitě znáš.
Otec vše vlastní a je tedy mocný.
Jeden syn poslouchá druhý se vzepře.
Přesto na konci Otec vítá vzpurného syna.
A když se naštve ten druhý syn a vyčítá Otci, že mu nikdy nedal ani tele aby mohl hodovat, tak mu Otec říká, že přece všechno co má je i jeho.

Otec miluje oba syny, oběma dává co sám má. Ale dává i svobodu odejít i se navrátit.

Neznám Otce ani Matky, které by měli více dětí a - teď mi to přirovnání promiňte - rozhodli se před jejich narozením, kterému dají šanci a celý život mu budou nakloněni a přijmou ho k sobě a nechají dědit a naopak u jiných si určí, že ty budou vzpurní buřiži, z domu je vyženou nebo nechají odejít , odpovídat jim nebudou a vydědí je.

Neznám.

A k té poslední námitce, že pýcha se u znovuzrozeného nemůže stát, to by pak nebyl znovuzrozený....

Mňo jak to podat stravitelně.

1) Je to argument v kruhu nejde to proto že se to píše v bibli a kdyby se to stalo náhodou jinak, tak protože by to bylo v rozporu s biblí tak to znamená, že vlastně určitě nebyli obrácení. Jinými slovy tvá teze je nevyvratitelná.

Asi jako když řeknu malému dítěti že je ospalé a když to přijme tak souhlasí, ale když bude odporovat a zlobit se , že to není pravda a nechce ještě jít spát, tak řeknu, že to je důsledek právě té ospalosti.

Takže se pasuješ do role toho rodiče co ví a to dítě to vědět nemusí a jeho názor proti tobě nemá váhu.

Na druhou stranu bible mluví třeba v listu korintským o svatých, kteří byli znovuzrození, poznali Boží moc, měli hojnost Darů Ducha Svatého, ale chovali se jak malé děti, hádali se, někteří žili nemravně, záviděli si jídlo při památce, mluvili v jazycích jeden přes druhého, a řekl jim Pavel, že ještě dosud patří světu.

Takže bych to neviděl tak jednoznačně jako ty. Na to téma doporučuji Knihu od Andrewa Wommacka - Duše Duch a Tělo.
Znovuzrozený je Duch, ten již nehřeší, ale naše tělo a duše/mysl ta se musí proměňovat svou postupnou obnovou.

A Viktore jak už ti tu někdo naznačil - nepovažuješ snad sebe za již znovuzrozeného?
Já myslím že ano.
A nezhodnotil jsi tu na fóru snad loga jako věčně ztraceného, který Bohu nepatří?

Není to snad právě ta ukázka toho, že pýcha ohrožuje i obrácené křesťany.

Nakonec nebylo to podle některých výkladů právě pýcha, co zničilo Dokonalého Cheruba ochránce ze Zahrady Eden až byl svržen.

[mikim]

Z Božího pohledu který vidí i do budoucnosti a ví jak to dopadne, to je dané, ale z pohledu lidí to dané není, ti se mohou rozhodnout.

Píšeš:

Ja neverím v bezmocného Boha , ktorý by bol závislý na ľudskej vôli v neho uveriť, ale v mocného a zvrchovaného Boha.

Já věřím v Boha, který i když je svrchovaný a mocný, tak se z lásky a ze své povahy dobrovolně omezil a dal tím svému stvoření - nám lidem - svobodu se mu vzepřít i se k němu vrátit. Respektovat lidskou vůli není projev Boží slabosti, ale jeho bezpodmínečné lásky.

Ježíš představuje Boha jako Otce a nás za jeho děti.
Genesis nás lidi popisuje jako stvořené k Božímu obrazu.

Proto věřím, že v tom dobrém jak se Otec/matka chová ke svým dětem je vidět ten obraz Boha nebo odlesk jeho charakteru.

Podobenství o marnotratném synu určitě znáš.
Otec vše vlastní a je tedy mocný.
Jeden syn poslouchá druhý se vzepře.
Přesto na konci Otec vítá vzpurného syna.
A když se naštve ten druhý syn a vyčítá Otci, že mu nikdy nedal ani tele aby mohl hodovat, tak mu Otec říká, že přece všechno co má je i jeho.

Otec miluje oba syny, oběma dává co sám má. Ale dává i svobodu odejít i se navrátit.

Neznám Otce ani Matky, které by měli více dětí a - teď mi to přirovnání promiňte - rozhodli se před jejich narozením, kterému dají šanci a celý život mu budou nakloněni a přijmou ho k sobě a nechají dědit a naopak u jiných si určí, že ty budou vzpurní buřiži, z domu je vyženou nebo nechají odejít , odpovídat jim nebudou a vydědí je.

Neznám.

A k té poslední námitce, že pýcha se u znovuzrozeného nemůže stát, to by pak nebyl znovuzrozený....

Mňo jak to podat stravitelně.

1) Je to argument v kruhu nejde to proto že se to píše v bibli a kdyby se to stalo náhodou jinak, tak protože by to bylo v rozporu s biblí tak to znamená, že vlastně určitě nebyli obrácení. Jinými slovy tvá teze je nevyvratitelná.

Asi jako když řeknu malému dítěti že je ospalé a když to přijme tak souhlasí, ale když bude odporovat a zlobit se , že to není pravda a nechce ještě jít spát, tak řeknu, že to je důsledek právě té ospalosti.

Takže se pasuješ do role toho rodiče co ví a to dítě to vědět nemusí a jeho názor proti tobě nemá váhu.

Na druhou stranu bible mluví třeba v listu korintským o svatých, kteří byli znovuzrození, poznali Boží moc, měli hojnost Darů Ducha Svatého, ale chovali se jak malé děti, hádali se, někteří žili nemravně, záviděli si jídlo při památce, mluvili v jazycích jeden přes druhého, a řekl jim Pavel, že ještě dosud patří světu.

Takže bych to neviděl tak jednoznačně jako ty. Na to téma doporučuji Knihu od Andrewa Wommacka - Duše Duch a Tělo.
Znovuzrozený je Duch, ten již nehřeší, ale naše tělo a duše/mysl ta se musí proměňovat svou postupnou obnovou.

A Viktore jak už ti tu někdo naznačil - nepovažuješ snad sebe za již znovuzrozeného?
Já myslím že ano.
A nezhodnotil jsi tu na fóru snad loga jako věčně ztraceného, který Bohu nepatří?

Není to snad právě ta ukázka toho, že pýcha ohrožuje i obrácené křesťany.

Nakonec nebylo to podle některých výkladů právě pýcha, co zničilo Dokonalého Cheruba ochránce ze Zahrady Eden až byl svržen.

EGW:
http://www.ellenwhiteova.cz/velky-spor- ... la/search/
Než se objevilo zlo, vládl v celém vesmíru mír a radost. Všechno bylo v dokonalém souladu s vůlí Stvořitele. Láska k Bohu byla nade vším, stvořené bytosti si vzájemně projevovaly nesobeckou lásku. Kristus, Slovo, jednorozený Boží Syn, byl jedno s věčným Otcem - jedno v podstatě, jedno v povaze, jedno v úmyslu - jediná bytost v celém vesmíru, která mohla znát všechny Boží plány a úmysly. Skrze Krista stvořil Otec všechny nebeské bytosti. „Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti.“ (Ko 1,16) Celé nebe uznávalo vládu Krista stejně jako vládu Otce.

Protože zákon lásky je základem Boží vlády, záviselo štěstí všech stvořených bytostí na jejich dokonalém souladu se vznešenými zásadami spravedlnosti. Bůh si přeje, aby mu celé stvoření sloužilo z lásky a úcty, která vyvěrá z uvědomělého ocenění Božího charakteru. Nemá zájem o vynucenou věrnost a oddanost. Všem dává svobodnou vůli, aby mu mohli sloužit dobrovolně.

Jedna stvořená bytost se však rozhodla, že tuto svobodu zneužije. Hřích vznikl u toho, koho Bůh nejvíce poctil hned po Kristu, kdo mocí a slávou převyšoval ostatní obyvatele nebes. Před svým pádem do hříchu byl Lucifer (Světlonoš) prvním z cherubínů, svatý a neposkvrněný. GC 494 „Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější, v Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě. ... Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil. Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě.“ (Ez 28,12-15)

http://www.ellenwhiteova.cz/cesta-ke-kr ... tu/search/
Když vzal Kristus na sebe lidskou podobu, připoutal k sobě lidstvo poutem lásky, jenž nemůže přetrhnout žádná síla, leda se k tomu rozhodne člověk sám. Satan nás stále navádí a popouzí, abychom toto pouto přetrhli, abychom se rozhodli odloučit se od Krista. Proto musíme bdít, zápasit, modlit se, aby nás nic nemohlo svést k tomu, abychom si zvolili jiného pána, vždyť tak můžeme učinit kdykoli, protože máme svobodnou vůli. Mějme proto stále upřený pohled na Krista a on nás bude chránit. Díváme-li se na Ježíše, jsme v bezpečí. Nic nás nemůže vytrhnout z jeho ruky. Vzhlížíme-li stále k němu, "jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně" (2 Kor 3,18).
http://www.ellenwhiteova.cz/dejiny-vyk ... ni/search/
Oznámili Adamovi a Evě, že Bůh je k poslušnosti nenutí, že je nezbavuje možnosti konání proti Jeho vůli; jsou nezávislými bytostmi, majícími vlastní svobodnou vůli a podle ní mohou Boží požadavky přestupovat, nebo zachovávat, byl jim uložen jen jediný zákaz, jaký Bůh uznal za vhodný. Jestliže přestoupí tuto Boží vůli, - zcela určitě umřou. Oznámili jim, že nejvíce vyvýšený anděl, který se svým postavením velmi přibližoval Kristu, odřekl poslušnost zákonu, který byl závazným z Božího příkazu pro všechny nebeské bytosti; a že tato jeho vzpoura způsobila nepokoj a válku v nebi. Jejím výsledkem bylo svržení vzbouřence na zem spolu se všemi jeho stoupenci, kteří se rovněž zprotivili autoritě Jehovy; a tak se stal nepřítelem všeho, co má společenství s Bohem a Jeho milovaným Synem. Poučili je, že satan má v úmyslu učinit jim křivdu, proto musí býti ve střehu, neboť se mohou setkat s tímto nepřítelem, který jim však nebude moci uškodit, pokud budou zcela poslušni Božímu příkazu, neboť v případě potřeby každý nebeský anděl jim přispěchá na pomoc, aby jim nebylo ublíženo. Nebudou-li však Bohu poslušni, bude míti satan vždy právo soužit a trápit je. Budou-li trvat v neochvějné věrnosti a nepodlehnou satanovu pokušení, budou bezpeční jako andělé v nebi. Podlehnou-li však námluvám pokušitele, pak Ten, který neušetřil nádherné anděly, neušetří ani lidi. Pak by museli nést trest za přestupek, protože Boží zákon je svatý jako sám Bůh a vymáhá od všech bytostí v nebi i na zemi absolutní poslušnost.

Proč nevěřím v předurčení - zajímavé čtení, Svoboda volby musí existovat
http://cover72.net/vira/clanek.php?c=9

[Viktorrealita]

Mikim napísal: Všem dává svobodnou vůli, aby mu mohli sloužit dobrovolně.

Oznámili Adamovi a Evě, že Bůh je k poslušnosti nenutí, že je nezbavuje možnosti konání proti Jeho vůli; jsou nezávislými bytostmi, majícími vlastní svobodnou vůli a podle ní mohou Boží požadavky přestupovat, nebo zachovávat, byl jim uložen jen jediný zákaz, jaký Bůh uznal za vhodný.

Nemá zájem o vynucenou věrnost a oddanost.

Za prvé

Kde bola Pavlova slobodná vôľa keď išiel prenasledovať kresťanov a zrazu sa obrátil az po Božom zásahu? Potom už miloval Boha a nič iného už ani nechcel.

Vykúpený - znovuzrodený v Kristu už nič iné ani nechce, len v Láske a nekonečnej vďačnosti
oslavovať svojím životom Boha. On už nestojí pred alternatívou slúžiť z lásky Bohu, alebo neslúžiť, lebo vraj má slobodnú vôľu. To je čo za blud.

To je blud s tou slobodnou vôľou a čím skôr to zavrhnete tým lepšie! Ak by totiž toto platilo s nejakou nezávislou “slobodnou“ vôľou človeka, tak čo by bránilo týmto ľuďom, ktorí budú v nebi, sa zase vzoprieť Bohu – Božej vôli a to tak, ako sa vzpierajú Božej vôli na Zemi?

Predsa vôľa už len kopíruje padlý stav srdca. To, čo si volím má povahu toho, čo je v srdci. Preto sa najprv musí zmeniť srdce a teda znovuzrodiť z Boha, aby bolo naplnené Slovom Božím a nové srdce, už má Boží charakter a teda závislé na Bohu a nie nezávisle. Až vedy je vôľa slobodná v rámci Božej vôle a vynáša na povrch skutky viery a ovocie Ducha. No a prvým ovocím Ducha je predsa láska.

Satan má padlé srdce, alebo vôľu? Polož si otázku, teda čo musí najprv padnúť, aby sa to prejavilo navonok – Srdce, alebo vôľa? Ak si správne odpovieš, tak zistíš, že to, čo napísala tá žena je nezmysel.

Pojem slobodná vôľa nikde v Písme nenájdete. No a v padlom srdci hriechom zotročenú vôľu nazývať slobodnou a nezávislou, tak to je už vrchol.