Hudba v cirkvi?

[Daniel Pszczolka]

Máme jasné pokyny, sestra Whiteová videla ako Boží anjeli odchádzajú pri istej hudbe. Tak to proste je, páčiť sa to nemusí.

Obavám se, že většina současných českých i slovenských adventistů by odešla pohoršena z bohoslužeb jaké se konaly v době s. Whiteové. Bratr White šel dopředu přes celé shromáždění a celý sbor zpíval a tleskal do rytmu. Vykřikovali hlasité Haleluja. Bylo to blíže dnešní letniční než adventistické bohoslužbě.

[posluchac]

Myslim, ze oficialny spevnik je vyborne dielo, obsahuje piesne okrem ineho od najvacsich svetovych skladatelov a to casto piesne velmi komplikovane. Nikde inde som sa nestretol s takou velkou koncentraciou hudobne nadanych, ba az genialnych hudobnikov, ako v cirkvi adventistov.

[Tomáš Plechatýý]

Pro anglický mluvící čtenáře: článek o poslouchání hudby, jejíž autoři jsou ,,problematičtí" (nemorální)

https://pitchfork.com/features/overtone ... c-artists/

Český výtažek zde:

Jak se postavit k hudbě násilných umělců
Jak se vypořádat s hudbou vytvořenou problematickými umělci? To je otázka, kterou si klade Jayson Green ve skvělém a fundovaném komentáři pro server Pitchfork. Ačkoli je snadné prohlásit, že člověk s nějakým hudebníkem „končí“, realita, jak dostat jeho skladby doopravdy z hlavy, bývá daleko těžší.

Ve světle činů rappera XXXTentaciona, který byl před svou smrtí obviněný z domácího násilí a napadení své partnerky, či nedávno odvysílaného šestidílného dokumentu Surviving R. Kelly, kde na kameru mluví oběti sexuálního zneužívání tohoto slavného r'n'b zpěváka, totiž vyvstává otázka, jak nakládat s jejich dílem. Zda a jak ho kontrolovat a nakolik jim umožnit, aby dále bohatli a profitovali ze své pozice moci a slávy.

„Hudba je fyzická: pouštíme si ji do těla, necháváme ji, aby vibrovala naší lebkou. V tomto ohledu je mnohem intimnější než vizuální umění. Koneckonců na zvuk reagujeme v děloze daleko dříve než na zrakové podněty. Hudební vzpomínky se ukládají do limbického systému stejně jako všechny naše vzácné i traumatizující zážitky. Hudba námi rezonuje,“ líčí Greene intimní povahu hudby a následně popisuje, jaké to může být, když se člověku v hlavě usídlí chytlavá písnička od člověka, o němž víme, že je násilník. Přináší to s sebou zvláštní pocity a dilemata ohledně oddělení umělce od jeho díla. Spotify dokonce v jednu chvíli tvorbu XXXTentaciona ze své platformy odstranilo, aby ji pak s omluvou vrátilo, což jen ukazuje, jak těžké je „regulovat“ trh s uměním.

„Najít etický rámec pro to, jak poslouchat hudbu není vůbec snadné,“ konstatuje Greene. „Estetika a morálka si spolu prostě nerozumí. Jedna sice může poškodit druhou, jako když zkysne mléko, ale jinak je hudba velmi špatný nositel etických kvalit. Netěsní, snadno ztrácí své specifické významy, může být použita kýmkoli, aby znamenala cokoli. Hudba vytvořená s těmi nejvznešenějšími úmysly může snadno posloužit zlu, a písně, z nichž crčí zlo, si zase umí najít cestu do situací, kde posluchačům přináší vykoupení. Zbavený kontextu může být zvuk něžný, jemný, krásný, uklidňující, přestože osoba, která jej stvořila nemá žádnou z těchto kvalit.“

odkaz:
https://www.respekt.cz/fenomeny/proc-by ... gn=Respekt

A co si myslíte o tématu vy?

Nesou v sobě tóny nástrojů i touhy srdce a úmysly ať už dobré či zlé, nebo je to pouze na představivosti a nitru každého posluchače co to v něm způsobí, rozrezonuje a tedy k čemu ho to přivede?

A co u zvuku lidského hlasu, nese ten vždy i emoci ve které to zpěvák zpíval?

A co slova? Nesou ta s sebou připojené jejich význam a morální dosah, nebo lze poslouchat a zpívat si píseň jejímž slovům / jazyku nerozumím a přitom si z ní odnést úplně jiné naladění a výzvu, než je ve slovech obsažena?

Jedna věc samozřejmě je, jak to ve skutečnosti je (fyzikální rozbor přenosu informace)

A druhá věc je jak se k tomu postavíme (když o tom víme, jestli to ještě umíme odfiltrovat, viz. problematika masa obětovaného modlám o kterém vám to někdo řekl, sníte to?).

[Guy]

Jak se vypořádat s hudbou vytvořenou problematickými umělci

Nejde pouze o rapery, co třeba homosexuálové jako Čajkovskij nebo Elton John? Mají krásné písně, pěkné skladby mohou být od tvrdých rockerů (Angie od Rolling stones) atd.
Myslím, že nemáme úplně na to schopnosti zhodnotit tuto věc. Některé "duchovní" písně mi připadají takové ploché, nevýrazné, byť se slovy o Bohu.

„Hudba je fyzická: pouštíme si ji do těla, necháváme ji, aby vibrovala naší lebkou. V tomto ohledu je mnohem intimnější než vizuální umění. Koneckonců na zvuk reagujeme v děloze daleko dříve než na zrakové podněty.

S tím souhlasím, proto je na místě opatrnost, tam kde způsobuje hudba "vypnutí" soudnosti vlivem hlasitosti, rytmu, v speciálním prostředí, tam není pro křesťana bezpečná půda.

Nesou v sobě tóny nástrojů i touhy srdce a úmysly ať už dobré či zlé, nebo je to pouze na představivosti a nitru každého posluchače co to v něm způsobí, rozrezonuje a tedy k čemu ho to přivede?

Podle mne je "otisk" v hudbě zřejmý, jaký typ hudby byl skládán pro zfanatizované fašisty? Jaká hudba se hraje v barech? Asi to nejsou sionské písně. To se táhne historií lidstva - k čemu měla přivést hudba primitivní národy při jejich rituálech?
Někteří skladatelé a interpreti přiznávají, že čerpají ze zdrojů, které se dají označit jako okultní. Také jejich životní hodnoty, oblečení, symbolika při vystoupeních, tomu odpovídají.
Moje osobní zkušenost - předtím, než jsem poznal Krista, jsem poslouchal rock,disco apod., teď mne vede Duch k tomu, abych si lépe vybíral a k této minulosti se nevracel. Naprosto jsem poznal, že tyto druhy hudby mají na člověka velký vliv.

[Lída Rohalová]

Tomáš Plechatý:

Co se týče hudby násilných umělců, neposlouchám je. Mám na mysli mediálně známé případy, protože u každého umělce nelze zjistit, v co věří a jak žije v soukromí. Jako mladá holka jsem se o takové věci nezajímala, tam šlo o hudbu, která se mi líbila + zpěvák, který se mi líbil.

Mám osobní zkušenost s tím, že hudba je velmi silné "médium". Jak dobré, tak zlé. Když jsem začala poslouchat (a poslouchala jsem je dost dlouho) Helloween, Alice Cooper, Metallicu atd., tak se k nám nastěhovali démoni. Možná to zní jak sci-fi, ale je to duchovní realita, jak to chodí. Ty démony jsem neslyšela jen já, ale i příslušníci mé rodiny. Určitou souvislost s tím také hrála astrologie, ale hudba byla tou vstupní branou. Rozvádět to nebudu, to v osobní poště když o to někdo bude mít zájem. To ještě byla má nevěřící éra. Pak jsem trochu "zjemnila" a přeorientovala jsem se na Bon Jovi a rock. Ale i tam jsem později u mých oblíbených skupin zjistila nevhodné pozadí.

Myslím si, že to pozadí, ta nálada, v jaké byla tvořena píseň, je znát. Teď spíš poslouchám křesťanské věci, ale "světské" hudbě se nevyhýbám. To ani nejde, když vám kolegové v práci pouštějí rádio. Přiznám se, že mám ráda hudební pořady - Superstar, Voice atd. Vím, že jde o komerci, ale mě zajímá, jak ti lidé zpívají, tak někdy kouknu.

Udělala jsem si jednou experiment. Řekla jsem si, že týden budu poslouchat jen rock a uvidíme, jestli mne to nějak poznamená. Na konci týdne totální nesoustředěnost, v srdci rebelie, myšlenky na kdovíco. A měla jsem jasno.

V křesťanském prostředí se často říká, že rock je špatný. Já si myslím, že není moudré vyzdvihovat jeden žánr jako automaticky špatný. Dle mého soudu je pop někdy mnohem horší. Hodně umělců jede v okultních seancích... Ale samozřejmě to neplatí u všech. Špatné může být v každém žánru.

Pak jsem dělala pokus, kdy jsem poslouchala křesťanské písně, které byly složeny s cílem oslavovat Boha. Výsledek byl naprosto opačný - v srdci pokoj, myšlenky na dobro bližním atd.

Když hrál David Saulovi na hudební nástroj, zlý duch odcházel. Hudba má silnou moc. Duch mne vede k tomu, abych se k "tvrdé hudbě" nevracela. Tvrdá hudba je v mé DNA. Jsem jako vyléčený alkoholik, který si nesmí dát skleničku, a proto se tomu vědomě vyhýbám. A Bůh byl ke mně tak milostivý, že když jsem se modlila, abych byla na Jeho slávu, tak jsem si po čase pustila jistou skupinu s typickým rockovým "chraplákem", a ono se mi to protivilo! Kdysi jsem z té skupiny byla nadšená, ale teď už to bylo jinak! Jiné DNA, zkrátka. Ale přesto to nepokouším.

Myslím si, že je potřeba si vybírat a dělám to. Mám x krát odzkoušené, že emoce zpěváka se přenáší na člověka. Ale neblázním, když slyším v rádiu něco, co neposlouchám. Ale doma si to nepustím . A samozřejmě automaticky neznamená, že křesťanské vždycky dobré a "světské" vždycky špatné, tak to není.

[Tomáš Plechatýý]

Já si také myslím, že ovlivňuje ve zpívaném projevu hlas a s ním spojené emoce.

Ale při hraní na hudební nástroj si to už nemyslím. Hudební nástroj předává frekvenci v rámci své stavby a schopnostech hrajícího, ale do něj se podle mne už morální vlivy nepřenáší.

Chci tím říci, že když zahraje stejnou skladbu jednou zbožný člověk a jednou člověk dekadentní a oba budou usilovat o čistotu skladby, tak si myslím, že to posluchač nerozezná.

A ani s těmi slovy si nejsem jistý.

Slova nesou obsah. Ale v dnešní době umělci často mají odlišné poselství v melodii, v obsahu slov a ještě jiné ve video klipu.

Proto pokud umělec sám zpívá něco o čem neví co zpívá tak možná vliv obsahu slov zcela vypadává.

Samozřejmě co nevypadává je záměr a emoce ,které do hudby vložil zpěvák/hráč.

[Lída Rohalová]

Já si také myslím, že ovlivňuje ve zpívaném projevu hlas a s ním spojené emoce.

Ale při hraní na hudební nástroj si to už nemyslím. Hudební nástroj předává frekvenci v rámci své stavby a schopnostech hrajícího, ale do něj se podle mne už morální vlivy nepřenáší.

Hudební nástroj není morální, ani nemorální. Je to prostě hudební nástroj, vyrobený k hraní. Nedá se říct např. buben je špatný (protože se mi třeba nelíbí), a tudíž nemorální. Buben je buben. Až ten člověk, který si zabubnuje, na buben přenese emoce.
Hudba je především o emocích. Viděla jsem technicky dokonalé zazpívané a odehrané skladby, ale nedotkly se mne, protože něco chybělo. Naopak i méně dokonalá skladba se mi líbila, protože odrážela emoce toho, kdo zpíval či hrál.

Morální vliv bubnu či jiného nástroje nelze určit .

Chci tím říci, že když zahraje stejnou skladbu jednou zbožný člověk a jednou člověk dekadentní a oba budou usilovat o čistotu skladby, tak si myslím, že to posluchač nerozezná.

Posluchač nemá šanci to rozeznat. Hra se nám buď může, nebo nemusí líbit, a ani není potřeba, abychom tomu rozuměli.
Předpokládám, že když jdeme třeba na adventní koncert, neděláme sáhodlouhou "prověrku" účinkujících, zda se někdy dopustili nějakého přečinu a zda jsou v našich očích morální.
Když se na hudební nástroj nehraje, je sám o sobě mrtvý. Nikoho nepotěší, nepopudí. Samozřejmě pokud je to starožitnost, tak to je něco jiného.
Přijde člověk, vezme do ruky, a už je tam prožitek, emoce. Svou osobnost vloží do hudebního nástroje a ten s ním rezonuje.

A ani s těmi slovy si nejsem jistý.

Slova nesou obsah. Ale v dnešní době umělci často mají odlišné poselství v melodii, v obsahu slov a ještě jiné ve video klipu.

Proto pokud umělec sám zpívá něco o čem neví co zpívá tak možná vliv obsahu slov zcela vypadává.

Melodie je melodie, líbí se nám, nebo nelíbí. Melodie je to první, co určuje prožitek. Slova jsou až na druhém místě. U hodně mladých tomu tak je, i když ne u všech.
Slova jsou důležitá. Pokud někdo v písni vzývá satana nebo jiného "čerta z pekla", nebudu to poslouchat.
Nebo když je krásná hudba, ale řve mi to do uší, nemám z toho požitek.

Když jsme byli mladí, zahraniční hudba se poslouchala kvůli melodii, anglicky ještě nikdo neuměl, my žili v ruštině.
Čeští a slovenští zpěváci se zas poslouchali kvůli vzhledu .
Všichni jsme zpívali "poloanglicky" a slova vůbec neřešili.

Myslím si, že není třeba hudební nástroje démonizovat. Ale pokud mám v úmyslu poslouchat něco častěji, tak si toho zpěváka vždy trošku prověřím a zajímám se o něj.

K tanci používám taneční hudbu, ale stačí mi to poslouchat hodinu, a brní mě z toho hlava. Nakonec to často skončí zase u křesťanských interpretů...

Mám ráda moderní styl, jsem člověk své doby. Nebudu ani podléhat hysterii při možné závadné písni v rádiu. Rádio nemáme, ale třeba v práci, autobuse či tak. Kdyby to nebylo k vydržení, mám svá sluchátka a svou hudbu .
Ale pokud se mne někdo zeptá, zda je veškerá hudba v pořádku, řeknu mu, že nikoli.

[log]

Hudobny styl je vec osobneho vkusu.

https://youtu.be/WNGXI-dfNxU

Doma si kazdy pociuva, co chce. Kazda hudba vyvolava nejake emocie, na dvoch ludi casto opacne.

Hudba ako sucast sobotneho zhromazdenia ma plnit specificku funkciu, o tom by sa dali asi popisat vedecke traktaty, snad existuje nieco ako “nebeska emocia“.

[log]

Jak se postavit k hudbě násilných umělců
Jak se vypořádat s hudbou vytvořenou problematickými umělci? To je otázka, kterou si klade Jayson Green ve skvělém a fundovaném komentáři pro server Pitchfork. Ačkoli je snadné prohlásit, že člověk s nějakým hudebníkem „končí“, realita, jak dostat jeho skladby doopravdy z hlavy, bývá daleko těžší.

Ve světle činů rappera XXXTentaciona, který byl před svou smrtí obviněný z domácího násilí a napadení své partnerky, či nedávno odvysílaného šestidílného dokumentu Surviving R. Kelly, kde na kameru mluví oběti sexuálního zneužívání tohoto slavného r'n'b zpěváka, totiž vyvstává otázka, jak nakládat s jejich dílem. Zda a jak ho kontrolovat a nakolik jim umožnit, aby dále bohatli a profitovali ze své pozice moci a slávy.

Ak je problem hudba od “problematickych ludi“, ktora nesie urcity emotivny naboj, nemala by byt ovela vacsim problemom literatura “problematickych autorov“ ? Mojzis ci David boli tiez vrahovia a nasilnici a predsa sa nam literatura im pripisovana tak velmi paci. Aj ked je asi pravda, ze oni sami nic nenapisali. Ale co taky Pavol, ktory prenasledoval krestanov ? Myslite, ze im daval blokove pokuty ? Alebo bil, vaznil a zabijal ? A predsa mame tak radi jeho korespodenciu. Iste, argumentujeme, ze vsetci tito cinili pokanie. Ale to napojenie na ich myslienkovy svet tu je. Ano, hudba i literatura nas nepochybne ovplyvnuju a formuju.

Narazame tu na podstatu toho, co nazyvame pokusenim. Pre adventistu predstavuje akakolvek neadventisticka hudbs ci literatura pokusenie. Pre krestana predstavuje akakolvek nekrestanska hudba ci literatura pokusenie. Pokusenie totiz samo o sebe nie je ani zle ani dobre, ale skryva riziko, ze ovplyvni dalsi osud cloveka, jeho myslienky a ciny.

Ludia sa odlisuju tym, do akej miery sa rozhodnu pokuseniu vystavit. Niektori sa do toho ani vobec nepustaju, ini su zvedavy a vsetko skusaju a dalsi su natolko silni ze veria ze im pokusenie v nicom neublizi. Toto ludske spravanie sa v pokuseni popisal dobre Pavol v 1 Korintanom 8.

[Tomáš Plechatýý]

Pre krestana predstavuje akakolvek nekrestanska hudba ci literatura pokusenie.

Nesouhlasím.