K příspěvkům Tomáše Plechatého a ambasadora.
Zastupitelský způsob řízení církve není srovnatelný se systémem řízení státu. Je podstatný rozdíl mezi konferencí a prací parlamentu.
Zápis z jednání pléna konference zaznamenává projednávané body, předložené návrhy a výsledky rozhodování. Diskuzní příspěvky delegátů v rámci rozpravy k tématům se nezapisují. Na konferenci se pořizuje zvukový záznam, který slouží k ověření správnosti zápisu.
Pracovní výbory připravují návrhy pro určité oblasti (typicky jmenovací výbor, výbor pro plány a programy…), výstupem je konkrétní návrh. Pracovní záznamy (kromě závěrečného návrhu) o interním jednání výboru se na konci , po rozhodnutí pléna o návrhu, skartují.
Na konferenci má přístup každý člen církve, pokud se předem zaregistruje. Je to na jeho vlastní náklad a má statut přihlížejícího, tzn. nemůže se účastnit jednání výborů, nemůže na konferenčním jednání vystupovat, natož hlasovat. Soukromé audiovizuální záznamy nejsou obvykle povoleny. Lidem, kteří nejsou členy by byl nejspíš přístup odepřen, hypotetická šance jak se konference zúčastnit je získat souhlas pléna-tzn. požádat některého z delegátů, aby v úvodních procedurálních návrzích přednesl tuto záležitost plénu a to o něm rozhodlo. Ale možná to by to narazilo na jednací řád, který s účastí ne-členů církve nepočítá.
Mám za to, že zodpovědná volba delegátů neprobíhá systémem-kdo má čas, kdo se nejvíc snaží, kdo je „na řadě“…Při nominaci se přihlíží k mnoha faktorům a osobní postoje víry, zájem o společenství církve, názory na „způsob uspořádání věcí“ k nim bezesporu patří. Je otázkou, jaký je „potenciál“ toho kterého společenství. Náš sbor se snaží o vyváženost u delegátů, jak z hlediska názorového spektra (lidé progresivnější i tradicionalističtí), tak i věku a genderu-muži i ženy, straší i mladší. Všichni se nějakým způsobem podílí na životě sboru. K jednání konference bude na půdě sboru probíhat několik pracovních jednání-jak delegátů, tak setkání se členy, kteří projeví zájem.
Co se týká návrhů k jednání, mám za to, že se, jednacímu řádu navzdory, předem vytváří „koalice“ podobně smýšlejících, tzn. existují snahy některá témata „rozhodnout předem“. Aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, odhaduji, že z centrální části naší Unie (MSS) zazní heslo “pořádek musí být“, a pořádek je to, co rozhoduje GK. Musíme se podřídit v zájmu jednoty církve-nic se měnit nebude „.“. Nechme se tedy překvapit…
