Bludiště omylů a chyb lidského myšlení.

[ambassador]

Vstupovat do diskuze dělá jedince zranitelným a omylným. Nevstupovat do diskuze může mít více
důvodu:
1. Strach z omylu.
2. Znak uzavřenosti.
3. Neochota měnit zajeté klišé.
4. Ustálenost v roli diváka.
5. Čekání jak to dopadne.
6. Obava z posměchu.
7. Pohodlnost v přijetí názoru vítěze.
8. Absence vlastního názoru.

Otevření nějakého diskuzního tématu může vyvolat také různé reakce a ty jsou v rozmezí souhlasu až po nenávistné komentáře. I zde platí různorodé důvody:
1. Vede to k zamyšlení, motivuje.
2. Obavy z ohrožení víry.
3. Věroučné nebezpečí.
5. Nenávistný, shazující postoj.
6. Postoj jediné myšlenkové pravdy.
7. Zahořkli fundamentalismus.

Určitě může být daleko více důvodů různého typu.

[Tomáš Plechatýý]

Vstupovat do diskuze dělá jedince zranitelným a omylným. Nevstupovat do diskuze může mít více
důvodu:
1. Strach z omylu.
2. Znak uzavřenosti.
3. Neochota měnit zajeté klišé.
4. Ustálenost v roli diváka.
5. Čekání jak to dopadne.
6. Obava z posměchu.
7. Pohodlnost v přijetí názoru vítěze.
8. Absence vlastního názoru.

Otevření nějakého diskuzního tématu může vyvolat také různé reakce a ty jsou v rozmezí souhlasu až po nenávistné komentáře. I zde platí různorodé důvody:
1. Vede to k zamyšlení, motivuje.
2. Obavy z ohrožení víry.
3. Věroučné nebezpečí.
5. Nenávistný, shazující postoj.
6. Postoj jediné myšlenkové pravdy.
7. Zahořkli fundamentalismus.

Určitě může být daleko více důvodů různého typu.

Za mě je důvod proč se už moc nezapojuji do diskuse tento:

8.Na fóru přispívají většinou už názorově vyprofilovaní lidé, kteří těžko svůj názor změní. Už tu chybí hledající.

Nabídka (názorů, výkladů, věrouky) zde silně převyšuje poptávku. Naposledy tu byly 2 příspěvky s poptávkou - myslím, že jeden byl o důkazech o ploché zemi a druhý o evoluci, v jednom případě tazatel byl už přesvědčený a chtěl si jen ověřit, že má pravdu. V druhém, neměl vyhraněný názor.

Tam by pro mne možná mělo smysl nabídnout můj názor, ale je tu jeden troll a dva horliví tapetáři, kteří většinu diskusí tázajícímu ukradnou pro sebe. Navíc na sebe štěkají, ale přitom jeden druhému nenaslouchá.

A když bych chtěl být sám tázajícím, necítím se tu bezpečně se ptát.

Tam je to jak psal Ambassador - strach z posměchu. Ale také kvůli tomu, jací zde přispívají většinou lidé a jak málo si zde naslouchají, i nejistota, jestli mi vůbec mohou porozumět, nebo jestli se tu vůbec bude alespoň snažit mi porozumět.
No a k tomu patří i nějaká základní lidská slušnost.

Toto jsou podle mne hřebíčky do rakve diskusnímu ruchu na tomto fóru.

[Lída Rohalová]

Vstupovat do diskuze dělá jedince zranitelným a omylným. Nevstupovat do diskuze může mít více
důvodu:
1. Strach z omylu.
2. Znak uzavřenosti.
3. Neochota měnit zajeté klišé.
4. Ustálenost v roli diváka.
5. Čekání jak to dopadne.
6. Obava z posměchu.
7. Pohodlnost v přijetí názoru vítěze.
8. Absence vlastního názoru.

Otevření nějakého diskuzního tématu může vyvolat také různé reakce a ty jsou v rozmezí souhlasu až po nenávistné komentáře. I zde platí různorodé důvody:
1. Vede to k zamyšlení, motivuje.
2. Obavy z ohrožení víry.
3. Věroučné nebezpečí.
5. Nenávistný, shazující postoj.
6. Postoj jediné myšlenkové pravdy.
7. Zahořkli fundamentalismus.

Určitě může být daleko více důvodů různého typu.

Dalším důvodem nediskuse může být "nepochopení", proč se o tom (jakémkoliv) tématu vůbec diskutuje. Jedinec to (jakékoliv téma) může považovat za ztrátu času.

Jinak co se týče diskusí, nejlepší je slušná informovaná interakce mezi účastníky - ať už v soukromí, či veřejně.

Osobní vsuvka: Kdysi jsme "diskutovali" např. o "špatných" katolících a "hodných" protestantech, problém byl akorát v tom, že se v "diskusích" objevovaly pouze domněnky a zažitá klišé, aniž bychom si dávali práci ověřit fakta a zjistit si aspoň v základu, o co jde. Mylně jsme fráze "nó, a hlavně si v tom kostele nesedej do lavice!" považovali za ochranu nebohého hříšníka před satanovými svody, protože v našich modlitebnách žádné satanské svody nejsou, u nás je všechno v pořádku .

"A proč si nemám sedat do té kostelní lavice?"
"No prostě si tam nesedej, protože je to špatné!"
"Aha".

Zjišťování faktů, aby byl nějaký dobrý základ, dává obvykle práci a zabere čas, proto se každý stará o to, co ho zajímá, a co ne, vypouští. Důvodu nediskusí může být celá řada, některé jsou výše zaznamenané, toto je pouze jeden z nich. Mimo osobní vsuvku není má odpověď osobní a necílí na konkrétní vlákno ani na konkrétní lidi.

A také to nemusí znamenat, že lidé, kteří zde nikde nediskutují, nediskutují ani v osobním životě. Ne každý se chce veřejně zapojovat. V mém okolí existují lidé, kteří ještě donedávna neměli o existenci tohoto fóra ani ponětí.

[Lída Rohalová]

Vstupovat do diskuze dělá jedince zranitelným a omylným. Nevstupovat do diskuze může mít více
důvodu:
1. Strach z omylu.
2. Znak uzavřenosti.
3. Neochota měnit zajeté klišé.
4. Ustálenost v roli diváka.
5. Čekání jak to dopadne.
6. Obava z posměchu.
7. Pohodlnost v přijetí názoru vítěze.
8. Absence vlastního názoru.

Otevření nějakého diskuzního tématu může vyvolat také různé reakce a ty jsou v rozmezí souhlasu až po nenávistné komentáře. I zde platí různorodé důvody:
1. Vede to k zamyšlení, motivuje.
2. Obavy z ohrožení víry.
3. Věroučné nebezpečí.
5. Nenávistný, shazující postoj.
6. Postoj jediné myšlenkové pravdy.
7. Zahořkli fundamentalismus.

Určitě může být daleko více důvodů různého typu.

Za mě je důvod proč se už moc nezapojuji do diskuse tento:

8.Na fóru přispívají většinou už názorově vyprofilovaní lidé, kteří těžko svůj názor změní. Už tu chybí hledající.

Nabídka (názorů, výkladů, věrouky) zde silně převyšuje poptávku. Naposledy tu byly 2 příspěvky s poptávkou - myslím, že jeden byl o důkazech o ploché zemi a druhý o evoluci, v jednom případě tazatel byl už přesvědčený a chtěl si jen ověřit, že má pravdu. V druhém, neměl vyhraněný názor.

Tam by pro mne možná mělo smysl nabídnout můj názor, ale je tu jeden troll a dva horliví tapetáři, kteří většinu diskusí tázajícímu ukradnou pro sebe. Navíc na sebe štěkají, ale přitom jeden druhému nenaslouchá.

A když bych chtěl být sám tázajícím, necítím se tu bezpečně se ptát.

Tam je to jak psal Ambassador - strach z posměchu. Ale také kvůli tomu, jací zde přispívají většinou lidé a jak málo si zde naslouchají, i nejistota, jestli mi vůbec mohou porozumět, nebo jestli se tu vůbec bude alespoň snažit mi porozumět.
No a k tomu patří i nějaká základní lidská slušnost.

Toto jsou podle mne hřebíčky do rakve diskusnímu ruchu na tomto fóru.

V osobní korespondenci bys diskutoval?

Jinak oceňuji osobní odpověď, já osobní odpověď nedám nebo ji dám příležitostně.
Já se také skoro na nic neptám. Všechno řeším osobně, je toho tolik k řešení....
Na fórum čím dál tím méně času, a taky jisté posuny v myšlení, ale ještě se fóra nechci vzdát

Já se Ti zde smát nebudu. Dlouhatánské příspěvky přeskakuji, na ty už mi nestačí ani má ženská zvědavost, a počítám s tím, že koho nebaví mé komentáře, taky to bude přeskakovat. Ale vím jistě, že moje slovo má váhu a vím jistě, že Tvoje taky. Ale to není o nás a naší jedinečnosti, je to o Něm.

Ještě jednou děkuji za upřímnost.

[log]

Lida Rohalova a Tomas Plechaty - ste jedini dvaja diskutujuci so skutocnym menom a to je vas najvacsi handicap, ktory vas v diskusii diskvalifikuje. Nemozete uplne slobodne diskutovat, pretoze ste zviazani pochopitelnou potrebou vybudovat ku svojmu menu urcity obraz, renome. Nemozete teda klast urcite otazky a davat urcite odpovede, ktore by ste aj mozno radi, ale hrozilo by poskodenie vaseho mena - nemozete vybocit z prednastaveneho ramca ocakavani, ktore na vas kladie okolity svet a vy sami.
Skuste zvazit vytvorenie anonymneho nicku a bude vam mozno lepsie.

[Lída Rohalová]

Dle mého názoru zde hledající jsou, pouze se málo projevují z důvodů popsaných ambassadorem a Tomášem. Zasévání má podle mého názoru ještě smysl. Ale každý nechť se svobodně rozhodne, kam bude zasévat, proč a kdy.
Já tu mám své oblíbence a ráda je čtu, ale nebudu jmenovat, aby se necítili pod tlakem

[Lída Rohalová]

Lida Rohalova a Tomas Plechaty - ste jedini dvaja diskutujuci so skutocnym menom a to je vas najvacsi handicap, ktory vas v diskusii diskvalifikuje. Nemozete uplne slobodne diskutovat, pretoze ste zviazani pochopitelnou potrebou vybudovat ku svojmu menu urcity obraz, renome. Nemozete teda klast urcite otazky a davat urcite odpovede, ktore by ste aj mozno radi, ale hrozilo by poskodenie vaseho mena - nemozete vybocit z prednastaveneho ramca ocakavani, ktore na vas kladie okolity svet a vy sami.
Skuste zvazit vytvorenie anonymneho nicku a bude vam mozno lepsie.

Ahoj logu,

já jsem takto naprosto spokojená, o anonymním nicku vůbec neuvažuji. Zastávám názor, že není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Dávat otázky můžu, ale nechci.

S vlastním jménem je více rizik, které se netýkají jen oblasti tohoto fóra, ale všeobecně. Já osobně bych nicky zakázala, ale ty, které jsou slušné, akceptuji.

Nejsme jediní s Tomem, což zapomněls na Jirku Kupku a další?
Spíš bych podpořila Tebe, aby ses začal podepisovat, myslím, že vylezení z vlastní ulity by pro Tebe mohlo být osvobozující

[log]

Spíš bych podpořila Tebe, aby ses začal podepisovat, myslím, že vylezení z vlastní ulity by pro Tebe mohlo být osvobozující

Boh vedel preco stvoril ulitnikom ulitu. Aby ich ostatni nezozrali. Lebo to sa Ti tu lahko moze stat. No mozno mas pravdu. Nie som vsak ziaden hrdina, mne je takto dobre, je oslobodzujuce povedat su pravdu a nebat sa, ze ta niekto za to zozerie.

[ambassador]

Když se dotkneš nějaké myšlenkové jistoty člověka nebo skupiny, tak reakce mohou být různé.
Od poklidného, zvědavého či ospalého "vykouknutí" z hnízda svých myšlenek až po reakci sršňů.

[ambassador]

Jiný důvod proč je tak malé zapojení do diskuze muže být v tom, že se někteří jedinci podceňují.
V podstatě jde o to sdělit se, jak ty "věci" vidím nebo jak tomu rozumím. Vůbec nejde o nějaká
moudrá složitá vyjádření. Při tom však musím být připraven, že někteří to odmítnou a nebo k tomu něco poznamenají. Pokud je absence urážejícího útoku na osobu komentátora, může se komunikace slibně rozvíjet. Potřebujeme se učit navzájem komunikovat a tak rozvíjet jakýsi druh přátelství.