Dívala jsem se, že se na Vaše komentáře spotřebovalo docela dost energieJosef napísal: ↑14 Máj 2019, 22:24Ano, možná jsem zapomněl na "ty, kteří odešli", ale pořád to nemají s CASD uzavřené a potřebují to dál nějak řešit.Lída Rohalová napísal: ↑14 Máj 2019, 17:27 Nemyslím si, že všichni lidé zde jsou zahořklí a ukřivdění, či škodolibí a nepřejícníci. Já osobně se necítím být v této škatulce. K CASD jsem velmi vstřícná, ale již se s ní neidentifikuji v některých bodech učení.
...a pak ještě Lída Rohalová...![]()
A možná jsem zapomněl ještě na nějakou minoritní skupinu - rád se nechám poučit.![]()

Vašemu komentáři nerozumím, jaké ...a pak ještě Lída Rohalová...? Pokud jste to chápal tak, že se vyděluji z těch lidí, které jste zařadil do kategorie "zahořklých, ukřivděných, škodolibých, nepřejících" tak ano. Ovšem nemyslím si, že to jsem jen já, takových je tu dost.
Mou ambicí není Vás poučovat.
Neuzavřený vztah s církví se projevuje různě.
Některé lidi "přiváže" k CASD provaz neodpuštění. Již méně se mluví o tom, že odpuštění je nutné, ale je to proces.
Odpuštění znamená, že toho člověka/organizaci/věc/cokoli propouštím, ty věci již nejsou pod mým zámkem.
Ta např. organizace si může jít vlastní cestou, protože já už ji nedržím na vodítku jako psa, je propuštěna z mého vězení.
Propuštění z vězení je nezbytná věc, protože být bachařem je dlouhodobě únavné, musíte vězně stále hlídat a stále si na něj dávat pozor.
A život v Kristu je život svobody. Ten, kdo odpustil, je svobodný.
Existují i zahořklí lidé, protože nechali v sobě růst kořen hořkosti. Ten kořen se rozrůstá a nakazí mnohé. V prvé řadě je otrávený můj "strom života", v druhé řadě jsou otráveni lidé, ke kterým se dostanou výhonky mého stromu. Kořen hořkosti má tendenci stále růst, a pokud ho nezbrzdíte v počátku, budete kácet strom. Kořen hořkosti je naše vlastní vězení, ze kterého se dostaneme ven pomocí Ježíše Krista.
Zahořklý a ukřivděný jedinec je na věci často sám a okolí mu často dává najevo, že je zahořklý. To může být dobrým zrcadlem, ale v tom stavu, ve kterém je, si to neuvědomujete a ostatní jen přilévají oleje do ohně. Představuji si Krista, jak k tomuto jedinci přichází, nic neříká a jen ho obejme. Jedinec se schoulí v Jeho náručí a v životě toho jedince začne proudit Láska. Kořen hořkosti se bude snažit útočit, ale jedinec ho už dokáže identifikovat a zastavit.
Vstoupil jste na tento web. Lidi v něm jste hodil do jednoho pytle, ale budiž.
Zajímá mne, Josefe, čím se vaše komentáře odlišují od komentářů "zahořklých" jedinců zde.
Mají moc Vaše komentáře napravit tyto jedince?
Pokud ano, jakým způsobem?
Co myslíte, Josefe?
Tento web má své stinné stránky.
Má také své dobré stránky.
To, co bude převažovat, je na nás. Ale nejen na nás - je to i na adminech, zodpovědnosti se nelze zbavit tím, že pouze čtenáři budou hlásit "závadné" příspěvky.
Škodolibí lidé také existují. Mají radost, když církev něco řeší, nebo se jí v něčem nedaří, případně ze svého zákopu střílejí šípy na konkrétní osoby - a to je podlost. Tito lidé zde také jsou.
Někteří již nejsme v CASD. Ale byli jsme tam. A to je naše největší výhoda a velká devíza, protože víme, o čem se zde mluví. Ono totiž nestačí jít jen na oficiální stránky a přečíst si, co je tam napsáno. Je třeba se ptát adventistů, jak se jim žije, čemu skutečně věří a jak to aplikují v praxi. Já se zde z této oblasti již na nic neptám, ale to, co jsem načerpala, předávám dál. Čtenář nechť sám zhodnotí, zda to je k něčemu. Obhajovat se nepotřebuji, člověk dostává za svůj život různé nálepky.
Každý zde hledá něco jiného. Odhalit skryté motivy není vždy jednoduché, ale zdá se, že Vy tou schopností disponujete

Josefe, jste anonymní, nevyčítejte tedy adminům anonymitu. To, co kritizujete, sám děláte, i když to popisujete, že jste přistoupil na jejich "hru".
Jakou váhu má, když anonym kritizuje anonyma?
Odpovězte si sám, mně odpovídat nemusíte.
Co se týče Vašeho jména, již před léty jsem si tipla, kdo jste.
Pokud byste chtěl, můžu Vám to poslat do soukromé pošty
