Katolická církev

[Tomáš Plechatýý]

.......Takže zatímco EGW obhajuje, jak i nyní mohou dále přicházet k Ježíšovy pro odpuštění hříchů další všichni lidé a to uvnitř druhého oddělení svatyně, tak aby si to úplně neshodila, že předtím hlásali nesmysl, tak trvá na tom, že tak jak to dělali křesťané po celá staletí tak to už opravdu teď neplatí..........

Tak za tu hrubku se opravdu omlouvám. Správně mělo být k Ježíši.

[log]

Vážně se omlouvám za neúmyslnou nepřesnost. V tom vidění si Satan pouze stál u Božího trůnu nesedl si na něj. A také tam Ellen Whiteová napsala že se to zdálo, že tam stojí. Ale dál to popisuje jako že tam je a co dělá.

Zhrnme si fakty. Traja ludia, Pavol z Tarzu, Jan na Patmose a Ellen z Gorhamu boli vychvateni v roznych dobach do neba a videli postavy sediet ci stat. Ako vedeli, ktora postava je Jezis, ktora Satan, ktora Michal a ktora Gabriel? Mozno si ich len tak pomenovali. Kto kde sedel a kam isiel a kto bol kto? Ak vylucime pravdepodobne varianty, ze si to vymysleli alebo ze mali halucinacie, ostanu nam menej pravdepodobne varianty, ze boli vzati na vesmirnu lod a mimozemskym postavam, ktore videli, prisudili biblicke mena.

3. Ježíš šel do nebe fyzicky, jasně, že to muselo být tak, že přiletěl minimálně létající talíř, který ho paprskem pro transport vytáhl dovnitř talíře se kterým odletěli s anděly do mateřské lodi a odfrčeli do třetího nebe někde v souhvězdí Orionu.

Isteze to bolo fyzicke, kamen na hrobe bol odvaleny. Ak by bol nefyzicky, to by nebolo nutne. Ved i ucenici sa ho dotykali a vlozili prsty do jeho ran. Ako sa potom vzniesol do neba?

[Viktorrealita]

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.

Takže žijete v neistote spásy, ako katolíci a im pod. No a to je následok učenia spásy zo skutkov . V neistote spasenia niet pokoja ani radosti v Kristu. Neustále pochybnosti sú znakom nedôvery v spasiteľné Božie dielo a v moc evanjelia znovuzrodiť človeka z Ducha - z Boha. No a skutočná viera nepozná pochybnosti. Ak pochybujem a nedôverujem, tak nemám vieru, ale len trpké očakávanie súdu.

Istota spásy v Kristu to nie je sebadôvera, ale naopak, plná dôvera a to vo viere v slovo evanjelia Ježiša Krista - v Božie Slovo zasľubenia, ktoré je práve tou radostnou správou, aby sme tomu verili a radovali sa a nie pochybovali. Kto tomu neverí, tak nie je jemu určená a potom nemôže mať radosť ani pokoj v Kristu.

No a Kráľovstvo Božie je Kráľovstvom pokoja a radosti v Duchu Svätom. Kde by bol môj pokoj a radosť v Kristu ak by som pochyboval o svojom spasení?

No a k tomu členstvu, ako podmienky spásy, len toľko, že to učia všetky cirkvi, ktoré zišli z cesty, ktorou je jedine Kristus. Toto tvrdenie vidíme u KC, SJ aj u Advedtistov a pod.

No Kristus nezaložil cirkev s názvom XY, ale svojú cirkev bez hlavičky v názve, ktorú ako celok vidí jedine Boh, lebo iba Boh vidí do srdca človeka, jedine Boh oživuje duchovne mŕtve srdcia človeka a jedine Boh vie v ktorých srdciach kráľuje svojím Slovom - Duchom.

Kristus buduje svojú cirkev na skale, ktorou je on sám, zjavený v srdci človeka Otcom na nebesiach. Iba tí tvoria jeho cirkev a iba tí ho v pravde následujú. Kto všetko to je vie jedine Boh.

[mikim]

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.

Takže žijete v neistote spásy, ako katolíci a im pod. No a to je následok učenia spásy zo skutkov . V neistote spasenia niet pokoja ani radosti v Kristu. Neustále pochybnosti sú znakom nedôvery v spasiteľné Božie dielo a v moc evanjelia znovuzrodiť človeka z Ducha - z Boha. No a skutočná viera nepozná pochybnosti. Ak pochybujem a nedôverujem, tak nemám vieru, ale len trpké očakávanie súdu.

Istota spásy v Kristu to nie je sebadôvera, ale naopak, plná dôvera a to vo viere v slovo evanjelia Ježiša Krista - v Božie Slovo zasľubenia, ktoré je práve tou radostnou správou, aby sme tomu verili a radovali sa a nie pochybovali. Kto tomu neverí, tak nie je jemu určená a potom nemôže mať radosť ani pokoj v Kristu.

No a Kráľovstvo Božie je Kráľovstvom pokoja a radosti v Duchu Svätom. Kde by bol môj pokoj a radosť v Kristu ak by som pochyboval o svojom spasení?

No a k tomu členstvu, ako podmienky spásy, len toľko, že to učia všetky cirkvi, ktoré zišli z cesty, ktorou je jedine Kristus. Toto tvrdenie vidíme u KC, SJ aj u Advedtistov a pod.

No Kristus nezaložil cirkev s názvom XY, ale svojú cirkev bez hlavičky v názve, ktorú ako celok vidí jedine Boh, lebo iba Boh vidí do srdca človeka, jedine Boh oživuje duchovne mŕtve srdcia človeka a jedine Boh vie v ktorých srdciach kráľuje svojím Slovom - Duchom.

Kristus buduje svojú cirkev na skale, ktorou je on sám, zjavený v srdci človeka Otcom na nebesiach. Iba tí tvoria jeho cirkev a iba tí ho v pravde následujú. Kto všetko to je vie jedine Boh.

...

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.

No to jsem nenapsal ale vůbec já, špatně čteš komentáře...

...Takže žijete v neistote spásy, ako katolíci a im pod. No a to je následok učenia spásy zo skutkov .
Nevím co učí katolíci, ale adventisté rozhodně neučí spasení jen na základě skutků, ty jsou samozřejmě součástí spasení dle Pána Ježíše Krista a jeho kázání, protože konání skutků jak zákona Desatera tak dobrých skutků nám dává naději na spasení, které obdrží každý až při 2PJK, jak uvádí jasně ap. Petr, nikoliv tedy, že spasení jsme již dnes, což je falešné učení falešného ap. Pavla. Spasení je tak dle Pána Ježíše Krista zcela jasně a bez jakýchkoliv pochyb podmíněné právě těmi skutky. Teprve Ježíšova víra v praxi ukáže u každého křesťana zda si zaslouží Boží milost a věčný život.

Nikdo tedy si nemůže být 100% jistý spasením, ale každý kdo dělá to co nás učil Ježíš si může být 100% jistý nadějí na spasení a má z toho pochopitelně radost, kdo však ve své víře nedělá v praktickém životě nic, když může pomoct a nepomůže, diskvalifikuje jej to z dosahu možného spasení do úplného zatracení na soudu, kde bude každý souzen jen na základě dobrých nebo zlých skutků a takový člověk mít radost z nespasení mít opravdu nemůže. A nedělat žádný dobrý skutek je to samé jako dělat špatné skutky za které bude následovat věčná smrt.
100% radost ze života i ze spasení zde ale na této zemi není možná a bude možná až v nebi.

...Kristus buduje svojú cirkev na skale, ktorou je on sám, zjavený v srdci človeka Otcom na nebesiach. Iba tí tvoria jeho cirkev a iba tí ho v pravde následujú. Kto všetko to je vie jedine Boh.

Toto je zcela falešné učení, Jedinou skálou je Bůh Otec dle Písma, jak jsem ti dokázal všemi verši z Písma, dolož Písmem, že skálou je i Ježíš, jak jsem tě žádal již vícekrát a dodnes jsi nic nedoložil.

[Viktorrealita]

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.
_-----------

To je to isté a nevykrúcaj sa. Mnohí spásu podmieňujú členstvom. Predsa logicky, ak nie som členom CADS, tak ako môžem plniť to, čo vyučuje vraj len CADS. No a dá sa to všetko dosiahnúť aj mimo CASD, ak to vyučuje len CADS a ako jediná pravá, takto podmieňuje spásu?

Je to podobné ako si to predstavujú katolíci. KC, ako vraj jediná pravá, ktorá splňa všetky kritéria, podľa ktorých je v nej cirkev Kristová. Predsa musíš byť najprv členom KC a až tak plniť nariadenia, tradície, sviatosti, ktorých plnením podmieňuje spásu. Taktiež KC učí, že istota spásy v Kristu je opovážlivosťou.
Takto učia aj SJ a podmieňuju spásu v prvom rade členstvom, no a ak je už členom, tak samozrejme plnením nariadení.

No a k tej spáse.

Vieš vôbec aký je rozdiel medzi darom a odmenou? Medzi milosťou a zásluhovosťou?

Pretože podľa toho čo píšeš, tak to vyzerá, že to máš riadne pomiešané. KC taktiež mieša spasenie zo skutkov so spasením z milosti. Akoby Božia milosť bola len akási pomocná barla k zásluhovosti. Akoby evanjelium Ježiša Krista, v ktorom je zjavená milosť Božia nemala moc znovuzrodiť človeka z Boha. Skutky viery a ovocie Ducha sú nasledkom - teda ovocím a nie príčinou. Toto ovocie prirodzene rodí už nový strom, ktorý vyrástol zo semena Ducha – Slova Božieho. KC to nejako nechce vidieť, že sa to navzájom vylučuje a to spasenie zo skutkov a spasenie z milosti. Nakoniec nie je možné, aby sa niekto spasil zo skutkov.

Ako keby To niekomu nebolo jasné, že dar nie je odmenou. A odmena už prestáva byť darom.

Ak prepustia väzňa na základe milosti prezidenta, tak ho neprepušťajú za dobré správanie, ale na základe milosti Prezidenta. Ak ho prepušťajú za dobré správanie, tak nepotrebuje milosť prezidenta a jeho prepustenie je odmenou za dobré správanie. Ako sa toto dá miešať dokopy?
Všetci sme ako ti väzni uväznení v hriechu a odsúdení na smrť. Nie je možné sa dostať na slobodu za nejaké dobré správanie, nakoľko každý naš hriech je hodný smrti a ničím neodčiním trest za hriech, žiadnými skutkami.
Z toho vychádza, ža takýto väzeň ma iba jednú šancu a to dostať sa na slobodu jedine z milosti. Ak tomu uverí, tak je už slobodný a za svojú slobodu vďačí jedine milosti a nie aj tomu ,že si to sám zaslúžil. Milosť vylučuje zásluhovosť. Je už nekonečne vďačný za milosť, ktorá ho aj vyučuje, aby už žil novým životom plným vďačnosti za milosť.

Potom je tu otázka pôsobenia lásky. Ak si je niekto vedomý spásy jedine z milosti a teda bez zásluh a zdarma ako dar, tak už pôsobí nekonečná vďačnosť a láska k Bohu. Ak si niekto myslí, že sa spasí vlastným pričinením a z vlastnej moci - skutkami, tak očakáva odmenu za skutky . Potom je hrdý sám na seba a bude sa chváliť namiesto toho, aby bol nekonečne vďačný a za všetko dal chválu jedine Bohu. To by sa v nebi potom chválil. Kristus ma síce spasil, ale predovšetkým ja som si vybojoval spasenie vlastnými silami? Ako vidíme je to absurdné.

Kde by bola potom nekonečná vďačnosť Bohu a chvála za svoju spásu Bohu, ak teda si namýšľam, aký som sám v sebe spravodlivý a spasil sa vlastnou mocou a pričinením

[ambassador]

Viktore souzním s tebou. Je možné, že bych to napsal podobně s jinou skladbou vět. Podobně jaky ty věří část adventistů a druhá část to chápe tak jak jsi to popsal. Netroufám si konstatovat ten poměr v církvi.

[mikim]

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.
_-----------

To je to isté a nevykrúcaj sa. Mnohí spásu podmieňujú členstvom. Predsa logicky, ak nie som členom CADS, tak ako môžem plniť to, čo vyučuje vraj len CADS. No a dá sa to všetko dosiahnúť aj mimo CASD, ak to vyučuje len CADS a ako jediná pravá, takto podmieňuje spásu?

Je to podobné ako si to predstavujú katolíci. KC, ako vraj jediná pravá, ktorá splňa všetky kritéria, podľa ktorých je v nej cirkev Kristová. Predsa musíš byť najprv členom KC a až tak plniť nariadenia, tradície, sviatosti, ktorých plnením podmieňuje spásu. Taktiež KC učí, že istota spásy v Kristu je opovážlivosťou.
Takto učia aj SJ a podmieňuju spásu v prvom rade členstvom, no a ak je už členom, tak samozrejme plnením nariadení.

No a k tej spáse.

Vieš vôbec aký je rozdiel medzi darom a odmenou? Medzi milosťou a zásluhovosťou?

Pretože podľa toho čo píšeš, tak to vyzerá, že to máš riadne pomiešané. KC taktiež mieša spasenie zo skutkov so spasením z milosti. Akoby Božia milosť bola len akási pomocná barla k zásluhovosti. Akoby evanjelium Ježiša Krista, v ktorom je zjavená milosť Božia nemala moc znovuzrodiť človeka z Boha. Skutky viery a ovocie Ducha sú nasledkom - teda ovocím a nie príčinou. Toto ovocie prirodzene rodí už nový strom, ktorý vyrástol zo semena Ducha – Slova Božieho. KC to nejako nechce vidieť, že sa to navzájom vylučuje a to spasenie zo skutkov a spasenie z milosti. Nakoniec nie je možné, aby sa niekto spasil zo skutkov.

Ako keby To niekomu nebolo jasné, že dar nie je odmenou. A odmena už prestáva byť darom.

Ak prepustia väzňa na základe milosti prezidenta, tak ho neprepušťajú za dobré správanie, ale na základe milosti Prezidenta. Ak ho prepušťajú za dobré správanie, tak nepotrebuje milosť prezidenta a jeho prepustenie je odmenou za dobré správanie. Ako sa toto dá miešať dokopy?
Všetci sme ako ti väzni uväznení v hriechu a odsúdení na smrť. Nie je možné sa dostať na slobodu za nejaké dobré správanie, nakoľko každý naš hriech je hodný smrti a ničím neodčiním trest za hriech, žiadnými skutkami.
Z toho vychádza, ža takýto väzeň ma iba jednú šancu a to dostať sa na slobodu jedine z milosti. Ak tomu uverí, tak je už slobodný a za svojú slobodu vďačí jedine milosti a nie aj tomu ,že si to sám zaslúžil. Milosť vylučuje zásluhovosť. Je už nekonečne vďačný za milosť, ktorá ho aj vyučuje, aby už žil novým životom plným vďačnosti za milosť.

Potom je tu otázka pôsobenia lásky. Ak si je niekto vedomý spásy jedine z milosti a teda bez zásluh a zdarma ako dar, tak už pôsobí nekonečná vďačnosť a láska k Bohu. Ak si niekto myslí, že sa spasí vlastným pričinením a z vlastnej moci - skutkami, tak očakáva odmenu za skutky . Potom je hrdý sám na seba a bude sa chváliť namiesto toho, aby bol nekonečne vďačný a za všetko dal chválu jedine Bohu. To by sa v nebi potom chválil. Kristus ma síce spasil, ale predovšetkým ja som si vybojoval spasenie vlastnými silami? Ako vidíme je to absurdné.

Kde by bola potom nekonečná vďačnosť Bohu a chvála za svoju spásu Bohu, ak teda si namýšľam, aký som sám v sebe spravodlivý a spasil sa vlastnou mocou a pričinením

...

Mikim napísal: ...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.
_-----------
Píšu ti to podruhé a pokud to nedokážeš pochopit pak jsi asi magor , toto jsem nenapsal já, ale T. Plechatý!

...To je to isté a nevykrúcaj sa. Mnohí spásu podmieňujú členstvom. Predsa logicky, ak nie som členom CADS, tak ako môžem plniť to, čo vyučuje vraj len CADS. No a dá sa to všetko dosiahnúť aj mimo CASD, ak to vyučuje len CADS a ako jediná pravá, takto podmieňuje spásu?
Je to podobné ako si to predstavujú katolíci. KC, ako vraj jediná pravá, ktorá splňa všetky kritéria, podľa ktorých je v nej cirkev Kristová. Predsa musíš byť najprv členom KC a až tak plniť nariadenia, tradície, sviatosti, ktorých plnením podmieňuje spásu. Taktiež KC učí, že istota spásy v Kristu je opovážlivosťou.
Takto učia aj SJ a podmieňuju spásu v prvom rade čl

Opět reaguješ na mne jako bych někdy psal o spasení ve spojitosti s členstvím v církvi, ukaž mi kde sem to psal, jinak opět lžeš.
Já určitě nevěřím v to, že někdo kdo chce být spasený musí být členem jakékoliv církve, to by byl hrozný nebiblický blud, který bych si nikdy nedovolil jakkoliv šířit. Církev tě pouze může vést k Bohu za předpokladu, že tě vyučuje správně, což téměř žádná církev 100% dle Písma dnes nedělá, a ani adventisté neučí správně už v základu o jediném Bohu, protože učí bludné řecké učení o třech bozích podobně jako řkatolíci o jednom Bohu ve třech osobách, což se stejné falešné nebiblické učení.

...KC to nejako nechce vidieť, že sa to navzájom vylučuje a to spasenie zo skutkov a spasenie z milosti. Nakoniec nie je možné, aby sa niekto spasil zo skutkov.

Ne oni to vidí správně stejně jako adventisté, to jen Ty Viktore učíš samé nebiblické bludy.
Milost je samozřejmě od Boha Otce to už věděli ve SZ i v NZ je milost skrze Pana Ježíše Krista:
Žalmy 106:4  Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Izajáš 30:18  Protoť pak shovívá Hospodin, milost vám čině, a protoť se vyvýší, aby se smiloval nad vámi; nebo Hospodin jest Bůh spravedlivý. Blahoslavení všickni, kteříž očekávají na něj.
Jan 1:17  Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.

Skutky zákona i víry jsou dle Ježíše Krista ale stejně tak nutné ke spáse jako Boží milost, kterou mnozí ale svými špatnými skutky zaměňují za nestydatost (B21):
Judův 1:4  Neboť jsou podešli někteří lidé bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteřížto milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista zapírají.

Dobré a špatné skutky tak zcela jasně dle Ježíše mají vliv na naše spasení:
Matouš 25:31  A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32  A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33  A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34  Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35  Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36  Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37  Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38  Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39  Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40  A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41  Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42  Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43  Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44  Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45  Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46  I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

Stejně tak skutky zákona mají vliv na věčný život:
Lukáš 10:25  A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
26  A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27  A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28  I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29  On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?

Skutky zákona a ještě nad ně další Ježíšovy požadavky zbavit se majetku, pokud je někdo bohatý!!!:
Lukáš 18:17  Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18  I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
19  I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20  Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21  On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22  Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23  On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.

[NBK] 1Tm 6:3 Učí-li někdo jinak a nechce přistoupit na zdravá slova našeho Pána Ježíše Krista a učení, které odpovídá zbožnosti,
[NBK] 1Tm 6:4 je nadutý, ničemu nerozumí, ale dychtí po hádkách a slovních potyčkách, z nichž vzniká závist, svár, urážky, zlé domněnky,
[NBK] 1Tm 6:5 neustálé třenice lidí s porušenou myslí a zbavených pravdy, domnívajících se, že zbožnost je zdrojem zisku. Od takových odstupuj.

...Potom je tu otázka pôsobenia lásky. Ak si je niekto vedomý spásy jedine z milosti a teda bez zásluh a zdarma ako dar, tak už pôsobí nekonečná vďačnosť a láska k Bohu. Ak si niekto myslí, že sa spasí vlastným pričinením a z vlastnej moci - skutkami, tak očakáva odmenu za skutky . Potom je hrdý sám na seba a bude sa chváliť namiesto toho, aby bol nekonečne vďačný a za všetko dal chválu jedine Bohu. To by sa v nebi potom chválil. Kristus ma síce spasil, ale predovšetkým ja som si vybojoval spasenie vlastnými silami? Ako vidíme je to absurdné.

Když už mluvíš o lásce Boží, nejdřív si zjisti z Písma co to ta láska Boží vůbec zahrnuje:

[KB1613] 1 J 3:23 A totoť jest to přikázaní jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista, a milovali jedni druhé, jakož nám vydal přikázaní.
[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.
[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on (Ježíš).

[Lída Rohalová]

Ulf Ekman založil charismatickou církev Slovo života. V roce 2014 ji opustil a konvertoval ke katolicismu. Jeho bývalí protestantští kamarádi - mezi nimi hodně pastorů - mají na Ulfa Ekmana otázky. Ty otázky zní veskrze: "Proč?"

Ulf Ekman píše v současné době knihu s názvem "Proč jsem katolík!"
V knize shrne základy katolické víry a bude odpovídat protestantům na jejich nejčastější otázky (Bible, tradice, svátosti, Marie, papež atd.).
Konverze Ulfa Ekmana ke katolické církvi mnohé překvapila a nečekali to.
Ulf Ekman se vyjádřil, že bude ještě chvíli trvat, než knihu dopíše.
V knize se podělí i o svou osobní zkušenost.

Myslím si, že kniha bude velmi důležitým bodem v dialogu mezi katolicismem a protestantismem (...a možná okrajově i mezi jiným ismem).

Katolická církev má své teze velmi dobře logicky zdůvodněné a nezanedbává apologetiku. V tom je její síla, protože ona si dává tu práci důkladně protestantské pozici porozumět.

Pro mne osobně jsou diskuse s informovanými katolíky přínosné. Rovněž jsou přínosné diskuse s informovanými protestanty, jsem mnohdy obohacena, naposledy dnes ráno při neplánované krásné návštěvě opět končící u víry .

Opustila jsem osobní rozhovory o ŘKC z knihy "Drama věků" a pídím se po jiných zdrojích. Je to požehnané a obohacující. Pokud někoho přivede série knih Drama věků k víře, díky Bohu za to. Pro mne však jsou tyto zdroje příliš úzce profilované a "ohrádka jejich smýšlení" příliš malá. Navíc obsahují věci, kvůli kterým dnes ty knihy nešířím.

Ráda bych si přečetla nějakou informovanou apologetiku ve smyslu "Proč jsem protestant?" (konkrétní denominace jsou pro mne v této souvislosti podružné).

Jsem pro náboženský i mezináboženský dialog. Na přelézání z církve do církve jsem už stará, ač bych ještě jednou chtěla přelézt a pak už doufám konec . Uvidíme ale, co život připraví.
Jsem pro jedinečnost každé denominace a přetahování členů z jedné do druhé nevidím jako šťastné. Ráda bych však strávila zbytek života v církvi, s jejímž směrováním se budu moci ztotožnit.
Jsem vděčna za svůj současný (evangelikální) sbor, i za jeho přijetí.
Jsem vděčna i za svou minulost v CASD a za lidi, se kterými nás dodnes pojí pouto přátelství.

V životě každého člověka přichází chvíle, kdy vstupuje do nové etapy života.
Přeji Boží vedení všem, kteří to právě prožívají, je to krásné a současně obtížné.

Katolická církev mne zaujala především životní praxí jedinců, které znám.
Samozřejmě i protestanté mají taky často dobrou životní praxi, ale co se týče katolíků, tak mi to přijde uchvacující.
To není kritika protestantů, to je mé vysoce subjektivní pozorování, které nikomu nenutím.
Přiznám se, že mě v řádu posledních měsíců rozčilovalo věčné hádání se na různých internetových stránkách, která církev je lepší.
V každé církvi má Pán své.
(Adventismus si myslí, že tito lidé budou přivedeni k CASD a katolická církev si myslí, že tito lidé by se měli navrátit právě k ní).
Pán je ale naddenominační. Věřím, že učení je důležité a měli bychom ho zkoumat. Pokud se v církvi vyskytne hereze (za tu považuji například ariánství), je zakročení na místě. Někdy je na místě i opuštění církve. Po zkušenostech bych však toto volila jako poslední variantu, Pán může zbudovat své věrné v rámci místní denominace.
Nelituji odchodu z CASD, zachovávám k ní přátelský vztah. Ze zkušeností odchodu vím, že tento krok je dobře obhajitelný u křesťanů jiných církví, které to zajímá, ale ateistům se to vysvětluje velmi, velmi těžko. Ale i tak Pán působí a i tento krok si používá k dobrému. Je to jen Jeho milost.

V poslední době mě zajímá "ovoce Ducha".
A to katolické je pro mne opravdu silným argumentem.
Samozřejmě existuje i odvrácená strana chodu společenství, jsme jen lidé, a odvrácenou stranu má každá církev.

Chci říct, že životní praxe je podle mého názoru víc než 50 % úspěchu v "evangelizaci".
To procento bude pravděpodobně ještě vyšší.

Proto přeji všem, kteří v současnosti prožívají novou etapu života v jakékoli oblasti, Boží vedení.
Ať vás Pán vede tam, kde je vaše místo. To vedení bývá i často překvapivé. Ale Bůh je Bohem nevšedních zážitků

[mikim]

Ulf Ekman založil charismatickou církev Slovo života. V roce 2014 ji opustil a konvertoval ke katolicismu. Jeho bývalí protestantští kamarádi - mezi nimi hodně pastorů - mají na Ulfa Ekmana otázky. Ty otázky zní veskrze: "Proč?"

Ulf Ekman píše v současné době knihu s názvem "Proč jsem katolík!"
V knize shrne základy katolické víry a bude odpovídat protestantům na jejich nejčastější otázky (Bible, tradice, svátosti, Marie, papež atd.).
Konverze Ulfa Ekmana ke katolické církvi mnohé překvapila a nečekali to.
Ulf Ekman se vyjádřil, že bude ještě chvíli trvat, než knihu dopíše.
V knize se podělí i o svou osobní zkušenost.

Myslím si, že kniha bude velmi důležitým bodem v dialogu mezi katolicismem a protestantismem (...a možná okrajově i mezi jiným ismem).

Katolická církev má své teze velmi dobře logicky zdůvodněné a nezanedbává apologetiku. V tom je její síla, protože ona si dává tu práci důkladně protestantské pozici porozumět.

Pro mne osobně jsou diskuse s informovanými katolíky přínosné. Rovněž jsou přínosné diskuse s informovanými protestanty, jsem mnohdy obohacena, naposledy dnes ráno při neplánované krásné návštěvě opět končící u víry .

Opustila jsem osobní rozhovory o ŘKC z knihy "Drama věků" a pídím se po jiných zdrojích. Je to požehnané a obohacující. Pokud někoho přivede série knih Drama věků k víře, díky Bohu za to. Pro mne však jsou tyto zdroje příliš úzce profilované a "ohrádka jejich smýšlení" příliš malá. Navíc obsahují věci, kvůli kterým dnes ty knihy nešířím.

Ráda bych si přečetla nějakou informovanou apologetiku ve smyslu "Proč jsem protestant?" (konkrétní denominace jsou pro mne v této souvislosti podružné).

Jsem pro náboženský i mezináboženský dialog. Na přelézání z církve do církve jsem už stará, ač bych ještě jednou chtěla přelézt a pak už doufám konec . Uvidíme ale, co život připraví.
Jsem pro jedinečnost každé denominace a přetahování členů z jedné do druhé nevidím jako šťastné. Ráda bych však strávila zbytek života v církvi, s jejímž směrováním se budu moci ztotožnit.
Jsem vděčna za svůj současný (evangelikální) sbor, i za jeho přijetí.
Jsem vděčna i za svou minulost v CASD a za lidi, se kterými nás dodnes pojí pouto přátelství.

V životě každého člověka přichází chvíle, kdy vstupuje do nové etapy života.
Přeji Boží vedení všem, kteří to právě prožívají, je to krásné a současně obtížné.

Katolická církev mne zaujala především životní praxí jedinců, které znám.
Samozřejmě i protestatné mají taky často dobrou životní praxi, ale co se týče katolíků, tak mi to přijde uchvacující.
To není kritika protestantů, to je mé vysoce subjektivní pozorování, které nikomu nenutím.
Přiznám se, že mě v řádu posledních měsíců rozčilovalo věčné hádání se na různých internetových stránkách, která církev je lepší.
V každé církvi má Pán své.
(Adventismus si myslí, že tito lidé budou přivedeni k CASD a katolická církev si myslí, že tito lidé by se měli navrátit právě k ní).
Pán je ale naddenominační. Věřím, že učení je důležité a měli bychom ho zkoumat. Pokud se v církvi vyskytne hereze (za tu považuji například ariánství), je zakročení na místě. Někdy je na místě i opuštění církve. Po zkušenostech bych však toto volila jako poslední variantu, Pán může zbudovat své věrné v rámci místní denominace.
Nelituji odchodu z CASD, zachovávám k ní přátelský vztah. Ze zkušeností odchodu vím, že tento krok je dobře obhajitelný u křesťanů jiných církví, které to zajímá, ale ateistům se to vysvětluje velmi, velmi těžko. Ale i tak Pán působí a i tento krok si používá k dobrému. Je to jen Jeho milost.

V poslední době mě zajímá "ovoce Ducha".
A to katolické je pro mne opravdu silným argumentem.
Samozřejmě existuje i odvrácená strana chodu společenství, jsme jen lidé, a odvrácenou stranu má každá církev.

Chci říct, že životní praxe je podle mého názoru víc než 50 % úspěchu v "evangelizaci".
To procento bude pravděpodobně ještě vyšší.

Proto přeji všem, kteří v současnosti prožívají novou etapu života v jakékoli oblasti, Boží vedení.
Ať vás Pán vede tam, kde je vaše místo. To vedení bývá i často překvapivé. Ale Bůh je Bohem nevšedních zážitků

...V poslední době mě zajímá "ovoce Ducha".
A to katolické je pro mne opravdu silným argumentem.
Samozřejmě existuje i odvrácená strana chodu společenství, jsme jen lidé, a odvrácenou stranu má každá církev.

Myslíš, že v řkcírkvi je duch Boží? Já myslím po mnoha ekumenických akcích, že ani omylem, pak tam je ale ovoce Ducha satana, nikoliv Božího, škoda, že to ti mladí co tam přijdou neví.

Kněží pijí a znásilňují. Polský film trhá rekordy v návštěvnosti a rozděluje veřejnost
Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/knezi-pi ... ultura_jto

[Milan]

Myslíš, že v řkcírkvi je duch Boží? Já myslím po mnoha ekumenických akcích, že ani omylem, pak tam je ale ovoce Ducha satana, nikoliv Božího, škoda, že to ti mladí co tam přijdou neví. mikim

Zajímalo by mne, zda má autor prohlášení dar rozeznávání duchů, když je ve svých soudech tak kategorický.. . Citované tvrzení lze totiž paušálně vztáhnout na každé společenství, ve kterém se vyskytne zavrženíhodné jednání, ať na poli učení, nebo praxe. Tedy i na CASD. Nebo snad ne?
K tématu vypovídá podobenství o plevelu a pšenici, kde polem může být církev, ale také život člověka. (Mat 13:24)

Kněží pijí a znásilňují. Polský film trhá rekordy v návštěvnosti a rozděluje veřejnost

Je třeba napsat: Jednotlivci mezi kněžími v polské římskokatolické církvi..., které někteří biskupové kryli. Pak to není bulvární výkřik, ale smutné svědectví o hanebném selhání lidí, navenek se vydávajících za Kristovy služebníky. I k tomu má Ježíš slovo-o moři a mlýnském kameni na krku provinilce...(např. Mat 18:6)