Hosť napísal: ↑02 Apr 2020, 13:18
Viktorrealita napísal: ↑01 Apr 2020, 08:22
Istota spásy v Kristu je neprijateľná pre antikristov náboženský systém a dokonca učia, že viera nestačí.
Takže ako vidíme, vraj viera nestačí a máme pochybovať o svojom spasení. Vidíte tú absurditu?
Tento antikristov náboženský systém stojí práve na učení, že človek má pochybovať o svojom spasení – pochybovať o Božom Slove zasľúbenia, aby následne bol človeku predostretý celý balík cirkevných úkonov a nariadení, ktorých plnením sa podmieňuje spása. Samozrejme tomu predchádza ako základná podmienka členstvo z ich pohľadu JEDINEJ pravej cirkvi a to pod názvom XY. Iba tak môže tento antikristov systém fungovať.
Je to v ostrom kontraste s tým k čomu vyzýva Ježiš a teda čo píše Písmo. Verte, verte slovám Ježiša Krista. No a viera nepozná pochybnosti. Ako Píše Pavol o Abrahámovi:
Rim4 20a nepochyboval o zasľúbení Božom v nevere, ale bol posilnený vo viere dajúc slávu Bohu 21a súc cele istý toho, že to, čo zasľúbil, je mocný aj učiniť, 22preto mu to aj bolo počítané za spravedlivosť. 23A nie je to napísané iba pre neho, že sa mu počítalo, 24ale aj pre nás, ktorým sa má počítať, nám veriacim na toho, ktorý vzkriesil Ježiša, nášho Pána, z mŕtvych, 25ktorý bol vydaný pre naše hriechy a vstal z mŕtvych pre naše ospravedlnenie.
Áno aj pre nás!
Túto istotu spásy v Kristu si uvedomuje znovuzrodené srdce a to vierou v Božie Slovo zasľúbenia – v evanjelium Ježiša Krista. Táto istota spásy vychádza z milosti Božej. Teda jedine z viery, aby bolo podľa milosti. Aj my sme Abrahámove potomstvo – ospravedlnení jedine z viery v Slovo Božieho zasľúbenia a tým Slovom je Kristus – jeho Slovo, ktoré je Duch a je život. Je to teda Kristova spravodlivosť, ktorá sa preniesla na nás skrze vieru.
Gal 3:16 A zasľúbenia boly povedané Abrahámovi a jeho semenu. Nehovorí: I semenám, ako keby ich bolo mnoho, ale hovorí jako o jednom: I tvojmu semenu, ktorým je Kristus.
Náboženský systém je založený na členstve a zásluhovosti. Istota spásy v Kristu je preto v náboženskom systéme neprijateľná a tvrdo to prenasleduje a taktiež tvrdí, že viera nestačí. Lenže jedine z viery je podľa milosti. Ako to môže byť ináč?
Prečo náboženstvo tvrdí, že viera v pravdu evanjelia nestačí a istota spásy v Kristu je opovážlivosťou si toto myslieť? Ako prijmeme v plnosti túto radostnú zvesť od Boha a to pohybovaním o nej? Absurdné! Vidíte to? Oni to rušia svojím učením. Oni absolútne ignorujú moc evanjelia – Slova Božieho znovuzrodiť človeka znova - z Boha a to skrze vieru v to, čo nám Boh oznamuje v Kristu Ježišovi. Oni ignorujú to, že ak človek skutočne uverí Božiemu Slovu, tak sa narodí znova - zo Svätého Ducha a už nezmýšľa, ako keby neveril a ani nečiní, ako keby neveril, ale svojím novým životom z nekonečnej radosti a vďačnosti oslavuje Boha. Je novým stvorením v Kristu Ježišovi. To je práve to semeno Svätého Ducha – je to Slovo Božieho zasľúbenia, ktoré vykúpený prijal vierou do svojho srdca. Z tohto semena v srdci človeka vyrástol dobrý strom, ktorý donáša plody v podobe nového života v Kristu Ježišovi, plného radosti a pokoja.
Náboženstvo tvrdí, že sme síce spasení z milosti, no pritom plus zo skutkov, čo samozrejme jedno druhé vylučuje. No keď sa napr. katolíka opýtam, že ako znovu získava spásu – milosť ospravedlnenia, ktorú vraj stratil podľa učenia KC hriešnym skutkom, tak mu vychádza len jedná odpoveď – zase len skutkami, ktorými KC podmienila znovunadobudnutie milosti ospravedlnenia. A tak dookola, ako na kolotoči. Katolík hriešnym skutkom stráca milosť ospravedlnenia a znova ho skutkom získava. No a jeho cirkev ho súčasne učí, že je spasený z milosti.
Jeho falošná istota je v členstve a dodržiavaní nariadení, ktorými jeho cirkev podmieňuje spásu.
Hoci KC tak bojuje proti istote spásy v Kristu, tak musela ponúknuť svojím členom vlastnú, no falošnú nádej a falošnú istotu v podobe pomyselného očistca, podmienenú členstvom a plnením vlastných nariadení.
A tak sa stal jedinou istotou pre katolíka pomyselný očistec – nejaké dočasné peklo, kde si vraj má odtrpieť nejaké tie hriechy, ktoré mu ostali. To je pre katolíka zubadlo jeho náboženstva, ktoré katolíka drží v nádeji, že keby niečo, tak si pobudne v tom pomyselnom očistci a tak či tak bude v nebi. Stačí byť totiž členom KC a ako tak plniť tie ich nariadenia.
Preto napr. KC vyhlasuje::
"Ak ktokoľvek hovorí, že cez sviatosti Nového zákona sa milosť neudeľuje ex opere operato [vykonaním úkonu], ale že samotná viera v Boží sľub je dostatočná na získanie milosti, nech je prekliaty."
Vidíte, to? Viera v Slovo Božieho zasľúbenia im nestačí a preklínajú tých, ktorí ju majú. No a vieme aj prečo tak učia. Je to z ducha antikrista!
Plne súhlasím s Viktorom, asi žiadna iná cirkev nemá toľko nariadení a rôznych sviatkov. Ani samotní veriaci nevedia prečo. Lebo ak samotná viera nestačí, tak potom prichádzajú rozličné nariadenia. Neviem či sa môžu cítiť niekedy slobodní. Je to baterkové náboženstvo.
Viktor:
Náboženský systém je založený na členstve a zásluhovosti. Istota spásy v Kristu je preto v náboženskom systéme neprijateľná a tvrdo to prenasleduje a taktiež tvrdí, že viera nestačí. Lenže jedine z viery je podľa milosti. Ako to môže byť ináč?
Jistota spasení je jen lidský výmysl, protože tento pojem Bible vůbec nezná. A co třeba spasení nejen z víry v Ježíše Krista, ale hlavně z dobrých skutků o kterém nás učil snad největší biblický legalista neustále podporující a vykonávající dobré skutky Ježíš?
Vždyť k čemu by nám byla víra v Ježíše bez dobrých skutků, bez toho, že bychom nežili jako on, nevěřili v to co on, neučili to co on? K ničemu. Samotná víra v Ježíše Krista tedy jen věřit že je a byl apod. a už nic nedělat je cestou do záhuby. Pokud můžeme konat dobré skutky a nevykonáme je, pak budou podle Ježíše všichni takoví navěky zatraceni:
Matouš 25:31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
Takže ti kdo budou konat jakékoliv dobré skutky budou na jejich základě odměněni jako spravedliví věčným životem. Ale asi ani být
jen povrchně spravedlivým nestačí:
1 Petrův 4:18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
Bůh pozná kdo je spravedlivý opravdově:
Lukáš 16:14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
...Náboženstvo tvrdí, že sme síce spasení z milosti, no pritom plus zo skutkov, čo samozrejme jedno druhé vylučuje.
Rozhodně nevylučuje, spasení z milosti je podle slov Ježíše o dobrých skutcích podmíněný dar děláním dobrých skutků viz Mt.25,31-46. Milost Boží bez konání dobrých skutků, víry v Ježíše a dodržování Božích přikázání, je tak pro každého kdo nechce toto málo podle Písma splňovat, naprosto bezcenná a nespasí jej. (Výjimku dostanou max. mentálně a tělesně postižení lidé, kterým jistě jen víra v Ježíše bude stačit na věčný život).
