Viktorrealita napísal: ↑29 Apr 2020, 09:43
log napísal: ↑28 Apr 2020, 08:52
Viktorrealita napísal: ↑28 Apr 2020, 08:41
log napísal: ↑27 Apr 2020, 11:26
log napísal: ↑16 Apr 2020, 13:55
Na co konkretne musim mysliet ?
Co konkretne musim robit ?
A co sa mi stane ak na to aj tak nebudem mysliet ?
A co sa mi stane ak to aj tak nebudem robit ?
No ako Viktor? Uz som planoval byt spokojny a stastny, ze bez ohladu na to, ci som veriaci alebo neveriaci, o vsetko sa Boh postara a ja na nic nemusim ani mysliet ani nie som povinny nic robit - a Ty si mi teraz tento pocit zobral no ale nedovysvetlil. Tak mam, ci uz ako veriaci alebo ako neveriaci, nejake povinnosti ci zodpovednosti alebo mozem vsetko s kludnym svedomim nechat na Boha, ze on to nejako cele sam zariadi?
Ježiš ti predsa hovorí, čo by si mal urobiť. Prečo sa ma pýtaš?:
Mt 16,24-25 Kto chce prísť za mnou, nech zaprie seba samého, vezme svoj kríž na seba a nasleduje ma! Lebo kto by si chcel zachrániť život, stratí ho; ale kto by stratil život pre mňa, nájde ho.
No ďalšia otázka stojí: Ako človek zaprie samého seba, keď neverí? Ak teda nechce na svojom stave nič meniť? Je duchovne mŕtvy a neschopný vnímať svetlo Božieho Slova?
Aj na to odpovedá Ježiš:
Ján6 65A vravel: Preto som vám povedal, že nikto nemôže prijsť ku mne, keby mu to nebolo dané od môjho Otca. Ján 6:37 Všetko, čo mi dáva Otec, prijde ku mne, a toho, kto prijde ku mne, nevyženiem von.“ Ján 6:44 Nikto nemôže prijsť ku mne, keby ho nepritiahol Otec, ktorý ma poslal, a ja ho vzkriesim v posledný deň Ján 14:6 A Ježiš mu povedal: Ja som cesta i pravda i život; nikto neprijde k Otcovi, len skrze mňa
A to je celý problém arminianizmu a tieto odpovede Ježiša Krista nechcú vidieť. Aj tvoja otázka je z tohto súdka arminianizmu.
Moje otazky nie su zo ziadneho sudka. No Ty si na moje otazky zase neodpovedal. Dovol aby som Ti tu otazku znovu pripomenul, hoci viem, ze na nu znovu neodpovies, lebo sam odpoved nepoznas.
Tak mam, ci uz ako veriaci alebo ako neveriaci, nejake povinnosti ci zodpovednosti alebo mozem vsetko s kludnym svedomim nechat na Boha, ze on to nejako cele sam zariadi? A ak som neveriaci, mam
ja vyvijat nejaku aktivitu alebo mam v klude cakat, co Boh
sam vykona ? Lebo ja myslim, ze mam v klude a s cistym svedomim cakat ako sa to vyvinie, suhlasis so mnou ? Teda asi je zbytocne aby som ako neveriaci sa nutil chodit v sobotu do zboru alebo aby som sa premahal citat Bibliu ked nie som na 100% presvedceny o tom, ze existuje Boh a ze odo mna chce aby som tam chodil alebo ju cital, nie ? Mam sa teda nejako skusat do toho nutit? Alebo to nechat plne na Bohu a netrapit sa tym co nechcem robit?
Zodpovední pred Bohom sme všetci. Všetci sme vinní a hodní odsúdenia. No a Boh sa zmilováva na tým, nad kým sa zmilováva. Ospravedlní toho, koho ospravedlní.
No a prečo by si sa mal nútiť, ak aj tak neveríš? Ak nie si plne presvedčený, že existuje Boh, tak neveríš aj jeho Slovu. Viera nepozná pochybnosti.
Veľa ľudí chodí do zboru nie z presvedčenia o pravde Božieho Slova, ale z úplne iných pohnútok. Je to tradícia a aj mnohí z rodiny tam chodia, no a nechcem ich zarmútiť, už som si na to zvykol a tak chodím, mám tam priateľov, záujem o históriu, z donútenia, z nudy a zvedavosti atd. No stáva sa, že takýto neveriaci človek, aj sto krát počuje o evanjeliu a v podstate je hluchý a slepý k Slovu života. Berie to, ako nejakú bájku a pod.
Až jedného dňa, prásk. On sa o to ničím nepričinil a žil si životom plným pochybností a dokonca mohol ísť do zboru z donútenia, náhodou s priateľom a pod. Niečo sa v ten okamih stalo v jeho srdci a ten, ktorý neveril a všetkým tým opovrhoval, tak to začal vnímať ako Pravdu. Odrazu je presvedčený, že je to Pravda Božieho Slova. To je ten oživujúci zásah Otca na nebesiach. Otvorili sa mu oči a uši, no a to, čo následovalo je ako zázrak premeny srdca zo srdca kamenného na srdce živé. No a nastáva znovuzrodenie, lebo to semeno Ducha – Slovo Božie – Slovo života je život. Pán mu ostvoril srdce, aby už žil naveky.
Takéto veriace srdce už neuvažuje spôsobom, čo mám robiť, aby som bol spasený, lebo už je spasený a plný radosti a pokoja v Kristu a svojím novým životom oslavuje Boha. No a túto radostnú zvesť rozširuje všade na okolo, aby aj ostatní mali takú radosť a pokoj, aký ho má on v Kristu Ježišovi.
No blúdiací človek plný pochybností sa nevie uchytiť. Je zmietaný vetrami rôzných učení a snaží sa vlastným rozumom dôjsť z pravde. No keď mu to nie je dané od Otca, tak žiadná jeho vlastná snaha a rozum ho k životu neprivedú. Najprv musí dôjsť z znovuzrodeniu z Ducha – z Boha, čo je aktom Božej vôle a Božieho oživujúceho zásahu. Až vtedy už vykúpený vie, kde patrí a čoho je súčasťou.
Obrátený človek padne na kolená v sebazaprení a činí pokánie zo svojích hriechov. Predstupuje pred Boha s prázdnymi rukami – bez priznaní si vlastných zásluh, lebo to, čo bude činiť je z Boha a nie z neho samotného. Pýcha a nadutosť sú rysom neobráteného človeka.
Teba ako ateistu možno zaujímajú dejiny, zvláštnosti zboru, možno nejakí známi, alebo sa nudíš a pod. No nepriťahuje ťa presvedčenie o pravde Božieho Slova, aby si sa ním sýtil, ako pokrmom srdca.
Nie je to tak, že ateista si sadne na stoličku a teraz pasivne čaká, aby Boh s ním niečo urobil a stal sa veriacim. Predsa neverí, že Boh existuje a teda neverí ani jeho Slovu. Tak prečo by takéto niečo chcel a snažíl sa uveriť? Tento bezbožný stav mu vyhovuje a nič na tamto stave nechce meniť. Hovorí tomu slobodná vôľa a vraj ako ateista si žije slobodne a slobodne si môže žiť v hriechu, lebo pre neho ani hriech neexituje. Je duchovne mŕtvy a jeho vôľa len kopíruje tento umrtvený stav . Všetko, čo činí a ako myslí je vždy poznačené bezbožnosťou.
No najprv si treba vyjasniť o akej viere tu hovorím. Človek často verí v hoci čo. No keď píšem o viere, tak nepíšem o fiktívnej viere. Nepíšem o viere v nejaké náboženstvo, alebo o viere v to, že nejaký boh exituje, ale píšem o viere v Božie Slovo a to zvrchovaného Boha a jedine to Slovo je Duch a je život. Znovuzrodený človek sa nenúti isť do zboru, taktiež vie, že dobré skutky sú samozrejmosťou a na samozrejmosti nie je nič záslužné, čo sa týka spásy. Vie, že je Božím dielom v Kristu Ježišovi, aby činil dobré skutky a to na Božiu chválu a vlastnú.
...Znovuzrodený človek sa nenúti isť do zboru,
taktiež vie, že dobré skutky sú samozrejmosťou a na samozrejmosti nie je nič záslužné, čo sa týka spásy. Vie, že je Božím dielom v Kristu Ježišovi, aby činil dobré skutky a to na Božiu chválu a vlastnú.
Nelži Viktor, že dělání dobrých skutků nemá vliv na naše spasení, nejenže je to samozřejmost, ale má to maximální vliv na naše spasení, dobře víš, že lháři, kteří tvrdí něco jiného než Ježíš, nepůjdou do nebe, ale do pekla je vidět, že tě to do pekla padlým duchem a jeho falešným učením docela silně táhne!
Pokud věříš Ježíši musíš věřit i a jeho slovu o dělání dobrých skutcích majících vliv na naše spasení:
Matouš 25:29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´
31 Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
33 ovce postaví po pravici a kozly po levici.
34 Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´
37 Tu mu ti spravedliví odpoví: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?´
40 Král jim odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.´
41 Potom řekne těm na levici: `Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
42 Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
43 byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.´
44 Tehdy odpoví i oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?´
45 On jim odpoví: `Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.´
46
A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."
Každé jiné učení než toto Ježíšovo o skutcích majících vliv na naše spasení je falešné učení a je třeba jej zadupat do země i s jeho autorem!
