Odráží se nám v druhých vlastní charakter?

[Tomáš Plechatýý]

Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
(přísloví 27,19)

Může být pravda, že čím více nám na někom vadí nějaká vlastnost, tím je větší šance, že nám vlastně odhaluje to co máme za problém sami v sobě?

[log]

Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
(přísloví 27,19)

Může být pravda, že čím více nám na někom vadí nějaká vlastnost, tím je větší šance, že nám vlastně odhaluje to co máme za problém sami v sobě?

Podla freudianov:

On ten druhy tu vlastnost, casto ani nema

https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Projekc ... %C3%B3gia)

Alebo podla jungianov:

https://www.google.com/amp/s/zena.sme.s ... aj-my.html

Ja osobne myslim, ze na veci ktore su nam doverne zname, sme u inych uz citlivejsi ich zachytit.

[Rastislav]

Áno. Mám to tak ale len u ludí blízkych ktorych poznam hlbšie a poznam aj ich historiu. Som na nich hodne kritický.

[log]

Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
(přísloví 27,19)

Může být pravda, že čím více nám na někom vadí nějaká vlastnost, tím je větší šance, že nám vlastně odhaluje to co máme za problém sami v sobě?

No je to tazky vers, nezrozumitelny. Musime predpokladat ze autor nemal na mysli nejake psychoanalyticke teorie.

Na pomoc som si zobral moj oblubeny Botekov preklad:

Ako tvár v zrkadle vody odpovedá tvári, tak jedno srdce človeka ozýva sa druhému srdcu

Znamena to snad ze clovek vyhladava ineho cloveka? Alebo to znamena ze vsetci ludia su rovnaki? Naklanam sa k tomu, ze tu ide o to povedat, ze srdce cloveka je rovnake u toho i u toho, ze sme si vsetci podobni.

[Lída Rohalová]

Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
(přísloví 27,19)

Může být pravda, že čím více nám na někom vadí nějaká vlastnost, tím je větší šance, že nám vlastně odhaluje to co máme za problém sami v sobě?

Ano, myslím, že na druhých kritizujeme to, co nám vadí u sebe. Jen bych dodala, že tento přístup není absolutní a musíme si dát pozor, aby nás s ním druhý nezačal manipulovat a abychom my sami tím nemanipulovali druhého k předělání na náš obraz.

[ambassador]

Stává se to, že člověk kritizuje něco co připisuje konkrétnímu druhému jedinci i když on sám je tím vlastně postižen.
Žel není možné se tomu nařčení ubránit. Jedině, když se vás někdo jiný zastane. Vždy je
méně těch co jsou ochotni zastat se někoho druhého, ale najdou se. Prožil jsem to ve sboru
do kterého formálně patřím, proto si myslím, že náprava je "skoro" nemožná.

[Rastislav]

proto si myslím, že náprava je "skoro" nemožná.

Len taký dotaz. Prečo cítiš by sa oni mali naprávať. ?

[ambassador]

Len taký dotaz. Prečo cítiš by sa oni mali naprávať. ?

Nepsal jsem nic o tom, kdo by se měl napravit a ani o tom, že to cítím.
Opomněl jsem v dané větě jedno důležité slůvko, mělo by to být takto:
"......proto si myslím, že náprava vztahů je "skoro" nemožná."

[Rastislav]

Odráží se nám v druhých vlastní charakter?

niekto dokáže vnimat nádych medzi vetami, dokáže vnímať gestá, mimiku, ton hlasu, a všetky tieto drobné ťažko popisatené veci dokáže vyhodnotiť ako odraz. Ale musia to byť ludia ktorý sú na jednej frekvecii, alternativci hovoria vibrácii.

[ambassador]

Ten úvodní verš je snad myšlenkou problematiky o nedokonalém, až nepravdivém obraze.
Zrcadlový obraz naši tvář obrací. Tak podobně někteří jedinci obracejí možná úmyslně "tvář" toho druhého.
Představují se nebo ho nespravedlivě.
Jedna věc je chápat, vnímat, rozumět těm druhým.
Druhou věcí je podsouvat těm druhým, to co sám dělá.
To jsou dva velmi silně odlišné postoje.
Je třeba dát pozor na to, jak vidím sebe a ty druhé ve snaze se nebo je představit.