Literární podání.

[mikim]

Bajka zůstane bajkou navždy, tedy nepravdou, výmyslem, literárním útvarem, takže had podle Tebe a Beneše nikdy nemluvil s Evou, protože to je bajka tedy jen něco jako, co se podle Beneše nikdy nestalo a je to nemožné, je to podle něj jen výmysl, tak jak spousta jiných věcí v bibli.

Původní význam slova "bajka" nemá negativní význam. Negativní význam dostalo až v průběhu časů. Jiří nepoužívá tohoto pojmu v negativním významu, a uvádí to zde, citováno ze Smíchovského zpravodaje z 18. 7. 2020:

Bajka je literární útvar, který vznikl pravděpodobně v 6. století př. n. l. Základem
bajky je zosobnění, kdy zvířata jednají a mluví jako lidé. Z tohoto jednání vyplyne
nějaké poučení či kritika chyby, která ve většině případů bývá čtenářovi již známa.
Jednotlivá zvířata tím získávají lidské vlastnosti, jež se pro ně stávají typické (had
je chytrý, až vychytralý). Etologicky vzato zvířata nemusejí být nositeli těchto
vlastností, lidé jim je však připisují. Tyto vlastnosti jsou pak u daného zvířete
zesíleny do podoby, kdy se stává jejich ztělesněním a archetypem. Bajka tedy
pracuje se symbolikou a představuje učební látku. Cílem bajky je kritizovat
konkrétní společenské nešvary, působit na lidi a vychovávat je k odstranění těchto
nešvarů (Wikipedie). V případě bajky o mluvícím hadovi z toho nijak nevyplývá, že
událost nemá svůj reálný historický základ. To znamená: nijak jsem nepopíral, ani
nechtěl popřít, že se to, co čteme v 1 Moj 3 skutečně stalo. Jen jsem chtěl říci, že je
málo, když bajku o mluvícím hadovi čteme pouze jako historickou zprávu a
nevěnujeme pozornost jejímu poučení.
Srdečně zdravím. Jiří Beneš

Tvůj výrok je nepravdivý.
Bajka je v podstatě vzdělávací pomůcka.

Když dnes někdo nevěřící řekne třeba, že Bible je bajka, tak jde už o dnešní význam slova. Jiří to však takto nepoužívá a dokladem toho je, že se tím vůbec zabývá a věnuje tomu celé kázání. Jiří pouze uvádí, že je škoda, že se 3. kapitola Gn čte jen jako dějepis, protože ona má přesah i přítomnosti, ve které žijeme a každý z nás se tam může poznat (např. házení viny na jiné - to on, to ona, to satan atd.)

Bible zjišťujeme, že i Bůh mluvil mnoha způsoby. Bůh mluvil například skrze anděly, keř, osla, manžele, rouno, hrom, ženy, proroky, vítr, pergamen, vize, sny.

Ano, Bůh je Bohem neomezených možností a když nebudeme mluvit my, bude mluvit kamení.
Takže může mluvit i skrze bratra Beneše

Deset slov zcela jasně vyhlásil sám Bůh a nikdo jiný kromě řkcírkve jeho slova dodnes nezměnil.

Příběh s Desaterem je zapsán a jedná se tedy o interpretaci. Z interpretace nemusíš mít strach, všichni interpretujeme. Nevěřím tomu, že Mojžíš dokázal v Bibli popisovat vlastní smrt, někdo to interpretoval. Interpretací se nesnižuje význam události, jen je do toho vnesená lidská stránka věci, se kterou je nutno počítat. Protože Bůh toužil po tom, abychom s ním spolupracovali, aby nemusel povolat to kamení...

Můžeš mi říct kde Ježíš shazuje jakoukoliv pravdu ze SZ a nazývá ji bajkou? To by si totiž nikdy nedovolil. Když mluvil v obrazech (jen jako) tak je vždy pojmenoval předtím podobenstvím.

Ježíš nikde neshazuje SZ. Jen ho jinak interpretuje (např. Kázání na hoře) a nebojí se "podobenství" přebírat z jiných kultur a trochu ho poupravit. Např. podobenství "Boháč a Lazar" má paralely v egyptské, židovské i řecké verzi.

...Tvůj výrok je nepravdivý.
Bajka je v podstatě vzdělávací pomůcka.

Bajka = je také pohádka, tedy výmysl jen jako, tak tomu rozumí 99,99% lidí na tomto světě, rozdíl je jen ten kdo v nich vystupuje.
Když se kohokoliv normálního zeptáš co je bajka, tak ti řeknou že je to prostě "jen jako" či pohádka a jedno zda v tom hrají nějakou roli zvířata nebo ne.

[Rastislav]

[quote="mikim"Bajka je v podstatě vzdělávací pomůcka

V Bibli je x príbehov ktoré sú úplne identické a ktoré boli zaznamenané ešte pred dátumom ako sú napísané v Biblii.

Ak je teda bájka - príbeh zaznamenaný z ineho zdroja ešte pred dátumom platným z Biblie, bájkou zostáva na veky vekov nech už ju interpretuje ktokolvek, akákolvek autorita.

Klameš sám seba, čo je v adventizme bežné tak ako dýchanie.

[Lída Rohalová]

Bajka = je také pohádka, tedy výmysl jen jako, tak tomu rozumí 99,99% lidí na tomto světě, rozdíl je jen ten kdo v nich vystupuje.
Když se kohokoliv normálního zeptáš co je bajka, tak ti řeknou že je to prostě "jen jako" či pohádka a jedno zda v tom hrají nějakou roli zvířata nebo ne.

Asi největší pozdvižení vyvolal název kázání "Bajka o mluvícím hadovi". Celá diskuse pod kázáním (nyní vypnutá) je o jednom slovu "bajka" místo o obsahu kázání. Kontroverznější název už Jiří nemohl kázání dát

Jestliže téměř 100 % lidí rozumí slovu jako že to je něco nepravdivého, pohádka, tak to je pochopitelné. Žijeme v 21. století a významy slov se posunují. Vždyť jsem Ti psala, že když někdo nevěřící řekne o Bibli, že je to bajka, nemá většinou na mysli vzdělávací program k poučení, ale totální hloupost. Jiří tohoto slova používá v původním významu - zkráceně bajka jako látka pracující se symbolikou. Toto jedno slovo bylo však riskem, avšak pro některé ziskem.

Takže pokud by ses Jiřího zeptal, co je to bajka, zřejmě by Ti odpověděl takto. Podle Tvých slov by však musel být nenormální, neboť podle Tebe jen normální člověk řekne, že bajka je pohádka. Ve skutečnosti člověk, který řekne, že bajka je pohádka, je člověk, který přejal dnešní význam slova. Nemá to nic společného s tím, jestli je normální.

Kdyby se kritici kázání (což je v pořádku, pokud je to slušnou formou, ale ta "diskuse" byla mimo mísu) trochu zamysleli nad obsahem kázání, museli by si s Jiřím notovat, neboť on vybízí k důvěře Hospodinu, k soustředění se na Jeho slova. Všichni kritici v diskusi pod kázáním vybízeli k témuž... Je to paradox.

Bajka pracuje se symbolikou, kterou znal čtenář té doby, nikoli čtenář dnešní doby. O této symbolice se dozvídáme z chytrých knih, neboť její svět nám není znám. Bajka je v polemice se starověkými kulty, např. had je v našem příběhu představen jako nepřítel Boží, zatímco ve starověkém Východě byl symbolem života, moudrosti a chaosu. Může jít o polemiku s orientálním kultem hadů, která pokládala hada za pozitivní zvíře. Bajka ukazuje, že Hospodin je ten, od koho vzchází život, nikoli od hada. Stejně tak jako uctívání sedmého dne soboty je v protikladu s babylonskou vírou, že člověk nemá sedmý den ani vycházet z domu, neb venku je rej démonů. Není to opis, je to protiklad založený na známosti tehdejších mýtů. Pisatel vychází ze staré známé látky, ale nově ji interpretuje. A to poučení má přesah i do naší přítomnosti a budoucnosti.

V této bajce je obrovská síla, která ukazuje všemi deseti k Hospodinu. Pokud jde o historický popis začátku lidského stvoření, ok. Nikdo z nás tam nebyl, ale dává mi to největší smysl. Pisatel to popsal nádherným obrazem, kterému tehdejší lidé rozuměli. Bajka v tomto smyslu neumenšuje smysl příběhu, naopak ho ještě umocňuje.

[host]

Nechtěl nám Jiří Beneš říci že ten vykladač - had je Whiteová?

[Milan]

Nechtěl nám Jiří Beneš říci že ten vykladač - had je Whiteová?

Na to se bude třeba nejspíš zeptat autora kázání. Domnívám se, že ne prvoplánově, i když zmínil „Ameriku“.
V protikladu k „bajce o mluvícím hadovi“, barvitá beletrie příběhu z ráje s důrazem na detaily děje a mravokárným poučením (z pera Ellen Whiteové) ukazuje, že čtení prvních kapitol Bible jako „historického příběhu“, zprávy „jak se to skutečně stalo“ nás nutně nemusí přivést k pochopení jádra a poselství příběhu z ráje. Ba co více, mohou nám jeho pochopení zatemnit, nebo znesnadnit, zejména, má-li „vykladač(ka)“ větší autoritu, než samotná biblická zpráva.

[Milan]

Já osobně bych bratru Benešovi zakázal kázat v adventistických sborech, těch nebiblických bludů co káže je už asi moc...
Doporučuji Beneše v žádném případě jako naprostého bludaře nebrat!!!
Mikime pod videem na youtube chybí tvé komentáře…. Nechybí je jich tam několik, ale spíše jen potvrzující co napsali ostatní

Anonymní urážky, nálepkování, snaha vyloučit "nedostatečně pravověrné", záměna diskuze za sebeprezentaci dříve či později zahluší každý dialog, aneb proč si pod přenosy "bohoslužby online" už žádné komentáře nepřečteme...

[Tom]

Nechtěl nám Jiří Beneš říci že ten vykladač - had je Whiteová?

Mne to pripadalo ako čistá narážka na E.G.W. ako had vykladač, samozrejme môzem sa mýliť. Potešila ma tá kázeň, ešte pred niekolkymi rokmi to bol Bedřich Jetelina ktorý mal odvahu rozčeriť stojaté vody a tiež to bola kázeň v smíchovskom zbore. Voda ktorá dlho stojí začne smrdieť.