Doktrína o trojici

Diskusia o vieroučných bodoch CASD.
mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Doktrína o trojici

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

...čas 39.15...Jan 1.14 A slovo se stalo tělem...
KB1613: Jan 1:14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

1. „Slovo“ je Boží moudrost, plán nebo záměr (viz Jan 1:1) a Slovo „se stalo tělem“ jako Ježíš Kristus. Ježíš Kristus byl tedy „Slovo v těle“, které je pro snadnost mluvení zkráceno na „Slovo“. Písmo je také Slovo, ale je to psané Slovo. Každý souhlasí s tím, že psané „slovo“ mělo začátek.
Stejně tak „slovo“ v těle. Řecký text Matouše 1:18 to říká velmi jasně: „Počátek Ježíše Krista byl nyní tímto způsobem.“ Někteří starověcí zákoníci byli tak nepříjemní z myšlenky, že Ježíš má „začátek“, že se pokusili pozměnit řecký text tak, aby četl „zrození“ a ne „začátek“, ale byli neúspěšní.
Všechny moderní řecké texty čtou v Matoušovi 1:18 „začátek“ (geneze). „Narození“ je považováno za přijatelný překlad „geneze“, protože začátkem některých věcí je narození, a proto většina překladů čte „narození“ v Matoušovi 1:18. Správné pochopení Matouše 1:18 je nicméně „počátkem“ (genezí) Ježíše Krista.
KB1613: Matouš 1:18 Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.

Na začátku měl Bůh plán, záměr, který se „stal tělem“, když byl Ježíš počat. Aby Jan 1:14 podporoval Trojici, musí existovat nejprve důkaz, že Ježíš existoval před jeho narozením a byl nazýván „Slovem“. Nevěříme, že takový důkaz existuje. Existuje však celá řada důkazů, že Ježíš byl předem znám Bohem, a že „Slovo“ odkazuje na Boží plán nebo záměr. Tvrdíme, že význam verše je přímý. Bůh měl plán (Slovo) a tento plán se stal tělem, když byl počat Ježíš. Ježíš se tak stal „Slovem v těle“.

2. Je celkem férové ​​se ptát, proč by Jan řekl: „Slovo se stalo tělem“, což je prohlášení, které se nám jeví tak zjevné. Ježíš Kristus byl samozřejmě tělo. Narodil se, vyrostl, jedl a spal a Písmo ho nazývá člověkem. To, co je nám nyní jasné, však v prvních stoletích křesťanské éry nebylo vůbec jasné. V našich poznámkách k Janovi 1:1
vysvětlujeme, že Bibli je třeba chápat v kontextu kultury, ve které byla napsána. V době Janova psaní si hnutí „Doketisté“ získávalo učedníky uvnitř křesťanství („Docetic“ pochází z řeckého slova pro „zdát se“ nebo „objevit se“). Doketičtí křesťané věřili, že Ježíš byl ve skutečnosti duchovní bytost nebo bůh, který se jen „objevil“ jako člověk. Někteří doketisté nevěřili, že Ježíš ve skutečnosti dokonce jedl nebo pil, ale jen to předstíral. Někteří Židé si navíc mysleli, že Ježíš je anděl. Teologové to dnes v teologické literatuře nazývají „andělsko-kristologická“. Jan 1:14 nebyl napsán, aby ukázal, že Ježíš nějak pre-existoval a pak se stal tělem. Mělo to ukázat, že Boží plán spasení „se stal tělem“, tj. Ježíš nebyl duch, bůh nebo andělská bytost, ale člověk z masa a krve. Velmi podobná věc je řečena v 1. Jana 4:2, že pokud nevěříte, že Ježíš přišel v těle, nejste z Boha.
https://www.biblicalunitarian.com/articles/john-1-14a

Inkarnace, tak jak je vyučována v moderní teologii, je lidským výmyslem, bájí, která není nikde v
Bibli vyučována. Ježíš jako vědomá osoba neexistoval dříve než jeho matka a není stejně starý jako
jeho Otec. Taková věc se nikdy od stvoření nestala a nestala se ani v Ježíši. Pavel napsal, že věci
Boží můžeme vidět jasně. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření
světa jasně vidět.“ (Ř.1:20). Příroda společně s Písmem nás o narození Ježíše učí, že byl počat z
ženy (v Řeckém originále je použito slovo ginomai, které znamená generován – způsobit začátek
existence)
Bohu buď Sláva str. 14

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Doktrína o trojici

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

25. ..čas 43m...Slovo bylo Bůh...Bůh bez členu "ho".

Technický charakter Jana 1:1
Vykladači každého přesvědčení podrobili Jana 1:1 zevrubnému rozboru. Je zřejmé, že některé současné překlady jsou nestydatě trinitářskými výklady. The Living Gospels25 zní: “Před tím než cokoliv existovalo, byl
Kristus s Bohem. Vždycky byl naživu a sám je Bůh”. To vznáší celý trinitářský problém. Bůh je najednou
dvě osoby. Jen málo známý je fakt, že anglické překlady před Biblí King James Version (1611) nepokládaly
“slovo” za osobu. Na př. Bible The Bishops’ Bible z r. 1568 chápe to slovo jako neosobní a užívá zájmena
“to”, zrovna tak jako je užívá Geneva Bible z r. 1560.
To, že “slovem” Jan mínil druhou nestvořenou osobní bytost u Jediného Boha, je domněnka. Na jiném místě
Jan uznává Otce jako “jediného pravého Boha” (Jan 17:3) a “samotného Boha” (Jan 5:44). Mnoho lidí rozeznalo zřejmé spojení mezi “slovem” a tím, co je psáno o moudrosti v hebrejské Bibli. V Příslovích je
moudrost personifikována a je o ní řečeno, že je “u Boha” (Přísl. 8:30). Jan říká, že “slovo” bylo “u (pros)
Boha”. Ve Starém zákoně se o vidění, slovu, nebo záměru praví, že je “u” osoby, která je vlastní. Slovo má
svou vlastní praexistenci: “U něho je Hospodinovo slovo”; “prorok, který má u sebe sen”. David měl v úmyslu (doslova “u jeho srdce”) vybudovat chrám. Moudrost je “u Boha”.26 To je udivující obdoba Janovy zahajující věty. V Novém zákoně může být něco neosobního u osoby, jako na př. Pavel si přeje, aby “pravda
evangelia zůstala u (pros) vás”, ve vašich myslích (Gal. 2:5). Jan zahajuje svůj první list slovy: “život věčný
byl u (pros) Otce” (1 Janův 1:2). To nám poskytuje klíč k výkladu Jana 1:1. Na základě těchto obdob není
možné s určitostí říci, že “slovo” v Janovi 1:1-2 musí znamenat druhého člena Trojice, to jest předexistujícího Syna Božího.
Jan říká, že “slovo bylo Bůh” (Jan 1:1). Intenzivní diskuze o pravém významu “Bůh” (bez určitého členu)
to komplikuje. Podle Colwellova pravidla, nepřítomnost člena neoslabuje Janův záměr, že “slovo” bylo plně
Bohem a s Ním ztotožněno. Podle jiných Jan vynechal člen, aby nám sdělil, že to slovo mělo Boží charakter
a plně vyjadřovalo Jeho mysl. Názor trinitářského biskupa Westcotta je vysoce respektován a profesor Moule jej váhavě schvaluje:
Poznámka biskupa Westcotta (k Janovi 1:1), i když si vyžaduje odvolání na idiom, přece jen asi představuje
(Janův) úmysl: “(Bůh) je nutně bez členu (theos, ne ho theos) jelikož popisuje charakter Slova a neztotožňuje
Jeho Osobu. Říct, že “Slovo bylo ho theos” by byl jasný sabellianismus.27
Biskup poukazuje na to, že “slovo” nemůže být odlišné od Boha (u Boha) a zároveň s Ním totožné. To by
rozmazalo veškeré odlišnosti v Bohu. Jan spíše popisuje charakter “slova”, to jest nepřítomnost členu před
Bohem: “zdůrazňuje kvalitativní aspekt slova spíše než jeho totožnost. Předmět myšlenky si lze představit
ze dvou hledisek: jako totožnost, nebo kvalitu. Na vyjádření prvního hlediska řečtina používá člen; na vyjádření toho druhého člen nepoužívá”.28 (tzv. konstrukce anarthros)
Po důkladném rozboru Philip Harner navrhuje: “Možná by to mělo být přeloženo: ‘Slovo mělo stejný charakter jako Bůh’”.29 Dodává, že “pokládat přísudek theos za určitý není opodstatněné”.
30 Jiný učenec říká:
“Jan 1:1b tudíž neoznačuje totožnost, ale spíše charakter Logu”.31

Potíž ale je, jak tyto jemné odstíny vyjádřit v angličtině. James Denny tvrdí, že Nový zákon neříká “To Slovo bylo Bůh”, jak naše anglické překlady naznačují. Tvrdí, že řecké “Bůh” (theos) bez členu ve skutečnosti
znamená “mající kvalitu Boha” a ne doslovnou totožnost s Bohem.32 Jeden pokus o vyjádření správného
odstínu se nalézá v překladu: “To slovo bylo bůh”.33 Normální anglické překlady naneštěstí vyjadřují nesprávný smysl. Tak jak Harner říká: “Všechny tyto překlady (RSV, Jerusalem Bible, New English Bible,
Good News for Modern Man) dávají nesprávný dojem (že “slovo” a Bůh jsou vzájemně vyměnitelné*
) a v
tom je problém”.34
Úvod k Janově evangeliu nevyžaduje víru v Boha o více než jedné osobě. Je pravděpodobnější, že Jan se
snaží opravit tehdejší gnostickou tendenci k rozlišování Boha od druhotných božských postav. Janův záměr
je připoutat Boží “moudrost” či “slovo” tak těsně k Samému Bohu, jak je jen možno. To slovo je vlastní
tvořivá činnost Boha. Jan tudíž říká, že od začátku Boží moudrost, kterou měl Bůh u sebe, tak jako má architekt svůj plán, plně Boha vyjadřovala. Byla Samotným Bohem ve Svém sebe projevování. Všechno bylo
skrze tento plán učiněno.
To samé “slovo” bylo nakonec ztělesněno v lidské bytosti, Mesiášovi, když se narodil Ježíš. Potom se “to
slovo stalo tělem” (Jan 1:14). Ježíš je tudíž tím, čím se to slovo stalo. Je dokonalým vyjádřením Boží mysli
v lidské podobě. Ježíš nemá být ztotožňován jedna ku jedné se “slovem” Jana 1:1, jako kdyby Syn existoval
od začátku. Ježíš je božsky pověřený posel Boží, a tak jako to slovo, má charakter Boha.
Závěr Jamese Dunna o Janově záměru potvrzuje netrinitářské hodnocení Jana 1:1-3, 14:
Závěr, který zatím vychází najevo z našich rozborů (Jana 1:1-14) je, že teprve až počínaje 14. veršem (“slovo
se stalo tělem”) můžeme mluvit o osobním Logu. Báseň používá poněkud neosobního jazyka (stalo se tělem),
avšak žádný křesťan by v tom nerozpoznal narážku na Ježíše – to slovo se nestalo obecným tělem, ale Ježíšem Kristem. Před 14. veršem se ocitáme ve stejné sféře jako předkřesťanská řeč o moudrosti a logu. Tu samou řeč a myšlenky nalézáme ve Filónovi, kde, jak jsme viděli, jednáme s personifikací spíše než s osobami, s personifikovanými Božími skutky spíše než jednotlivou božskou bytostí jako takovou. Tento bod je zamlžen faktem, že během celé básně musíme překládat mužské Logos jako “on”. Kdybychom ale místo toho přeložili Logos jako “Boží výrok”, bylo by jasnější, že báseň nutně nezamýšlela, aby se Logos veršů 1-13 považoval za osobní božskou bytost. Jinými slovy, revoluční význam 14. verše možná spočívá nejenom v tom, že označuje přechod básně z předexistence na vtělení, ale také přechod z neosobní personifikace na skutečnou osobu. 35
Takové hodnocení Jana má ohromnou výhodu v tom, že je v souladu s výpovědí Matouše, Marka a Lukáše
a dovoluje, aby nerozdělená jednota Jednoho Boha, Otce, zůstala neporušena.
Doktrína o Trojici str. 144 (stačí přepsat stránku nahoře)
http://www.focusonthekingdom.org/Trinity-cz.pdf

Viktorrealita
Príspevky: 1376
Dátum registrácie: 30 Sep 2018, 10:46
Kontaktovať používateľa:

Re: Doktrína o trojici

Neprečítaný príspevok od používateľa Viktorrealita »

mikim napísal: 03 Sep 2020, 15:17 Aby Jan 1:14 podporoval Trojici, musí existovat nejprve důkaz, že Ježíš existoval před jeho narozením a byl nazýván „Slovem“. Nevěříme, že takový důkaz existuje.
No a prečo niektorí neveria v Ježiša prišlého z hora - z neba: Ján 10:26 ale vy neveríte, pretože nie ste z mojich oviec, ako som vám už povedal.
Ján 8 47 Ten, kto je z Boha, počúva slová Božie; vy preto nepočúvate, pretože nie ste z Boha.


Mikim

Povedz jasne, že sa snažíš hlavne o to, aby ľudia neverili v Ježiša Krista zišlého z neba od Otca. No tvoja snaha je márna. Pre takých, ako si Ty, je Kristus kameňom úrazu!

Ježiš sám o sebe svedčí, že zišiel z hora, no ty to popieraš! Protirečíš Kristu - Slovu Božiemu.

Ján 8:14 A Ježiš odpovedal a riekol im: I jestli ja svedčím sám o sebe, je moje svedoctvo pravdivé, lebo viem, odkiaľ som prišiel a kam idem. Ale vy neviete, odkiaľ prichádzam alebo kam idem.

Či snáď Židia nevedeli, kde sa narodil a kto je jeho matka?

Evanjelium podľa Matúša 13:55 Vari to nie je tesárov syn? Nevolá sa jeho matka Mária a jeho bratia Jakub a Jozef, Šimon a Júda?

Tak ako to, že im hovorí, že nevedia odkiaľ prichádza a kam ide?

Mikim, tak mi teraz oznám, odkiaľ prišiel Ježiš Kristus? Vieš to, alebo patríš k tým, ktorí nevedia odkiaľ prichádza? Podľa toho, čo tu neustále píšeš, tak nevieš a neveríš v Krista prišlého z hora – z neba.

Celá Biblia je plná toho svedectva, kto je to Ježiš a že zišiel z hora, čo znamená, že bol prv, ako sa narodil.

Ján svedčí o Ježišovi:
Ján 3:31 Ten, ktorý prichádza s hora, je nad všetkých. Kto je zo zeme, je zo zeme a hovorí zo zeme; ten, ktorý prichádza z neba, je nad všetkých,

Ježiš svedčí o sebe:

Ján 8:23 A on im povedal: Vy ste zdola; ja som zhora; vy ste z tohoto sveta; ja nie som z tohoto sveta
13 A nikto nevstúpil hore do neba, iba ten, ktorý sostúpil z neba - Syn človeka, ktorý je v nebi

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Doktrína o trojici

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Viktorrealita napísal: 04 Sep 2020, 06:20
mikim napísal: 03 Sep 2020, 15:17 Aby Jan 1:14 podporoval Trojici, musí existovat nejprve důkaz, že Ježíš existoval před jeho narozením a byl nazýván „Slovem“. Nevěříme, že takový důkaz existuje.
No a prečo niektorí neveria v Ježiša prišlého z hora - z neba: Ján 10:26 ale vy neveríte, pretože nie ste z mojich oviec, ako som vám už povedal.
Ján 8 47 Ten, kto je z Boha, počúva slová Božie; vy preto nepočúvate, pretože nie ste z Boha.


Mikim

Povedz jasne, že sa snažíš hlavne o to, aby ľudia neverili v Ježiša Krista zišlého z neba od Otca. No tvoja snaha je márna. Pre takých, ako si Ty, je Kristus kameňom úrazu!

Ježiš sám o sebe svedčí, že zišiel z hora, no ty to popieraš! Protirečíš Kristu - Slovu Božiemu.

Ján 8:14 A Ježiš odpovedal a riekol im: I jestli ja svedčím sám o sebe, je moje svedoctvo pravdivé, lebo viem, odkiaľ som prišiel a kam idem. Ale vy neviete, odkiaľ prichádzam alebo kam idem.

Či snáď Židia nevedeli, kde sa narodil a kto je jeho matka?

Evanjelium podľa Matúša 13:55 Vari to nie je tesárov syn? Nevolá sa jeho matka Mária a jeho bratia Jakub a Jozef, Šimon a Júda?

Tak ako to, že im hovorí, že nevedia odkiaľ prichádza a kam ide?

Mikim, tak mi teraz oznám, odkiaľ prišiel Ježiš Kristus? Vieš to, alebo patríš k tým, ktorí nevedia odkiaľ prichádza? Podľa toho, čo tu neustále píšeš, tak nevieš a neveríš v Krista prišlého z hora – z neba.

Celá Biblia je plná toho svedectva, kto je to Ježiš a že zišiel z hora, čo znamená, že bol prv, ako sa narodil.

Ján svedčí o Ježišovi:
Ján 3:31 Ten, ktorý prichádza s hora, je nad všetkých. Kto je zo zeme, je zo zeme a hovorí zo zeme; ten, ktorý prichádza z neba, je nad všetkých,

Ježiš svedčí o sebe:

Ján 8:23 A on im povedal: Vy ste zdola; ja som zhora; vy ste z tohoto sveta; ja nie som z tohoto sveta
13 A nikto nevstúpil hore do neba, iba ten, ktorý sostúpil z neba - Syn človeka, ktorý je v nebi
Viktor, už jsem to tady několikrát vysvětloval ale tady to máš znovu a ještě dovysvětlené...

Jan 3:13  Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

Židé by Janovy slova nebrali tak, že znamenají, že Kristus „se vtělil“. Bylo běžné, že říkali, že něco „přišlo z nebe“, pokud byl jeho zdrojem Bůh. Například Jakub 1:17 říká, že každý dobrý dar je „shora“ a „přichází“ od Boha. Co Jakub znamená, je jasné. Bůh je autorem a zdrojem dobrých věcí v našich životech.
Bůh pracuje v zákulisí, aby poskytl to, co potřebujeme. Tento verš neznamená, že dobré věci v našich životech přicházejí přímo z nebe. Většina křesťanů zažívá, že jim Pán žehná prostřednictvím jiných lidí nebo událostí, ale uvědomují si, že konečným zdrojem požehnání byl Pán.
Měli bychom použít Janova slova stejným způsobem, jakým rozumíme Jakubovým slovům - že Bůh je zdrojem Ježíše Krista, kterým byl. Kristus byl Boží plán a poté Bůh přímo zplodil Ježíše.

Existují také verše, které říkají, že Ježíš byl „poslán od Boha“, což je věta, která ukazuje Boha jako konečný zdroj toho, co je posláno.
Jan Křtitel byl muž „poslaný od Boha“ (Jan 1:6) a právě on řekl, že Ježíš „přichází shora“ a „přichází z nebe“ (Jan 3,31). Když Bůh chtěl lidem říci, že jim žehná, kdyby dali své desátky, řekl jim, že otevře okna „nebe“ a vylije požehnání (Mal. 3:10 - KJV). Samozřejmě, všichni chápali použitý idiom a nikdo nevěřil, že Bůh doslova vylévá věci z nebe. Věděli, že tato věta znamená, že Bůh je původem požehnání, která dostali. Ještě dalším příkladem je, když Kristus mluvil a řekl: „Janův křest - odkud to vzešlo? Bylo to z nebe nebo od lidí? “ (Mat. 21:25).
Samozřejmě, že Janův křest by byl „z nebe“, byl, kdyby Bůh byl zdrojem zjevení. Jan nedostal tu myšlenku sám, přišel „z nebe“. Verš objasňuje idiom: věci mohou být „z nebe“, tj.od Boha, nebo mohou být „od lidí“. Když je Ježíš použit, je to stejné. Ježíš je „od Boha“, „ z nebe “, nebo „ shora “ v tom smyslu, že Bůh je jeho Otec, a tedy jeho původ.
Myšlenka přicházet od Boha nebo být poslán Bohem je také objasněna Ježíšovými slovy v Janovi 17. Řekl: „Když jsi mě poslal na svět, poslal jsem je na svět“ (Jan 17:18). Dokonale chápeme, co Kristus myslel, když řekl:
"Poslal jsem je na svět." Měl na mysli, že nás pověřil, nebo nás ustanovil. Nikdo si nemyslí, že jsme byli v nebi s Kristem a inkarnovali se do těla. Kristus řekl: „Jak jsi mě poslal, poslal jsem je.“ Vezmeme-li však frázi, kterou nám Kristus poslal, měli bychom pochopit frázi, kterou Bůh poslal Krista.

Vysvětlení podobné 2:

Ježíš “přišel” a “byl poslán”. Co tím Jan míní?
Čtenáři předpokládají, že Ježíš v Janově evangeliu přišel z před-lidské existence v nebesích. Spoléhaje se na svůj předpoklad, čtenáři čtvrtého evangelia pak tvrdí, že Ježíšovo “vyšel jsem od Otce”, nebo “od Boha jsem vyšel nebo „On mě poslal” jsou jasnými důkazy doktríny o vtělení - že Syn existoval před svým narozením a stal se člověkem. Avšak to stejné Jan říká o osobách, pro které se nikdo nedomáhá předexistence. Také Jan Křtitel byl “Od Boha poslán” (Jan 1:6). Nikodém a židovští vůdci si mysleli, že Ježíš byl učitelem, který “přišel od Boha”. Nemínili tím Ježíšovu předexistenci, ale prostě jen to, že ho Bůh pověřil (Jan 3:2). Ježíš byl “od Boha” (ek theou), avšak také jeho následovníci mají být od Boha (ek theou) (Jan 8:47). Jan říká, že falešní proroci “vyšli” (exerchesthai) do světa (1 Janova 4:1), t.j. aby kázali. Ježíš podobně řekl, že “vyšel”, aby kázal evangelium o Království (Marek 1:38). Marek se nikde ve svém evangeliu na předexistenci neodvolává a Lukášova verze téhož výroku je, že Ježíš byl Bohem “poslán” (Luk. 4:43). “Vyšel” a “poslán” jsou zřejmé synonymní způsoby na vyjádření té stejné myšlenky, že Ježíš byl Bohem pověřen jako Jeho zástupce. To je typicky židovský smysl šaliachu, či vyslance, který je zmocněn plnou pravomocí od toho, kdo ho “posílá” s určitým úkolem.
Dunn poukazuje na to, že Mojžíš a proroci a jiní jsou Bohem posláni: “Je zjevné... že poslat (exapostellein), když je použito o Bohu, nám nic neříká o počátku či bodu odchodu toho, kdo byl poslán; zdůrazňuje nebeský původ jeho pověření, ale ne nebeský původ toho, kdo byl pověřen”. To je dále zdůvodněno poznámkami Rengstorfa, které odhalují zarytou tendenci vykládačů k rozpracování myšlenky předexistence do jinak “nevinných” biblických výrazu: “Z jazykového hlediska neexistuje žádná podpora pro tezi Zn, podle které v Galatským 4:4 ex ve slově exapostellein naznačuje, že ten kdo byl poslán, byl před svým posláním v přítomnosti toho, kdo ho poslal (Zn Gl. 199 ad Galatians 4:4, 6, zrovna tak jak mnoho dřívějších i pozdějších vykládačů)”. Stejně opatrně bychom měli přistupovat k exapostellein (poslán) v Janovi. To samo o sobě neznamená, že Syn žil s Otcem před tím, než ho Otec poslal. Být “poslán od Boha” znamená být pověřen k vykonání zvláštního úkolu pro Boha; a “vejít do světa” znamená objevit se na veřejnosti s nějakým posláním. Nemá to nic společného s existencí před narozením. Jan je ale obecně hodnocen s domněnkou, že Ježíš byl doslova poslán ze své před-zemské existence v jiné sféře. Podobně “sestoupil jsem z nebe” nemusí implikovat předcházející doslovnou existenci v nebi. V jazyku Nového zákona “každý dobrý dar je shůry, sestupuje od Otce” (Jakubuv 1:17; srv. 3:15), ne že by každý dar doslova sestupoval oblohou. Tato řeč o “sestupování” vystihuje dobře známou charakteristiku hebrejského myšlení, že mnoho prominentních osob nebo věcí “existovalo” v Božím plánu v nebi před tím, než je bylo vidět na zemi.
Když Ježíš srovnával své “sestupování” z nebe (Jan 6:33, 38, 50, 51, 58) se sestoupením many z nebe (Exod. 16:4, 15; Num. 11:9, LXX), nijak nenaznačil, že doslova sestoupil.
Samotná mana doslova nesestoupila z Božího trůnu oblohou na pustinu. Zázračně se objevila na zemi. Ježíšovo “sestoupení z nebe” tudíž znamená, že je Božím zázračným darem pro lidstvo, plánovaný ve věčném záměru Boha. Ježíš dále řekl, že “přišel na svět”, avšak podle Jana to platí o každé lidské bytosti “světlo, které osvěcuje každého člověka, přicházejícího na svět” (Jan 1:9). Ten výraz jednoduše znamená být narozen: “jsem král“. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět” (Jan 18:37). Synoptická verze toho stejného výroku podává stejný význam, i když jinými slovy: “musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán” (Luk. 4:43; srv. Marek 1:38).
Doktrína o trojici, str. 103:
http://www.focusonthekingdom.org/Trinity-cz.pdf

Vysvětlení podobné 3:
Ježíš často uvádí, že byl "poslán Bohem". To, co průměrný čtenář v této frázi slyší, není vůbec to, co Jan vyjadřuje. Jan Křtitel byl také "poslán od Boha", což neznamená, že předcházel svému narození (Jan 1:6).
Proroci obecně jsou "posíláni" od Boha (Soudců 6:8, Micheáš 6:4) a učedníci samotní mají být "posláni", jako byl "poslán" Ježíš (Jan 17:18). "Přijít z nebe" nemusí znamenat původ z předchozího života o nic víc než, že Ježíšovo "tělo, což je chléb, který sestoupil z nebe", doslova pocházel z nebe (Jan 6:50, 51). Nikodém uznal, že Ježíš "přišel od Boha" (Jan 3:2), ale nemyslel si o něm, že předexistoval. Ani Židé, když hovořili o tom, že prorok "který má přijít na svět" (Jan 6:14, srv. Deut 18:15-18), nemínili, že byl naživu před svým narozením. Jakub může říkat, že "každá dobrá věc, která byla udělena, a každý dokonalý dar je shora, přicházející od Otce" (Jakub 1:17). "Přijít z nebe" je Ježíšův a židovský názorný způsob popisující božský původ, který určitě patřil Ježíši skrze panenské zrození.

Prohlášení o “předexistenci” v Janovi (Jan 3:13, 6:62) jsou spojena se Synem člověka, což znamená lidskou bytost. Nejvíce, co z těchto veršů lze dokázat, je, že Ježíš byl lidskou bytostí živou v nebi před tím, než se narodil na zemi! Tento druh vysvětlení je nicméně zbytečný, jakmile je známo, že Daniel o 600 let dříve spatřil Syna člověka ve vidění usazeného po pravici Otce, v postavení, o kterém Nový zákon říká, že je Ježíš získal vzkříšením a nanebevstoupením. Jako Mesiáš se Ježíš viděl v roli toho, kdo měl být později vyvýšen do nebe, protože právě to, podle Danielova inspirovaného vidění, bylo údělem Mesiáše před jeho druhým příchodem ve slávě. Ježíš vskutku "předexistuje" vzhledem ke svému budoucímu návratu na zem.
To vše bylo předem spatřeno Danielem před narozením Mesiáše. Ježíš tedy očekával, že vystoupí na pravici Otce, kde byl předtím spatřen ve vidění jako vyvýšená lidská bytost – Syn člověka (Jan 6:62). Říkat, že Ježíš byl opravdu u Otcova trůnu v nebesích jako lidská bytost před svým narozením v Betlémě, znamená špatně chápat jak Jana, tak Daniela. Ježíš se musel narodit přede vším tím, co o něm bylo předpovězeno ve Starém zákonu a co mělo proběhnout!

...Či snáď Židia nevedeli, kde sa narodil a kto je jeho matka?
Evanjelium podľa Matúša 13:55 Vari to nie je tesárov syn? Nevolá sa jeho matka Mária a jeho bratia Jakub a Jozef, Šimon a Júda?

Tak ako to, že im hovorí, že nevedia odkiaľ prichádza a kam ide?
V Matoušovi 13. kap. jim nic takového nehovorí a ani se ho nikdo neptá odkud je.

...Celá Biblia je plná toho svedectva, kto je to Ježiš a že zišiel z hora, čo znamená, že bol prv, ako sa narodil.
Zatím tomu vůbec nerozumíš...

...13 A nikto nevstúpil hore do neba, iba ten, ktorý sostúpil z neba - Syn človeka, ktorý je v nebi[/b]
[/quote]
KB1613 Jan 3:13  Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.

Ježíš nemluvil slova zaznamenaná v Janovi 3:13 (ani žádná ze slov z 13. verše do konce 3. kapitoly). Když stál v Jeruzalémě a mluvil s Nikodémem, Ježíš neřekl, že je v nebi. Ježíš přestane mluvit na konci verše 12, a tam by se měla zastavit také červená písmena v Biblích s červenými písmeny.
13. verš je součástí vyprávění o Janově evangeliu, nikoli o Ježíši. Většina Janova evangelia je Janovým vyprávěním. Jann se otevírá vyprávěním a většina z 1. kapitoly a většina ze zbytku Jana je vyprávěním. Jan, kapitola 3, začíná vyprávěním („Byl tam muž farizeů ...“), a tento příběh pokračuje ve verši 13.

Ačkoli si to většina lidí neuvědomuje, vědci diskutují o tom, jakou část 3. kapitoly Jana vyslovil Ježíš, a v jakém okamžiku se Ježíšova slova zastaví a vypráví se znovu Janovo evangelium. Nejlepší způsob, jak tuto debatu vidět, je čtení komentářů a článků v teologických časopisech, debatu lze snadno vidět porovnáním různých verzí „Biblí s červeným písmem;“ červená písmena se zastavují na různých místech v různých Biblích. V ESV, NASB a NIV84 Ježíš přestal mluvit (a červená písmena se zastavila) ve 21. verši, ale v NIV (vydání 2011) se červená písmena zastavila u Jana 3:15, a Jan 3:16 je černým písmem a je považován za součást příběhu. Na rozdíl od těchto dvou možností souhlasíme s E. W. Bullingerem a tvrdíme, že Ježíš přestal mluvit ve verši 12 a příběh začíná veršem 13.
Companion Bible od Bullingera má poznámky, které jsou dobrým důvodem pro skutečnost, že Ježíšovo mluvení končí ve verši 12 a vypravěč Jan začíná veršem 13. Ve skutečnosti Bullinger uvádí sedm různých důvodů, proč Ježíšovo mluvení končí ve verši třinácti . Verše 14 a 16 s tím zcela souhlasí (viz komentáře k Janovi 3:14 a 3:16).

Bullingerových sedm důvodů je:

Protože minulý čas řeckých sloves, která následují po dvanáctém verši, naznačuje dokončené události.
Protože výraz „jednorozený Syn“ nepoužívá sám Pán, ale používá ho Jan popisující Pána (Jan 1:14, 18, 3:16, 18; 1. Jana 4: 9).
Protože „jménem“ (Jan 3:18, použití řeckého slova en) nepoužívá Pán, ale Jan (Jan 1:12; 2:23; 1 Jan 5:13).
Protože „dělat pravdu“ se jinde vyskytuje pouze v 1. Jana 1:6.
Protože „kdo je v nebi“ (v. 13) poukazuje na skutečnost, že Pán již vystoupil v době, kdy Jan psal.
Protože slovo „pozvednuto“ odkazuje na utrpení (Jan 3:14; 8:28;
12:32, 34) a „ke slávě, která by měla následovat“ (Jan 8:28; 12:32; Skutky 2:33; 5:31).
Protože zlom ve 13. verši nejlépe odpovídá kontextu, jak ukazuje struktura sekce.

Silný a přímý důkaz, že Ježíš po verši 12 nemluví, pochází z pouhého čtení veršů v řečtině (a někdy dokonce z angličtiny) a věnování pozornosti slovesům a obsahu veršů. Například verš 13 je velmi jasný: „Nikdo nevystoupil do nebe ... kromě Syna člověka.
„Sloveso„ vystoupil “je v minulém čase jak v řečtině, tak v angličtině a ukazuje nám, že Ježíš už při psaní tohoto verše vystoupil do nebe. Potvrzuje to poslední věta verše, která říká, že Ježíš „je“ v nebi. Fráze „který je v nebi“ má všechny důkazy originality,
a měly by se objevit v anglických Biblích, stejně jako ve verzi King James (tento bod je uveden níže v části „kdo je v nebi“).

Ortodoxní učenci přišli s „vysvětlením“, proč věří, že tento verš říká, že Ježíš vystoupil do nebe, ale stále je na zemi a mluví s Nikodémem, ale jsou to smyšlená vysvětlení, která byla vynalezena díky předem koncipované teologii komentátorů.
Abychom tomu porozuměli, není třeba nic jiného než prosté čtení tohoto verše.

Slovesa v Janovi 3:14 nám nadále dávají vědět, že Ježíš již vystoupil do nebe a na Zemi nemluvil s Nikodémem. Verš 14 říká, že „stejně jako“ Mojžíš „pozvedl“ hada (aoristický čas v řečtině),
i tak byl Syn člověka „pozvednut“ (také aoristický čas). Napětí slovesa „zvednuté“ je stejné jak pro hada Mojžíšova, tak pro Syna člověka. Přirozeným čtením textu tedy je, že had i Syn člověka byly v minulosti pozvednuty. Samozřejmě,
protože ortodoxní učení je, že Jan 3:14 nastal dlouho před ukřižováním a nanebevstoupením Krista, přirozené čtení řeckého textu je ignorováno a čtení posledního slovesa v minulém čase se čte v angličtině, jako by to bylo v budoucnosti , takže většina anglických verzí čte, že Syn člověka „bude“ zvednut. Stejně jako ve 13. verši přirozené čtení sloves ukazuje, že Ježíš už byl ukřižován; "Zvedl."

Slovesa ve verši 16 nadále ukazují, že Ježíšova smrt je v minulosti a že Ježíš nemluvil s Nikodémem, ale že verš 16 je vyprávěním Jana (v tomto bodě mnoho komentátorů souhlasí, včetně překladatelů NIV 2011 , jehož červená písmena končí veršem 15).
Text jasně říká, že Bůh „miloval“ svět a „dal“ svého Syna. Tyto věci již byly hotové, nikoli budoucí události. Had, který byl „vztyčen“, Kristův „vzkříšen“, že Bůh „miloval“ svět a že Bůh „dal“ svého Syna - všechna tato slovesa v aoristickém čase a všechna odkazují na minulé události.
To je důvod, proč i anglická verze říká, že Bůh „dal“ svého Syna místo toho, že ho "dá".

Jak tedy vysvětlují ortodoxní komentátoři tyto minulé napjaté události, zvláště jak Bůh údajně „dal“ svého Syna dlouho předtím, než Ježíš zemřel? R. C. H. Lenski, velmi dobrý komentátor mnoha věcí, vysvětluje slovesa minulého času takto: „Toto sloveso„ dalo “se ve skutečnosti vztahuje na čin, který se stal v jiném světě, kde by jakákoli úvaha o čase byla neadekvátní, což znamená pouze to, že mluvíme špatně o věcech mimo nás. “ Jinými slovy, Lenski tvrdí, že když Bible říká, že Bůh „dal“ svého Syna dříve, než jej skutečně „dal“, bylo to proto, že k události došlo v „jiném světě“, kde se čas nepočítá, jako bychom počítali čas.
Toto vysvětlení je vykonstruované a ignoruje prosté čtení řečtiny. Tvrdíme, že není třeba vymýšlet tak bizarní vysvětlení veršů, které lze číst a rozumět jim jednoduchým a přímým způsobem. Koneckonců, existuje ještě nějaké jiné místo, kde Ježíš mluví způsobem, kterému nemůžeme jednoduše porozumět, ale musím vysvětlit tím, že Ježíš mluvil o budoucí události v minulosti, protože akt „se stal v jiném světě“? Podle našich vědomostí určitě ne.

Kromě prostého a přímého čtení řeckého textu, který staví události po 12. verši do minulosti, je dalším důvodem domnívat se, že Ježíš přestal mluvit ve 12. verši a 13. verš pokračuje v Johnově vyprávění, je to, že od verše 3 k verši 12, kdykoli Ježíš mluví, používá „já“. Po verši 12 však v textu najdeme třetí osobu „on“. Logickým důvodem tohoto posunu je, že od 13. verše apoštol Jan psal o „něm“. Ve verši 3 mluví Ježíš a říká: „Říkám.“ Ve verši 5 říká: „Říkám.“ Ve verši 7 říká: „Řekl jsem.“ Ve verši 11 říká: „Já říkám“ a ve verši 12 říká: „Řekl jsem“ a „Říkám.“ Ve verši 13, došlo k náhlému posunu. Už nevidíme „já“, vidíme „ho“ a další odkazy na Ježíše ve třetí osobě. Například ve verši 13 se text zmiňuje o „jednom“ z nebe a ve verši 14 místo toho, aby říkal „každý, kdo ve mě věří“ (což Ježíš mnohokrát učinil v Janově evangeliu, srov. Jan 6: 35; 7:38; 11:25, 26; a Jan 12:44, 46), text říká: „každý, kdo v něj věří.“ Když se zváží důkazy, slova od Jana 3:13 do konce kapitoly nemluvil Ježíš, ale napsal je vypravěč, apoštol Jan, dlouho po Ježíšově smrti, vzkříšení a nanebevstoupení.

atd. je toho hodně a nebudu ti to celé kopírovat...
https://www.revisedenglishversion.com/John/chapter3/13

host-z

Re: Doktrína o trojici

Neprečítaný príspevok od používateľa host-z »

Je to marný, marný a zase marný.

Je to škodně neškodné a současně neškodně škodné. :)

Jak ale napsal jeden z hostu jinde: "Neber mu berličku ......."

Pokud tomu někdo nějak sám věří, pak je to pro ty druhé neškodné.
Jestliže to cpe do druhých horem dolem a staví na tom spasení, pak je
potřeba, mít se hodně na pozoru.

"Existují různé metody podle kterých se dá text Bible na 100% vysvětlit a dokázat to své vlastní správné pochopení."

Jsou to staronové výkladové technologie:

100 x opakovat ....

Kozinova metoda .....

Seismická metoda .....

Dominová technologie - hojně užívaná a velmi jednoduchá.
Snadno zapamatovatelná.

Technologie zvýšené sopečné aktivity - tekoucí a vařící láva záplavy slov ničí vše co se ji postaví do cestu.

Nebylo by moudřejší a přínosnější osobní čtení Bible pro posílení předně své důvěry v Boha, která vyústí do aktivní praktické pomoci ve svém okolí. Mezi výměnou pohledů a tlačenkou je znatelný rozdíl.

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 2 neregistrovaní