K. May v Americe údajně byl. Ovšem později, než napsal své nejslavnější romány. Po návštěvě "prérií", ze kterých byl zklamán, psal již v realističtějším duchu.Rastislav napísal: ↑14 Máj 2020, 09:59 Ako chlapci sme si dávali mená Winnetou a Old Shatterhand aby nás to priblížilo k našim hrdinom z rozprávok. Vtedy sme nevedeli že je to vymyslené a K May ani nikdy v Amerike nebol. A niekedy je aj dobré žiť ako v rozprávke, kde dobro vždy zvitazí.
Velmi dobrou knihou jsou Vánoce, to je nádherná duchovní četba. Mayovky mají mnohem větší duchovní hodnotu než staré filmy, ze kterých bylo "duchovno" z podstatné části osekáno.
Mayovkám, foglarovkám je věnována samostatně celá jedna naše knihovna.
Tyto knihy ovlivnily celé generace a jejich odkaz žije dál a bude žít až do 2. příchodu Ježíše Krista.
"Sbratřování krví" (ve zjevně regulované formě) bylo přeci jen mnohem krásnější a užitečnější než dnešní celodenní vysedávání mládeže u PC. Kdybychom to dělali tak, jak ve filmu, to by nám mamka dala, a tak jsme použili špendlík. V dnešní době přenosu různých nemocí by to "sbratřování" probíhalo nejspíš virtuálně. Ukazovala jsem jednomu člověku naši kroniku, abychom pořád neřešili teologii (řešíme ji v přátelském duchu velmi často) a velmi ho to potěšilo. Jak málo stačí k úsměvu; u teologie se člověk převážně mračí, všimli jste si toho? Ježíš přece nebyl žádný morous a myslím, že Mayovky rád čte. A propo, všimli jste si, jak mezi kapkami deště krásně zpívají ptáčci?
A na Vánoce si přečtěte Vánoce
