Katolická církev

[Rastislav]

Je to správa ktorá môže potešiť. Na druhú stranu zas ak títo ludia zacnú viac veriť biznisu, štátu, politickej strane, je to správa ktorá nepoteší.
V 2021 bude na SK sčitanie ludu, bude zaujímavé sledovať do akej miery sa podarilo alebo nepodarilo zastaviť pokles veriacich ASD.

[Lída Rohalová]

Zdravím všechny.

Před časem jsem zde zmiňovala své úvahy ohledně vstupu do církve.

viewtopic.php?p=13741#p13741

viewtopic.php?p=15515#p15515

Rozhodla jsem se s konečnou platností, že vstoupím do Římskokatolické církve.
Lépe řečeno, pojímám to jako návrat. Jako dítě jsem byla v ŘKC křtěná.

Mé rozhodnutí je učiněno dobrovolně, bez nátlaku a bylo důkladně promyšleno.

Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.
Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

V životě jsem prožila několik zastavení, která směřovala k tomuto rozhodnutí.

Konkrétní důvody svého rozhodnutí pokládám za soukromé, ale pokud má někdo vážný zájem, můžu se s ním osobně (až to půjde) nebo emailově/telefonicky sdílet.
Zde to sdílím, protože jsem to již avizovala a jsem tedy transparentní.
Zároveň jsem již některé rozhovory absolvovala a dnes mi přišel urgentní mail .

Zároveň děkuji všem, kteří mi odpovídali na dotazy ohledně katolické věrouky.
Jsem vděčná za přátele z CASD, z BJB Viera i z CB a dalších denominací.
Děkuji také za toto fórum. Ještě zde někdy něco píšu, ale primárně se už soustředím na katolické servery, pokud je to potřeba.

Jsem Pánu Bohu vděčná za vedení na cestě a vám zatím přeji Boží pokoj.

[Tomáš Plechatýý]

.......Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení. ........

To je pro mne zajímavá zpráva.

Pravděpodobně jsem asi nikdy Katolické teologii nevěnoval upřímnou a otevřenou snahu o porozumění. Mikimova odezva mi ukázala, že vše co mám nebo jsem měl proti ŘKC vlastně bylo z druhé ruky a že jsem vlastně v životě neotevřel primární zdroje.

Jinak také zdravím a přeji pokoj Boží a hojnost v dalším životě (nemyslím až ten po smrti:-D).
(Třeba se tě někdy budoucnu zvědavě zeptám na něco z věrouky, jak tomu věříš.)

Hezký večer

[Neregistrovaný]

Rozhodla jsem se s konečnou platností, že vstoupím do Římskokatolické církve.
Lépe řečeno, pojímám to jako návrat. Jako dítě jsem byla v ŘKC křtěná.

Zajímavé. Jistě je to každého věc a v Tvém případě dobrovolná a promyšlená. Co se týče křtu dětí, je bezvýznamný, díval jsem se v kostele, jak rodiče nechávali křtít novorozeně. Kněz se ho neptal, zda věří v Krista a ani zda chce být pokřtěno. A i kdyby se ho zeptal, zda věří a chce následovat Ježíše, nerozumělo by mu. Kropenkou na něj přistálo pár kapek a bylo to. Trochu legrační, všichni byli spokojeni, kněz dostal peníze a šlo se slavit. Napadaly mne různé otázky, ale tehdy jsem tomu moc nerozuměl.
Uplynuly roky a z malého dítěte se vůbec nestal následovník Krista, naopak, nejprve byl svazákem a pak komunistou, než se systém, kterému věřil zhroutil, jinak běžný život, trochu promiskuity, nějaké to přivlastnění věcí, které mu nepatřily. Dnes je asi bezbožník, odborně řečeno a-teista, o náboženství nemá zájem. Dodnes je asi členem církve. Myslím, že v Tvém případě, pokud jsi byla křtěná jako miminko, o návrat v pravém slova smyslu nejde.
quote]Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.[/quote]
Mikim argumentoval dodnes platnými závěry Tridentu a nedávno zde někdo uveřejnil video, kterých jsou jistě stovky, o pohledu ŘKC na jinověrce.
Nikdo z nás nevidí do mysli druhého, jen se opět podivuji, jak se lze zříci výdobytků protestantismu o svobodě myšlení, o vztahu k Bohu bez lidských prostředníků, o čistotě evangelia. Už jsem se s tím setkal, kdy můj kamarád z CB šel studovat pravoslaví a asi po půl roce začal mluvit o tom, jak je protestantismus špatný, jak jsou krásná dogmata a ceremonie. Tehdy jsem nechápal, dnes už ano a zcela jistě vím, že to vše Pán Bůh posoudí. Nakonec, netýká se to pouze náboženství, dodnes někteří lidé, přes doložení zvěrstev komunismu, stále této ideologii věří, podobně jako někteří lidé vyznávají nacismus, popírají koncentrační tábory a šoa. Vede mne to k myšlence, že argumenty nejsou často to hlavní v rozhodování člověka. A u žen to platí dvojnásob. Katolické náboženství skutečně určitě nejvíce uchvacuje duši výzdobou kostelů, hudbou, rolí Marie jako Spolutrpitelky, až mystikou. Je v případě takové konverze o čem přemýšlet.

Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

Souhlasím, někteří katolíci jsou skutečně skvělí, pracovití, obětaví, vybudovali si osobní vztah k Pánu, takoví lidé jsou napříč denominacemi a díky za ně.

[Lída Rohalová]

.......Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení. ........

To je pro mne zajímavá zpráva.

Pravděpodobně jsem asi nikdy Katolické teologii nevěnoval upřímnou a otevřenou snahu o porozumění. Mikimova odezva mi ukázala, že vše co mám nebo jsem měl proti ŘKC vlastně bylo z druhé ruky a že jsem vlastně v životě neotevřel primární zdroje.

Jinak také zdravím a přeji pokoj Boží a hojnost v dalším životě (nemyslím až ten po smrti:-D).
(Třeba se tě někdy budoucnu zvědavě zeptám na něco z věrouky, jak tomu věříš.)

Hezký večer

Tomáši, děkuji za přání, je to milé.
Pokud budeš cítit někdy zájem o tuto věc, budu se s Tebou bavit o svém vnímání věcí.
S naším knězem budu ještě pár věcí probírat a už se na to moc těším.

[Lída Rohalová]

Rozhodla jsem se s konečnou platností, že vstoupím do Římskokatolické církve.
Lépe řečeno, pojímám to jako návrat. Jako dítě jsem byla v ŘKC křtěná.

Zajímavé. Jistě je to každého věc a v Tvém případě dobrovolná a promyšlená. Co se týče křtu dětí, je bezvýznamný, díval jsem se v kostele, jak rodiče nechávali křtít novorozeně. Kněz se ho neptal, zda věří v Krista a ani zda chce být pokřtěno. A i kdyby se ho zeptal, zda věří a chce následovat Ježíše, nerozumělo by mu. Kropenkou na něj přistálo pár kapek a bylo to. Trochu legrační, všichni byli spokojeni, kněz dostal peníze a šlo se slavit. Napadaly mne různé otázky, ale tehdy jsem tomu moc nerozuměl.
Uplynuly roky a z malého dítěte se vůbec nestal následovník Krista, naopak, nejprve byl svazákem a pak komunistou, než se systém, kterému věřil zhroutil, jinak běžný život, trochu promiskuity, nějaké to přivlastnění věcí, které mu nepatřily. Dnes je asi bezbožník, odborně řečeno a-teista, o náboženství nemá zájem. Dodnes je asi členem církve. Myslím, že v Tvém případě, pokud jsi byla křtěná jako miminko, o návrat v pravém slova smyslu nejde.
quote]Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.

Mikim argumentoval dodnes platnými závěry Tridentu a nedávno zde někdo uveřejnil video, kterých jsou jistě stovky, o pohledu ŘKC na jinověrce.
Nikdo z nás nevidí do mysli druhého, jen se opět podivuji, jak se lze zříci výdobytků protestantismu o svobodě myšlení, o vztahu k Bohu bez lidských prostředníků, o čistotě evangelia. Už jsem se s tím setkal, kdy můj kamarád z CB šel studovat pravoslaví a asi po půl roce začal mluvit o tom, jak je protestantismus špatný, jak jsou krásná dogmata a ceremonie. Tehdy jsem nechápal, dnes už ano a zcela jistě vím, že to vše Pán Bůh posoudí. Nakonec, netýká se to pouze náboženství, dodnes někteří lidé, přes doložení zvěrstev komunismu, stále této ideologii věří, podobně jako někteří lidé vyznávají nacismus, popírají koncentrační tábory a šoa. Vede mne to k myšlence, že argumenty nejsou často to hlavní v rozhodování člověka. A u žen to platí dvojnásob. Katolické náboženství skutečně určitě nejvíce uchvacuje duši výzdobou kostelů, hudbou, rolí Marie jako Spolutrpitelky, až mystikou. Je v případě takové konverze o čem přemýšlet.

Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

Souhlasím, někteří katolíci jsou skutečně skvělí, pracovití, obětaví, vybudovali si osobní vztah k Pánu, takoví lidé jsou napříč denominacemi a díky za ně.

Děkuji za reakci, zřejmě budu reagovat ještě i já, ale dnes se mi již nechce.

[ambassador]

Zdravím všechny.

Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.
Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

Pro mě je tvé rozhodnutí překvapením. Dá se tedy říci, že jsi se vypořádala se vším v katolické církvi a zaujala nějaký konkrétní postoj?
Např: Modlitby ke svatým. Papežský primát. Předepsaná liturgie na každý den. Modlitba k Marii. Odpustky.. Atp.

[Lída Rohalová]

Zdravím všechny.

Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.
Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

Pro mě je tvé rozhodnutí překvapením. Dá se tedy říci, že jsi se vypořádala se vším v katolické církvi a zaujala nějaký konkrétní postoj?
Např: Modlitby ke svatým. Papežský primát. Předepsaná liturgie na každý den. Modlitba k Marii. Odpustky.. Atp.

Ano, postoj jsem zaujala. Ovšem budu chodit ještě na přípravu na biřmování (jsem křtěná, takže křest již absolvovat nebudu) a v těchto přípravách se některých věcí ještě dotkneme. Zajímají mne stanoviska katolických představených v reále, nejen na papíře. Dialog je zatím velmi dobře započat. Absolvovala jsem ho již s některými představenými dříve, ale zdaleka jsme se nedotkli všeho. Dříve to bylo spíš tak ze zvědavosti, dnes je to z vážného zájmu a v této linii v dialogu pokračuji.

Zde jsem učinila prohlášení. To je, Ambassadore, to nejmenší. Zajímavější je žít v reále a čelit nevirtuálním reakcím lidí. Mám i katolické přátele, ovšem protestantští převažují vzhledem k minulosti počtem. A ti všichni chtějí něco vědět, což je pochopitelné. Ovšem jsou to dobré debaty, protože je tam vzájemný respekt. Aspekt nedůvěry ke katolické církvi dlouhodobou protikatolickou masáží vyvažuje fakt, že mě dobře znají a nepředpokládají, že jsem se zbláznila. To je v dialogu velmi dobrý prvek. Těch debat nebylo zatím mnoho, pandemie to trochu brzdí, ale brzy to vypukne již plnou silou.

Kdybych zde psala své postoje, neodešla bych od PC, protože je toho hodně. Není mým záměrem hlídat zde, co kdo o KC napíše nebo jaké má o této církvi smýšlení.

Věci, které popisuješ výše (Marie atd.) nebyly v mém přemýšlení provořadé, ovšem postoj k nim jsem zaujala. A za dobu přípravy se ještě důkladněji dovzdělám. Ale to, co potřebuji vědět, už vím ze samostudia a z četných rozhovorů.

Děkuji za dotaz.

[Lída Rohalová]

Rozhodla jsem se s konečnou platností, že vstoupím do Římskokatolické církve.
Lépe řečeno, pojímám to jako návrat. Jako dítě jsem byla v ŘKC křtěná.

Zajímavé. Jistě je to každého věc a v Tvém případě dobrovolná a promyšlená. Co se týče křtu dětí, je bezvýznamný, díval jsem se v kostele, jak rodiče nechávali křtít novorozeně. Kněz se ho neptal, zda věří v Krista a ani zda chce být pokřtěno. A i kdyby se ho zeptal, zda věří a chce následovat Ježíše, nerozumělo by mu. Kropenkou na něj přistálo pár kapek a bylo to. Trochu legrační, všichni byli spokojeni, kněz dostal peníze a šlo se slavit. Napadaly mne různé otázky, ale tehdy jsem tomu moc nerozuměl.
Uplynuly roky a z malého dítěte se vůbec nestal následovník Krista, naopak, nejprve byl svazákem a pak komunistou, než se systém, kterému věřil zhroutil, jinak běžný život, trochu promiskuity, nějaké to přivlastnění věcí, které mu nepatřily. Dnes je asi bezbožník, odborně řečeno a-teista, o náboženství nemá zájem. Dodnes je asi členem církve. Myslím, že v Tvém případě, pokud jsi byla křtěná jako miminko, o návrat v pravém slova smyslu nejde.
quote]Katolická církev mne oslovila primárně svou teologií, což je největší procento v mém přemýšlení.

Mikim argumentoval dodnes platnými závěry Tridentu a nedávno zde někdo uveřejnil video, kterých jsou jistě stovky, o pohledu ŘKC na jinověrce.
Nikdo z nás nevidí do mysli druhého, jen se opět podivuji, jak se lze zříci výdobytků protestantismu o svobodě myšlení, o vztahu k Bohu bez lidských prostředníků, o čistotě evangelia. Už jsem se s tím setkal, kdy můj kamarád z CB šel studovat pravoslaví a asi po půl roce začal mluvit o tom, jak je protestantismus špatný, jak jsou krásná dogmata a ceremonie. Tehdy jsem nechápal, dnes už ano a zcela jistě vím, že to vše Pán Bůh posoudí. Nakonec, netýká se to pouze náboženství, dodnes někteří lidé, přes doložení zvěrstev komunismu, stále této ideologii věří, podobně jako někteří lidé vyznávají nacismus, popírají koncentrační tábory a šoa. Vede mne to k myšlence, že argumenty nejsou často to hlavní v rozhodování člověka. A u žen to platí dvojnásob. Katolické náboženství skutečně určitě nejvíce uchvacuje duši výzdobou kostelů, hudbou, rolí Marie jako Spolutrpitelky, až mystikou. Je v případě takové konverze o čem přemýšlet.

Oslovila mne také životní praxí svých členů, kteří se stali mými dobrými přáteli.

Souhlasím, někteří katolíci jsou skutečně skvělí, pracovití, obětaví, vybudovali si osobní vztah k Pánu, takoví lidé jsou napříč denominacemi a díky za ně.

Se křtem dětí nemám problém, byla jsem také křtěná. Tato praxe je doložena v rané církvi a pro mě nepředstavuje kámen úrazu.

Do jisté míry se jedná o návrat, protože jsem stále zapsaná v církevní matrice. Volala jsem panu farářovi do místa, kde jsem pokřtěná, jestli je v mé církevní matrice záznam o přechodu do jiné denominace. Pan farář byl velmi milý. Už dříve jsem se s ním toužila setkat, když jsem se fyzicky vrátila do místa svého bydliště. Měl na faře přes celý plot napsaný velkým písmem nápis "Ježíš Tě miluje". Chtěla jsem se tam hned stavit, ale šla jsem ještě s někým a byli jsme domluveni na návštěvě. Navštívili jsme 90. letou paní ve formě a když jsem jí nabídla modlitbu, souhlasila. Bylo zajímavé, že když jsme bydleli na vesnici, nikdy mě na návštěvu nepozvala a modlila jsem se s ní až po letech mého odstěhování. Někdy vzdálenost opravdu prospěje.

Když jsem tehdy žádala o vypsání z církve, tehdejší pan farář neučinil do matriky žádný záznam.

Já osobně si myslím, že obřady a rituály nemusí být vždy nutně špatně, dokonce jsou žádoucí. Je to důležitý mezník v životě člověka. Je zajímavé, že se někteří lidé chtějí nechat oddat v kostele, aniž by pak do toho kostela chtěli chodit. Někteří si říkají, že si to trochu "pojistí", kdyby přece jen nahoře něco bylo. Dalším se líbí ten slavnostní kostelní okamžik, který na úřadě nezažijí. A další to dělají z přesvědčení - to jsou asi nejčastější důvody, se kterými jsem se setkala v praxi. Každý má prostě svůj důvod, proč věci dělá, jak dělá.

V katolické církvi nepociťuji úpadek víry ani nedostatek svobody svědomí. Taktéž mi žádný kněz nezabraňuje přicházet k Bohu osobní modlitbou. Pro mě nejsou katolíci horší než protestanti.

Stovkám videí o KC nevěnuji pozornost, když se podívám na zdroj. Nemám na to čas. Já si raději sednu s panem farářem (věřím, že jednou při nedělním obědě) a povídáme, či se podívám na video z relevantního zdroje, nebo si něco přečtu. Postoj protestantů znám, zajímá mne spíš oficiální zdroj a jak to funguje v praxi. Tridentský koncil probíhal 18 let a anathemy jsou na samostatnou kapitolu. 2. vatikánský koncil je ještě zajímavější, neboť se zabývá (také) ekumenismem.

Nejzajímavější částí Tvého příspěvku byl pro mě příběh toho bratra z CB, protože nás jedno spojuje.
On ani já jsme nezůstali v CB. CB jsem, dalo by se říci, prošla také. Bylo to asi 6. leté údobí s dvěma zdravotními přestávkami a přestávkou s koronou. Nebyla jsem však členka. Této církvi jsem vděčná za to, že jsem v ní našla plno přátel, kteří mi zůstali. Jsem za toto údobí v životě vděčná, ale rozhodla jsem se, že se členkou nestanu. Důvodů je více, avšak hlavním důvodem je, že se necítím být plně evangelikálem. Z evangelikalismu mám nějaké důrazy, avšak je mi bližší katolicismus. V katolicismu nejsem ošizena o Pána Ježíše Krista, spíše naopak. To by bylo na mnoho stran psaní.

Pokud bych do KC vstoupila jen kvůli výzdobě kostela, liturgii atd., bylo by to málo. Všechno jsou to krásné věci, avšak je třeba si uvědomit, že člověk pak bude čelit neporozumění případně odvrácení některých lidí od jeho osoby. Může se ocitnout na "černé listině". Členství v KC je cestou nejméně pohodlnou; mnohem pohodlnější by bylo vstoupit do CB. Nikdo by se nepohoršoval, všichni by byli spokojení. Jeden protestant mi navrhl, jestli bych raději nechtěla chodit k husitům, kteří jsou v témže městě také. Jenže já už byla rozhodnuta a ten člověk se s tím bude muset nějak vyrovnat. Zkusím mu v tom pomoci a věřím, že to půjde.

Takže abych to shrnula, nic se nemění na tom, že touha být v plném společenství s ŘKC je v prvé řadě teologická. To, že jsem žena, neznamená, že mi je všechno jedno. Zase nechat se "vypisovat" z církve nechci, rozhodnutí je konečné. Obecně muži a ženy jsou velmi odlišní, týká se to i jejich myšlení. Když jsme odcházeli z CASD, lidé měli také problém uvěřit, že je to kvůli teologii. Ta teologie se týká především principu Sola scriptura, která je KC cizí. Mně osobně je také sympatičtější intelektuální osobní debata, než snaha obhajovat vše Biblí. Každý ten systém má ty své "veršíky". Prostě jsem poznala, že touto cestou nepůjdu a Bibli používám k osobnímu růstů, ale ten růst se snažím dopřát i těm druhým. Pochopitelně jsem poznala skvělé protestanty, kteří takto nepostupují a Pán se jich dotýkal. Skrze ně se zase mohl Pán dotknout druhých. Ale také jsem vnímala, že protestantismus má na vše odpověď, kdežto já žiji v reálném světě a něco je prostě tajemství, jak vyznává katolická věrouka. Nyní si mohu dovolit říct - Nevím.

Přeji mnoho Božího požehnání ve Tvém životě a děkuji za zajímavé postřehy.

[Viktorrealita]

Rozhodla jsem se s konečnou platností, že vstoupím do Římskokatolické církve.
Lépe řečeno, pojímám to jako návrat. Jako dítě jsem byla v ŘKC křtěná.

Mé rozhodnutí je učiněno dobrovolně, bez nátlaku a bylo důkladně promyšleno.

Do cirkvi Kristovej človek nevstupuje, ako do nejakej viditeľnej cirkvi, akou je RKC. Do cirkvi Kristovej sa človek znovuzrodí a to splodením zo semena ducha - Slova Božieho: 1. Petrov list 1:23 znova splodení súc nie z porušiteľného semena, ale z neporušiteľného živým slovom Boha a zostávajúcim na veky.

RKC nie je cirkvou Kristovou!

Katolicizmus vo svetle Písma, nie je kresťanstvom. Preto katolíkov nepokladám za svojich bratov a sestry v Kristu, ak praktizujú to antikristové náboženstvo. Učenie katolicizmu - slovo pápeža, nie je semenom Svätého Ducha, ale ducha antikrista. Je preto logické, že tí, ktorí sú z tohoto semena – učenia antikrista, ktoré nie je z Boha a protiví sa Bohu, tak nemôžu byť z Božieho pohľadu bratmi a sestrami v Kristu s tými, ktorí sa narodili zo semena Svätého Ducha – z Boha.

Ekumenizmus na Božom pohľade nič nemení. Boh sa nedá oklamať ekumenizmom, v ktorom sa Božie Slovo úmyselne odsúva nabok, aby vznikla nejaká formálna jednota a teda jednota nezaložená na jadre evanjelia, ktoré je Duch a je život. Myslím si, že RKC ťa použije práve v tejto oblasti. Teda vedz komu budeš slúžiť. Pre RKC je to vhodná príležitosť použiť takýchto ľudí, ako si ty na rekatolizáciu a teda protireformáciu.

Z pohľadu reformácie sú naopak katolíci pre nás misijným poľom, lebo mnohí ani nikdy nepočuli, čo je to evanjelium Ježiša Krista. Ak katolík uverí pravému evanjeliu, tak prestane praktizovať katolicizmus a až vtedy vie, kde patrí a čoho je súčasťou. Raduje sa , že je už slobodný v Kristu, ďakuje Bohu, že sa zmiloval nad ním a oživil ho v Kristu Ježišovi, aby mal pokoj a radosť v srdci v istote spasenia, aby svojím vzkrieseným životom oslavoval Boha.

Niektorí odchádzajú z katolicizmu z rôzných pohnútok. Potom sa zasa vracajú naspäť a tak dookola. No ten, kto sa už narodil z Božieho semena – Slova, tak sa už nikdy nevráti do tmy, lebo je už dieťa svetla - Kristovho svetla.

Učenie RKC je cudzím hlasom – je to iné evanjelium. Tí čo ho učia, sú v Písme pod prekliatím. Kristove ovce utečú od tohto hlasu pápeža - od hlasu cudzích pastierov, lebo to nie je hlas Kristov a sú to falošní pastieri. Kristovým ovciam sú dané uši srdca na to, aby počuli iba na hlas Kristov. A ten hlas je evanjelium Ježiša Krista. Ostatné hlasy – iné evanjelia vykúpení odmietnu a utečú od takýchto pastierov.

Ako vidím, tak to sa nestalo v tvojom prípade, ale práve naopak.

Ak srdce človeka je priťahované iným evanjeliom a nie evanjeliom Ježiša Krista, tak nie sú mu dané od Otca uši na to, aby počulo na hlas Kristov - na Kristove evanjelium. Potom je jasné, prečo také srdce nerozlišuje priepastný rozdiel v hlasu Krista a falošného zástupcu Krista – pápeža. Nemá uši na to, aby rozlíšilo pravé evanjelium, od iného evanjelia – evanjelia antikrista. Evanjelium antikrista sa preto takému srdcu javí príťažlivejšie, lebo je to evanjelium podľa človeka a tradícii človeka. No také evanjelium nemá moci oživiť z duchovnej smrti, lebo to už nie je Božím Slovom. Naopak, vedie do zatratenia.

Gal1 11 Ale vám oznamujem, bratia, že evanjelium, ktoré som ja zvestoval, nie je podľa človeka; 12 lebo som ho ani ja neprijal od človeka ani ma nemu nenaučil človek, ale som ho dostal skrze zjavenie Ježiša Krista.