ambassador napísal: ↑07 Jan 2021, 17:49
Milá sestro Lído v Kristu Ježíši toto vlákno jsi před časem založila a předpokládám, že ho budeš dále nějak snad moderovat.
Všichni víme, že tento web neumožňuje takovou moderaci, jak by to bylo potřeba.
Ahoj Ambassadore. Vlákno jsem před časem založila z důvodu, aby bylo kam psát o KC. Pokud se myslí moderováním usměrňování diskuse, neplánovala jsem to dělat a ani neplánuji. Do vlákna může psát kdokoli, kdo cítí tu potřebu. Reaguji na to, na co cítím potřebu reagovat a taky podle svých časových možností. Do budoucna bych se ráda věnovala primárně věcem v ŘKC + ekumenický dialog, takže mé úsilí budu směrovat spíše k praktickému životu + možná nějaké to psaní někam na internet do určitého prostředí, možná. To neznamená, že bych nebyla za tento web vděčná, ale všechno má svůj čas. Zatím zde ještě nějakou dobu budu. Pokud lidé cítí potřebu do nějakého vlákna psát, nechť píšou, pokud ne, nevadí mi, když dotyčné vlákno zůstane v propadlišti dějin. Nijak si nezakládám na tom, že jsem nějaké vlákno založila.
Respektuji tvé rozhodnutí o vstupu nebo návratu do katolické církve (nevadí mi to, nechápu to, ale to je jen můj problém), ale nadále budu polemizovat (nikoliv odsuzovat - to náleží jen Bohu) s nějakým teologickým jevem či konstruktem v minulosti, který je stále vlivný v současnosti a budoucnosti lidí, moderujícím a tvarujícím jejich myšlení. Podobně to platí s mou polemikou adventistické teologie.
Díky. Já se Ti vůbec nedivím, že to nechápeš. Kde mě by to napadlo, že se jednou budu vracet. Když jsem vstupovala do CASD, brala jsem to jako napořád. Nyní bych to ráda napořád skutečně měla, nechci už nic hledat, protože jsem zakusila mnohé. A ŘKC chápu jako udržitelný systém, ve kterém dokážu fungovat a který je kompatibilní s mou náturou. Pokud mne ŘKC někdy za něco neexkomunikuje, tak v ní hodlám zestárnout a zemřít.
Dle mého názoru může být nějaký teologický jev odsouzen. Mám na mysli např. učení evangelia prosperity, učení nějakých sekt atd. V některých případech je odsouzení žádoucí.
Co se týče Tridentu, tam ve formulaci "anathema sit" (ať je proklet, jak se to nešťastně překládá) nejde o přání něčeho zlého, ať se dotyčným něco zlého stane, ale jde zde o způsob církevního trestu exkomunikace z církve, který je poslední možností nápravy "hříšníka". Prokletí svolával také Pavel na ty, kdo by kázali jiné evangelium než Kristovo. V roce 1999 podepsali katolíci a lutheráni deklaraci o učení o ospravedlnění, kde se dotýkají také Tridentu.
https://is.jabok.cz/el/JA10/leto2009/T5 ... DLNENI.pdf
V některých otázkách došly obě denominace ke shodě, v jiných např. ekleziologie se ještě musí vést dialog.
Mně nevadí Tvá polemika k čemukoliv. Vadí mi spíš předčasná hodnocení - to nepíšu směrem k Tobě. K polemikám zde jistě najdeš dostatek zájemců. Pokud by ses chtěl bavit se mnou nějak detailněji a dlouhodoběji, tak můžeš na soukromé adrese, kterou Ti sdělím do zprávy, pokud napíšeš. Já sama nebudu nikoho vyhledávat, abych mu psala. Něco ze svého vnímání s Tebou mohu probrat na webu, ale jsou věci, které jsou dost soukromé a nerada bych je sem psala, mohly by být špatně pochopeny, nebo by vyžadovaly příliš detailní vysvětlení.
Nepsal jsem o omluvách. Omluva je efekt podobný tomuto přísloví:
"Vlk se nažral a koza zůstala celá."
Tento typ omluv jsem měl možnost na sobě pocítit v casd, právě tento prožitek v adventismu mě posunul k odchodu z vyhraněnosti do trvalého následování Pravdy bez sebejistého přístavního kotvení ve viktoriánském přístavu 19 století. Jsem tedy trvale na rozbouřeném moři zakotven pouze v Bohu skrze dílo Ježíše Krista. Tím rozhodně nechci říci, že nesdílím některá hlavní křesťanská vyjádření, která jsou prosta přílišného detailního popisu.
Pokud omluvu nevezmeme vážně, nikam se v dialogu neposuneme. O omluvách jsi psal, ale pak jsi to upravil. Nevím, co jsi v adventismu prožil. Zakotvení v Bohu skrze dílo Ježíše Krista s Tebou sdílím.
S historií je to docela složité. Jak je to vyjádřeno v následující větě: "Vítěz přepisuje dějiny." Jistě je možné vnímat v dějinách i pozitiva, která si většinou přivlastní vítěz. Katolická církev (obecně vyjádřeno) nikdy nebyla poražena.
Psal jsem ve smyslu následujícího přísloví:
"Když se zapne první knoflík špatně, tak je celé zapínání špatné."
Tradování může způsobit další následné rozvíjející a bohatě kvetoucí chybné kroky.
Historie je objektivní, avšak my máme subjektivní vnímání. To se projevuje popisem věcí stranících jedné nebo druhé straně. Ale existují i celkem objektivní popisy věcí. Všichni jsme objektivní ve své subjektivitě
.
Důležité pro mě je, jak se vyvíjela křesťanská ortodoxie.
Chybné kroky může způsobit i odpor vůči tradování.
V dobách Tridentu převládala více Tradice. II. vatikánský koncil vyzdvihl Písmo, práci laiků v církvi, podpořil pastoraci, zpřístupnil liturgické služby laikům, podpořil historicko-kritickou metodu jako základní interpreteční klíč k biblickým textům, podpořil účast v ekumenických vztazích, zavedl mezináboženský dialog, přiznal podíl církve na sekularizaci světa, hlásí se k lidským právům atd.
Nejsem si jistý jestli má cenu klást otázky k některým konstrukcím svazující členy katolické církve do věření lidským představám.
Pokud tedy lidé např: začnou být učeni o nějakém očistci, pak se rozběhne kolotoč kolem hříchu, cesty odpuštění a nebo obráceně - hřích, cesta, očistec a peklo coby zastrašovací prostředek.
Nevím. Zde je důležité si uvědomit, že protestant i katolík může věci vidět jinak a pod jedním pojmem si představovat něco úplně jiného. To, co protestant považuje za konstrukci svazující k lidským představám, to může katolík považovat za dogma, které se vyvíjelo a které reagovalo na zpochybnění dané věci. To, co vidí protestant jako problém, může vidět katolík jako dílo milosti. Říkal mi kamarád, který není katolické církvi příliš nakloněn, že nějaký jeho kamarád protestantský kazatel psal práci na téma očistce a zhodnotil to jako dílo milosti. Prý je někde tady od nás, ale nevím, kdo to je. Až k nám kamarád přijede, zeptám se ho na jméno toho kazatele, samotnou mě to zajímá, k čemu dospěl. Očistec se někdy chybně pokládá za jakési předpeklí. Kdysi v minulosti byly ty obrázky, jak čerti topí pod kotlem, trhají dětem nožičky nebo tak nějak. Dnes se očistec bere spíše jako stav než nějaké místo. Na peklo jsem věřila už při odchodu z CASD. Věcem, které jsou po smrti osobně říkám "posmrtná agenda". Každá církev to "nějak má" a Bůh ví, jak to je. Židé se také posmrtně "stěhovali" do "říše stínů".
Tak by mě zajímala ta krása spasení vyjádřená katolickou církví a jestli je to vskutku majetek kc. Jak rádi si lidé přivlastní to, na čem nepracovali.
K pojetí spásy u KC jsem zde dávala odkazy z Katechismu. Je v nich ukázáno, že mohou být spaseni i nekatolíci. Přechod do KC musí být promyšlený, jak např. vyjadřuje Ulf Ekman. Nestačí reagovat jen tak, že by někdo pouze o KC slyšel a byl nucen přestoupit, aby byl spasen - musí být o tom přesvědčen v hloubi srdce. Někoho může pobouřit, že pokud někdo o KC neví, může být spasen i bez toho. Ale i Bible zná "mechanismus nevědomosti" v Ř 2 kap. Církev si zároveň nemyslí, že by neměla evangelizovat, protože by tím lidem ulehčila spasení. Nemyslím si to ani já. Dobrá zpráva je od toho, aby se k lidem dostala, a to jako DOBRÁ. V Mt je psáno - jděte ke všem národům... a přesto zná Bible "mechanismus nevědomosti".
U katolíků a protestantů je odlišné pojetí ekumenismu. Protestanté chápou pod pojmem "ekumenismus" to, že se budeme vzájemně tolerovat, budeme tolerovat svá vyznání a všichni si ponecháme taková, jaká máme a není třeba nikam přestupovat. KC chápe pod pojmem "ekumenismus" budoucí přivtělení protestantů ke KC, o které věří, že právě ona je "správkyní" Boží milosti, i když nevylučuje spasení nekatolíků i lidí z nekřesťanských náboženství. "Přivtělení" protestantů ke KC však vidí jako důležitý bod své agendy, alespoň z oficiálního pohledu. Není to pohled mocenský, je to pohled, který hlásá, že právě v církvi se naplňuje zjevení Ježíše Krista. Neoficiální pohledy jsou různé a mnozí katolíci už nelpí na své jedinečnosti. Ekumenismus jede ve velkém a já jsem tomu ráda, k ekumenickému hnutí se také hlásím.
Na KC se mi líbí to, že si nenechala vzít svou identitu a stále ví, kam směřuje. KC neplánuje zakládat nové denominace a ani v rámci ekumenického hnutí se neplánuje "rozplynout" v protestantských sborech a rozložit se na menší části. Pochopitelně budou z KC lidé konvertovat k protestantismu a naopak, budou se psát knížky, blogy, fejetony o tom, co je špatného na přechozí denominaci a tak. I v katolicismu existují různé proudy, např. katolíci, kteří se chtějí sdružovat víc v komunitách než ve farnostech, antimariánští katolíci atd. Pojetí ekumenismu v KC je založeno na odlišné ekleziologii než mají protestanté. Ekleziologie KC mě velmi oslovila a dává mi smysl. Můj manžel je protestant a společné soužití teď funguje ještě víc než předtím
Položím-li nějakou otázku do kc, tak nežádám odpověď od protestanta.
Opravdu celým srdcem věříš všem těm naukám (mimo základní jednoduché vyznání víry) učeným katolickou církví a přijímáš je celým srdcem?
Na tu poslední otázku nemusíš odpovídat.
V zásadě ano. Jsou tam nějaké drobné nuance, ty jsou ale zatím privátního charakteru. Když Jiří Ovčáček přestupoval ke katolicismu, vůbec se k tomu nijak nevyjadřoval.
