Katolická církev

[Lída Rohalová]

Tomáš Halík je fajn. Jsou ale i jiné hlasy ohledně pandemie. Na jednu věc lze nazírat ze dvou úhlů pohledu..

Nezastávám tezi zlý katolík, hodný protestant.
Ježíš je ten, který ty dva spojuje v jedno.

Od T. Halíka doporučuji Čas prázdných kostelů, je to moc pěkné.

[ambassador]

Nikdy se nesnažím rozdělit lidi na zlé a dobré.
To není má věc. Neřeším pandemii.
Poukazuji na protesty, které zaznívají ve všech církvích,
Ani řkc není ušetřena protestů proti vlastním negacím vložených
do prožívání viry v Boha v praktickém životě a o tom je vyjádření
T. Halíka. Pandemický příběh je jen nosičem důležitých myšlenek
do oblasti osobního života víra. .

[Lída Rohalová]

Neřekla jsem, že dělíš lidi na zlé a dobré. Poukazuji na to, že toto zažité všeobecné klišé neodpovídá reálnému životu.

Vím, že v církvích i v ŘKC jsou protesty, vždyť o tom jinde píšu. Poukazuji na to, že myšlenka Ježíše jako protestanta je mi cizí, On se narodil do židovské rodiny a zároveň byl Božím Synem.

Rovněž nepopírám protesty, někdy jsou potřeba. Ale svůj život primárně založený na nich mít nemusím, jsou únavné. A takto vidím Ježíše, smysl Jeho života byl jinde. O Ježíši i o církvi mluvím, když říkám, že na věci lze nazírat z různých úhlů pohledu.

Kdyby Ježíš protestoval tam, kde neměl (ukřižování), amen s námi. Jeho "protesty" byly dílčí a přes ně vždycky viděl člověka, nenechal se jimi strhnout k tomu, že by se to stalo Jeho hlavní životní náplní. Protestoval proti ďáblovi, avšak nemluvil o něm stále. Spíše poukazoval na svého Otce...

A protože máš taky "úhel pohledu", tak se zeptám, co mi těmito Tvými myšlenkami chceš sdělit v souvislosti s mým církevním domovem v ŘKC.

Máš pocit, že nevidím a neslyším, jak jsi obecně zmiňoval v jednom komentáři? Nevím, jen se ptám.

[ambassador]

Pokud tě Lído přímo nejmenuji, tak je to obecné i když to může mít nějakou spojitost s tvou myšlenkou.
Myšlenky vyjádřené jinými lidmi mě někdy motivují k zamyšlení a následně něco napíši nebo řeknu.
Nejsem v opozici, jen se dělím o to co naplňuje mou mysl. Něčemu porozumíme hned, něčemu až po létech
a něčemu nikdy.
Když mě znepokojí myšlenky od jiného člověka, pak to vnímám jako výzvu k hlubšímu zamyšlení.
Vnímat a chápat slovní výraz pouze denominačně může vést k částečnému nepochopení hloubky
díla Ježíše Krista. Kristův "protestanský" projev nebyl pouhou větnou skladbou slov. Byla to Láska v akci.
Kristův "protest" byl praktický, zasahující hluboko do našeho lidství.
"Položím nepřátelství mezi ......." někdy se tomu říká "praevangelium"
"Tak Bůh miloval ......"
Vstupuje aktivně do boje proti hříchu, satanu a všemu nežádoucímu ve prospěch záchrany člověka.
Kristova slova nejsou výkřiky v "hyde parku, demonstrací na náměstí nebo nějakým činem zoufalce". Golgota je závěr-vyvrcholení protestujícího, praktického postoje Boha, Ježíše Krista a Ducha Svatého. Bůh se nesmířil s naši situací, nezůstal pasivní k naši potřebě záchrany. Pokud by výraz "protestant" nebyl spojen
s křesťanským proudem, možná by byla myšlenka přijata. To, že jsem popsal Ježíše protestantskym slovem, neznamená, že snižuji Jeho velikost a jedinečnost.
Použití nějakého lidské výrazu ve vztahu k božství vnímám spíše metaforicky a v takovém případě nemusí být
námitky opodstatněné. I Kristus používal slova, která nelze brát doslovně.

[Lída Rohalová]

Pokud tě Lído přímo nejmenuji, tak je to obecné i když to může mít nějakou spojitost s tvou myšlenkou.
Myšlenky vyjádřené jinými lidmi mě někdy motivují k zamyšlení a následně něco napíši nebo řeknu.
Nejsem v opozici, jen se dělím o to co naplňuje mou mysl. Něčemu porozumíme hned, něčemu až po létech
a něčemu nikdy.

Díky za odpověď. Něco podobného jsi zde už psal.
Vzhledem k tomu, že jsem jediný člověk, který zde v poslední době psal o svém rozhodnutí, mně zaujalo Tvé psaní o tom, že když se rozhodneme, nevidíme, neslyšíme atd.
Následně k tomu citace od T. Halíka o naivitě, proto jsem se ptala.
Někdy to tak může být, že po rozhodnutí nevidíme, neslyšíme. Řekla bych, že touto fází jsem si prošla v CASD. Tím nechci říct, že bych tuto církev hodnotila primárně špatně, to určitě ne.
Myslím si, že by člověk měl být vděčný za duchovní základ, který v nějaké denominaci dostal, pokud tam zažil něco dobrého.
Jelikož jsem si touto fází už prošla (poukazování na nedostatky primárně katolické církve před poukazováním na Boha, šíření tradičních mýtů atd.), nehodlám ji opakovat.
Člověk se musí poučit z chyb. Kdo se z nich nepoučí, opakuje historii a na to je život krátký.
Opět se mi to připomenulo, když jsem teď ležela v nemocnici s nohama nahoře.
Nyní pracuji v osobním životě duchovně jinak a vyplácí se to.
Ne, že bych nemohla poukázat na něčí chyby nebo přijmout pokárání. To je možné a někdy je to potřebné. Jako primární však volím vedení ke Kristu, zvláště v soukromých rozhovorech.
V tomto světle se pak můžeme dotknout i "chybné věrouky" nebo něčeho takového.

Když mě znepokojí myšlenky od jiného člověka, pak to vnímám jako výzvu k hlubšímu zamyšlení.
Vnímat a chápat slovní výraz pouze denominačně může vést k částečnému nepochopení hloubky
díla Ježíše Krista. Kristův "protestanský" projev nebyl pouhou větnou skladbou slov. Byla to Láska v akci.
Kristův "protest" byl praktický, zasahující hluboko do našeho lidství.
"Položím nepřátelství mezi ......." někdy se tomu říká "praevangelium"
"Tak Bůh miloval ......"
Vstupuje aktivně do boje proti hříchu, satanu a všemu nežádoucímu ve prospěch záchrany člověka.
Kristova slova nejsou výkřiky v "hyde parku, demonstrací na náměstí nebo nějakým činem zoufalce". Golgota je závěr-vyvrcholení protestujícího, praktického postoje Boha, Ježíše Krista a Ducha Svatého. Bůh se nesmířil s naši situací, nezůstal pasivní k naši potřebě záchrany.

Vzhledem k tomu, že je zde vlákno "katolická církev", je možné pochopit cizí myšlenky i denominačně, přestože je slovo "protestant" v uvozovkách.
Tvé myšlenky alespoň podle mně hloubku vždycky měly, jsou vyzrálé a obohacující.
Ohledně tohoto vlákna se asi ve všem neshodneme, ale shodneme se v tom, že Bůh tak miloval svět, že poslal svého Syna, aby všichni měli život věčný...
Jelikož jsme ve vlákně, v jakém jsme, pochopení bude třeba komunikovat (což nutně neznamená souhlas), do hlavy si nevidíme.

Pokud by výraz "protestant" nebyl spojen
s křesťanským proudem, možná by byla myšlenka přijata. To, že jsem popsal Ježíše protestantskym slovem, neznamená, že snižuji Jeho velikost a jedinečnost.

Co se týče spojení s křesťanským proudem, je v tomto vlákně logické. Ve Tvém příběhu nevidím žádné snižování Ježíšovy velikosti.

Použití nějakého lidské výrazu ve vztahu k božství vnímám spíše metaforicky a v takovém případě nemusí být
námitky opodstatněné. I Kristus používal slova, která nelze brát doslovně.

Nejsem primárně v opozici. Námitky se používají v argumentacích a vyžadují je hlavně muži, jejichž hlavy jsou na argumentace nastaveny a dosažení vítězství vnímají jakou určitou prestiž. Nemusí tomu tak být vždy. To není primárně špatné, muži a ženy jsou jiní. Ženy více používají sdílení. Argumentaci také občas používám, ale to není tento případ. Je to jen reakce na Tvůj komentář.
Nelekej se však, pokud v některých reakcích na kohokoliv budu mluvit více konkrétně třeba i o negativních věcech.
Mezi protestantismem a katolicismem existuje i v dnešní době určité napětí, jak vidno i zde.
Jelikož jsem žila v protestantismu, mám tam řadu přátel a známých.
Má konverze či návrat či jak to říct vyvolává řadu otázek v osobním životě lidí, to je ta lepší varianta.
Zatím se krystalizuje, jak se kdo zachová a ukazuje se, že pro některé lidi to prostě problém je.
Nemám jim to za zlé, chce to čas a nedivím se jim.
Své rozhodnutí nemusím nikomu vysvětlovat, ani nikoho přesvědčovat, v mém věku to už nemám zapotřebí.
Pokud však vidím vážný zájem, tak povídáme. Je to fajn.

Nejsem člověkem, který po konverzi vyhlašuje protestantismu křížovou výpravu.
Za tak nezralého a naivního člověka se nepovažuji, i když v některých věcech budu dozrávat až do konce života.
Duchovní růst nesmí přestat.
Naopak, uvědomuji si, že mé základy z protestantismu pocházejí. Avšak už se k tomuto proudu neřadím, což ovšem nesnižuje moji vděčnost za řadu věcí a lidí.
Do nového domova si ale vždy neseme něco z předchozích zkušeností a o tom zde píšu v jiném vláknu.

[ambassador]

Nejsem primárně v opozici. Námitky se používají v argumentacích a vyžadují je hlavně muži, jejichž hlavy jsou na argumentace nastaveny a dosažení vítězství vnímají jakou určitou prestiž. Nemusí tomu tak být vždy. To není primárně špatné, muži a ženy jsou jiní. Ženy více používají sdílení. Argumentaci také občas používám, ale to není tento případ. Je to jen reakce na Tvůj komentář.

Mé komentáře jsou sice mužské, ale protkané ženským vlivem. Spolu s manželkou jsme natolik
silně ve vzájemné komunikaci, že není možné, abych měl v komentářích myšlenkově jen mužský projev.
Máme sice každý projev své osobnosti, ale jak je významově zvláštně načrtnuto v Genesis:
"pomoc proti němu".
Muži by udělali dobře, kdyby vice naslouchali ženám.

V moderní době vystupuje ŘKC docela prozřetelně, nezahazuje lidský potenciál ukrytý v široké základně, proto jednotlivci nacházejí v této církvi uplatnění v různých oblastech života.

[Lída Rohalová]

Moudří muži ženám naslouchají. S mým manželem si nasloucháme rádi i v otázkách víry. Já jsem katolík, on je protestant. Je to po 13. letech změna, ale moc osobní věci tu nechci psát.

Neměla jsem na mysli, že bys vyžadoval tvrdou argumentaci, takto Tě nevnímám. O mužském a ženském myšlení jsem psala obecně. Ale je vidět, jak my lidé reagujeme na to, co se nás dotýká v komentářích.

Po 2. vatikánském koncilu dochází k jistým změnám v církvi, to se týká i žen. Co se týče jejich kněžství, německá synoda to chce prosadit. Já bych to nechala tak, jak to je. V ŘKC je knězem pouze muž a já s tím souhlasím. Pro mě jako pro ženu je to jistá autorita, ale přitom pastýřská. Do vedení farnosti spadá i starost o opravu budovy. Jsou na to různé názory. Pokud chce žena být farářkou, dnes tuto možnost lze najít v jiných církvích. Doufám, že ŘKC těmto tendencím odolá co nejdéle. Nemám nic proti ženám, je to můj osobní staromilecký názor. Např. v církvi Element (apoštolská církev) jsem slyšela kázání od ženy a bylo úžasné a po dlouhé době mě v jistém časovém úseku něco oslovilo. ŘKC tradici bych ale ponechala, jak je, mně to vyhovuje.

[ambassador]

Po splnění podmínek budeš v této církvi zbaven hříchu.

[Lída Rohalová]

Po splnění podmínek budeš v této církvi zbaven hříchu.

Tvůj nadpis je mylný.
Odpustky neslouží ke zbavení hříchů, v ŘKC jsou lidé spaseni milostí.
ŘKC rozděluje "vinu" a "trest".

https://www.pastorace.cz/tematicke-text ... -odpustkum

Ani Jan Hus nevystupoval proti odpustkům, ale proti praxi tehdejší církve.
A Hus byl katolík. V roli odpustků se rozcházel s Lutherem, který je odmítl zcela jako takové.

[Viktorrealita]

Odpustky neslouží ke zbavení hříchů, v ŘKC jsou lidé spaseni milostí.
ŘKC rozděluje "vinu" a "trest".

RKC učí bludy

RKC si asi neuvedomuje, že Biblia je už po ruke každému a každý si môže porovnať učenie RKC s Písmom. No a Písmo svedčí proti RKC.

Ak RKC učí, že jedine z milosti sme spasení, tak následné učí, že ak katolík zhreší, tak stráca milosť ospravedlnenia - spasenie. Otázka potom stojí v tom, že ak podľa učenia RKC, katolík stráca milosť ospravedlnenia hriešným skutkom, tak ako milosť ospravedlnenia znova získa? No predsa ak stráca skutkom, tak aj získava skutkom. Predsa RKC ho učí, že túto milosť ospravedlnenia spätne získa skutkami, no a skutkami ju aj udržiava a tak dookola. Tak ako môže RKC tvrdiť, že učí spásu z milosti, ak to nie je pravda, lebo ju podmieňuje skutkami?

Buď je spása z milosti, alebo zo skutkov. Buď jedno, alebo druhé a nie milosť + skutky, lebo jedno druhé ruší. Potom by to bolo niečo, ako zaslúžená milosť, čo je zrejmý nezmysel, nakoľko milosť je preto milosťou, lebo je to nezaslúžená priazeň. Milosť už nie je milosťou, ak je to za odmenu, že. Ak katolík získava milosť ospravedlnenia zo skutkov, teda ako odmenu, tak už to nie z milosti!

Rim 4:4 Tomu však, kto robí skutky, nepočíta sa mzda podľa milosti, ale podľa podlžnosti.

Presne to robí katolík a teda skutkami chce znova získať milosť ospravedlnenia, ktoré stratil hriešnym skutkom. Tu vidíme, ako to RKC prevrátila.

No Písmo učí: Rim 11:6 Ale ak milosťou, vtedy už nie zo skutkov, pretože milosť by už nebola milosťou. A jestli zo skutkov, nie je to už milosť...

Nie je to už z milosti, ak sa chce niekto spasiť skutkami. Ak by bolo potrebné konať niečo za tým účelom, aby sme si zaslúžili spasenie, tak také skutky, by mali povahu osobného zisku, ako odmena a teda na vlastnú sebachválu. Také skutky by neboli motívovane láskou. Motív zisku nevychádza z lásky.

Sebachvála je vylúčená a to zákonom viery, teda z viery, aby bolo podľa milosti. Rim 3:27 Kde je potom chvála človeka? Je vylúčená. Jakým zákonom? Zákonom skutkov? Nie! Ale zákonom viery.

Ef2 8Lebo ste milosťou spasení skrze vieru, a to nie zo seba, je to dar Boží, 9nie zo skutkov, aby sa niekto nechválil.