Progresívny adventizmus

[Ro ert]

Jen ten kdo zdravě pochybuje nenaletí fanatikům a vyhne se směšným omylům.

Základom každého "izmu" je že o sebe nepochybuje. Takže za mňa ja sa vyhýbam každému "izmu". Vždy ked sa postavíš na niektorú stranu tak stratíš súdnosť.

[Neregistrovaný]

Jen ten kdo zdravě pochybuje nenaletí fanatikům a vyhne se směšným omylům.

Základom každého "izmu" je že o sebe nepochybuje. Takže za mňa ja sa vyhýbam každému "izmu". Vždy ked sa postavíš na niektorú stranu tak stratíš súdnosť.

Ismus je univerzální koncovka. Pokud vnímáš, že každý ismus je potřeba opustit, tak máš neřešitelný stav. Individualismus. Co s tím uděláš, kam se postavíš?

[Sasko Jasko]

Jen ten kdo zdravě pochybuje nenaletí fanatikům a vyhne se směšným omylům.

Základom každého "izmu" je že o sebe nepochybuje. Takže za mňa ja sa vyhýbam každému "izmu". Vždy ked sa postavíš na niektorú stranu tak stratíš súdnosť.

Ismus je univerzální koncovka. Pokud vnímáš, že každý ismus je potřeba opustit, tak máš neřešitelný stav. Individualismus. Co s tím uděláš, kam se postavíš?

Máš bod.

[Sasko Jasko]

Aj Robertovi davam bod. Za jeho individualizmus.

[Sasko Jasko]

Vždy ked sa postavíš na niektorú stranu tak stratíš súdnosť.

O tom by sa dalo tiez pochybovat. Zivit prinasa take veci, ze je potrebne sa postavit na nejaku stranu. Niekedy.

[Ro ert]

Jen ten kdo zdravě pochybuje nenaletí fanatikům a vyhne se směšným omylům.

Základom každého "izmu" je že o sebe nepochybuje. Takže za mňa ja sa vyhýbam každému "izmu". Vždy ked sa postavíš na niektorú stranu tak stratíš súdnosť.

Ismus je univerzální koncovka. Pokud vnímáš, že každý ismus je potřeba opustit, tak máš neřešitelný stav. Individualismus. Co s tím uděláš, kam se postavíš?

No ako som už spomenul nepostavím sa ani na jednu stranu.
Indivudualizmus je záujem jednotlivca a holizmus je záujem celku.

[Ro ert]

O tom by sa dalo tiez pochybovat. Zivit prinasa take veci, ze je potrebne sa postavit na nejaku stranu. Niekedy.

Ano niekedy je to dôležité ale rozlišujem ked vyjadrím účasť ešte neznamená že to podporujem. Mal som skôr namysli bojovať za nejakú ideu.

[Milan]

Som za rôznorodosť v cirkvi, sú veci, ktoré nie sú jasne dané (aj keď niektorí by ich chceli jasne "uzákoniť), ale napr. sobota je predsa len už o niečom inom. Preto si skôr myslím, že ak napr. niekto neverí v platnosť prikázania o sobote (opakujem - niečo iné je diskusia o jeho aplikovaní), nezdá sa mi vôbec logické a správne, aby bol členom CASD (Cirkev adventistov SIEDMEHO dňa). Veď skôr by mal byť členom Cirkvi bratskej, Evanjelickej, Baptistickej či inej (i keď tiež nemusia mať zatiaľ úplne rovnaké učenie).

Mě osobně tam chybí možnost: Respektuji jejich názor, ale neměli by v církvi být, protože jejich pochybování o základních věroučných bodech velmi poškozuje evangelizaci a jednotu v církvi.

Je církev adventistů společenstvím lidí, kteří jdou ke stejnému cíli a vzájemně se snáší, navzdory různým osobnostem, pohledům na svět i osobní víru, nebo je to společenství kde nemá místo jiný pohled na základní články víry?
Je sobota skutečně "šibbolet" - znamením, které rozhoduje? Když už jde o učení, není semi-arianismus, teorie poslední generace, lpění na roku 1844 (stěhování Ježíše mezi nebeskými komůrkami) zkreslením evangelia? Budeme tyto členy vylučovat, vyzývat je, ať si založí novou církev? A co když přijde někdo a položí nekompromisní důraz na "pravé učení" a každého, kdo se odchýlí bude napomínat přísně a zásadově, a pokaždé, když se projeví byť jen náznak pochybení?
Které postoje jsou stěžejní a které ne?
Nechci otvírat téma o sobotě. Přesto zvažme, kolik průkazných textů nařizujících křesťanům slavit sobotu máme v Novém zákoně? Pokud bychom hledali argumenty, které by podpořili postoj našich sourozenců-křesťanů, proč sobota není ústředním tématem Ježíšova života a už vůbec ne církve z pohanů, najdeme je? Zkusme to posoudit nestranně. A potom s radostí můžeme světit sobotu a radovat se spolu s ostatními křesťany, že i oni našli v Kristu zdroj spásy a sílu pro opravdově zbožný život. Buďme vděční, žijme s vědomím Boží milosti a svobodu svědomí každému přejme, v kruhu vlastní církve i vně. Vždyť dospělý člověk dokáže snést jinakost s respektem k druhým.
Jednota není o shodě nad učením, ale o vztahu ke Kristu a v lásce k Bohu a lidem, o tom, jak jednáme s druhými. Evangelizace není o přivádění lidí do církve, ale o jejich napojení na Ježíše.