Trojice před Nicejí

[Viktorrealita]

No a k Svätému Duchu, ktorý u teba tiež nie je Bohom, keďže je vraj len neosobná Božia sila.

Pritom dochádza tu na Zemi u vykúpených k tomu, že sa narodia znova - z Boha - z Ducha - Svätého Ducha.

Je teda Boh na Zemi prítomný?
Samozrejme, že je a to osobou Svätého Ducha a preto sa tomu hovorí znovuzrodenie z Boha.

Píšeš, že učenie o absolútnej jednote osoby Otca, Syna a Ducha Svätého bolo prevzanté z učenia RKC. Ak by to bolo pravda, tak si predsa RKC nevytvorí úrad pápeža, keďže by vedela, že Boh je na Zemi prítomný v osobe Svätého ducha a nepotrebovala by mať viditeľného zástupcu Boha na Zemi. Akákoľvek prítomná osoba Boha na Zemi znamená to, že je prítomný Boh na Zemi a pôsobí.

No RKC to nejako uniklo, že je na Zem prítomná osoba Svätého Ducha - Boh? Pritom vyznávajú to, že Svätý Duch je Boh, tak aj napriek tomu si vytvorili úrad pápeža, dosadili si tam hriešného človeka a do sveta vykrikujú, že je to námestník Krista - Boha na zemi, keďže vyznávajú, že aj Kristus je Boh. Ale načo, je zastupovať prítomného Boha na Zemi a to ešte hriešným človekom, že.

Tymto padá argument, že to učenie o absolútnej jednote osoby Otca, Syna a Ducha Svätého pochádza z dielne RKC. Tým, že RKC si vytvorila tento úrad pápeža, tak túto absolútnu jednotu osoby Otca, Syna a Ducha Svätého zaprela.

[Sasko Jasko]

Kdo uči, že Ježíš je Bůh je falešný křesťan!!!

No, Mikim. Stačí sledovať, kto všetko popiera Božsku podstatu Ježiša Krista.

Dočítame sa napríklad v Biblii, prečo ho zákomníci a farizeji chceli zabiť. Pre nich bol iba človekom, ktorý sa robil Bohom. Ty tvrdíš, že je iba človekom, no vraj sa nerobil Bohom a sú to len nesprávne vyložené Ježišové slová.

No a v dnešnej dobe samozrejme ateisti. Oni zase v žiadneho osobného boha neveria. Humanisti, tak pre tých je Ježiš tiež iba človekom. Islam - Ježiš je iba človek - prorok, no Mohamed je väčší. No a islam popiera aj to, že je Božím Synom.

Ku komu ťa zaradiť?

Ježiš sa nerobil Bohom
On bol Rabín. Učiteľ.
Kazíl kšefty farizeom a zákonníkom, pretože hlásal iné veci ako oni.
Preto sa ho chceli zbaviť. Nevedeli ako, až vymysleli, že ho obvinia z toho že sa stavia na roveň Bohu.
Eliminovali ho.
Ich krivé obvinenie sa však dostalo medzi ľud, ktorý naozaj uveril, že sa stavia k na roveň Bohu.
Táto hra sa im jednoducho vymkla spod kontroly.

[Viktorrealita]

To oni tvrdili, že súc človek - iba človek, tak sa robil Bohom. No Ježiš sa nerobil Bohom, on je Boh a prišiel v tele, ako človek. Kto tvrdí, že je iba človekom, tak ruší moc evanjelia a preto je to z ducha antikrista, ktorý vystupuje proti pravému menu Ježiša Krista - teda popiera, kto v skutočnosti je.

Tvrdiť, že Ježiš súc človek, sa robí Bohom, je to iste, ako tvrdiť, že je iba človekom.

A Boh nemôže byť učiteľom, alebo čo tým chceš povedať? Veď aj keď Ježiš odišiel, tak poslal Tešiteľa - Ducha Pravdy Svätého Ducha, ktorý tiež aj učí a uvádza do každej Pravdy: Ján14:26 Ale Tešiteľ, Svätý Duch, ktorého pošle Otec v mojom mene, ten vás naučí všetkému a pripomenie vám všetko, čo som vám povedal

[Sasko Jasko]

Ich krivé obvinenie sa však dostalo medzi ľud, ktorý naozaj uveril, že sa stavia k na roveň Bohu.
Táto hra sa im jednoducho vymkla spod kontroly.

Vtip je v Tom, že farizeji a zákonníci si to celé s tým Bohom vymysleli, aby ho eliminovali. Táto myšlienka o jeho bozstve však našla úrodnú pôdu medzi niektorými ľuďmi, ktorí to zobrali vážne a dokonca tomu uverili. Povedali si, veď keď ho z toho obvinili, čo ak nim naozaj aj je ?

[Viktorrealita]

V Biblii je toho dosť, aby sa vedelo, kto je to Ježiš Kristus a nie len v súvislosti so zákonníkmi a farizeji.

Kristus vedel kto je a odkiaľ prichádza a zdôrazňuje a to nie, že sa narodil, hoci aj to je skutočnosť, čo sa týka tela, ale čo sa týka jeho osoby, tak hovorí - prišiel som od Otca, Otec má poslal, zišiel som z hora. Boh sa vtelil a to vtelené Otcové Slovo má meno - Immanuél - s nami Boh.

Mat 1:23 Hľa, panna počne a porodí syna, a nazovú jeho meno Immanuel, čo je preložené: S nami Bôh

To všetko sa týka Ježiša - Immanuel, Otec Večnosti, Silný Boh, Slovo Božie, Alfa a Omega - prvý a posledný - počiatok i koniec

Alebo aj iné prívlastky ako - chlieb života, svetlo sveta, dvere k ovciam, skala spasenia, uhoľný kameň, má život sám v sebe atd.

[mikim]

Ježíš nepřišel v žádné podobě z nebe, ale narodil se Marii a byl Svatým duchem počat jen a pouze jako člověk!
Přijít z nebe znamená narodit se tak tomu židé rozumněli.
Immanuel - Bůh s námi to znamená Bůh, který byl s Ježíšem a dělal skrze něho všechny zázraky byl s námi. Bůh nebyl vtělený do člvěka Ježíše, ale byl s ním.
Jinak Ježíš ani 1x neřekl, že se vrací tam kde byl už dříve předtím.
Otec věčnosti...
Izajáš 9:6
"A bude se jmenovat Báječný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje..." (NIV)

1. Trinitáři by měli připustit, že tento verš je přeložen nesprávně jen ze skutečnosti, že Ježíš není nikde jinde v Písmu nazýván „Otec věčnosti“. Trinitáři skutečně správně popírají, že Ježíš je „Otec věčnosti“. Základním principem trinitární doktríny je, že křesťané by neměli „ani mást osoby, ani rozdělovat substanci“ (Athanasian Creed). Pokud je tedy tento verš správně přeložen, pak mají trojiční křesťané skutečný problém. Tato fráze je však špatně přeložena. Slovo přeložené jako „věčný“ je ve skutečnosti „věk“ a správný překlad je, že Ježíš bude nazýván „otcem [přicházejícího] věku“.

V kultuře Bible byl každý, kdo něco začal nebo byl pro něco velmi důležitý, nazýván jejím „otcem“. Například, protože Jabal byl první, kdo žil ve stanu a choval dobytek, Bible říká: „Byl otcem těch, kteří žijí ve stanech a chovají dobytek“ (Gn 4:20). Navíc, protože Jubal byl prvním vynálezcem hudebních nástrojů, je nazýván „otcem všech, kteří hrají na harfu a flétnu“ (Gn 4,21). Písmo v těchto verších nepoužívá „otec“ ve smyslu doslovného otce nebo předka, protože oba tito muži byli potomky Kaina a všichni jejich potomci zemřeli při potopě. „Otec“ byl používán v kulturním chápání toho, kdo něco udělal jako první, nebo někoho, kdo byl nějakým způsobem důležitý. Protože Mesiáš bude tím, kdo ustanoví věk, který přijde, vzkřísí do něj mrtvé a bude nad ním vládnout, je nazýván „otcem nadcházejícího věku“.

2. Výraz „Mighty God“ lze také přeložit lépe. Ačkoli slovo „Bůh“ v hebrejské kultuře mělo mnohem širší rozsah použití než v naší, běžný čtenář to nezná a nerozumí tomu. Čtenáři znalí semitských jazyků vědí, že člověk, který jedná s Boží autoritou, může být nazýván „bohem“. Ačkoli angličtina jasně rozlišuje mezi „bohem“ a „bohem“, hebrejský jazyk, který má pouze velká písmena, to nedokáže. Lepší překlad pro anglického čtenáře by byl „mocný hrdina“ nebo „božský hrdina“. Jak Martin Luther, tak James Moffatt tento výraz ve svých Biblích přeložili jako „božský hrdina“. (Více o flexibilním používání slova „Bůh“ viz poznámky k Židům 1:8.

3. Jasným příkladem toho, že slovo přeložené jako „Bůh“ v Izajášovi 9:6 lze použít pro mocné pozemské vládce, je Ezekiel 31:11, který odkazuje na babylonského krále. Trinitární zaujatost většiny překladatelů lze jasně vidět při srovnání Izajáše 9:6 (el = „Bůh“) s Ezechielem 31:11 (el = „vládce“). Kdyby volání Mesiáše el učinilo Bohem, pak by babylonský král byl také Bohem. Izajáš mluví o Božím Mesiáši a nazývá ho mocným vládcem, kterým samozřejmě bude.

Fráze přeložená jako „Mocný Bůh“ v Izajášovi 9:6 v NIV v hebrejštině, el gibbor. Právě tato fráze v množném čísle se používá v Ezechielovi 32:21, kde se říká, že mrtví „hrdinové“ a mocní muži mají pomocí personifikace řeči mluvit s ostatními. Fráze v Ezechielovi je přeložena jako „mocní vůdci“ v NIV a „silní mezi mocnými“ v KJV a NASB. Hebrejská fráze použitá v jednotném čísle může odkazovat na jednoho „mocného vůdce“, stejně jako při použití v množném čísle může odkazovat na mnoho „mocných vůdců“.

4. Kontext osvětluje velkou pravdu o verši a také ukazuje, že neexistuje žádné ospravedlnění pro víru, že se vztahuje k Trojici, ale spíše k Božímu ustanovenému vládci. Úvodní verš této kapitoly předpovídá dobu, kdy „už nebude chmury pro ty, kteří jsou v tísni“. Veškerá válka a smrt ustanou a „bota každého válečníka... bude určena k spálení“ (verš 5). Jak se to stane? Kapitola pokračuje: „Neboť se nám narodilo dítě a syn je nám dán“ (v. 6). Neexistuje žádný náznak, že toto dítě bude „Bůh“, a renomovaní učenci z trinitárního světa budou tvrdit, že Židé Starého zákona nevěděli nic o „inkarnaci“. Pro ně měl být Mesiáš člověkem pomazaným Bohem. Začal jako dítě, což samozřejmě Jahve, jejich věčný Bůh, nikdy nemohl být. A jakým velkým vládcem by tento muž vyrostl: „vláda bude ležet na jeho bedrech. A bude se mu říkat báječný rádce, mocný hrdina, otec nadcházejícího věku, princ míru.“ Navíc „bude vládnout na Davidově trůnu (verš 7), což by se nikdy nedalo říci o Bohu. Bůh nikdy nemohl usednout na Davidův trůn. Ale Boží Mesiáš, „Syn Davidův“, mohl (Mt 9:27 a kol). Také hned další verš, Izajáš 9:7, končí slovy: „Horlivost Jahve zástupů to udělá.“ Hospodin přivede toto dítě, to dítě není sám Jahve. V bezprostředním kontextu jsou dvě různé postavy, Jahve a jeho Mesiáš, nikoli jedna. Studium verše v jeho kontextu tedy ukazuje, že se vůbec nevztahuje na Trojici, ale na Mesiáše, syna Davidova a syna Božího.

Alfou a Omegou je v celé Bibli vč. Zjevení vždy jen Bůh Otec. Nemáme dvě Alfy a Omegy.

[Viktorrealita]

Jeremiáš 17:5 Takto hovorí Hospodin: Zlorečený muž, ktorý sa nadeje na človeka a kladie telo za svoje rameno, a jeho srdce odstupuje od Hospodina!

Stačí si uvedomiť výrok Hospodinov a uplatniť ho na Ježiša Krista. Ak toto platí, čo vyriekol Boh, čo určite a ak by Ježiš Kristus, bol iba človekom a súčasne vieru, nádej, spásu, máme jedine v Ježišovi a skrz Ježiša, tak by boli podľa slov Hospodina zlorečení všetci, ktorí majú túto nádej v Ježiša, teda všetci kresťania, že. Ako vidíme z Písma, tak opak je pravdou. Či snáď nádejou, vierou v Ježiša Krista srdce človeka odstupuje od Hospodina? V žiadnom prípade, ale jedine tak prichádzame k Otcu, lebo Otec je v Ježišovi!

Nikto totiž nepríde k Otcu, iba skrz vieru v Ježiša.

Čo to teda znamená? Ak platí Božie Slovo, čo určite, tak logický záver je ten, že Ježiš Kristus, nie je iba človekom, ale je Bohom - Otcom Večnosti, ktorý sa stal aj človekom, aby sa stalo to, čo zasľúbil. No a čo nám zasľúbil v Kristu Ježišovi: 1Ján 2:25 A toto je to zasľúbenie, ktoré nám on zasľúbil, večný život.

Ak každý človek má skrze vieru v Ježiša Krista zasľúbený večný život a to je jadrom evanjelia Ježiša Krista, tak Ježiš je - Otcom Večnosti - Silným Bohom - naším Spasiteľom.

Týmto padajú všetky argumenty a špekulácie o chybných prekladoch a pod., ktorými chcú niektorí zviesť ľudí keď učia, že Ježiš je iba človekom. Ktorí strašia ľudí zatratením, ak budú uctievať to Otcove Slovo – Krista, nad všetko. Naopak každý, kto uverí v Krista spasiteľnou vierou, už prešiel zo smrti do večného života.

[mikim]

Jeremjáš 17:5
Toto říká Pán: „Prokletý je ten, kdo doufá v člověka, kdo se spoléhá na tělo pro jeho sílu a jehož srdce se odvrací od Hospodina. (NIV)

Občas nějaký trinitář namítne, že Ježíš nemůže být člověk, protože se od nás očekává, že budeme důvěřovat Ježíšovi, ale nedůvěřovat člověku. Cítíme, že analýza se míjí smyslem tohoto verše, a připomínáme čtenáři, že je nutné přečíst celý verš a jeho kontext, aby získal správný význam. Bezprostřední kontext odhaluje, že člověk je proklet, pokud důvěřuje člověku a také odvrací své srdce od Pána. Ale my neodvracíme svá srdce od Boha důvěrou v Jeho Syna Ježíše. Naopak, „kdo nectí Syna, nectí Otce“ (Jan 5:23). Bůh je ten, kdo učinil Ježíše naším Pánem a Hlavou Církve. Naše srdce by se skutečně odvrátila od Pána, kdybychom nedůvěřovali Ježíši. Stejná logika platí i pro ostatní Boží služebníky. Lidé nebyli prokleti, když následovali Mojžíše, Jozua nebo Davida, a důvěřovali tomu, co říkali, protože tito muži jednali pro Boha. Exodus 14:31 říká, že lid důvěřoval Bohu a Mojžíšovi. Manžel ctnostné ženy je požehnán, když důvěřuje své manželce, jak říkají Přísloví 31:11 (KJV): „Srdce jejího muže v ni bezpečně důvěřuje. Pravdu nikdy nezískáte tím, že vezmete kousek nebo část verše a ignorujete jeho kontext. Celá Bible je Boží slovo a je třeba s ní zacházet svatým a zbožným způsobem, s pílí, důstojností a pozorností k celému kontextu. Chytit kus verše a přinutit jej, aby přijal význam, který se nehodí do kontextu, jen aby podložil teologii, není nikdy vhodné.

[Sasko Jasko]

Jeremjáš 17:5
Toto říká Pán: „Prokletý je ten, kdo doufá v člověka, kdo se spoléhá na tělo pro jeho sílu a jehož srdce se odvrací od Hospodina. (NIV)

Občas nějaký trinitář namítne, že Ježíš nemůže být člověk, protože se od nás očekává, že budeme důvěřovat Ježíšovi, ale nedůvěřovat člověku. Cítíme, že analýza se míjí smyslem tohoto verše, a připomínáme čtenáři, že je nutné přečíst celý verš a jeho kontext, aby získal správný význam. Bezprostřední kontext odhaluje, že člověk je proklet, pokud důvěřuje člověku a také odvrací své srdce od Pána. Ale my neodvracíme svá srdce od Boha důvěrou v Jeho Syna Ježíše. Naopak, „kdo nectí Syna, nectí Otce“ (Jan 5:23). Bůh je ten, kdo učinil Ježíše naším Pánem a Hlavou Církve. Naše srdce by se skutečně odvrátila od Pána, kdybychom nedůvěřovali Ježíši. Stejná logika platí i pro ostatní Boží služebníky. Lidé nebyli prokleti, když následovali Mojžíše, Jozua nebo Davida, a důvěřovali tomu, co říkali, protože tito muži jednali pro Boha. Exodus 14:31 říká, že lid důvěřoval Bohu a Mojžíšovi.

Good Point

[mikim]

1. Janova 2:22
kdo je lhář? Je to muž, který popírá, že Ježíš je Kristus. Takový člověk je antikrist – popírá Otce a Syna. (NIV)

V některých křesťanských kruzích se říká: „Pokud nevěříte, že Ježíš Kristus je Bůh, jste z ducha antikrista. 1 Janova 2:22 byla často používána na podporu této myšlenky, ale co ve skutečnosti říká? Podívejme se na to v kontextu:

Kontext tohoto verše souvisí s tím, jak bude mnoho antikristů, kteří přijdou, jak se bude církevní administrativa odvíjet. Jakmile bylo odhaleno zjevení obsažené v církevních epištolách, což bylo v době, kdy byl napsán 1. Jan, Satan začal na lidi útočit nejrůznějšími falešnými doktrínami. „Mnoho antikristů“ jsou lidé, kteří prosazují takové doktríny a praktiky, které jsou anti (proti) Kristu, tedy proti pravdě o tom, kdo Ježíš skutečně je a co pro nás udělal. Verš 19 dále říká, že „odešli od nás, ale ve skutečnosti nám nepatřili“. To se týká těch, kteří předstírali, že jsou součástí Boží rodiny, ale ve skutečnosti pracovali ve prospěch nepřítele a proti Kristu. Ve stejném duchu to objasňuje 2 Janova 7:

2 Janova 7 (NIV)
Mnoho podvodníků, kteří neuznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle, odešlo do světa. Každý takový člověk je podvodník a antikrist.

Jak tedy poznáme, kdo je „antikrist“ a kdo je pro Krista a Boha?

1 Janova 2:22 říká, že každý, kdo popírá, že Ježíš je Kristus (Mesiáš), je lhář, to znamená, že slova, která mluví, jsou v rozporu s pravdou Božího slova. „Mesiáš“ pochází z hebrejského slova mashiach, což znamená „pomazaný“. „Kristus“ pochází z řeckého slova christos, které také znamená „pomazaný“. Tedy jazykově Mesiáš = Kristus = ten pomazaný.

Vzhledem k tomu, že slova mají definitivní význam, zvláště když je Bůh používá ve svém Slově, je z toho jasné, že ho někdo musel pomazat, a to byl samozřejmě Bůh, Jeho Otec, podle následujícího verše:

Skutky 10:38 (NIV)
jak Bůh pomazal Ježíše Nazaretského Duchem svatým a mocí a jak obcházel, činil dobro a uzdravoval všechny, kdo byli pod mocí ďáblovou, protože Bůh byl s ním.

Bůh pomazal Ježíše, a tak je Ježíš skutečně „Kristus (pomazaný) Boží“.

Genesis 3:15 je úplně první zmínka o Mesiáši, Vykupiteli lidstva, a uvádí pravdu, že Mesiáš bude lidská bytost, muž narozený ze ženy. Všechna ostatní mesiášská proroctví následují: Mesiáš bude muž (člověk), i když jednorozený Syn Boží.

Klíčem ke spasení je věřit, že Ježíš Kristus je Spasitel (Mesiáš), který zemřel za naše hříchy a nyní je vznešeným Pánem. Nejvhodnější jsou následující verše:

Skutky 2:32–36 (NIV)
(32) Bůh vzkřísil tohoto Ježíše k životu a my všichni jsme toho svědky.
(33) Povýšen na pravici Boží, přijal od Otce zaslíbeného Ducha svatého a vylil to, co nyní vidíte a slyšíte.
(34) David totiž nevystoupil do nebe, a přesto řekl: „Hospodin řekl mému Pánu: Sedni si po mé pravici
(35), dokud neudělám z vašich nepřátel podnožku pro vaše nohy.‘“
(36) Proto ať je o tom přesvědčen celý Izrael: Bůh učinil tohoto Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, Pánem i Kristem.

Na závěr, ačkoli někteří lidé tvrdí, že: „Pokud nevěříte, že Ježíš Kristus je Bůh, jste duchem antikrista“, neexistuje žádný biblický důkaz, který by tuto víru podporoval. Antikrist věří, že Ježíš není Kristus, nebo neuznává, že Kristus přišel v těle. Mnoho lidí však věří, že Ježíš je Kristus a že přišel v těle, aniž by zároveň věřili, že je Bůh. Navíc neexistuje žádné Písmo, které říká, že pokud věříte, že Ježíš není Bůh, jste antikrist.

Může být člověk také křesťanem a členem Boží rodiny, aniž by věřil, že Ježíš je Bůh? Odpověď je ano, on nebo ona určitě může. Římanům 10:9, který dává jednoduché pokyny ke spasení, neříká nic o víře, že Ježíš je Bůh. Skutečná otázka zní: „Kdo je Ježíš Kristus? Tvrdíme, že je to člověk (1 Tim 2:5), náš Spasitel, náš Vykupitel, náš Prostředník, náš Pán, náš stálý Společník, náš nejlepší přítel, náš velký bratr, světlo našeho života, náš pokoj, náš Radost, Syn Boží a náš rádce v umění víry.

Biblicky řečeno, jste spaseni, když uděláte to, co říká Římanům 10:9.

Římanům 10:9 (NIV)
Že když svými ústy vyznáš: „Ježíš je Pán“ a ve svém srdci uvěříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.