Dušan Seberíni napísal:TriQ napísal:... Ale ak sú v hre aj iné možnosti, tak sobota na tom nemusí byť tak dobre ...
Väčšina "protisobotárov" používa ako posledný tromf voči "zachovávačom šabatu" veršík z listu ap. Pavla Kolosenským. Všetci to poznáte. Ale doposiaľ som sa nestretol so žiadnym "protisobotárom", ktorý by dokázal nezaujate ten verš posúdiť.
Tak vám ten verš predkladám a posúďte sami.
16 Tedy nech vás nikto nesúdi pre pokrm alebo nápoj alebo pre nejaký sviatok alebo novmesiac alebo pre soboty,
17 čo všetko je tôňou budúcich vecí, ale telo je Kristovo.
18 Nech vás nikto nepripraví o víťazné chcúc to docieliť samozvolenou pokorou a náboženstvom anjelov dávajúc sa do toho, čoho nevidel, súc darmo nadúvaný mysľou svojho tela
19 a nedržiac sa hlavy, odkiaľ celé telo skrze poje a sväzky zaopatrované výživou a spolu viazané, rastie vzrastom Božím.
20 A tak jestli ste s Kristom odumreli živlom sveta, prečo si potom ešte, jako keby ste žili v svete, dáte predpisovať zákony {Kol 2:16-20}
Skúste si prečítať tento text objektívne (podľa možnosti celú kapitolu) a zistíte, že táto kapitola dáva na prvé miesto Krista - a potom dlho nič. Všetko ostatné je druhoradé. Ústredným pokynom tejto kapitoly je
A tak tedy, jako ste prijali Krista Ježiša Pána, tak v ňom choďte {Kol 2:6}
Všetko ostatné je druhoradé.
A práve 16. verš zdôrazňuje druhoradosť všetkého:
ani pokrmom, ani nápojom, ani sviatkami a dokonca ani sobotami nemožno nahradiť Ježišove dielo spásy.
Také je posolstvo horeuvedených veršov!
No a teraz si môžete ešte raz prečítať uvedené verše a zistíte, že tam "chýba" jedno slovo. Ale v skutočnosti tam nič nechýba! To slovo má v infinitíve tvar "
dodržiavať (zachovávať)". A to slovo tam nie je zámerne. To preto, aby sa kresťania prestali fackovať bibliou.
A keď vás odteraz niekto napomenie v zmysle:
Tedy nech vás nikto nesúdi pre ...
zachovávanie ...
soboty
odpovedzte mu s úsmevom
Tedy nech vás nikto nesúdi pre ...
nezachovávanie ...
soboty
Toto písal Pavel veriacim.
A dodnes to platí pre bravčovinárov ale aj pre hovädzinárov.
A dodnes to platí pre pivárov ale aj pre mliekárov.
A dodnes to platí pre vianočiarov ale aj pre novoročiarov.
A dodnes to platí pre zachovávačov ale aj pre nezachovávačov šabatu!
A nebo to může být takto:
[KB1613] Ko 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot.
[KB1613] Ko 2:17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo.
Slovo „protož“, znamená „na základě toho, co bylo právě řečeno, musíme dojít k tomuto závěru“. Jinými slovy říká: „Vzhledem k faktu, že tato ustanovení byla vymazána (v 14), žádný vás nesmí soudit pro pokrm nebo nápoj.“
Je jisté, že desatero přikázání neřeší pokrmy a nápoje. Ale co ty „soboty“? Mohou být tyto „soboty“- sobotami sedmého dne, o kterých hovoří čtvrté přikázání desatera? Ne, nemohou. Jsou totiž jasně definovány jako „stín toho, co mělo přijít“. Pamatujte prosím na to, že týdenní sobota byla ustanovena Bohem před tím, než hřích vstoupil na náš svět. Nemohly existovat žádné předobrazy nebo stíny, dokud neexistoval hřích. Všechny tyto stíny byly zavedeny KVŮLI hříchu a ukazovali na vysvobození z hříchu prostřednictvím Krista. Například – všichni obětovaní beránci představovali Ježíše, pravého Beránka, který měl zemřít za hříchy světa. Pokud by hřích nevstoupil na svět, nebylo by třeba Spasitele a tím pádem ani žádných beránků (stínů) ukazujících na Spasitele.
Takže tyto „soboty, které jsou stínem“ se nemohly vztahovat k sobotě sedmého dne. Ale o jakých jiných sobotách by zde mohla být řeč? Existovaly nějaké jiné „soboty“, než ty týdenní? Ano. Po vyjití z Egypta byly ustanoveny výroční soboty, celkem sedm „sobot“ v roce, které neměly absolutně nic do činění se sobotou čtvrtého přikázání desatera. Byly to výroční slavnosti a připadaly na různé všední dny v týdnu (něco jako dnes dny pracovního klidu) a v tyto „soboty“ se přinášely zvláštní oběti, které poukazovaly na smrt Beránka Božího na Golgotě. Tyto soboty byly součástí systému „ustanovení“, který skončil na kříži.
O „stínových“ sobotách se hovoří např. v Lv 23 x 24, 27, 32, tyto výroční soboty připadají každý rok na jiný den v týdnu. Bůh zdůraznil, že neměly být zaměňovány s týdenními sobotami v Lv 23 x 37, 38 - všechny verše uvedeny viz výše. Pro každý z těchto výročních svátečních dní byly předepsány jisté oběti, které byly stínem poukazujícím k budoucí oběti Ježíše Krista. Ale Bible jasně říká, že tyto dny byly „kromě Hospodinových sobot“, tedy sobot sedmého dne.
Už je snad zcela jasné, který zákon byl vymazán a přibit na kříž. V okamžiku Kristovy smrti byla chrámová opona roztržena od vrchu dolů (Mt 27,51). Bylo odhaleno nejsvatější místo svatyně, místo kde byla rozstřikována krev za hříchy lidu. Ale teď už nebylo třeba, aby byla stříkána další krev, nebyly třeba oběti dalších beránků. Přišel pravý Beránek, na kterého všechny tyto oběti ukazovaly. Bylo by tedy odmítnutím Spasitele, kdyby byla přinášena další zvířata. Bylo by odmítnuto, že On byl naplněním všech stínů a předobrazů. Proto by bylo „proti nám“ nebo „nám nepřátelské“ pokračovat v dodržování Mojžíšova zákona.
Abychom dále objasnili tuto záležitost, položme si jednu nebo dvě jednoduché otázky. Byl by to hřích, kdyby den před Ježíšovou smrtí člověk odmítl přinést beránka, aby mu byly odpuštěny hříchy? Odpověď je samozřejmě ano. Byl by to hřích, protože toto byla jediná cesta k odpuštění. Druhá otázka: Byl by to hřích, kdyby někdo odmítl přinést beránka den po Ježíšově smrti? Ne, protože pravý Beránek zemřel, opona byla roztržena a ustanovení vymazána. A zákon („ceremoniální“ Mojžíšův zákon) byl zrušen přibitím na kříž. Pavel mluví o stejném zákonu v listu Efezským 2,15 (NBK)
Pokud by Ko 2,16 měl odstraňovat soboty, musel by odstranit i jídlo a pití (kontext mluví o postu a ne o rozlišování jídel a pití - viz všechny moderní překlady).
V NZ je cca 150 odkazů na sobotu, ale jen jeden je zdánlivě proti ní (Ko 2,16). Dle 2. Kor 13,1 je třeba více podpůrných hlasů pro potvrzení nějaké skutečnosti (a ne pouze jeden).
V Koloským se nikde nevyskytuje výraz „nomos“ (zákon) i když v Gal a Ř je více než 100x. Proto lze odvozovat, že se v listu Koloským řeší pre-gnostická „filosofie“ (lidské nauky), která nemá souvislost s Tórou. (Argumenty Dr. Desmonda Forda pro platnost soboty)
?