Problematika megafauny je vůbec velmi zajímavá. Poslední mamuti zahynuli pravděpodobně před 5000 lety, obří jelen Megaloceros giganteus před 9000 lety. To není zas až tak dávno (už období holocénu; tedy mladší období "čtvrtohor", doba meziledová, ve které žijeme ...).
Tato zvířata byla adaptována na ekologické podmínky, které tehdy na severní polokouli panovaly (rozsáhlé oblasti tundry a stepi). Někdy se také říká této fauně "pleistocénní fauna" (pleisto - nejvíce, cenosis - společenstvo; pleistocén = starší období čtvrtohor) - v tomto období byla fauna a flóra mnohem bohatší než dnes. Ztracený ráj? Dřívější název pro toto období je diluvium (předpotopní).
Když na severu (asi) zemřel poslední obří jelen, už (asi) stála v Egyptě sfinga - o jejím stáří se vedou spory; i když se už dříve vědělo, že nese na sobě znaky působení vodní eroze a záplav - což odpovídá klimatu, které zde panovalo před 9000 lety, byla datace sfingy dávána do souvislostí s 4. dynastií a to i z toho důvodu, že dříve by něčeho takového přeci nebyla lidská společnost schopna. Dnes už se ví, že v tomto období již existovala města (Göbekli Tepe v Turecku), ale egypťané si zatím sfingu nenenachají vzít.
Patrně kolébka oné civilizace, která dala vznik sfinze leží pod pískem Sahary. Čtyři mohutné řeky, jezera... . Řeka Tamanrasset existovala snad ještě před 5000 lety. Družicové snímky přinášejí zajímavé informace o této kdysi úrodné zemi, plné zeleně, dnes pod 300 metrovou vrstvou písku. Ztracený ráj?
Velmi zajímavá - alespoň pro mne
- je informace o kráteru pod ledovcem Hiawatha v Grońsku, který je datován na stáří 11700 let, tedy na hranici pleistocén/holocén. Co je na něm asi nejzajímavější je to, že dané území (stejně jako i dnes), bylo v té době pokryto ledem. Takový impakt musel vyvolat výpar enormního množství vody.
Dnes nám z megafauny zbyli nejen sloni. Na jižní polokouli žije největší ještěr varan komodský. Má se za to, že je pozůstatkem pleistocenní fauny (čtvrtohory) na jejímž vyhubení se podílel v období pleistocénu člověk.
Když se hovoří o obřích ještěrech, mají se namysli druhohory, které jsou mimo jiné charakterizovány zcela jinými klimatickými podmínkami, jiná společenstva a nebyly nalezeny fosílie lidí. Když se ptali Geroga Cuviera (jeden z otců srovnávací paleontologie, luterán) na to, jak si to vysvětluje, říkal, že se nám z tohoto období nedochovala společenstva, ve kterých lidé žili. Tento argument nebyl oponenty příliš přijímán.
Je zajímavé, že stejný argument se dnes také používá, ale v jiném kontextu - přechodná vývojová stádia mezi jednotlivými skupinami živočichů se nedochovala, protože žila ve společenstvech, která se nám nedochovala ve fosilním záznamu (např. Archeopteryx albersdoerferi dnes není považován za přechodný článek).
---
Osobně si myslím, že je to jako se změnou klimatu - někteří si myslí, že na tom nese vinu lidská společnost, nesdílím tento pohled (ledaže by i marťané na Marsu způsobovali změnu ve tvaru polárních čepiček), ale celospolečensky to inklinuje k tomu, že je tato teze přijímána, šířena sdělovacími prostředky a učena na školách. Jsou v tom zapojeni vědci, kteří z toho profitují a má to i svůj politický náboj. Jenže je do dáno i paradigmatem doby, je to módní a lidé potřebují nějakou ideologii (klimatický alarmismus). Hlasy z opačného pólu bývají umlčovány. A ono to může být někdy mezi. Dopad naší činnosti má skutečně více než celoplanetární dopad.
Mám pochopení pro 18. a 19. století, kdy to ve společnosti vřelo. Chtěla se rozejít se stávajícím paradigmatem doby (sevření různými představami boha) a tak hekticky a někdy i překotně byly zapracovávány teorie, které nebyly podložené, ale hodily se do krámu. Hlasy z opačného pólu byly umlčeny. A ono to může být někdy mezi. Jako příklad bych uvedl karbonské lesy, u kterých existuje velmi zajímavá a dobře podložená teorie o společenstvech karbonských plovoucích lesů (tedy dnes již neexistující společenstvo, ekosystém, na oceánech). Její přijetí a zapracování by přineslo výraznou změnu do datace jednotlivých geologických období. Pak by i bylo docela možné, že hominidi mohli být současníky velkých ještěrů, ale žili v jiných podmínkách.
Mám za to, že 7000 let a 3,85 miliardy let jsou dvě krajní pozice. Ta druhá byla vytvořena striktním dodržováním té první, kyvadlo bylo uvedeno do chodu ... .
