Víra versus věda

[Dušan Seberíni]

Ale i tak nemám problém věřit, že i první 3 dny mohly trvat 3x24h.

http://www.dobreslovo.sk/data/category/ ... jiny-casu/

[Jean]

A co když kniha Genesis není knihou historickou, ale poetickou knihou poukazující na úžasného Hospodina, který stojí za vším co je kolem nás a dává tomu tady smysl? I jiné pranárody okolo izraelitů měli své představy o vzniku a chodu vesmíru a své světonázory. V Babylóně považovali například lidé měsíc a slunce za bohy. Pak přijdou izraelité a téměř se jim vysmějí, když tvrdí, že ty jejich "bohové" jsou jenom takové lampy na obloze, které tam umístil někdo daleko mocnější.. Někdo, kdo je nad všechny bohy..

(Podobně zvěstoval i Pavel ve skutcích 17, 23-24.: "Když jsem se tu procházel a pozoroval vaše náboženství, našel jsem také oltář, na němž je napsáno: NEZNÁMÉMU BOHU. Nuže, koho ctíte, aniž ho znáte, toho vám zvěstuji.")

Začátek knihy Genesis je dle mého o tom, kdo za vším stojí. Škoda, že si to asi nikdy nepřečtu v originálním znění.. jako báseň.

[Dušan Seberíni]

A co když kniha Genesis není knihou historickou, ale poetickou knihou...

Názov knihy Genesis je v hebrejčine BEREŠIT - podľa prvého slova Biblie. A je už stáročiami zaužívané prekladať to ako "na počiatku". Ale vhodnejšie by bolo použiť predložku "v", lebo hebrejská predložka "B" znamená "v,vo" s významom v niečom. No a ReaŠiJT pochádza od kmeňa "róš" , čo znamená hlava. Takže pri troške prekladateľskej odvahy by znel prvý verš Biblie
V hlave stvoril Boh nebesia a zem. {Gn1:1}
A potom to zhmotnil príkazmi
A viera je podstatou toho, na čo sa človek nadeje, presvedčením o veciach, ktoré sa nevidia. Lebo v nej dostali svedoctvo starší predkovia. Vierou rozumieme, že sú veky ustrojené slovom Božím, áno i tomu, že nie z viditeľných vecí povstalo to, čo sa vidí.{Hebr 11:1-3}
A ja žasnem nad tou dokonalosťou Božieho Slova, lebo skutočne všetkých 6 stvoriteľských dní vzniklo SLOVOM živého Boha:
A BOH RIEKOL (verše 3,6,9,11,14,20,24,26,29)
A čo je zaujímavé, že živé tvory POŽEHNAL a tiež POŽEHNAL svoj odpočinok - šabat.

Začátek knihy Genesis je dle mého o tom, kdo za vším stojí. Škoda, že si to asi nikdy nepřečtu v originálním znění ... jako báseň.

Keby BIBLIA pozostávala len z prvých 9 kapitôl, aj tak by to bolo dosť čítania na celý život.
Nájdu sa v tom všetky vedné odbory a ak tam ty vidíš poéziu, tak aj tá tam určite je.

Len si všimni prvú kapitolu.
1.verš - Ša MaJiM = obloha (obloha vodami)......šmjm
2.verš - MaJiM = vody .....................................mjm
3.verš - Jo(V)M = deň .....................................jm

Je to ako „Ema má mamu, mama má Emu“.

[Dušan Seberíni]

Relativitu času vynikajúco vystihuje nasledovné:

Adam koľko máš rokov?
Tridsať.
Tridsať? To je divné. Včera si ešte nebol na svete a dnes už máš tridsať rokov?

[Milan]

Karel, ať vědomě, nebo neúmyslně, nastražil na čtenáře „past myšlenkového schématu osvícenství“. Víra, vs. Věda. Tradicionalisté budou argumentovat ve prospěch doslovného šestidenního tvoření zakončeného sobotou před ca 6000 lety, zastánci progresivního proudu připustí, že Genesis podává zprávu o Stvořiteli a jeho díle poetickou formou a primárně sděluje, kým a proč byl svět stvořen, nikoli „jak to ve skutečnosti bylo“. Obě skupiny věří, že mají pravdu.
Otázka, „má pravdu věda, nebo víra“, případně „věda, nebo Bible“, je totiž otázka filosofická, nebo, týká li se Boha, otázka teologická. Argumentovat při ní „důkazy“ z oblasti přírodních věd, případně tyto „důkazy“ popírat na základě textů Písma, je cestou, která nikam nevede. Nebo spíše, vede k tomu, že na základě špatně zvolené otázky dokazujeme nebo popíráme nesouměřitelné.
Pokud připustíme, že věda se snaží pravdivě popsat svět na základě zkoumání a zobecňování poznatků, ověřování těchto zobecnění (přírodní zákony, vědecké teorie, jejich pravděpodobnost), pak zároveň připouštíme, že nové poznatky a zkoumání mohou přinést nové pohledy, nové teorie, nová vysvětlení.
Jak můžeme tímto „vědeckým aparátem“ zkoumat Stvořitele? Vždy budeme zkoumat pouze stvoření, v prostoru a čase, který jsme schopni obsáhnout svým rozumem. Hospodin se vymyká „vědeckému“ poznání a snaha jej “definovat“, nebo podepřít jeho existenci „vědeckými důkazy“, je z pohledu Písma modlářstvím.
Věda popisuje, „jak svět funguje“, víra na základě Písma říká, proč tomu tak je a jaký má vše smysl. Samozřejmě, že existují i jiná vysvětlení, než nám podává Písmo, vysvětlení, která jsou více nebo méně pravděpodobná.
To, zda věříme v Boha, a zda se snažíme svůj život prožívat jako cestu následování Pána Ježíše Krista, je věcí daru Boží milosti a našeho rozhodnutí, nikoli pravděpodobnosti.
Skutečnost, že bereme život s Bohem vážně, ještě neznamená, že budeme žít bez otázek.
Skutečnost, že přijímáme Písmo jako „lidský“ záznam Božího jednání a Jeho zjevení (navíc uzavřený do kánonu před mnoha staletími), přece neznamená, že z Písma musíme učinit arbitra na poli matematiky, fyziky, astronomie, geologie…Nebo snad ano? Svět se netočí podle přání Teda Wilsona ani není utvořen podle představ adventistů, křesťanů, animistů, budhistů nebo ateistů. Díky Bohu.

[Karel]

Karel, ať vědomě, nebo neúmyslně, nastražil na čtenáře „past myšlenkového schématu osvícenství“. Víra, vs. Věda. Tradicionalisté budou argumentovat ve prospěch doslovného šestidenního tvoření zakončeného sobotou před ca 6000 lety, zastánci progresivního proudu připustí, že Genesis podává zprávu o Stvořiteli a jeho díle poetickou formou a primárně sděluje, kým a proč byl svět stvořen, nikoli „jak to ve skutečnosti bylo“. Obě skupiny věří, že mají pravdu.
Otázka, „má pravdu věda, nebo víra“, případně „věda, nebo Bible“, je totiž otázka filosofická, nebo, týká li se Boha, otázka teologická. Argumentovat při ní „důkazy“ z oblasti přírodních věd, případně tyto „důkazy“ popírat na základě textů Písma, je cestou, která nikam nevede. Nebo spíše, vede k tomu, že na základě špatně zvolené otázky dokazujeme nebo popíráme nesouměřitelné.
Pokud připustíme, že věda se snaží pravdivě popsat svět na základě zkoumání a zobecňování poznatků, ověřování těchto zobecnění (přírodní zákony, vědecké teorie, jejich pravděpodobnost), pak zároveň připouštíme, že nové poznatky a zkoumání mohou přinést nové pohledy, nové teorie, nová vysvětlení.
Jak můžeme tímto „vědeckým aparátem“ zkoumat Stvořitele? Vždy budeme zkoumat pouze stvoření, v prostoru a čase, který jsme schopni obsáhnout svým rozumem. Hospodin se vymyká „vědeckému“ poznání a snaha jej “definovat“, nebo podepřít jeho existenci „vědeckými důkazy“, je z pohledu Písma modlářstvím.
Věda popisuje, „jak svět funguje“, víra na základě Písma říká, proč tomu tak je a jaký má vše smysl. Samozřejmě, že existují i jiná vysvětlení, než nám podává Písmo, vysvětlení, která jsou více nebo méně pravděpodobná.
To, zda věříme v Boha, a zda se snažíme svůj život prožívat jako cestu následování Pána Ježíše Krista, je věcí daru Boží milosti a našeho rozhodnutí, nikoli pravděpodobnosti.
Skutečnost, že bereme život s Bohem vážně, ještě neznamená, že budeme žít bez otázek.
Skutečnost, že přijímáme Písmo jako „lidský“ záznam Božího jednání a Jeho zjevení (navíc uzavřený do kánonu před mnoha staletími), přece neznamená, že z Písma musíme učinit arbitra na poli matematiky, fyziky, astronomie, geologie…Nebo snad ano? Svět se netočí podle přání Teda Wilsona ani není utvořen podle představ adventistů, křesťanů, animistů, budhistů nebo ateistů. Díky Bohu.

To je nebývale osvícený postřeh. Ano, víra a věda jsou dvě jiné hladiny, které se neprotínají. Článek jsem měl nazvat „adventistická víra versus věda“, protože je o tom, jak Wilson vlezl na pole vědy, kde musel pohořet, a spolu s ním i adventisté.

Rozdíl mezi „vírou a vědou“ obecně a „adventistickou vírou versus vědou“ jsem si do nedávna ani neuvědomoval, za zmatek v terminologii se omlouvám. Kdybychom chtěli mluvit o víře a vědě obecně musíme zmínit Johna Lennoxe. Přesně na toto téma mluvil ve své přednášce na Univerzitě Karlově před dvěma lety. Jestli vás zaujme následující úvaha, tak se na přednášku podívejte.

Matylda a její dort
[metafora Johna Lennoxe o limitech vědy]

„Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte na kousky a různým vědcům dáte kousek dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení…“
„Ale když bych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort, nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo něco špatně spočítali. To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Pokud by na ni dali odpověď, nebyla by vědecká.“
„Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jednoduchá - třeba proto, že má její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu. To není chyba přírodních věd. Je to jejich vlastnost.“

Pro adventisty a obzvláště zastánce Wilsona je přednáška víceméně povinná, třeba si uvědomíte absurditu celé situace ohledně věroučného článku číslo 6.

https://www.youtube.com/embed/x-HkEKrs9 ... 5&end=3505

[Dušan Seberíni]

Ano, víra a věda jsou dvě jiné hladiny, které se neprotínají.

VIERA podľa Biblie má niekoľko pilierov.
Veríme, že Biblia je Božie slovo.
Veríme, že Božím SLOVOM boli stvorené nebo a zem.
Veríme, že Božie slovo je pravda!

VEDA je súhrn poznatkov o stvorenom svete.
A tie nemôžu byť nepravdivé!
Teda veda musí byť pravdivá

Z uvedeného vyplýva, že

• BIBLIA NEMÔŽE ODPOROVAŤ VEDE,
  LEBO VEDA AJ BIBLIA SÚ PRAVDIVÉ

• VEDA NEMÔŽE SPOZNAŤ V BIBLII NEPRAVDU,
  LEBO V BIBLII NEPRAVDA NIE JE

Teda:

Ak veda dokazuje, že v Biblii nie je pravda, nie je to veda !
Ak vedec tvrdí, že v Biblii nie je pravda, nie je to vedec !


Hlavný problém
pri konfrontácii stvorenia podľa Biblie s poznatkami vedy
je v tom,
že sa skúmajú biblické aspekty stvorenia na dnešnom modeli Zeme.
A ten je úplne iný ako bol model Zeme pri stvorení!

Ak chceme pochopiť pravdivosť správy o stvorení,
musíme tú pravdivosť skúmať na základe toho modelu Zeme,
ktorý vznikol pri stvorení!

[Milan]

Zkusím to ještě jednou:
Co má společného biblická zvěst s Ludolfovým číslem, teorií relativity, kvantovou teorií, slučováním jader v termodynamické reakci na Slunci, kostrami sauropodů, dobou mezi černým a hnědým uhlím, historií Toltéků…Nic z toho v Písmu není… Poselství, které tam je, stačí těm, kteří uvěří, aby poznávali Hospodina, jeho jednání v dějinách a dílo jeho Syna Pána Ježíše Krista. Bible není knihou, která slouží jako „prubířský kámen“ vědy, nebyla za tím účelem napsána a jako kánon uzavřený před mnoha staletími ani nemůže popisovat současný svět, hranice, které věda posunula a stav myšlení a souvislostí, ve kterých žijeme. Zachovala nám principy a svědectví a je naším úkolem, tyto principy a svědectví přetavit do našich životů, v živou víru a živá svědectví. Vzdor nejistotám a slabosti „naší víry“.
Vědecká práce slouží k poznávání světa v celé jeho rozmanitosti, podle kritérií, která si nastaví. K nástrojům vědecké práce patří experimenty, jejich opakovatelnost, vědecké hypotézy a pravděpodobnost, se kterou odpovídají pozorování jevů přirozených nebo uměle vyvolaných. „Pravá“ věda je poctivá, tzn. nezakrývá neúspěchy, v případě teorií dává najevo i filozofické předpoklady a předporozumění, se kterými pracuje. Vědecké teorie musí být z principu vyvratitelné, tzn. nejsou absolutně platné, ale pouze relativní, vzhledem k stávající úrovni poznání, a schopnosti toto poznání popsat.
Podřídíme Hospodina „vědeckému poznávání“? Budeme s Ním na základě vědeckých objevů posouvat po vesmíru a hledat „černé díry“ kam lidské oko a mysl, podepřená teleskopy a dalšími přístroji nedohlédne, a tam umístíme Jeho sídlo? Svážeme Jej lidským časem a prostorem a budeme určovat Jeho agendu? Nařídíme, jakým jazykem má mluvit k lidem, a budeme chtít, aby nás oslovoval stejně, jako patriarchy a apoštoly, v jejich době, kultuře, hodnotách?
Svět starověku i středověku, stejně jako doba osvícenství či moderny jsou nenávratně pryč. Proč po nich s nostalgií tesknit jako po době „jistot“? To, co je největší a co přetrvá je láska. Víra s nadějí dojdou naplnění, nebo tomu nevěříme a potřebujeme naši víru a naději "vědecky zdůvodnit"?

[Jiří Kupka]

Kromě problémů se samotnými pojmy "víra", "věda", je velký problém v použití slova "versus (proti)". Proč tak silný výraz?
-------------
1. Víra hnacím motorem vědy.

V naší euroamerické civilizaci sehrála víra v moudrého Stvořitele klíčovou roli v rozvoji přírodních věd (nadnaturalismus). Moudrý Stvořitel vytvořil řád, vtisknul jej přírodě a příroda je proto čitelná (jelikož je "čitelný" její autor). Jedním ze špatných dětí reformace je "Bůh nahoře kdesi v nebi", oproti tehdejšímu převládajícímu pojetí v katolické církvi o přítomnosti Božího ducha v živé přírodě. Bylo již jen otázkou času, kdy někdo přijde s myšlenkou, že ani "tam" třeba není ... . Dnes je hnacím motorem vědy něco jiného - naturalismus, ale může se stát, že se dožijeme změny paradigmatu (život vznikl jinde ve vesmíru a byl na naši Zemi záměrně dopraven).

Pro rovnost v diskuzi připouštím, že - mýtus - "Stvoření Adama a Evy" je ve svém formátu rovnocenný - mýtu - "Sobeckého genu (R. Dawkins)" a jiným mýtům o původu života ... .

Tedy v podstatě vždy nějaký "mýtus" je hnacím motorem vědy (v mém příkladu biologických věd). Pak tedy ne "víra versus věda" - to je novinový titulek, ale "Do jaké míry se moje vidění původu života shoduje se současně převládajím pojetím". Může se shodovat, nemusí, ale je to dáno mnou samotným, jak to vyhodnotím, jaké mám vzdělání, jakému oboru se věnuji. Mimochodem G. Bruno nebyl odsouzen ve vědeckém procesu, ale protože byl "kacíř" ..., jako stoupenec hermetismu považoval Slunce za božstvo (mýtus hnacím motorem jeho teorie).
-------------
2. Problém v definicích pojmů a kritiky současného paradigmatu v biologických vědách.

V otázkách původu života je herní hřiště, hráči, míč, branky ... v rukou naturalistů (ti to celé však převzali od kreacionistů, ale změnili pravidla hry). Naprostá většina z nás jsme jenom pasivními diváky, hodnotíme jejich výkon, fauly, góly ... ale přitom největší problém je v tom, že jsme sami přistoupili na současná pravidla hry a ani netušíme, že by to mohlo být jinak. Z tohoto úhlu pohledu se jakákoliv kritika míjí účinkem.

Na druhé straně existuje teoretická možnost změny pravidel hry, ale byl by to mnohagenerační proces. Hnutí inteligentního designu je v podstatě takovým pokusem také.
-------------
3. Současné pojetí věroučného článku o stvoření výrazně zužuje prostor pro kritické myšlení o této problematice uvnitř církve.

CASD do cca 60. let minulého století sehrála klíčovou roli v oblasti kreacionismu (byla vůdčí silou). Jednoduše řečeno vsadila na kartu "geologie potopy". Avšak pak, po několikanásobných neúspěších sladit biblickou zprávu o potopě s geologickým záznamem na naší Zemi, které se neobešly bez personálních změn v GRISDA, šla zcela opačnou cestou. Výsledek známe.

To ale pořád neznamená, že by někdo, kdo zastává toto takto vymezené pojetí mýtu o stvoření (věroučný článek CASD), nemohl být ve svém vidění světa celostní, partnerem v diskuzi. Je to stále možné, ale čestně - velmi těžké pro geologa nebo biologa; pokud to nesmázne větou "vše je pro věřícího možné" (zde prostoru pro diskuzi moc nezbývá), tak pak jedině proto, že na něčem ve škole chyběl (přehlíží významné skutečnosti), anebo zastává tezi dvou oddělených sfér, definovanou Gouldem (NOMA).

Myslím si, že geologie potopy byla jedním z průbířských kamenů pro CASD, žel, zdá se, že v této zkoušce neobstála. Je to škoda. No uvidíme, co přijde dál.

[Neregistrovaný]

Ak chceme pochopiť pravdivosť správy o stvorení,
musíme tú pravdivosť skúmať na základe toho modelu Zeme,
ktorý vznikol pri stvorení!

A ten je aký? Ako sa líši od toho dnešného?