Jediný pravý Bůh nebo trojice a trojjedinost?

[mikim]

Jediný pravý Bůh nebo trojice a trojjedinost?

Jan 17:3 Toto je věčný život, aby poznali tebe jediného pravého Boha, a toho kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

V příkrém rozporu se zněním Písma sv. (viz také Jan 20,17) je celé křesťanstvo obluzené mistrným podvodem ze 4. století n. l.

Učení o Trojici je: Otec je Bůh, Syn je Bůh a Duch svatý je Bůh, ti tři jsou jen jeden Bůh. Otec, Syn a Duch svatý jsou si rovni ve své podstatě, jsou věční, ne stvoření, protože všichni tři jsou jen jeden Bůh. Syn je chápán jako zplozený před věčnými časy, nikoliv stvořený, z jedné bytosti s Otcem. Syn je dosvědčen, že byl a je stejně a skutečně Bohem a stejně a skutečně člověkem, a to vždy.

Tato tvrzení o Bohu a o Ježíši Kristu nejsou v Písmu sv. obsažená; jsou výsledkem kombinace židovského a křesťanského monoteismu a pozdějších helénistických představ o Bohu, které zavedli někteří církevní otcové. Podle představy bohočlověka se Ježíš bůh díval, jak člověk Ježíš sténá k smrti.

Pán Ježíš nic takové neřekl a jeho výrok (Jan 14,6) by nebyl pravdivý.

Jan 14:6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne. Také tvrzení o dvou Adamech z pera ap. Pavla by nebylo pravdivé

1 Korintským 15:45 Psáno je: Učiněn je první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.

Řím 5,15 Ale není hřích jako milost. Pádem jednoho mnoho jich zemřelo, mnohem více milost Boží a dar z milosti jednoho člověka Jezukrista na mnohé rozlit je.

1Tim 2,5 Je totiž JEDEN Bůh a JEDEN prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,

Jen člověk bez hříchu mohl být Božím beránkem. Jako bůh nemohl být našim příkladem života a nemohl zemřít. Nebeský Otec ho třetího dne vzkřísil. vzal do nebe a posadil po své pravici. To by nebeský Otec neučinil se svým druhým bohem nebo částí Boha. Bůh mu dal veškerou moc na nebi i na zemi. Otec by nemohl něco dát, co už bohočlověk dávno měl. Petr to po Letnicích potvrzuje:

Skutky 2:36 Vězte Izraelci, že Bůh učinil tohoto Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, Pánem i Kristem.

Text naznačuje, že Ježíš a Bůh nejsou totožní nebo na stejné úrovni.

Duchovní strůjce klamu využil biskupy oslněné vidinou světské moci, když přistoupí na naléhání císařů a filosofů. Čas vyměřený naší civilizací se rychle krátí a konec lidstva je na dohled. Ve smutku čekám, zda hlasatelé lásky k Bohu a k lidem a vystoupí na obranu pravdy Božího slova.

Zjev 18:4 Slyšel jsem jiný hlas s nebe volat: Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nezúčastnili hříchů jeho a nepřijali z jeho ran. (z Babylona).

Modlím se, abyste svědectví Písma, posoudili a přijali, jak je psané, nikoliv vykládané. Ať je nebeský Otec oslaven za vše, co nám dal ve svém jednorozeném Synu člověka Pánu Ježíši Kristu! AMEN

K. Müller

[milan333]

DOGMA O TROJICI.
Boží Slovo je základem pro porozumění o tom, zda trojiční dogma má zásadní
podporu v Písmu. Hledaní pravdy mimo Písmo přineslo nepravdivý obraz o Bohu.
2.Petr.1:21 Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem
Svatým mluvili lidé poslaní od Boha.
2.Tim.3:16, Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k
napravování, k výchově ve spravedlnosti,
Bůh dal člověku schopnost pochopit Boží Slovo bez hlubokých teologických úvah a
Boží Slovo je předloženo zcela srozumitelně.

Některá vyznání o trojici:
„Písmo jasně učí, že je jeden Bůh, který je nekonečný a který existuje ve třech osobách:
Otec, Syn a Duch svatý. Každá z těchto osob je cele Bohem, všechny jsou stejně věčné,
jsou si rovny v moci a slávě a ve stejné míře sdílejí tytéž atributy a dokonalosti. Ačkoliv
jsou nerozdělené v přirozenosti a bytí, každá z osob Boží trojice má v dokonalé harmonii
skrze celou věčnost odlišnou roli a funkci.“

253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách:
"soupodstatnou Trojici".61 Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je
úplně celý Bůh: "Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn
všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný Bůh, podle své přirozenosti."62 "Každá ze tří
osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností."
Svatý Duch je zde představen jako osoba, která je Bohem a ne jako Boží moc.

I katolická církev připouští, že svatý Duch je Boží moc!
-katolický teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je tento Duch často
popisován v osobních pojmech, zdá se zcela jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských
písem) tohoto Ducha nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
-dále říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani ve Starém zákoně.
Duch svatý je běžně chápán v Novém zákoně jako Boží moc a síla.“

- Dílo The New Catholic Encyclopedia o
tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu
Boží Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako „něco“, ne jako
„někoho“: je paralela mezi Duchem a Boží mocí.“(sv.13)
Katolická encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací o „třetí
osobě“.(sv.15)
Katolický slovník: „Jak St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v srdci
člověka.“ (str.810)
České katolické biblické dílo: Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba,
ale jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že je schopna výjimečných činů. Ty
sloužily k upevnění lidu ve věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je
nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.

Zastánci trojičního učení se odvolávají na Mat.28:19 „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Toto znění není v žádném manuskriptu a původní znění je toto:
Proto jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Mé (onto onomati mou), učíce je zachovávati
všecko, cokoli jsem přikázal vám.“
Odkaz na „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve vydání z roku 1973
potvrzeno.
Mat.28:19 „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Kdybychom tuto formulaci považovali za původní, stejně by to nebyla podpora
trojičního dogmatu. Není tam žádný náznak toho, že tato formulace nám sděluje, že
se jedná o Boha ve třech osobách a každá z nich je zároveň Bohem.
Zde dochází k velmi vážnému jednání, kdy jiným výkladem tohoto textu se
přímo rouháme Bohu a považujeme jej za neschopného sdělit potřebnou
pravdu o něm jako Bohu Otci, Ježíši a o tom, kdo nebo co je Svatý Duch.

Katolická církev přiznává, že upravila původní znění Mat.28:19
The Catholic Encyclopedia, vydání z roku 1913, svazek II, strana 263: "Křestní formule
změnila katolická církev ve druhém století ze jména Ježíš Kristus na slova Otec, Syn a
Duch svatý."
The Catholic Encyclopedia, vydání z roku 1913, svazek II, strana 265: "Původní formule
pro křest byla ve jménu Ježíš, ale papež ji změnil."
V katolickém katechismu výše uvidíte následující odstavec. „Do Krista. Bible nám říká, že
křesťané byli pokřtěni do Krista (č. 6). Patří Kristu. Skutky apoštolů (2:38; 8:16; 10:48;
19:5) nám říkají o křtu „ve jménu (osobě) Ježíše. -- lepší překlad by byl „do jména (osoby)
Ježíše. Teprve ve 4. století se stala vžitá formulace „Ve jménu Otce i Syna i Ducha
svatého“. — (Biblický katechismus, Rev. John C Kersten, S.V.D., Catholic Book Publishing
Co., N.Y., N.Y.; l973, str. 164)
Také v Novém zákoně nenajdeme text, který by potvrdil tvrzení, že Svatý Duch
je osoba a zároveň Bůh. Existuje mnoho textů, které toto dogma zcela
vyvrací.
Mat. 28:19 Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce /JHVH/ i
Syna /Ježíš/ i Ducha Svatého /..?../
Každá osoba má jméno a Duch Svatý ne, není osobou, ale zjevuje nám osobnost
Otce. Navíc nikde není v Písmu Svatý Duch označen jako Bůh Duch Svatý!

Ježíš je Bůh /Jan1:1/, ale není nejvyšší, nejvyšší je pouze jeden.
Luk.8:28 Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: „Co je ti
po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil.“
Luk.1:32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho
otce Davida. /Nejvyššího jednotné číslo/
Jan 17:3 A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho,
kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
Jan 20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k
mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i
Bohu vašemu.“
Žid. 1:3,8,9 On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným
slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici
Majestátu na výsostech. O Synovi však: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je
žezlem tvého království. Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě,
Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.
Zj.3:12 Kdo vítězí, toho učiním sloupem ve svatyni svého Boha a již nikdy nevyjde
ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového
Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i své nové jméno.
Podle trojičního dogmatu je jeden Bůh existující ve třech osobách a každá z nich je
Bůh. Jsou rovni si svou velikostí, nikdo není vyšší než druhý. Výše uvedené texty
toto dogma zcela zřetelně vyvrací. Představují nám Boha Otce jako nejvyššího Boha
a Ježíše jako Boha, který je Bohu Otci vždy podřízen. Ježíš o tom podává zcela
zřetelné a silné svědectví a po svém oslavení v nebi opakovaně uvádí: „svého
Boha“. I další texty o tom vydávají svědectví.
Klíčový je text: Žalm 83:19 ať poznají, že ty jediný, jenž Hospodin /Jehovah,
Jehova,Jahve/ máš jméno, jsi ten nejvyšší nad celou zemí!
וידעו כי־אתה שמך יהוה לבדך עליון על־כל־האר ׃ ץ hebrejsky JHVH
Ježíš a ani Svatý Duch, nikde není označen tímto jménem!
Luk.1:35 A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní;
proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží.
Řecky moc - δύναμις, εως, ἡ [dynamis] (G1411): 1. síla, moc; schopnost; moc uzdravovat
2. mocný čin, zázrak - to jsou činy Svatého Ducha
Svatý Duch je zde označen jako moc Nejvyššího a ne jako Bůh Duch Svatý.
Kdybychom dále použili vyznání o Trojici, kde každá osoba jedná samostatně museli
bychom za Otce Ježíše považovat Svatého Ducha!
Zj.22:3 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho
služebníci mu budou sloužit.
Zjevení podrobně popisuje nebeské uspořádání a o Duchu Svatém, zde není
zmínka.
Sof.3:9, Tehdy změním národům rty v čisté, všichni budou vzývat Hospodinovo
jméno a budou mu svorně sloužit.
Žalm 105:1 Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi
národy jeho činy!
Řím.10:13 neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.
1 Kor.1:2 církvi Boží, která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným
svatým, spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána
Ježíše Krista, Pána jejich i našeho:
Sk.7:59, A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého
ducha.“
Vzývat mají pouze Boha Otce a Ježíše. Výzva k vzývání Svatého Ducha se
v Písmu nevyskytuje.
Mar.13:11, Až vás budou vodit, aby vás vydávali, nestarejte se, co budete mluvit, ale,
co vám bude dáno v té hodině, mluvte; neboť nemluvíte vy, nýbrž Duch svatý.
Mar.12:36 Sám David řekl v Duchu Svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé
pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou. ‘
Když v těchto textech mluví Duch Svatý není to osoba.
Sk.2:2-4 Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý
dům, kde seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na
každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali
mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Řím.8:9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží
přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.
Každý obdržel Ducha Svatého. Kolik Duchů Svatých je? Může se osoba rozdělit
na více osob? Může osoba Bůh Duch Svatý přebývat v těle člověka?
Iz.63:11, Ale jeho lid si připomenul dávné dny Mojžíše: Kde je ten, kdo je vyvedl z
moře s pastýři svého stáda? Kde je ten, kdo do jeho středu umístil svého svatého
Ducha
Iz.42:5, Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je, rozprostírá zemi
i to, co na ní vzchází, který dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí:
Neh.9:20, Dával jsi jim svého dobrého ducha, aby je přiváděl k porozumění.
Jejich ústům jsi neodepřel svou manu a na jejich žízeň jsi jim dával vodu.
1.Kor.2:11, Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak
ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
Řím.5:5 A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze
Ducha svatého, který nám byl dán.
1.Jana5:6 To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze ve vodě,
ale ve vodě a v krvi. A Duch je ten, který to dosvědčuje, neboť Duch je pravda.
Jan 15:26, Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž
vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.
Jan 14:16,17 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na
věčnost — Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná.
Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
Gal.5:22,23 Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost,
dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon.
Je více textů, které dosvědčují co je a jak se projevuje Svatý Duch. Boží Duch
je nám představován jako Boží moc, tvůrčí síla, Duch stvořitelský, Duch
prorocký. Boží Duch přináší do života člověka, který obdrží Ducha Svatého
naplnění skutečného lidství.
Dogma o Trojici má svůj původ v mytologii a pohanských náboženstvích. Filozofie
také měla na formování tohoto dogmatu určitý vliv. Židé byli monoteisté i přesto,že
byli obklopeni božstvy jiných národů, které vyznávaly triády nebo tři bohy. Byly to
například triády kanánské, babylonské, asyrské, egyptské nebo římské.
Definice Trojice se objevila až v roce 381 n.l. v Konstantinopoli. Ježíš, apoštolové a
ani prvotní křesťané tomuto dogmatu nevěřili. Přišli teologové a Boží inspirované
Slovo bylo znehodnoceno teologií ovlivněnou filozofií, tradicí a na pomoc přišlo
ještě tajemství.
Existuje ještě více argumentů proti trojičnímu dogmatu. Člověk by se měl navrátit k
původnímu inspirovanému biblickému učení.

[Neregistrovaný]

Tu je vysvetlenie z katechizmu: "Trojica je jedna. Nevyznávame troch bohov, ale jedného Boha v troch osobách: Trojicu jednej podstaty. Božské osoby si nedelia medzi sebou jediné božstvo, ale každá z nich je celý Boh, lebo... Otec je to isté, čo Syn, Syn to isté, čo Otec, Otec a Syn sú to isté, čo Duch Svätý, t. j. prirodzenosťou jeden Boh. Každá z troch osôb je tou skutočnosťou, čiže božskou podstatou, bytosťou alebo prirodzenosťou." ...

Božské trojice boli už známe aj v predkresťanskej dobe. Napríklad v rímskej mytológii to boli Jupiter, Minerva a Juno, v gréckej Zeus, Poseidon a Hades, v Babylónii Anu, Ea a Bel, či v Egyptskej Osiris, Ísis a Hor. Dokonca aj slovania mali svojho trojediného boha Triboga (Rod, Lada, Svarog). Proste trojica hlavných božstiev bol riadne vžitý pojem a preto aj slepý vidí, odkiaľ to všetko vzišlo.
Ešte lepším príkladom trojjediného božstva je Trimúrti, teda trojica hinduistických bohov Brahma (tvorca), Višnu (udržovateľ) a Šiva (ničiteľ). Tieto tri podoby (aspekty či avatári) sa spájajú v jednej entite, ktorá je predstaviteľom najvyššieho božstva nazvaného Íšvara. Často sa vyobrazuje ako jediný boh s troma hlavami.

(Zdroj: sekularne-nebo.sk)

[Neregistrovaný]

Ak by naozaj bola trojica typická pre vyššie uvedené nabozenstva vrátane kresťanstva, a to neviem či bola naozaj pre všetky typická, potom by bolo treba nejako vysvetliť či je to iba náhoda alebo akou cestou sa táto myšlienka prebrala z jedného do druhého. A to tu nevidím.

[Viktorrealita]

Pojem trojica, sa účelovo spája s pohanstvom, no nemá to s pohanstvom nič spoločné.

Celé Písmo svedčí o absolútnej jednote osoby Otca, Syna a Ducha Svätého, ako jedného a toho istého Boha. Túto jednotu, niektorí volajú trojicou. No Písmo to nazýva jednoducho, ako jednotu – jedno. Ježiš hovorí Otcovi, aby vykúpených, ktorých mu dal Otec zo sveta zachoval v jeho mene, aby sme boli taktiež navzájom tak jedno, ako sú jedno Otec a Syn.

Evanjelium podľa Jána 17:11 A už viac nie som na svete, ale oni sú na svete, a ja idem k tebe. Svätý Otče, zachovaj ich v svojom mene, ktorých si mi dal, aby boli jedno jako my.

Niekto bude namietať, že takúto jednotu v kresťanstve nikde nevidí. No ako som už písal, tak táto jednota v Duchu Svätom, vždy existovala a existuje, no týka sa to jedine Božích detí. No a Božie deti sú iba tie, ktoré sa narodili z Božieho semena Ducha – Slova. Kto všetko to je, vie jedine Boh.

[Viktorrealita]

Tu je vysvetlenie z katechizmu: "Trojica je jedna. Nevyznávame troch bohov, ale jedného Boha v troch osobách: Trojicu jednej podstaty. Božské osoby si nedelia medzi sebou jediné božstvo, ale každá z nich je celý Boh, lebo... Otec je to isté, čo Syn, Syn to isté, čo Otec, Otec a Syn sú to isté, čo Duch Svätý, t. j. prirodzenosťou jeden Boh. Každá z troch osôb je tou skutočnosťou, čiže božskou podstatou, bytosťou alebo prirodzenosťou." ...

OK.
Ak je to teda tak a Svätý Duch je Bohom, čo RKC – KC aj vyznáva, tak potom osoba Boha, je na Zemi prítomná a pôsobí – Božie deti sú znovuzrodené zo Svätého Ducha, Svätý Duch vyučuje, uvádza do každej pravdy a to v celom čase milosti budovania cirkvi Kristovej. Teda akákoľvek osoba Boha, ak je na Zemi prítomná, tak je na Zemi prítomný Boh. Problém RKC - KC je ten, že vytvorený úrad pápeža s následníctvom ignoruje to, že osoba Boha - Svätý Duch - Boh, je na Zemi prítomný a vytvorila si úrad pápeža o ktorom vyhlasuje, že je zástupcom Krista – Boha na Zemi. No a prítomný Boh na Zemi predsa nepotrebuje, aby ho zastupoval hriešny človek. Boh sám pôsobí a zjavuje pravdu komu chce a kedy chce a nie len jednej osobe, ktorá by ho mala zastupovať.

Ježiš to jasne hovorí: Ján 26 Ale Tešiteľ, Svätý Duch, ktorého pošle Otec v mojom mene, ten vás naučí všetkému a pripomenie vám všetko, čo som vám povedal. Ján16 13Ale keď prijde on, ten Duch pravdy, uvedie vás do každej pravdy; lebo nebude hovoriť sám od seba, ale bude hovoriť všetko, čokoľvek počuje, aj budúce veci vám bude zvestovať.

Ježiš hovorí Petrovi - ty si Peter, Skala a na tej skale. Teda nie na tebe - ako osobe Petra zbuduje svoju cirkev. No a čo sa stalo skalou v Petrovom srdci a to zjavením od Otca? No predsa to, čo Peter aj vyznal - ty si Kristus , Syn živého Boha. Ježiš mu hovorí, že to Otec mu to zjavil v srdci a teda aj to, prečo je blahoslavený. Blahoslavený je teda každý, ktorému Otec zjavil Ježiša, ako Krista - Syna živého Boha a Ježiš sa mu stáva skalou spasenia. A na takej skale, Ježiš buduje svoju cirkev. Teda na každom, ktorému Otec zjavil v srdci Krista a teda Kristus sa im stáva skalou spasenia, Ježiš buduje svojú cirkev.

Ježiš keď odchádzal k Otcovi , tak nesmiernu dôležitosť prikladá Tešiteľovi - Duchu Pravdy. "Keď odídem, pošlem ho k vám" Dokonca je to nám užitočné, keď Ježiš odíde a to práve kvôli tomu Tešiteľovi – Duchu Pravdy, ktorého pošle k nám a nie kvôli Petrovi, ktorý podľa výkladu KC, by ho mal na zemi zastupovať? Peter je totiž smrteľný a následníctvo Ježiš nespomína. Žiadny Peter, alebo nejaký človek, tu vôbec nefiguruje, ale Duch Pravdy - Svätý Duch, ktorý bude uvádzať do každej Pravdy a to v celom čase milosti a teda v celom čase budovania cirkvi Kristovej.

[Viktorrealita]

Také v Novém zákoně nenajdeme text, který by potvrdil tvrzení, že Svatý Duch
je osoba a zároveň Bůh. Existuje mnoho textů, které toto dogma zcela
vyvrací.

Každá osoba má jméno a Duch Svatý ne, není osobou, ale zjevuje nám osobnost
Otce. Navíc nikde není v Písmu Svatý Duch označen jako Bůh Duch Svatý!

-------------------------------

SJ blúdite. Tešiteľ - Duch Pravdy - Svätý Duch - ten, nás naučí všetkému. Ten - je osobou, ako ten - to Slovo, čo sa stalo telom, je osobou - Syn. Otec je osobou a táto jednota, je pre nás jedným a tým istým Bohom. Boh je Duch a je teda osobný, lebo sa k nemu modlia: Ján4 24 Bôh je duch, a tí, ktorí sa mu modlia, musia sa modliť v duchu a v pravde.

Taktiež v Písme nikde nenájdeme mieru uctievania Krista, kedy by to už bolo na zatratenie, ale naopak. Je to z ducha antikrista, ak niekto straší pred uctievaním Krista, ako svojho Boha - Spasiteľa. Kto miluje to Otcove Slovo, čo sa stalo telom – Ježiša Krista, nad všetko, tak miluje Otca, nad všetko. V tom je spása, ak znovuzrodené - oživené srdce a to zo Svätého Ducha, prijíma do srdca spasiteľnou vierou semeno Svätého Ducha – Slovo Božie – Krista a tak sa v srdci rodí večné vedomie života v Kristu, ktoré ho už bude z nekonečnej vďačnosti a lásky naveky oslavovať, v spoločenstve s ním.

Boh - Hospodin sa identifikuje a hovorí: Izaiáša 44:6 Takto hovorí Hospodin, Kráľ Izraelov, a jeho vykupiteľ, Hospodin Zástupov: Ja som prvý a ja som i posledný, a krome mňa niet Boha

1. “Ja som prvý a ja som i posledný,“
2. Je “Hospodin zástupov“
3. Je “Kráľ Izraelov“
4. “A krome mňa niet Boha“

No a tu sa Ježiš identifikuje ako prvý a posledný, čo je atribút Boha: Zj1 17 A keď som ho uvidel, padol som k jeho nohám ako mŕtvy, a položil na mňa svoju pravú ruku a povedal mi: Neboj sa! Ja som prvý a posledný 18 a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

1. Hovorí o sebe: “Ja som prvý a posledný“
2. Ježiš sa identifikuje a hovorí: “18 a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň.“
3. “Má kľúče pekla i smrti“

Boh hovorí: Iz43 10 Vy ste mojimi svedkami, hovorí Hospodin, i môj služobník, ktorého som si vyvolil, aby ste poznali a uverili mi a porozumeli, že som to ja. Predo mnou nebol utvorený nijaký silný Bôh a nebude ani po mne. 11 Ja, ja som Hospodin, a niet spasiteľa krome mňa.

“Ja, ja som Hospodin, a niet spasiteľa krome mňa“ Ježiš je našim Spasiteľom a teda Bohom. Boh sa stotožňuje v Kristu Ježišovi, lebo niet iného spasiteľa.

Prorok prorokuje o narodení sa Ježiša Krista, lebo nikto nemôže niesť tieto Božie atributy mimo Boha. Iz 9:6 Lebo dieťa sa nám narodilo, syn nám je daný, a kniežatstvo bude na jeho pleci, a nazovú jeho meno: Predivný, Radca, Silný Bôh, Udatný Hrdina, Otec Večnosti, Knieža Pokoja.

1. Je Otcom večnosti – plodí deti do večnosti s ním. Skrze vieru v Krista, vykúpený má večný život. Zo semena Ducha – Slova sa rodí večné vedomie života v Kristu.
2. Je silným Bohom
3. Knieža Pokoja – jedine v Kristu – Bohu máme pokoj, ktorý svet nezná
4. Udatný Hrdina – obetoval sa na kríži za naše hriechy, aby každý, kto v neho uverí bol spasený
5. Predivný
6. Radca

Boh sa identifikuje v Kristu Ježišovi a hovorí ten, ktorý je - Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný – Ježiš Kristus. Ide o vodu života, ktorú Ježiš dáva tomu, kto žízni a to zadarmo! To je ten istý Ježiš, ktorý to hovorí Jánovi: Zj21 6 A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7 Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

A budem mu Bohom, a on mi bude synom! Ako vidíme, tak Otec je v Ježišovi a Ježiš je nám Bohom.

Že sa jedná o Ježiša, tak aj v tom sa identifikuje, keď dáva vodu života zadarmo : Ján7 37 Potom v posledný, v ten veliký deň sviatku stál Ježiš a volal: Ak niekto žízni, nech prijde ku mne a pije!

Ján4 14 ale kto sa napije z vody, ktorú mu ja dám, ten nebude žízniť na veky; ale voda, ktorú mu dám, obráti sa v ňom na prameň vody, vyvierajúcej do večného života.

Je to ten istý, kto hovorí: Zj21 6 A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7 Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

No a k osobe Svätého Ducha

Svätý Duch je Boh a Boh je osobný.
Narodenie zo Svätého Ducha, je narodenie z Boha! Písmo to nerozlišuje a jasne stotožňuje. Sám Ježiš to potvrdzuje, že narodenie z Ducha – Svätého Ducha, je podmienkou vtupu, do kráľovstva Božieho: Ján3, 5 Ježiš mu odpovedal: Ameň, ameň ti hovorím, že ak sa niekto nenarodí z vody a z Ducha, nemôže vojsť do kráľovstva Božieho.

Boh je Duch a je teda osobný: Ján4 24 Bôh je duch, a tí, ktorí sa mu modlia, musia sa modliť v duchu a v pravde.

Najprv sa rodíme telesne, lebo čo sa narodilo z tela je telo. Aby človek mohol srdcom vstúpiť do Božieho kráľovstva, ktoré je duchovným kráľovstvom, tak je podmienkou narodenie z Ducha – zo Svätého Ducha – z Boha. Teda, čo sa narodilo z Ducha, je Duch. Duch je teda osobný!
Ján3, 6 Čo sa narodilo z tela, je telo, a čo sa narodilo z Ducha, je Duch.

Písmo nerozlišuje narodenie zo Svätého Ducha a narodenie z Boha. Je to to isté narodenie: Ján 1:13 ktorí nie z krvi ani z vôle tela ani z vôle muža, ale z Boha sú splodení. 1. Petrov list 1:23 znova splodení súc nie z porušiteľného semena, ale z neporušiteľného živého slova Boha a zostávajúceho na veky

SJ majú obrovský problém. Popierajú Božstvo Ježiša Krista, popierajú Svätého Ducha, ako osobu Boha, nehlásia sa ani ku kresťanom, lebo sú vraj Svedkovia J. Majú problém s druhým viditeľným príchodom Krista, ako aj so zmŕtvychvstaním z mŕtvych. Nepoznajú evanjelium Ježiša Krista a myslia si, že je to len správa o príchode kráľovstva Božieho a iba oni budú jeho súčasťou.

No evanjelium má svoj obsah a teda, že spása je jedine z milosti, skrze vieru v toho, ktorý sa obetoval na kríži za naše hriechy – Ježiša Krista a ktorý na tretí deň vstal z mŕtvych. Ktorý išiel k Otcovi na nebesia aby pripravil miesto a zase viditeľne príde, aby tam kde je On, bol aj jeho ľud. Kráľovstvo Božie nie je pokrm a nápoj – teda žiadna materiálna prosperita a uživanie si telesného života, ako sa len dá, ale najprv sa prejavuje v srdciach vykúpených a to spravodlivosťou, pokojom a radosťou v Duchu Svätom. Teda v tomto čase milosti, Kráľovstvo Božie nie je viditeľné a nikto nepovie, že je tu, alebo tam hen. Prejavuje v moci a Boh kráľuje v srdciach vykúpených svojím Slovom – Duchom. Je to spravodlivosť, pokoj a radosť vo Svätom Duchu. Teda najprv sa Kráľovstvo Božie prejavuje v srdciach vykúpených a ukáže sa až pri druhom príchodom Pána a to v celej svojej nádhere a moci. Vtedy sa ukáže sa aj Ježišova nevesta – cirkev Ježiša, ktorá je súčasťou tohto večného kráľovstva. Kráľovstvo Božie nie je obmedzené na tisíc rokov, ale je to večné kráľovstvo.