Viktorrealita napísal: ↑Včera, 10:58
Veď ateista nie je zabetónovaný a to do konca života vo svojom ateizme. Tak čo to tu riešite. Presvedčenie človeka sa môže predsa meniť.
Tak, ako sa stal ateistom, tak môže sa stať aj veriacím v Krista.
Takže i veriací v Krista není zabetonovaný a může se stát ateistou?
Nevím, co na to kniha života, ve které jsou přece od počátku někteří zapsaní a jiní ne. Že by upgrade vyznání?
Neregistrovaný napísal: ↑Včera, 11:45
Takže i veriací v Krista není zabetonovaný a může se stát ateistou?
Očakával som takú odpoveď.
Záleži na tom, z akého pohľadu je veriacim v Krista. Ak z Božieho, tak nestane sa z neho ateista, alebo veriaci v iného boha. Prečo? No jednoducho preto, lebo jeho spása a teda spasiteľná viera, nestojí na jeho moci, ale na Božej milosti a moci.
Áno, vykúpený v Kristu nestráca spasiteľnú vieru - spasenie a to nie z vlastnej moci, ale z Božej milosti a moci. V tom je rozdiel od všetkých ostatných.
No a kto je vyvolený Bohom a teda vykúpený v Kristu - oživený Otcom na nebesiach, aby uveril spasiteľnou vierou, tak o tých vie jedine Boh. No a Boh ich aj udrží, lebo je zvrchovaným Bohom a teda niet nikoho, kto je väčší a nikto nevytrhne Božie dieťa z rúk Otca na nebesiach proti jeho vôli.
Tedy i ten ateista, co je z pohledu Božího mimo knihu života a není z jeho dětí se tam dostat sám nemůže a tedy není pravda, že by :
Veď ateista nie je zabetónovaný a to do konca života vo svojom ateizme.
Právě protože jsi uvedl ten Boží pohled tak potom i ten ateista z Božího pohledu je zabetonovaný a to do konce života ve svém ateismu a ještě to je z Božího pohledu k Boží slávě.
Mě to připadá jako že jsi předtím klamal - neuváděl celou svou víru.
Ak sa Boh rozhodne zachrániť ateistu, nik mu v tom nemôže zabrániť. Ale ak ateista nie je predurčený k záchrane, tak je navždy stratený. Rozumiem tomu správne?
Lenže nikto nevie, koho si Boh vyvolil a koho oživí, aby uveril spasiteľnou vierou v Krista. Toho aj udrží. Teda nikto nevie, kto a kedy sa z ateistu stane veriací v Krista. Taktiež nikto nevie, kto až do smrti bude ateistom. Veď preto sa zvestuje evanjelium neveriacím, abu uverili v Krista a nie veriacim, že. Potom neplatí argument, že každy ateista je odsúdeny Bohom a to až do smrti byť ateistom. Nikto totiž nevie, koho oživí Boh a z neveriaceho sa stane veriací v Krista. Veď kresťanstvo sa takto šírilo.
Som presvedčený, že Ježiš bol snílek, podivín, ktorý začal príliš iritovať duchovných vodcov.
Je zaujímavé, že nie sú žiadne dochované záznamy o jeho posobení, okrem evanjelií, ktoré boli napísané až po jeho smrti. Chlapík, ktorý dokáže uzdravovať, chodiť po vode, premeniť vodu na víno, by si zaslúžil omnoho väčší záujem aj zo strany Rímanov. Je zaujímavé , že v prvých evanjeliach je zázrakov menej, až v neskorších pribúdajú. Ale tak je to s každými legendami. Až po smrti sa stávajú nesmrteľní.
Neregistrovaný napísal: ↑Včera, 19:56
Nesúhlasím. Boh si nevyberá, že ten áno, ten nie. Rozsievač v biblickom podobenstve rozsieva všade. Oprav si svoju teológiu.
Je to v súlade s Písmom. Nemám, čo opravovať.
Áno evanjelium sa rozosieva všade a počujú ho mnohí. Ale to semeno Ducha - Božie Slovo evanjelia sa zakorení v srdci, kde je zem pripravená - oživená, teda dobrá na zasiatie toho semena. To semeno Ducha - evanjelium sa neseje do tŕnia, na cestu, na skalu, ale na vopred pripravenú zem. To, že tam spadne neznamená, že tŕnie, skala, cesta je určená na siatie toho semena. Boh o tom predsa vie. Boh, ako dobrý hospodár seje do vopred pripravenej - oživenej zeme v srdci človeka. Preto iba jeho ovce čujú na hlas svojho Pastiera - Krista. No a prečo práve oni čujú, rozumejú a uveria? Lebo už majú od Otca uši na to, aby počuli. Preto Ježiš hovorí, že neveria preto, lebo nie sú z jeho oviec. To znamená, že spasiteľnej viere predchádza vyvolenie, oživenie, aby už srdce dokázalo vnímať svetlo Božieho Slova a uveriť.
Arminiánizmom je to tu presiaknuté a kriví to pohľad na Písmo. Je zvláštne pozorovať, ako zástancovia slobodnej vôle človeka, ktorá nikdy nie je slobodná, ale zotročená hriešným stavom srdca, tak paradoxne upierajú slobodnú vôľu zvrchovanému Bohu a teda pri vyvolení Bohom. No a jedine Boh má slobodnú vôľu a čo chce, to aj učiní.
Když nedokonalý člověk bude rozsévat, tak část semínek zaseje na půdu kde přijdou vniveč a nazmar a tedy je to znehodnocení semínka, které má jinak šanci vyklíčit a vrátit až 100 násobnou úrodu. U lidí se to předpokládá jako přijatelná ztráta za to, že rozséváním rozsévač rozesel ne po jednom semínku a každé do pečlivě vybraného místa , ale po hrstech pohozením s nepřesností. Kdyby byl rozsévač schopný sít přesně a jen tam kde je úrodná půda, ale přesto by část vysypal do trní na skálu nebo na cestu považovali bychom to za marnost, a Pán takového rozsévače by jej nepochválil za to jak nakládá s jeho semeny.
Podobně je to popsáno v podobenství o hřivnách - kde majitel chce aby každý komu svěřil hřivny (peníze) tyto investoval a aby mu přinesly zisk, takzvaně ,,sklízí kde nezasel" ale někoho na to přece najal. Toho kdo jen peníze zakopal do země a neinvestoval pokáral, o co více by pokáral takového, který by jeho cenné peníze poházel do cesty, na skálu, nebo do trní - moderně prochlastal, prosázel nebo utratil za lehké dívky.
Paradoxně ale , když zde mluvíš o Bohu jako rozsévači a to o Bohu dokonalém, který je schopný si pohlídat aby pro každé semeno měl přesně úrodnou půdu - tak najednou říkáš, že klidně vědomě část svých semen vyhazuje, nebo pověřuje své dělníky, aby je klidně i házeli na zmar. A to má být k slávě rozsévače / Boží!!??
Vždyť je to spíše výsměch a arogance. Je to házení perel sviním, o kterých stejně víš ,že je nedocení a ještě se budou na to za tebe zlobit.
Evangelium bylo cenné pro svou univerzalitu - že mohlo a mělo přinést radost a život každému kdo jej zaslechl. V této predestinační teologii je to kus zprávy který stejně nic nezmění - maximálně dává dopředu vychloubačně najevo, že je tu nějaký šéf nahoře, který si už stejně rozdal karty, ví jak to dopadne, nic s tím neuděláte a nezměníte i když vám to řekl dopředu a ať už budete nakonec ti co si vezme k sobě, nebo ti co zničí tak mu za to ještě vzdáte slávu.
To je na hlavu - nepřináší to lidem dobrou zprávu.
Kdyby Adolf nakonec vyhrál a předtím na vrcholu moci nechal v cizině hlásat, dopředu ,že se mohou lidé k němu přidat a být součástí jeho nové velké vlády nad celou zemí. A někteří by ho poslali do pr**le a jiní by ho radostně přivítali a hlásili se k jeho ideálům - ale on by nakonec vše obsadil a stejně by lidi podle rysů a genů rozdělil - jedny na převýchovu - lebensborn a poněmčení - a druhé na nucené práce a do komor.
Jednal by podobně jako představuješ ty zde Boha. A jeho hlásání dopředu by rozhodně nebylo nazýváno dobrou zprávou/evangeliem, ale jedním z největších zvěrstev, co kdy planeta zažila.
Hrál by si na Boha řekli bychom s odsouzením - ale ty vlastně přesně takového Boha prezentuješ a tam to najednou má být k chvále.
Gándhí řekl, že by se stal křesťanem , kdyby nebylo křesťanů.
Apoštol Pavel řekl - jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy
Ježíš řekl - Běda vám.........pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
Ještě jednou Pavel:
Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.
Od toho se někteří odchýlili a dali se na prázdné řeči.
Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.
Mám pocit, že pokud mělo být Ježíšovo učení přínosné, tak to bylo o lásce čistém srdci a svědomí a odpuštění.
Ale V křesťanství se od toho někteří odchýlili a chtěli být učení a dali se na učené ale prázdné řeči o bohu - teologii.
A stejně jako farizeové - učení a vážení věřící z vlastního náboženství, tak dnes horliví ,,teologové" začali těm prostším ale i těm nevěřícím říkat takové nesmysly, že nechápou o čem to vlastně mluví, sami nežijí v lásce radosti a pokoji, ostatní je neberou vážně a posmívají se jim a ti co by je brát vážně chtěli, tak jim vlastně také znemožní zažívat tu dětskou čistou radost a lásku odpuštění a jednoduchost. Místo toho se začnou ohánět ,,pravdou" ,,učením" ,,zákonem" ,,vnějšími vyznáními a vnějšími projevy zbožnosti".
Je tím prosáklá celá historie křesťanství , a vlastně už při čtení bible je vidět, že různí pisatelé byli na různé úrovni vědomí.
