Prečo je dôležité mať pravdu ?

[Realista]

Pravda je shoda tvrzení s realitou. Shoda musí být někým vyhodnocena a vyhlášena a zde vstupuje do hry faktor subjektivity vnímaní reality. Proto je nutné ve vztahu k člověku mluvit zpravidla jen o subjektivních pravdách. Tak má každý svou pravdu a každý se na pravdu odvolává - obvykle odvozenou od nějaké autority a tato pravda je závislá na duševní činnosti vnímajícího (tj. jeho touhách, přáních, emocích...). Objektivní pravdy nemůže člověk uchopit, ledaže by byl schopen vnímat realitu bez subjektivního egocentrického zabarvení.

[log]

Objektivní pravdy nemůže člověk uchopit, ledaže by byl schopen vnímat realitu bez subjektivního egocentrického zabarvení.

Jednoduchym experimentom sa mozes presvedcit o tom, ze sme schopni poznat objektivnu pravdu. Popros niekoho na blizku nech Ti streli jednu facku. Taku poriadnu. A potom nam napis, ci si bol schopny poznat, ze Ti ju objektivne strelil alebo nie. Na to mame zmysly a mozog, ze sme schopni poznat skutocny stav veci.

[log]

Pravda nejestvuje. Pravda je len momentálny tvoj názor z danými informáciami ktoré máš.

Jednoduchym experimentom sa mozes presvedcit o tom, ze pravda jestvuje. Popros niekoho na blizku nech Ti streli jednu facku. Taku poriadnu. A potom nam napis, ci je pravda, ze Ti ju strelil alebo nie. Na to mame zmysly a mozog, ze sme schopni poznat skutocny stav veci.

[log]

Fakt, ze nemozme poznat skutocny stav vsetkych veci vo vesmire, neznamena, ze nemozme poznat skutocny stav aspon niektorych veci. Pravdive poznanie niektorych veci je mozne.

[Realista]

Na to mame zmysly a mozog, ze sme schopni poznat skutocny stav veci.

Smysly jen zprostředkují subjektivní vjemy (jaké jiné?), které mozek dále zpracuje a roztřídí. Jediným pojítkem mezi subjektem a objektem jsou subjektivní vjemy objektivního, tzn. že tzv. objektivní realita sama o sobě (objektivně) je nepoznatelná, jen skrze subjektivní vjem (ale ten už x převádí na y). Relativní míru objektivity pak určuje míra shody subjektivních pozorovatelů. Ale z principu nelze dosáhnout absolutní shody, protože žádné dva subjekty nevnímají absolutně shodně.

[log]

Relativní míru objektivity pak určuje míra shody subjektivních pozorovatelů. Ale z principu nelze dosáhnout absolutní shody, protože žádné dva subjekty nevnímají absolutně shodně.

Pravda nema nic spolocne so zhodou. Vsetci ludia sa mozu zhodnut na niecom, co vobec nie je pravda. A jeden clovek moze mat pravdu aj ked vsetci ostatni tvrdia opak. Skusil si tu facku ? Mal si po nej pochybnost o tom, co je pravda ?

[Jiří Kupka]

Logu i Realisto - myslím, že každý nyní pohlížíte na "pravdu" z různých úhlů pohledů. Realista jde cestou výroků, tvrzení. Log cestou zkušeností (přesvědčení) ... . Oba máte svoji pravdu

Jinak si ale myslím, že se lépe žije člověku, který nemusí mít pravdu, ale žije v pravdě. Tou pravdou myslím život takový jaký je a smíření sním. Jak to člověk pozná? Myslím, že to každý pozná ... .

Jednou z těch pravd (...životní cestou...) je poznání, že "jakýkoliv systém" vždy po nás něco požaduje, peníze, čas, tělo nebo duši ... tedy jinou, ale alespoň nějakou spoluúčast (stát, sbor, škola, rodina je systém). To je myslím pravdivé tvrzení a odpovídá i naší zkušenosti (?).

Nelze žít mimo systém - to je také pravdivé tvrzení? Ježíš neměl (nejspíš) "vlastní" rodinu a neměl kde hlavu složit, ale i tak mimo systém žít nemohl - vzali si jeho "tělo".

V pravdě žije pak ten (a je svobodný), kdo má všechny své výdaje svobodně pod kontrolou (tedy nejen peníze a čas, ale i tělo a duši...). Člověk odpovídající sám za sebe. To je život v pravdě ... .

[Host]

Logu i Realisto - myslím, že každý nyní pohlížíte na "pravdu" z různých úhlů pohledů. Realista jde cestou výroků, tvrzení. Log cestou zkušeností (přesvědčení) ... . Oba máte svoji pravdu

Jinak si ale myslím, že se lépe žije člověku, který nemusí mít pravdu, ale žije v pravdě. Tou pravdou myslím život takový jaký je a smíření sním. Jak to člověk pozná? Myslím, že to každý pozná ... .

Jednou z těch pravd (...životní cestou...) je poznání, že "jakýkoliv systém" vždy po nás něco požaduje, peníze, čas, tělo nebo duši ... tedy jinou, ale alespoň nějakou spoluúčast (stát, sbor, škola, rodina je systém). To je myslím pravdivé tvrzení a odpovídá i naší zkušenosti (?).

Nelze žít mimo systém - to je také pravdivé tvrzení? Ježíš neměl (nejspíš) "vlastní" rodinu a neměl kde hlavu složit, ale i tak mimo systém žít nemohl - vzali si jeho "tělo".

V pravdě žije pak ten (a je svobodný), kdo má všechny své výdaje svobodně pod kontrolou (tedy nejen peníze a čas, ale i tělo a duši...). Člověk odpovídající sám za sebe. To je život v pravdě ... .

Amen

[Viktorrealita]

Evanjelium podľa Jána 14:6 A Ježiš mu povedal: Ja som cesta i pravda i život; nikto neprijde k Otcovi, len skrze mňa.

Je to jednoduchá definícia toho - čo, alebo kde je Pravda.

Pravda je to, čo vedie k večnému životu v spoločenstve s Bohom. To je tá cesta, ktorou je jedine Kristus. Tá cesta vedie k večnému životu a kto po nej kráča, kráča v Pravde a má večný život. No a definícia toho, čo je to život, je práve v tom - je to večné vedomie života v Kristu Ježišovi pre slávu a chválu Boha.

[Viktorrealita]

No a ešte niečo

Je dôležité vedieť - mať istotu, že to stelesnené Slovo Božie Kristus, je tou Pravdou, cestou a večným životom. To sa dá jedine skrze spasiteľnú vieru v to Slovo Božie - Krista.

Ale ako uveriť, ak som hluchý a slepý k tej Pravde. Najprv Boh oživiť srdce človeka, aby bolo toho schopné a to rozoznať Pravdu Božiu, od rôzných napodobenín, ktoré nemajú moc spasiť človeka.

Tá Pravda je slovo evanjelia a nesie v sebe svoj zmysel a to presne taký, ako ho vyriekol Boh. Iba autor svojho Slova - Boh, presne vie, aký zmysel dal do svojích Slov a iba autor to oživenému vykúpenému aj zjaví. Preto vykúpený je si istý touto Pravdou zasľúbenia Božieho a preto má istotu spásy v Kristu.

Čokoľvek je k tejto Pravde pridané, alebo je niečo odobrané, tak už to nie je Pravda Božia a teda už to nemá moci formovať človeka na obraz Ježiša Krista.