https://sites.google.com/site/thesdacult/
Logo poznas, nemusim sem davat obrazok: Spoj si 3 body a dostanes pyramidu so zakladnou a vo vnutri obrateny kriz.
Krst v prvokresťanskej cirkvi
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Takže na oficiálním logu CASD (bible a nad nimi plamen) si mám spojit libovolné tři body a uvnitř bude obrácený kříž ?Logo poznas, nemusim sem davat obrazok: Spoj si 3 body a dostanes pyramidu so zakladnou a vo vnutri obrateny kriz.
Myslím, že máš docela fantazii.
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Myslím, že s tímto přístupem jsi snadná kořist pro konspirace, ale je to Tvoje volba. Jestli na toto slyšíš, lépe řečeno, jestli takto vidíš symboliku, tak už těžko něco dělat.
Jak řekl jeden kazatel, taky v bibli si mnoho lidí najde to, co chce. Danikan mimozemšťany, komunisti sociální ráj, revolucionáři třídní boj, homosexuálové lásku Davida s Jonatou atd.
Od křtu v prvokřesťanské církvi jsme se opravdu dostali dost daleko.
Jak řekl jeden kazatel, taky v bibli si mnoho lidí najde to, co chce. Danikan mimozemšťany, komunisti sociální ráj, revolucionáři třídní boj, homosexuálové lásku Davida s Jonatou atd.
Od křtu v prvokřesťanské církvi jsme se opravdu dostali dost daleko.
-
Neregistrovaný
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Zaujimave, ze na seba toto vztahujete ale o katolickom papezovi tvrdite ze je selma ci maly kozi roh ci co. Ved aj on chvali Pana.Guy napísal:Stejné je to i s námi, nelze jedněmi ústy chválit Pána a zároveň chválit satana.
-
Neregistrovaný
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
To ste urcite usli kus cesty. Od krstu v prvotnej krestanskej cirkvi az k 28 vieroucnym bodom a krstnym slubom.Guy napísal:Od křtu v prvokřesťanské církvi jsme se opravdu dostali dost daleko.
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
"Myslím, že s tímto přístupem jsi snadná kořist pro konspirace, ale je to Tvoje volba."
Vedci zistili, ze az 90% konspiracnych teorii sa zakladalo na pravde. No a tie zvysne este cakaju na svoje odhalenie.
Vedci zistili, ze az 90% konspiracnych teorii sa zakladalo na pravde. No a tie zvysne este cakaju na svoje odhalenie.
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Některá svědectví z mimobiblických křesťanských svědectví prvních století o křtu:
Zpočátku nebyly zvláštní předpisy o přípravě ke křtu a o doprovodných obřadech, v praxi však taková příprava existovala již v 2. století. Justin dodává, že ke zvěstování a vyznání víry se připojuje modlitba a půst. Zde je úryvek z jeho I Apologie, 61: „Kdo z přesvědčení uvěří, že je pravda, co se od nás dozvěděli a co jsme jim řekli, a slíbili, že podle toho budou žít, poučíme je, že modlitbou a postem mají prosit Boha o odpuštění svých dřívějších hříchů. My se modlíme a postíme s nimi. Potom je zavedeme k vodě. Tam jsou znovuzrozeni týmž způsobem, jako jsme byli znovuzrozeni my. Ve jménu Pána Boha, Otce veškerenstva i našeho Spasitele Ježíše Krista i Ducha Svatého vykonají totiž ve vodě koupel znovuzrození. Toto jsme se dozvěděli od apoštolů.“ A pokračuje (čl. 65): „Když jsme umyli toho, který uvěřil a připojil se k nám, vedeme ho k bratřím - tak si říkáme -, kteří se tam shromáždili a společně se modlíme za sebe, za toho, který byl osvícen, a za všechny, ať jsou kdekoliv, abychom, když jsme poznali pravdu, se stali svým jednáním dobrými občany a strážci přikázání a dosáhli věčné spásy. Potom se přinese představenému bratru chléb a pohár vody a vína. Ten je vezme a skrze Syna i Ducha Svatého vzdá chválu a slávu Otci veškerenstva. Dlouze děkuje za dary od něho přijaté. Když skončil prosby a díkůčinění, všichni přítomní radostně zvolají: „Amen“. Nově pokřtěný se ihned začleňuje do bratrského společenství učedníků Pána – v prostředí církve se účastní eucharistie. Ze svědectví Justina vyplývá, že ve 2. století již existovaly čtyři hlavní části „stávání se křesťanem“: katecheze o hlavních článcích víry a křesťanském životě, bezprostřední liturgická příprava, křest a eucharistie. Justin nepíše o zvláštní skupině připravující se ke křtu, ale když používá označení „učedníci pravdy, hledající, skládající sliby“, může to znamenat, že jde o skupinu osob, na kterou se vztahuje zvláštní péče církve. Není to ještě katechumenát v pravém slova smyslu, spíše jde o evangelijně- katechetickou formaci před křtem, kde se společenství podílí svou účastí pouze na vysluhování obřadů.
Důkladný popis některých křestních obřadů a také předcházející přípravy nalézáme u Tertuliána († 220). Příprava měla být trojí: seznámení se s evangeliem; objasnění hlavních principů křesťanského života; bezprostřední asketická příprava (půst, modlitby, bdění). Tertulián ustupuje od požadavku křtít v tekoucí vodě a píše o obřadu žehnání vody, kterým se získává jakoby náhrada za vodu tekoucí. Z tohoto pohledu jde o nejstarší svědectví (De baptismo). Samotný obřad křtu po vstupu do vody obsahoval: zřeknutí se satana i všech jeho skutků (pompa diaboli), vyznání víry ve formě otázek „věříš?“, kdy následovala odpověď „věřím!“ a ponoření do vody. Po výstupu z vody následovalo pomazání celého těla, pomazání na čele, biřmování, požití mléka smíšeného s medem (znamení doby mesiánské) a účast na eucharistii. Udělovateli křtu byli biskup, kněz, jáhen a z pověření biskupa v náhlé potřebě věrní svatí. Po křtu se neofyté během týdne nekoupali.
První nejobsáhlejší popis obřadů iniciace nalézáme v Apoštolské tradici dříve připisované Hippolytovi Římskému ze 3. století (podle nového výzkumu pochází ze zlomkovitého svědectví pravděpodobně ze syrského prostředí). Obsahuje zvyky, přijaté z dřívější tradice. Kapitoly 15-22 Apoštolské tradice (Traditio apostolica) se věnují křesťanské iniciaci v těchto etapách: 1. představení kandidátů a po zkoušce připuštění do katechumenátu, 2. období katechumenátu: tři roky, období katechezí, modliteb a vkládání rukou od kněze i laika – to činil katecheta, 3. blízká příprava ke křtu, od tohoto okamžiku je katechumen nazýván electus – vyvolený, v této době probíhají exorcismy a denní vkládání rukou (postní období), 4. iniciační svátosti: tři dny před křtem – ve čtvrtek svatého týdne se koná rituální koupel, v pátek začíná půst. V sobotu ráno se katechumeni setkávají s biskupem, který na ně vkládá ruce a pronáší exorcismus, dýchne jim do tváře a na čele, uších a nosu je znamená křížem. Během celé velikonoční noci se modlí a poslouchají Boží slovo, pak následuje vlastní rituál iniciačních svátostí. Před křtem se svléknou a biskup žehná oleje. Každý katechumen se zřekne satana a pak jej kněz maže olejem exorcismu, následuje křest trojím ponořením, která odpovídají trojímu vyznání víry v Boží Trojici. Po křtu je neofyta pomazán knězem olejem díkuvzdání, obléká si bílé šaty a je představen komunitě. Zde na něj biskup klade ruce, maže jej olejem na čele, znamená křížem a dá mu políbení pokoje. Na závěr se neofyté modlí s celou komunitou a účastní se eucharistie. Po přijímání dostávají také smíchané mléko s medem, protože tito novokřtěnci opustili dům otroctví hříchu v Egyptě a přišli do zaslíbené země plné mléka a medu.
Citace z: Yuliya Penyuk: Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici.
bakalářská práce, Univerzita Karlova 2013
Zpočátku nebyly zvláštní předpisy o přípravě ke křtu a o doprovodných obřadech, v praxi však taková příprava existovala již v 2. století. Justin dodává, že ke zvěstování a vyznání víry se připojuje modlitba a půst. Zde je úryvek z jeho I Apologie, 61: „Kdo z přesvědčení uvěří, že je pravda, co se od nás dozvěděli a co jsme jim řekli, a slíbili, že podle toho budou žít, poučíme je, že modlitbou a postem mají prosit Boha o odpuštění svých dřívějších hříchů. My se modlíme a postíme s nimi. Potom je zavedeme k vodě. Tam jsou znovuzrozeni týmž způsobem, jako jsme byli znovuzrozeni my. Ve jménu Pána Boha, Otce veškerenstva i našeho Spasitele Ježíše Krista i Ducha Svatého vykonají totiž ve vodě koupel znovuzrození. Toto jsme se dozvěděli od apoštolů.“ A pokračuje (čl. 65): „Když jsme umyli toho, který uvěřil a připojil se k nám, vedeme ho k bratřím - tak si říkáme -, kteří se tam shromáždili a společně se modlíme za sebe, za toho, který byl osvícen, a za všechny, ať jsou kdekoliv, abychom, když jsme poznali pravdu, se stali svým jednáním dobrými občany a strážci přikázání a dosáhli věčné spásy. Potom se přinese představenému bratru chléb a pohár vody a vína. Ten je vezme a skrze Syna i Ducha Svatého vzdá chválu a slávu Otci veškerenstva. Dlouze děkuje za dary od něho přijaté. Když skončil prosby a díkůčinění, všichni přítomní radostně zvolají: „Amen“. Nově pokřtěný se ihned začleňuje do bratrského společenství učedníků Pána – v prostředí církve se účastní eucharistie. Ze svědectví Justina vyplývá, že ve 2. století již existovaly čtyři hlavní části „stávání se křesťanem“: katecheze o hlavních článcích víry a křesťanském životě, bezprostřední liturgická příprava, křest a eucharistie. Justin nepíše o zvláštní skupině připravující se ke křtu, ale když používá označení „učedníci pravdy, hledající, skládající sliby“, může to znamenat, že jde o skupinu osob, na kterou se vztahuje zvláštní péče církve. Není to ještě katechumenát v pravém slova smyslu, spíše jde o evangelijně- katechetickou formaci před křtem, kde se společenství podílí svou účastí pouze na vysluhování obřadů.
Důkladný popis některých křestních obřadů a také předcházející přípravy nalézáme u Tertuliána († 220). Příprava měla být trojí: seznámení se s evangeliem; objasnění hlavních principů křesťanského života; bezprostřední asketická příprava (půst, modlitby, bdění). Tertulián ustupuje od požadavku křtít v tekoucí vodě a píše o obřadu žehnání vody, kterým se získává jakoby náhrada za vodu tekoucí. Z tohoto pohledu jde o nejstarší svědectví (De baptismo). Samotný obřad křtu po vstupu do vody obsahoval: zřeknutí se satana i všech jeho skutků (pompa diaboli), vyznání víry ve formě otázek „věříš?“, kdy následovala odpověď „věřím!“ a ponoření do vody. Po výstupu z vody následovalo pomazání celého těla, pomazání na čele, biřmování, požití mléka smíšeného s medem (znamení doby mesiánské) a účast na eucharistii. Udělovateli křtu byli biskup, kněz, jáhen a z pověření biskupa v náhlé potřebě věrní svatí. Po křtu se neofyté během týdne nekoupali.
První nejobsáhlejší popis obřadů iniciace nalézáme v Apoštolské tradici dříve připisované Hippolytovi Římskému ze 3. století (podle nového výzkumu pochází ze zlomkovitého svědectví pravděpodobně ze syrského prostředí). Obsahuje zvyky, přijaté z dřívější tradice. Kapitoly 15-22 Apoštolské tradice (Traditio apostolica) se věnují křesťanské iniciaci v těchto etapách: 1. představení kandidátů a po zkoušce připuštění do katechumenátu, 2. období katechumenátu: tři roky, období katechezí, modliteb a vkládání rukou od kněze i laika – to činil katecheta, 3. blízká příprava ke křtu, od tohoto okamžiku je katechumen nazýván electus – vyvolený, v této době probíhají exorcismy a denní vkládání rukou (postní období), 4. iniciační svátosti: tři dny před křtem – ve čtvrtek svatého týdne se koná rituální koupel, v pátek začíná půst. V sobotu ráno se katechumeni setkávají s biskupem, který na ně vkládá ruce a pronáší exorcismus, dýchne jim do tváře a na čele, uších a nosu je znamená křížem. Během celé velikonoční noci se modlí a poslouchají Boží slovo, pak následuje vlastní rituál iniciačních svátostí. Před křtem se svléknou a biskup žehná oleje. Každý katechumen se zřekne satana a pak jej kněz maže olejem exorcismu, následuje křest trojím ponořením, která odpovídají trojímu vyznání víry v Boží Trojici. Po křtu je neofyta pomazán knězem olejem díkuvzdání, obléká si bílé šaty a je představen komunitě. Zde na něj biskup klade ruce, maže jej olejem na čele, znamená křížem a dá mu políbení pokoje. Na závěr se neofyté modlí s celou komunitou a účastní se eucharistie. Po přijímání dostávají také smíchané mléko s medem, protože tito novokřtěnci opustili dům otroctví hříchu v Egyptě a přišli do zaslíbené země plné mléka a medu.
Citace z: Yuliya Penyuk: Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici.
bakalářská práce, Univerzita Karlova 2013
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Nás, kteří přijímáme výhradně Boží Slovo nezajímá čemu věřili křesťané od 2. st. a později ovládání Římem a jakým bludům věřili, z Tebou překopírované historie je patrné, jak se změnili od křtu ponořením po křest pokropením a další nesmysly okolo, je vidět kam dnešní moderní adventisté spějí - do náruče mnohdy falešného účení evangelikálů.
Adventista, který staví cokoliv na lidské tradici směřují k římským katolíkům a před takovým jednáním je třeba varovat. Ježíš lidskou tradici jasně odsuzoval!
Adventista, který staví cokoliv na lidské tradici směřují k římským katolíkům a před takovým jednáním je třeba varovat. Ježíš lidskou tradici jasně odsuzoval!
Re: Krst v prvokresťanskej cirkvi
Opravdu jsem to netušil. Vždycky jsem měl za to, tradicionalisté staví na tradici a najednou čtu, že směřují ke katolíkům. A progresivní členové, kteří tradici odmítají, směřují k tradičním evangelikálům?Mikim píše: Nás, kteří přijímáme výhradně Boží Slovo nezajímá čemu věřili křesťané od 2. st. a později ovládání Římem a jakým bludům věřili, z Tebou překopírované historie je patrné, jak se změnili od křtu ponořením po křest pokropením a další nesmysly okolo, je vidět kam dnešní moderní adventisté spějí - do náruče mnohdy falešného účení evangelikálů.
Adventista, který staví cokoliv na lidské tradici směřují k římským katolíkům a před takovým jednáním je třeba varovat. Ježíš lidskou tradici jasně odsuzoval!
Ježíš neodsuzoval tradici. Ježíš odsuzoval, když tradice zakrývala nebo deformovala smysl Božích nařízení. Odsuzoval to, že se staví pravidla, aplikace, etika, nad principy.
Zajímavé je tvrzení, že vše, co bylo napsáno v době „církevních otců“ můžeme klidně „škrtnout“, nemusí nás to zajímat. Adventismus v tom případě přestává existovat, neboť značná část jeho učení jsou "bludy tradičního výkladu“. Není li tradice otců, není ani kánon Písma. Stejně dopadnou překlady Písma, tedy Boží slovo. Jak prosté.
Kto je prítomný
Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 2 neregistrovaní