Zkusme si objasnit "hru s letopočty: Kniha Ellen Whiteová a její kritici byla napsána F.D.Nicholsem krátce po roce 1950 a obsahuje tedy informace staré bezmála 65 let. Studie Dr.Veltmana o míře přejímání cizích textů v knize Touha věků je z roku 1990, tedy ca 25 let. Dr.Veltman, pracující na zakázku církve (osm let) uvádí, že převzatých textů je více než 30% a tyto skutečnosti byly ve vydání knihy její autorkou zamlčeny.Mikim napsal: Nevěřím, přečti si EGW a její kritici a tam to máš i procentuálně spočítáno, nikdy neopsala více než 10%, někdy 1%, 2%, 4%, 5%, 8%, ale průměr u všech knih je 5%.
Pokud neměl F.D.Nichols "telepatické schopnosti", nemohl vysvětlovat zjištění, která učinil Dr.Veltman o 40 let později. Nebo snad ano?
Osobně je pro mne nedávné vydání knihy "Ellen Whiteová a její kritici" zbytečný nakladatelský počin, zdaleka nedosahuje kvalit příspěvku na podobné téma od G.Knighta "Setkání s Ellen Whiteovou".
Dílu Ellen Whiteové v prostředí adventistů nejvíce škodí ti, kteří ji "nekricky zbožňují" a tím zastírají její skutečný přínos. Také díky svědectví Ellen Whiteové dnes adventisté nejsou (na rozdíl od Svědků Jehovových) ariány, stojícími na hranici (za hranicí ) křesťanství.