Sobota - šabat

[Neregistrovaný]

Na co tolko copy/paste? V tych clankoch nejde autorom o to, aby nimi vyvracali vierouku adventistov. Vierouku adventistov krasne dokazujes svojim myslenim a paste citatmi. Adventisti neziju Duchom ale teologiov. Teologia je ich konicek a zakon ich naplna zboznostou. V nadpisoch clankov je jasne uvedene o kom clanky pojednavaju a pre koho su urcene. Neni tam otazka ci zidia co prijali Jezisa Krista, ziju desatorom pre spasu a maju ducha prorockeho, ci takito maju dodrziavat sobotu a svetit sabat. To je z obsahu clankov a tvojich copy/paste uplne zrejme, ze adventistov sa to netyka. Adventisti maju dodrziavat sobotu a svetit sabat, to pekne vysvetlujes paste textami. Vysvelenie v oboch clankoch a z nadpisov a obsahov to vyplyva tyka sa iba krestanov, takze mozes byt pokojny, nikto tam neoponuje adventistom. Ku vam ma Pan specialny pristup:

... a proto Bůh nám dal sobotu, abychom se v ní mohli sejít všichni.

Zidom dal Boh sabbat a adventistom dal Boh sobotu. Sic nevete ci siedmi den z raja je sobota ani ci sabbat dany zakonom zidom je siedmy den z raja ale verite, ze sa triafate.

[Member]

Adam těžko pracoval pořád a nikdy neodpočíval, to si nemůže normální člověk myslet. Ještě neznamená, že když není v Písmu přímo uvedeno, že Adam a po něm i ostatní vč. Abraháma v sobotu odpočívali, že to tak nemohlo být. Zvlášť, když již znali některá přikázání Desatera, je zcela nemožné, aby Bůh Abrahámovi sdělil všechny zákony, přikázání a ustanovení, ale ty nejdůležitější přikázání Desatera vč. soboty ne. Zvlášť když tento den pro lidi požehnal a posvětil (jen pro sebe určitě ne).

Učení o Sobotě před Sinají

Z textu v knize Genesis nevyplývá v žádném případě, příkaz dodržovat sobotu každý týden pro všechny lidi na zemi.

Existují ještě tři záchytné texty, na které se adventisté odvolávají, když tvrdí, že již Adam o sobotě věděl a stejně tak Enoch, Noé, Abraham, Mojžíš a Izraelci.
1) Genesis 26,5 ,,To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil; na má přikázání, nařízení a zákony…“
Text se používá jako důkaz, že Abraham již dávno věděl o Božích zákonech a tím se myslí mimo jiné sobota a zbytek desatera.
Kontext mluví o Izákovi, který kvůli hladu se chce přestěhovat ze zaslíbené země do Egypta, Bůh mu říká, ať zůstane, že mu Bůh požehná, rozmnoží jeho potomstvo (opět to tu vidíte) protože to slíbil/zapřísáhal jeho otci Abrahamovi, protože Abraham uposlechl jeho hlasu a dbal na to co mu Bůh svěřil. Příklady Abrahamovi poslušnosti nařízení:
a) Abraham uposlechl Božího hlasu, když ho Bůh povolává z jeho země do úplně cizí země.
b) Abraham uposlechl Božího příkazu aby mu obětoval svého jediného syna
c) Abraham uposlechl a obětoval zvíře a čekal, dokud Bůh neprojde a smlouvu neuzavře.
d) Bůh nařídil Abrahamovi obřezat svého syna
Nemáme v bibli zaznamenáno všechno, co si kdy Bůh s Abrahamem pověděli a co mu nařídil, aby na to dbal. Nelze z toho ovšem dělat závěr, že Bůh řekl Abrahamovi aby dbal na desatero, nebo sobotu. Na to prostě není v písmu opora. I kdyby snad Abrahamovi nařídil Bůh dodržovat sobotní odpočinek, nebyl by to přenositelný příkaz pro všechny lidi, protože o tom nikde v bibli není zmínka.
Se stejnou námitkou se používá také verš:

2) Genesis 18,19 (Hospodin říká) ,,Důvěrně jsem se s ním (Abrahamem) sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ,,Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin splní, co mu přislíbil.“
Opět někteří adventisté namítají, že z tohoto textu lze dokázat, že Abraham vyučoval Božímu zákonu i sobotě i své potomstvo.
Stejná námitka – stejně odpovídám. Z textu nelze říci, jaká měla být pro Abrahamovy syny Hospodinova cesta, co měla být spravedlnost a právo.
Minimálně měl Abraham dvě ženy a děti s nimi. Dokonce mohl zapudit služku, kterou měl mít jako ženu a to bez důvodu. Stejně tak Jákob měl dokonce dvě ženy a dvě služky navíc. Proti ničemu z toho v Genesis Hospodin nevystupuje. Jákobovi nevytýká krádež prvorozenství. Kain není zabit za vraždu svého bratra, ale místo toho byl Bohem chráněn.
Toto ukazuje na odlišné vnímání morálky a trestů v Genesis než v době po vydání Zákona.
Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.

3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Izraelci ale hned v této první zkoušce neobstáli, protože podle Ex 16,16.19 Jim to Mojžíš předal správně a řekl jim ať neberou nic navíc a nenechávají si to do rána. Podle verše 20 ale někteří neposlechli a do rána si něco nechali, to zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně za to rozlítil.
Ex 16,28-30 se týká toho druhého nařízení z Ex 16,5 – totiž, že mají šestého dne přinést dvakrát tolik many. Ve verši 23. jim Mojžíš říká když předáci oznámí, že je many dvakrát tolik, že to mají zpracovat na zítřek a že zítra je Hospodinův svatý den odpočinku – sobota. Tedy to znovu Izraelci slyší od Mojžíše předem, ještě než bude svatá sobota. Ano, stalo se to před vydáním Zákona na Sinaji, ale nevyplývá z toho, že to bylo od stvoření. Hospodin svá nařízení Mojžíšovi oznamuje výslovně až v Exodu.
I kdyby snad v Exodu 16 nebylo lidu dostatečně jasné, že sedmý den nesmí jít ven sbírat manu protože je Svatá sobota, neznamenalo by to, že se Hospodin odkazuje na nevyřčený příkaz již od stvoření. V Exodu 15,25-26 o jednu kapitolu dříve je vysloveně zmíněno, že Hospodin v Maře dal lidu právní ustanovení a nařízení a podrobil ho zkoušce a slíbil, budou-li ho poslouchat a dodržovat jeho přikázání a všechna jeho nařízení, nepostihne je žádná z nemocí v Egyptě.
Tedy pokud měli nařízení o sobotě Izraelci znát ještě před padáním Many v Exodu 16, tak jim je oznámil v Maře v Exodu 15. Není důvod se domnívat, že ta ustanovení museli mít Izraelci už z ráje.

Obecně: V bibli existuje zmínka o slavení týdenní soboty Izraelem podle padání many ještě před vydáním zákona. Je zde ale také vidět její ustanovení Hospodinem v Exodu 15-16.

Tvrdit, že týdenní sobota je z už ráje je stejné jako tvrdit, že Hod beránka je už z ráje. Není pro to biblická podpora. Hod beránka je také slaven Izraelci ještě před Sinají, ale to neznamená, že je to pravidlo z ráje. Hod beránka byl ustanoven v Egyptě (více o tom v Ex 12).
Abraham například po usmíření se s králem Abímelekem zasadil tamaryšek a vzýval tam Jméno Hospodina. (Gn 21,33) Také to neznamená, že bychom už od ráje všichni měli povinnost sázet tamaryšek a vzývat u něj jméno Hospodina. Abraham nechal svého syna obřezat (Gn 21,4) a také to neznamená, že to byl Boží příkaz už z ráje pro všechny lidi.

Odvrácená strana Adventismu

[ambassador]

Adam těžko pracoval pořád a nikdy neodpočíval, to si nemůže normální člověk myslet. Ještě neznamená, že když není v Písmu přímo uvedeno, že Adam a po něm i ostatní vč. Abraháma v sobotu odpočívali, že to tak nemohlo být. Zvlášť, když již znali některá přikázání Desatera, je zcela nemožné, aby Bůh Abrahámovi sdělil všechny zákony, přikázání a ustanovení, ale ty nejdůležitější přikázání Desatera vč. soboty ne. Zvlášť když tento den pro lidi požehnal a posvětil (jen pro sebe určitě ne).

Učení o Sobotě před Sinají

Z textu v knize Genesis nevyplývá v žádném případě, příkaz dodržovat sobotu každý týden pro všechny lidi na zemi.

Existují ještě tři záchytné texty, na které se adventisté odvolávají, když tvrdí, že již Adam o sobotě věděl a stejně tak Enoch, Noé, Abraham, Mojžíš a Izraelci.
1) Genesis 26,5 ,,To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil; na má přikázání, nařízení a zákony…“
Text se používá jako důkaz, že Abraham již dávno věděl o Božích zákonech a tím se myslí mimo jiné sobota a zbytek desatera.
Kontext mluví o Izákovi, který kvůli hladu se chce přestěhovat ze zaslíbené země do Egypta, Bůh mu říká, ať zůstane, že mu Bůh požehná, rozmnoží jeho potomstvo (opět to tu vidíte) protože to slíbil/zapřísáhal jeho otci Abrahamovi, protože Abraham uposlechl jeho hlasu a dbal na to co mu Bůh svěřil. Příklady Abrahamovi poslušnosti nařízení:
a) Abraham uposlechl Božího hlasu, když ho Bůh povolává z jeho země do úplně cizí země.
b) Abraham uposlechl Božího příkazu aby mu obětoval svého jediného syna
c) Abraham uposlechl a obětoval zvíře a čekal, dokud Bůh neprojde a smlouvu neuzavře.
d) Bůh nařídil Abrahamovi obřezat svého syna
Nemáme v bibli zaznamenáno všechno, co si kdy Bůh s Abrahamem pověděli a co mu nařídil, aby na to dbal. Nelze z toho ovšem dělat závěr, že Bůh řekl Abrahamovi aby dbal na desatero, nebo sobotu. Na to prostě není v písmu opora. I kdyby snad Abrahamovi nařídil Bůh dodržovat sobotní odpočinek, nebyl by to přenositelný příkaz pro všechny lidi, protože o tom nikde v bibli není zmínka.
Se stejnou námitkou se používá také verš:

2) Genesis 18,19 (Hospodin říká) ,,Důvěrně jsem se s ním (Abrahamem) sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ,,Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin splní, co mu přislíbil.“
Opět někteří adventisté namítají, že z tohoto textu lze dokázat, že Abraham vyučoval Božímu zákonu i sobotě i své potomstvo.
Stejná námitka – stejně odpovídám. Z textu nelze říci, jaká měla být pro Abrahamovy syny Hospodinova cesta, co měla být spravedlnost a právo.
Minimálně měl Abraham dvě ženy a děti s nimi. Dokonce mohl zapudit služku, kterou měl mít jako ženu a to bez důvodu. Stejně tak Jákob měl dokonce dvě ženy a dvě služky navíc. Proti ničemu z toho v Genesis Hospodin nevystupuje. Jákobovi nevytýká krádež prvorozenství. Kain není zabit za vraždu svého bratra, ale místo toho byl Bohem chráněn.
Toto ukazuje na odlišné vnímání morálky a trestů v Genesis než v době po vydání Zákona.
Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.

3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Izraelci ale hned v této první zkoušce neobstáli, protože podle Ex 16,16.19 Jim to Mojžíš předal správně a řekl jim ať neberou nic navíc a nenechávají si to do rána. Podle verše 20 ale někteří neposlechli a do rána si něco nechali, to zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně za to rozlítil.
Ex 16,28-30 se týká toho druhého nařízení z Ex 16,5 – totiž, že mají šestého dne přinést dvakrát tolik many. Ve verši 23. jim Mojžíš říká když předáci oznámí, že je many dvakrát tolik, že to mají zpracovat na zítřek a že zítra je Hospodinův svatý den odpočinku – sobota. Tedy to znovu Izraelci slyší od Mojžíše předem, ještě než bude svatá sobota. Ano, stalo se to před vydáním Zákona na Sinaji, ale nevyplývá z toho, že to bylo od stvoření. Hospodin svá nařízení Mojžíšovi oznamuje výslovně až v Exodu.
I kdyby snad v Exodu 16 nebylo lidu dostatečně jasné, že sedmý den nesmí jít ven sbírat manu protože je Svatá sobota, neznamenalo by to, že se Hospodin odkazuje na nevyřčený příkaz již od stvoření. V Exodu 15,25-26 o jednu kapitolu dříve je vysloveně zmíněno, že Hospodin v Maře dal lidu právní ustanovení a nařízení a podrobil ho zkoušce a slíbil, budou-li ho poslouchat a dodržovat jeho přikázání a všechna jeho nařízení, nepostihne je žádná z nemocí v Egyptě.
Tedy pokud měli nařízení o sobotě Izraelci znát ještě před padáním Many v Exodu 16, tak jim je oznámil v Maře v Exodu 15. Není důvod se domnívat, že ta ustanovení museli mít Izraelci už z ráje.

Obecně: V bibli existuje zmínka o slavení týdenní soboty Izraelem podle padání many ještě před vydáním zákona. Je zde ale také vidět její ustanovení Hospodinem v Exodu 15-16.

Tvrdit, že týdenní sobota je z už ráje je stejné jako tvrdit, že Hod beránka je už z ráje. Není pro to biblická podpora. Hod beránka je také slaven Izraelci ještě před Sinají, ale to neznamená, že je to pravidlo z ráje. Hod beránka byl ustanoven v Egyptě (více o tom v Ex 12).
Abraham například po usmíření se s králem Abímelekem zasadil tamaryšek a vzýval tam Jméno Hospodina. (Gn 21,33) Také to neznamená, že bychom už od ráje všichni měli povinnost sázet tamaryšek a vzývat u něj jméno Hospodina. Abraham nechal svého syna obřezat (Gn 21,4) a také to neznamená, že to byl Boží příkaz už z ráje pro všechny lidi.

Odvrácená strana Adventismu

Přiznám se, že se v tom začínám ztrácet (počet listů ve vlákně). Na začátku máš něčí citaci: "Adam těžko pracoval pořád a nikdy neodpočíval, to si nemůže normální člověk myslet". To je pro mě záhada, jaký to má význam v tomto vlákně.
Uvedené myšlenky z daného webu mají význam jen tehdy, když se propojí s pochopením , proč jsou v Bibli zaznamenány.
To co tam tvrdí je součástí zápasu uvnitř naši církve. Webové stranky nemají didaktický charakter, pouze se vyhraňují proti učení casd. V jeho hlavě je stále problém, který si přinesl s casd. Vyhranit se vůči nějaké církvi, nějakému učení.
Tato vyhraňovací tendence je vskutku obrovský problém a zápas casd. Málo kdo, kdo odejde s casd se oprostí od vyhraňování. Já sám jsem si to v nějaké čase také neuvědomoval.

[Member]

Význam to má taký, že je to tvrdenie adventistov o pôvode vašej soboty už z raja a odznelo to na predošlej strane číslo 24. Usudzujem, že sa to týka témy a ak nie, tak to admini môžu pokojne skryť, ak to uznajú za vhodné. Prispievateľ mikim je typickým reprezentantom adventistov a s teóriou údajného pôvodu soboty z raja som sa už pri vás stretol. Ty si to azda u vás ešte nepočul? Nie je to oficiálna náuka asd? Je divné prečo trváte na tejto teórii, keď ani neviete, či sobota je siedmy deň z raja. To sa už riešilo v predošlej diskusii. Našiel som na internete stránku pojednávajúcu o údajnom pôvode soboty z raja a sobote ešte pred Sinajom. Na tej stránke je viac rozborov jednotlivých učení adventistov, preto som časť odcitoval a uviedol aj zdroj.

[Neregistrovaný]

Mě vždy udivuje, že když se dojde k nepohodlným argumentům, tak nastupuje argumentace "ad hominem". Misto protiargumentů k věci se začne tvrdit jak ma oponent problemy s vyhraňováním; v horším případě nastupuje cílená dehonestace. Je to přirozený obranný instinkt, takže se to dá pochopit, ale stále to není fair. Každý má právo na reflexi. Na výše uvedených stránkách vidím pouze faktickou a fair argumentaci k věci (není to pomluvačná stránka ve stylu odchazeniodadventistu), takže by bylo záhodno opětovat stejným způsobem.

EGW ve svých spisech tvrdí, že sobota je z ráje a byla stále svěcena potomky Abela. Takže zdroj je jasný, není to z bible.

[ambassador]

Význam to má taký, že je to tvrdenie adventistov o pôvode vašej soboty už z raja a odznelo to na predošlej strane číslo 22. Usudzujem, že sa to týka témy a aj nie, tak to admini môžu pokojne skryť, ak to uznajú za vhodné. Prispievateľ mikim je typickým reprezentantom adventistov a s teóriou údajného pôvodu soboty z raja som sa už stretol. Ty si to azda nepočul u vás? Nie je to oficiálna náuka? Je divné prečo trváte na tejto teórii, keď ani neviete či sobota je siedmy deň z raja. Našiel som na internete stránku pojednávajúcu o údajnom pôvode soboty z raja a sobote ešte pred Sinajom. Na tej stránke je viac rozborov jednotlivých učení adventistov, preto som časť odcitoval a uviedol zdroj.

Díky za tvůj solidní diskuzní přístup. Já jsem adventista a nesouhlasím s tak razantním tvrzením o sobotě. Vůbec nevnímám sobotu co by zkušební kámen. Pokud tě můj postoj překvapuje, tak drobné vysvětlení. Izrael byl "církví" přesto se v pojetí, praxi a ve vysvětlování různili. Tak to je i v jiných církvích s dogmatickou výpovědí - jsou jednotni. V diskuzi jsou rozdílní. Vzhledem k tomu, že jsem byl účastníkem různých rozhovorů s jinokřesťany, tak jsem měl možnost pozorovat tento rozpor. Spasení člověka není postaveno na dogmatice. Je to Boží milostivý Čin. Dogmatika má orientovat na Boha, pokud orientuje na člověka, pak je tam něco zhnilého.
Přesto vnímam zvěstnou náplň soboty v Bibli. Tato zvěstná "náplň" - výpověď v sobotě nemá samostojící spásnou moc.
Příklad je v nevejítí do pozemského Kanánu, navzdory tomu, že sobotu "zachovávali". To platí i v NZ kdo "nevejde" do Božího odpočinutí již zde na zemi, obávám se, že nevejde do N. Země.
Dogmatika je záležitost proměnná, neměnný je jen Bůh. Církev adventistu prožívá ten zápas změnit něco v dogmatice, aby ta výpověď o Bohu byla aktuálnější.

[mikim]

Význam to má taký, že je to tvrdenie adventistov o pôvode vašej soboty už z raja a odznelo to na predošlej strane číslo 24. Usudzujem, že sa to týka témy a ak nie, tak to admini môžu pokojne skryť, ak to uznajú za vhodné. Prispievateľ mikim je typickým reprezentantom adventistov a s teóriou údajného pôvodu soboty z raja som sa už pri vás stretol. Ty si to azda u vás ešte nepočul? Nie je to oficiálna náuka asd? Je divné prečo trváte na tejto teórii, keď ani neviete, či sobota je siedmy deň z raja. To sa už riešilo v predošlej diskusii. Našiel som na internete stránku pojednávajúcu o údajnom pôvode soboty z raja a sobote ešte pred Sinajom. Na tej stránke je viac rozborov jednotlivých učení adventistov, preto som časť odcitoval a uviedol aj zdroj.

... Prispievateľ mikim je typickým reprezentantom adventistov a s teóriou údajného pôvodu soboty z raja som sa už pri vás stretol.

No to je samosebou, že Hospodin dodnes odpočívá od té doby co poprvé odpočinul v sedmý den a nazval ho šabbatem (svátkem odpočinutí) a současně pracuje, takže je zcela jasné, že odpočívá pravidelně každý 7 den i v nebi a mezitím jistě pracuje.
Jestli Jeho 7 den souhlasí s dnešním 7 dnem v našem kalendáři nás ale vůbec nemusí trápit, my žijeme dnes a používáme kalendář, který je dnes a ve kterém je 7 den nazván sobotou, Bohu tak nezbývá než se nám přizpůsobit, pokud by to náhodou bylo v jednotlivých kalendářích od stvoření jinak a stejně asi ani nikdo dopodrobna neví přesně jak jen Bůh. Až do 80 let začínal týden i v ČR a SR v neděli a končil sobotou, tak jak je to dodnes ve všech anglicky mluvících zemích po celém světě vč. USA.

Třeba si můžete zadat i stát Izrael a rok 30...a hned Vám to najde den, měsíc, otázka zda to je z minulých dob přesné...
Klidně si projeďte všechny státy a zjistíte které dodnes začínají týden nedělí a končí sobotou.

https://www.timeanddate.com/calendar/?country=1

Bůh sám o sobě přece nepotřebuje odpočívat a přesto dodnes pracuje a dodnes odpočívá.

KB1613: Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

ČEP: Židům 4:3 Neboť do odpočinutí vcházíme jen my, kdo jsme uvěřili, jak bylo řečeno: `Přísahal jsem ve svém hněvu: Do mého odpočinutí nevejdou!´ To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět.

[KB1613+NZ]A protož zůstáváť svátek lidu Božímu ř. "σαββατισμος" (sabbatizmos), které Kraličtí přeložili jako "svátek", znamená "svátek Jehovova odpočinutí" - paralela k hebrejskému "שַׁבַּת שַׁבָּתוֹן" (šabat šabatón)

[CEP2001] Žd 4:9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou(l).

(l) Tak musí Boží lid dosud slavit sobotu jako svátek odpočinutí. ( Pozn. tento podtex je nejblíže smyslu originálu!!!)

Řecky: ARA APOLEÍPETAI SABBATISMÓS TOO LAOO TOU THEOU

APOLEÍPETAI- zůstává, 3 os., jedn. číslo, oznamovací způsob, přítomný čas, trpný rod
Apod. Pavlovi nejde o to, aby musel polemicky svěcení soboty hájit, toto má za samozřejmé. Spíše ukazuje její aktuální význam ve světle Božího odpočinku při stvoření, ve světle příslibu vejíti do Kanánu a především ve světle vykupitelského díla Kristova.

Řec. „sabbatismos“, „sobotování“; „sobota“, hebr. „šabbath“, značí „odpočinek“.

[IGNT] Hebrews 4:9 αρα THEN απολειπεται REMAINS σαββατισμος A SABBATISM τω TO THE λαω PEOPLE του θεου OF GOD.

Navíc sedmý den požehnal a posvětil, proč by to dělal, pro sebe by ho požehnal a posvětil? K čemu by mu to bylo? Tady je jasné, že to udělal hlavě pro člověka (ale i zvířata viz 4 přikázání).

Když něčemu Bůh požehná a prohlásí za svaté, je to snad jen tak pro nic za nic? Nechtěl tím něco důležitého lidem sdělit? Oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!

[mikim]

Adam těžko pracoval pořád a nikdy neodpočíval, to si nemůže normální člověk myslet. Ještě neznamená, že když není v Písmu přímo uvedeno, že Adam a po něm i ostatní vč. Abraháma v sobotu odpočívali, že to tak nemohlo být. Zvlášť, když již znali některá přikázání Desatera, je zcela nemožné, aby Bůh Abrahámovi sdělil všechny zákony, přikázání a ustanovení, ale ty nejdůležitější přikázání Desatera vč. soboty ne. Zvlášť když tento den pro lidi požehnal a posvětil (jen pro sebe určitě ne).

Učení o Sobotě před Sinají

Z textu v knize Genesis nevyplývá v žádném případě, příkaz dodržovat sobotu každý týden pro všechny lidi na zemi.

Existují ještě tři záchytné texty, na které se adventisté odvolávají, když tvrdí, že již Adam o sobotě věděl a stejně tak Enoch, Noé, Abraham, Mojžíš a Izraelci.
1) Genesis 26,5 ,,To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil; na má přikázání, nařízení a zákony…“
Text se používá jako důkaz, že Abraham již dávno věděl o Božích zákonech a tím se myslí mimo jiné sobota a zbytek desatera.
Kontext mluví o Izákovi, který kvůli hladu se chce přestěhovat ze zaslíbené země do Egypta, Bůh mu říká, ať zůstane, že mu Bůh požehná, rozmnoží jeho potomstvo (opět to tu vidíte) protože to slíbil/zapřísáhal jeho otci Abrahamovi, protože Abraham uposlechl jeho hlasu a dbal na to co mu Bůh svěřil. Příklady Abrahamovi poslušnosti nařízení:
a) Abraham uposlechl Božího hlasu, když ho Bůh povolává z jeho země do úplně cizí země.
b) Abraham uposlechl Božího příkazu aby mu obětoval svého jediného syna
c) Abraham uposlechl a obětoval zvíře a čekal, dokud Bůh neprojde a smlouvu neuzavře.
d) Bůh nařídil Abrahamovi obřezat svého syna
Nemáme v bibli zaznamenáno všechno, co si kdy Bůh s Abrahamem pověděli a co mu nařídil, aby na to dbal. Nelze z toho ovšem dělat závěr, že Bůh řekl Abrahamovi aby dbal na desatero, nebo sobotu. Na to prostě není v písmu opora. I kdyby snad Abrahamovi nařídil Bůh dodržovat sobotní odpočinek, nebyl by to přenositelný příkaz pro všechny lidi, protože o tom nikde v bibli není zmínka.
Se stejnou námitkou se používá také verš:

2) Genesis 18,19 (Hospodin říká) ,,Důvěrně jsem se s ním (Abrahamem) sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ,,Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin splní, co mu přislíbil.“
Opět někteří adventisté namítají, že z tohoto textu lze dokázat, že Abraham vyučoval Božímu zákonu i sobotě i své potomstvo.
Stejná námitka – stejně odpovídám. Z textu nelze říci, jaká měla být pro Abrahamovy syny Hospodinova cesta, co měla být spravedlnost a právo.
Minimálně měl Abraham dvě ženy a děti s nimi. Dokonce mohl zapudit služku, kterou měl mít jako ženu a to bez důvodu. Stejně tak Jákob měl dokonce dvě ženy a dvě služky navíc. Proti ničemu z toho v Genesis Hospodin nevystupuje. Jákobovi nevytýká krádež prvorozenství. Kain není zabit za vraždu svého bratra, ale místo toho byl Bohem chráněn.
Toto ukazuje na odlišné vnímání morálky a trestů v Genesis než v době po vydání Zákona.
Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.

3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Izraelci ale hned v této první zkoušce neobstáli, protože podle Ex 16,16.19 Jim to Mojžíš předal správně a řekl jim ať neberou nic navíc a nenechávají si to do rána. Podle verše 20 ale někteří neposlechli a do rána si něco nechali, to zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně za to rozlítil.
Ex 16,28-30 se týká toho druhého nařízení z Ex 16,5 – totiž, že mají šestého dne přinést dvakrát tolik many. Ve verši 23. jim Mojžíš říká když předáci oznámí, že je many dvakrát tolik, že to mají zpracovat na zítřek a že zítra je Hospodinův svatý den odpočinku – sobota. Tedy to znovu Izraelci slyší od Mojžíše předem, ještě než bude svatá sobota. Ano, stalo se to před vydáním Zákona na Sinaji, ale nevyplývá z toho, že to bylo od stvoření. Hospodin svá nařízení Mojžíšovi oznamuje výslovně až v Exodu.
I kdyby snad v Exodu 16 nebylo lidu dostatečně jasné, že sedmý den nesmí jít ven sbírat manu protože je Svatá sobota, neznamenalo by to, že se Hospodin odkazuje na nevyřčený příkaz již od stvoření. V Exodu 15,25-26 o jednu kapitolu dříve je vysloveně zmíněno, že Hospodin v Maře dal lidu právní ustanovení a nařízení a podrobil ho zkoušce a slíbil, budou-li ho poslouchat a dodržovat jeho přikázání a všechna jeho nařízení, nepostihne je žádná z nemocí v Egyptě.
Tedy pokud měli nařízení o sobotě Izraelci znát ještě před padáním Many v Exodu 16, tak jim je oznámil v Maře v Exodu 15. Není důvod se domnívat, že ta ustanovení museli mít Izraelci už z ráje.

Obecně: V bibli existuje zmínka o slavení týdenní soboty Izraelem podle padání many ještě před vydáním zákona. Je zde ale také vidět její ustanovení Hospodinem v Exodu 15-16.

Tvrdit, že týdenní sobota je z už ráje je stejné jako tvrdit, že Hod beránka je už z ráje. Není pro to biblická podpora. Hod beránka je také slaven Izraelci ještě před Sinají, ale to neznamená, že je to pravidlo z ráje. Hod beránka byl ustanoven v Egyptě (více o tom v Ex 12).
Abraham například po usmíření se s králem Abímelekem zasadil tamaryšek a vzýval tam Jméno Hospodina. (Gn 21,33) Také to neznamená, že bychom už od ráje všichni měli povinnost sázet tamaryšek a vzývat u něj jméno Hospodina. Abraham nechal svého syna obřezat (Gn 21,4) a také to neznamená, že to byl Boží příkaz už z ráje pro všechny lidi.

Odvrácená strana Adventismu

...Nemáme v bibli zaznamenáno všechno, co si kdy Bůh s Abrahamem pověděli a co mu nařídil, aby na to dbal. Nelze z toho ovšem dělat závěr, že Bůh řekl Abrahamovi aby dbal na desatero, nebo sobotu. Na to prostě není v písmu opora. I kdyby snad Abrahamovi nařídil Bůh dodržovat sobotní odpočinek, nebyl by to přenositelný příkaz pro všechny lidi, protože o tom nikde v bibli není zmínka.

Ale je, mluví o ní v NZ zcela jednoznačně Ježíš, který říká: PRO ČLOVĚKA (nikoliv pro žida)

[KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

Takže tady je vidět zcela jasně, že si šabbat - odpočinek v sobotu neustanovil Hospodin v sedmý den jen pro sebe. Takže je více než pravděpodobné, že i Abraham a všichni před ním i po něm sobotu zachovávali. Jen naprostý ignorant slov Ježíše Krista by si mohl myslet, že sobotu už tehdy za Abrahama v žádném případě nezachovávali. Je třeba studovat sobotu v kontextu celého Písma a nejen od stvoření po Sinaj, od Sinaje po Malachiáše apod. A je třeba mít i víru a nechtít pro všechno mít 100% napsaný důkaz.

... Kain není zabit za vraždu svého bratra, ale místo toho byl Bohem chráněn.

Mojžíšův zákon není nikdy přirovnáván k věčnému morálnímu zákonu, který byl v platnosti od samého počátku lidské historie. Ačkoliv bylo zapsáno až na hoře Sinaj, bylo desatero chápáno a ctěno nejdávnějšími patriarchy. Dokonce Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!

[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

pokračování příště...

[NOmikim]

Jestli Jeho 7 den souhlasí s dnešním 7 dnem v našem kalendáři nás ale vůbec nemusí trápit, my žijeme dnes a používáme kalendář, který je dnes a ve kterém je 7 den nazván sobotou, Bohu tak nezbývá než se nám přizpůsobit, pokud by to náhodou bylo v jednotlivých kalendářích od stvoření jinak a stejně asi ani nikdo dopodrobna neví přesně jak jen Bůh.

"Bohu tak nezbývá než se nám přizpůsobit"

ADVENTISTI

[Realista]

Tady je jasné, že to udělal hlavě pro člověka (ale i zvířata viz 4 přikázání).

Abych si to ujasnil, je to jen pro zvířata domácí nebo i pro zvířata divoké? Jaké jsou směrnice v tomto ohledu?