Víra versus věda

[Realista]

Kurt Gödel, brněnský rodák a praděpodobně největší logikvšech dob objevil a formuloval dva teorémy o neúplnosti: z prvního plyne, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný a z druhého, že bezespornost formálního systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Oba teorémy se opírají o důkaz existence nerozhodnutelné věty, která je prostředky systému formulovatelná, ale nedá se dokázat prostředky tohoto systému. Nepatří do množiny dokazatelných vět, jejichž pravdivost může být důkazem prokázána – je nedokazatelná. Protože ale sama o sobě tvrdí, že je nedokazatelná, tvrdí pravdu a je proto pravdivá. Je případem věty, která se dá prostředky systému formulovat, ale nikoli dokázat, a v tomto smyslu je pak systém neúplný: nedají se v něm dokázat všechny pravdivé věty, které se v něm dají formulovat.

Myslím, že to neplatí jen v rámci matematiky Když to hodně zjednoduším, tak žádný systém nemůže být naprosto logicky uzavřený a definitivní.

[Karel]

Pro [mention]Member[/mention]

Přijímáte poznání od Boha, nebo výsledek hlasování podobně omezených lidí jako jste vy? V Bibli se nepíše o tom, že je Země stará asi 6 000 let. Toto není informace od Boha. To je pouhý výsledek hlasování.

Můj názor je, že pokud nevěříte v oběh Země kolem Slunce a rotaci Země, tak se spíše jedná o omezenost než o boží požehnání. Za podvedeného považuji vás.

Na své názory nejsem pyšný, to mi jenom podsouváte.

Nazvěme hloupost požehnáním a můžeme s ní být spokojení, viďte? Je to pohodlnější, než se zamyslet. Představte si, že se vám podobní lidé sjedou a začnou hlasovat. Co z toho může vzniknout? …

Pro [mention]Realista[/mention]

Ano ano, axiómy dělají z matematiky pouhou teorii, pokud je nepřijmeme a ano, musím zde použít pro mě nepříjemné slovo – pokud jim nevěříme!

Tuším, že axiómy existují pouze v matematice, protože je to abstraktní věda. Ostatní přírodní obory zkoumají reálné věci nebo jevy, k čemuž ovšem matematiku hojně využívají.

Logika je vědní disciplína, náboženství nikoliv a s logikou nepracuje. Logika je platná jen v rámci matematiky. Adventistický systém dokonce sám sebe definoval jako dokonalý (v podstatě je jen z axiómů – tvrzení, která se předem považují za platná a proto se nedokazují). „Stačí“ tomu věřit. Sice to odporuje Gödelově teorému, ale s tím si adventismus hlavu neláme. Adventismus je vždy dokonalý. Byl dokonalý před úpravou věroučného bodu 6, je dokonalý po ní a bude dokonalý, i když přidají bod 29 o adventistickém vzdělávání. Je to úžasný systém , jen se tomu musí víc věřit, než o tom přemýšlet.

Souhlasím s tím, že věda sama sebe prokázat nedokáže, ale nemyslím si, že by to od ní někdo chtěl. Věda prostě pozoruje to, co kolem sebe vidí.

Co (mnohým) adventistům zazlívám je, že vědu obecně uznávají, včetně axiómů a její produkty využívají, ale v momentě kdy je v rozporu s jejich vírou tak její závěr zavrhnou.

Tyto úvahy jsou zajímavé, ale příliš odbíhají od původního tématu. Abychom se vrátili k původnímu článku: Adventistický systém začal kolidovat s vědou. Adventista je postaven před rozhodnutí, kterému systému bude dále věřit.

[Petr]

V 80.letech byla ještě možnost se svobodně vyjadřovat:

„Jako adventisté velmi prosazujeme vědeckou medicínu (to znamená, že naše nemocnice a personál budou odborně kvalifikovány pro poskytování zdravotní péče). Pak je ale velmi obtížné říct: „Bereme vážně jen ty vědy, které nám pomáhají v medicíně (jako je biochemie nebo neurofyziologie), ale ignorujeme jiné vědy (jako je geologie a paleontologie), protože nepodporují naše přesvědčení. Logicky je možné (i když kulturně obtížné) odmítnout vědu jako celek, ale pokud je jeden typ vědy teologicky legitimní, tak cely vědecký výzkum je v principu legitimní. Nikdo nemůže vybírat a volit mezi vědami. “
Adventistický teolog Fritz Guy: “GUY, F. Negotiating the Creation-Evolution War", Spectrum, 1988, roč. 20

Dnes už ne:

„Nedovol někomu, že budeš věřit, že toto je zastaralá, nevzdělaná a neinteligentní víra, víra v doslovný šestidenní stvořitelský týden se sobotou jako každotýdenním památníkem Boží stvořitelské moci je víceméně hlavní částí závěrečných charakteristik Boží církve ostatku“ T. Wilson, Boží církev ostatku finišuje, 2011, Kalifornie

[jenb]

T. Wilson - komik a tragéd, Boží církev ostatku finišuje, 2011, Kalifornie

[ja007]

Stvorenie sveta sa neda vedecky dokazat pretoze to bola jedinecna udalost. Preto sa na dva zakladne pohlady na svet mozeme pozriet len z pohladu filozofie. Je to zasadna otazka co bolo prve, vajce alebo kvocka. Ak sa pozriem na biblicku spravu tak vidim ze Boh tvori podla planu, neimprovizuje (ako sa opacne vyjadril jeden predseda cirky v relacii Pod lampou). Boh ma jasny koncept, ma jasny zamer, priority a postupnosti. Ked sa pozrieme na evolucny pohlad, tak tu ziadny plan a zamer nenajdeme, lebo sa to deje spontanne. Takze o jake dokazy svoje nazory chceme opriet? Staci mi biblicky pohlad i ked poeticky a je dostatocny aby som pochopil ze Bohu nie je nic nemozne, alebo je nutny pohlad vedy? Otazka je, co je veda a co veda nie je.

[Karel]

Otazka je, co je veda a co veda nie je.

Co je podle vás věda a co věda není?

[Dušan Seberíni]

Otazka je, co je veda a co veda nie je.

Co je podle vás věda a co věda není?

Veda je (podľa mňa) súhrn poznatkov, ktoré potvrdzujú pravdivosť
STVORENIA A STVORENSTVA,
oznámenú podľa
STVORITEĽOVHO SLOVA.

Veda nie je (podľa mňa) všetko ostatné, čo pravdivosť Stvoriteľovho Slova vyvracia.


To ovšem neznamená, že nemáme podrobovať všetko skúmaniu.
Dokonca ani pokus o vyvrátenie Božej správy nie je ešte vzburou proti Bohu.
Viď zákon negácie negácie. Ale práve podľa tohto zákona musí veda jednoznačne potvrdiť pravdivosť Stvoriteľových Slov.

Ak nie, buď je v postupe skúmania chyba, alebo nejde o vedu.

[Karel]

Veda je (podľa mňa) súhrn poznatkov, ktoré potvrdzujú pravdivosť
STVORENIA A STVORENSTVA,
oznámenú podľa
STVORITEĽOVHO SLOVA.

Veda nie je (podľa mňa) všetko ostatné, čo pravdivosť Stvoriteľovho Slova vyvracia.


To ovšem neznamená, že nemáme podrobovať všetko skúmaniu.
Dokonca ani pokus o vyvrátenie Božej správy nie je ešte vzburou proti Bohu.
Viď zákon negácie negácie. Ale práve podľa tohto zákona musí veda jednoznačne potvrdiť pravdivosť Stvoriteľových Slov.

Ak nie, buď je v postupe skúmania chyba, alebo nejde o vedu.

To byla otázka přímo pro [mention]ja007[/mention]. Vy byste měl finišovat s videem pro předpotopní model světa . [mention]Dušan Seberíni[/mention] pochopil jsem, že nejste adventista. Nevím jaká je vaše víra a jestli koliduje s vědou a je to jedno. Vaši myšlenku uplatním na adventistickou víru, protože o tom se tu vede diskuze.

Radiouhlíková metoda se dnes považuje za nosnou při určování stáří biologických organismů v řádu tisíců let. Libby za ní dostal Nobelovku a lidé ji všeobecně uznávají. Podle vaší myšlenky by radiouhlíková metoda nebyla věda, protože říká něco jiného než adventistická víra.

Radiouhlíková metoda své závěry staví na principech, jak se chovají atomy, v tomto případě jak se rozpadá izotop uhlíku 14C. Nuže použijme principy / zákony / způsob jak se chovají atomy jako společný základ, jednoduše proto, že tyto principy / zákony / způsoby jsou příčinou všech fyzikálních jevů, které v životě využíváme a nijak nezpochybňujeme (teplo a světlo z ohně vzniká při termodynamické reakci atomů, elektřina využívá volných elektronů z atomů a tak podobně). Nelze říci, že se atomy chovají tak a tak, ale když se zrovna měří stáří něčeho, tak se chovají jinak.

Z vědy nelze přijímat jenom to, co se nám hodí a odmítat to co se nám nehodí, protože to odporuje naší víře. To je dost nevědecké.

Když začne kolidovat věda s vírou je podle mě třeba prozkoumat, jestli se mýlí víra nebo věda. Ne jenom automaticky odmítnout vědu. Pokud nám víra dopředu říká, co můžeme a nemůžeme přijmout, tak nás víra omezuje.

[Milan]

"Není věda proti víře, víra proti umění a umění proti vědě, jsou to tři paprsky světla, které se protínají v předmětu svého zájmu. Každá z těch tří má pravdu, ale žádná pravdu celou." Marek Vácha: Místo na kterém stojíš, je posvátná země

[ja007]

Otazka je, co je veda a co veda nie je.

Co je podle vás věda a co věda není?

Karel, radiouhlikova metoda je nastroj, ktory nam moze pomoct zistit vek biologickej vzorky na zaklade radionuklidov ktore v nej zostali. Aby bola dokonala, museli by sme predpokladat, ze vsetky podmienky az do tohto casu boli idealne a nemenne. Ziadne z izotopov by sa nemali zo vzorky stratit. Takze ak si niekto mysli ze vsetko je a bolo idealne a nemenne, nech na tom stavia svoju vieru.
Standartna exaktna veda je popis javu , veci, ktore mozem predpokladat, ale nasledne by som mal vediet preukazat skuskou-pokusom (empiriou) niekolkokrat , podla potreby.