Tomáš Plechatý napísal:Obě videa jsem shlédl v angličtině s ang. titulky.
Netroufám si být ti partnerem ohledně terminologie a znalostí v oboru, ale zkusím obsah abstrahovat a hovořit o něm v teoretické rovině, nebo filosofické?
O kvantové mechanice toho vím dost málo. Nejvíce informací jsem načerpal z Youtube a pak tak porůznu. Nehrozí, že bych věděl více než někdo jiný. Ano ta teoreticko-filozofická rovina tu má význam.
Videa říkají
2) že předvídatelné pořadí částic je nadbytečné a informace lze zachovat i při zjednodušení předpokládaných následných částic (v našem případě např. samohlásek)
Z tohoto experimentu se ve videu tvoří velice silný závěr - teze, že všechny předvídatelné písmena/částice lze vyřadit a to co zbyde tedy zákonitě musí být nepředvídatelné a tedy náhodné.
Nesouhlasím. Alespoň dočasně. Myslím že pro tento závěr by bylo třeba silnějších experimentů.
Ne, to je špatný závěr. Nevyřazují se písmena, která lze odhadnout. Vyřazují se ta, která lze zpátky dosadit podle konkrétního klíče. V tomto případě je tím klíčem to, že tam pasuje jenom jedno konkrétní písmeno, aby měla věta smysl. Kdyby bylo možné dosadit dvě písmena, byla by to chyba komprese. Třeba u anglického slova th? Musí být místo otazníku e, protože neexistuje (aspoň ho neznám) jiné anglické slovo na tři, které by začínalo na th. Ale takhle napsané noviny bych číst nechtěl

.
Já jsem všechny ty příklady pochopil jako ilustraci k tomu že: informace = chaos = entropie. Leccos lze stlačovat, celou gravitační teorii třeba až na jednu rovnici, ale nejde to stlačit až na nulu. No a v tom posledním nestlačitelném zbytku už nejde najít nějakou zákonitost a tak je to chaos tedy entropie, co nese nějakou informaci. Vždy je ale potřebný klíč, jak zase informaci rozbalit do původní podoby.
Např. hebrejský jazyk nemá/neměl samohlásky a a i lidé se naučili si je domýšlet nebo si pamatovat jak se čte určitá část bible.
Na druhou stranu potom začal být problém s tím, jaké znění bible vlastně je. Dnes někteří rabíni tradují, že každý text tanachu se dá číst až 49 způsoby.
To je právě ten problém, hebrejština nemá konkrétní klíč.
Informace, že Bible je Biblí s pravděpodobností 1:49 by měla zajímat spolky, které ji vykládají doslova. Nehledě na to, že je zde spoustu procesů, kde se také mohla vloudit chyba / jiné pochopení překladu / nepřesnost…
Místo „Povstaňme ke čtení božího slova…“ by se mělo správně říkat „Povstaňme ke čtení pravděpodobného božího slova s pravděpodobností maximálně 1 ku 49 …“ Asi by se pak přestalo i vstávat

.
Druhá logická chyba, nebo přílišné zjednodušení podle mne tkví ve větě: ,, to co zbyde je nepředvídatelné a tedy náhodné"
= nemá už další zákonitost, podle které by se to dalo stlačit.
NESOUHLASÍM!!! Jen proto, že odebrání dalších písmen by znemožnilo přečíst vzkaz neznamená, že větu od toho člověka nemůžeme předvídat. V rozhovoru většinou čekáme, co ten druhý odpoví, z několika možností, např. v závislosti na jeho náladě, nebo na obsahu věty, kterou jsme mu sdělili dříve my. Tedy je to složitější.
Tu se neřeší, co člověk říká. Řeší se zápis informace, kterou říká. Mohl by to říct pomocí méně písmen. Některá písmena jsou ve větě třeba proto, že se slovo lépe vyslovuje, ale nenesou žádnou informaci.
A také nesouhlasím s tím, že nepředvídatelné znamená náhodné.
Je-li něco nepředvídatelné, tak to je náhodné. Není zde cesta, jak dopředu zjistit výsledek. Pak je tu ta věc, že nemusíme znát zákonitost nebo klíč, podle kterého něco předpovědět. Ale to neporušuje nepředvídatelnost. Výsledek hodu mincí nedokážeme předpovědět, protože je to příliš složité. Pro nás to je nepředvídatelné, protože jsme v tomhle neschopní. Samozřejmě, že se mince řídí během hodu fyzikálními zákony a tak je možné výsledek předem spočítat. No ale reálně nejsme schopni dodat výchozí data pro výpočet.
Oproti tomu elementární částice jsou předvídatelné, ale to je tak všechno. Víme, jak se pravděpodobně zachovají, ale neexistuje způsob jak dopředu zjistit přesný výsledek. Tedy jsou náhodné. Tomu Einstein taky odmítal věřit, ale experimenty to potvrdily.
Kvantový svět je prostě úplně jiný, než ten který vnímáme. Jenže tohle neumím vysvětlit

. Zde je třeba základní přehled v kvantové mechanice. Můžu akorát odkázat na
dvojštěrbinový experiment (Youngův experiment). Spíše to ale otevírá více otázek, než zodpovídá.
Např. iracionální čísla (odmocniny) obsahují nepředvídatelnou řadu neukončenou neperiodickou řadu čísel za desetinou čárkou.
Třeba i Pí, nebo eulerovo číslo, nebo avogadrova konstanta, nebo ,,kappa" , nebo planckova konstanta.
Tyto hodnoty jsou nepředvídatelné, ale nedovolil bych si rozhodně okamžitě tvrdit, že jsou náhodné.
Ne tak úplně. Kdyby tě zajímalo, které číslo je třeba to první za desetinnou čárkou tak máš klíč, podle kterého to zjistit (stejně tak i tisící číslo). To číslo není náhodné. Náhodné je pořadí, jak jdou ta čísla za sebou, takže nemůžeme říct, že třeba desáté číslo je 0, aniž bychom spočítaly všechna předchozí čísla.
Konstanty prostě neumíme přesně změřit, ale také nejsou náhodné.
Je to jako byste přišli do místnosti kde je umístěno několik desítek (možná i víc) ladících posuvníků a každý z nich by stál místě, které je pro vás sice zprvu náhodné a nerozumíte proč by nemělo být klidně o pár milimetrů, nebo i decimetrů výš, nebo níže, ale při bližším studiu zjistíte, že jakmile byste jen jedním z posuvníků nepatrně pohnuli skončil by život a uspořádání vesmíru jak o známe.
Když byste do takové místnosti přišli a věděli, že je to takto nastaveno ,,vyladěno" řekli byste si ,,to je ale náhoda" , nebo byste zkusili hledat někde autora toho nastavení (inteligentního tvůrce)?
Ano, ten argument je docela známý a vysvětlení kvantové mechaniky (přesněji jedno z vysvětlení) vyžaduje zahodit naše dosavadní představy o vesmíru. Tyto konstanty jsou naladěny pro naši verzi reality. Takových realit ale existuje velmi mnoho (až nekonečně mnoho) a každá může mít svoje konstanty. V těch jiných verzích je pak všechno uzpůsobeno jiným podmínkám. Není tam život jako v naší realitě, všechno je tam trochu nebo úplně jinak… No a nastavení konstant v různých verzích reality je náhodné. Život, jak ho známe, je důsledkem nastavení našich konstant, jinde mají jiný nebo žádný život, což je důsledkem jiných konstant. A všechno to vychází z náhody.
Je to otázka úhlu pohledu. Kdybyste přišli do místnosti s několika realitami a viděli v nich náhodně nastavené konstanty, řekli byste si „to je náhoda“ nebo byste hledali autora tohoto nastavení?
Dobrou zprávou pro adventisty je, že někde je Whiteová pravým prorokem

.
Dovolím si poznámku, že se cítím být při smyslech a jenom parafrázuju názory seriózních badatelů

.
Nemyslím si tedy, že by nepředvídatelnost vedla vždy k náhodě a že by vedla ockhamovou břitvou k popření nutného autora.
No kvantová mechanika se k Bohu nevyjadřuje. Ona ho nepředpokládá, nepotřebuje a nepopírá.
Je Bůh všemohoucí a tedy vše předvídá? Mají lidé nebo vůbec nějaké jiné bystosti ve vesmíru svobodnou vůli?
To je to co nevím. Celkem mě zajímá co si o tom myslí ostatní, kteří nad tím přemýšlí.
A nakonci chci říct, že mi obě videa připadají velice poučná a zajímavá, ale nechápu jak v tobě vyvolala závěr, že je to problém pro kreacionisty.
Kreacionisté tvrdí, že tento svět a vesmír stvořil Bůh s nějakým záměrem a tak jak ho dnes známe. Tedy že to není náhoda. Kvantová teorie tvrdí, že je vše náhoda. V tom vidím rozpor. Úder pro kreacionisty je, že závěry kvantové teorie jsou podepřeny experimenty. Závěry kreacionistů ne.
Náboženství vlezlo (aniž by to vědělo) na pole vědy, tím, že prohlásilo, že hmotná složka tohoto světa tu není náhodou. Nějak se netušilo, že by tohle někdy mohla věda vyvrátit. Byla to myšlenka ve smyslu Boha mezer. Teď, když věda postoupila, můžeme tuto myšlenku vyvrátit a zahodit. Fyzika nehmotnou složku světa neřeší, to je pole pro náboženství.
Celkem kacířská myšlenka viďte? Spousta lidí se do ní asi nevejde. Všechno by bylo jednodušší nebýt těch experimentů…
No ale nakonec kvantová teorie nepotřebuje Boha a kreacionisté vlastně nepotřebují kvantovou mechaniku

.
P.S. jak se dá vlastně ověřit platnost druhého termodynamického zákona - toho o entropii? Není to také jen konstrukt odpovídající našim dosavadním hodům na kostce, ale jednou třeba padne něco jiného (myslím že tuto myšlenku formuloval už David Hume v jako takzvaný ,,empirismus" paradoxní je, že si ho vypůjčuji, pro obhajobu Boha ačkoliv jeho závěr byl ateistický )
Ano i ne. Pravděpodobnost tohoto jevu je zatím 100% = tedy jistota. Zatím nebyl nikdy porušen. Což ovšem nevylučuje, že by porušen být mohl. Ale dokud se tak nestane, tak mu můžeme říkat zákon. Z pohledu fyziky je to argument coby kdyby. Fyzika se zabývá tím co je, ne tím co by mohlo být. Ani tak by to asi nebyl argument pro existenci Boha, jenom by se hledalo lepší vysvětlení. No je to trochu kulhavá odpověď… Nicméně v jiných verzích reality funguje entropie asi jinak, nebo tam vůbec není

.