LUNÁRNE SOBOTY

[Neregistrovaný]

A kde je to biblické spojenie "každý" čo uvádzaš? Lebo ja v tých textoch čítam, že Boh požehnal ten siedmy, ktorý nasledoval po Jeho šiestich stvoriteľských dňoch = druhý deň prvých ľudí, potom nič ohľadom každého siedmeho dňa a šabatu a potom po tisíc a veľa rokoch až ako Zákon v Zmluve so židmi v rámci nariadenia 6 dní pracovať 12 hodín a potom siedmy deň nesmú pracovať. Podľa týchto textov z Biblie sa nedá tvrdiť, že išlo o každý siedmy.

Podle této logiky Bůh při stvoření požehnal pouze ten sedmý den, v kterém odpočinul bezprostředně po stvoření. Jediný den.
Na cyklus sobot od stvoření do Zákona se to tedy nevztahovalo. Až zase od vydání Zákona až do teď (nebo do ukřižování Krista) byl sedmý den požehnaný a to každý sedmý den.
Bible ale říká :
Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Ex 20:10;Deut 5:14
Odkud tedy autor textu myšlenku 7.dne vzal? Znamená to, že teprve od Zákona je 7.den odpočinutí Boha? A proč by odpočíval?
Bible v Ex 20:11 uvádí důvod soboty, což věc vysvětluje :
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Důvod soboty je stvoření a následný odpočinek 7.dne na památku svoření.

v rámci nariadenia 6 dní pracovať 12 hodín

A co kdyby jsi taky odpověděl na otázku:
Kde jsi vyčetl, že měli nařízeno pracovat 12 hodin?

[Neregistrovaný]

Dôvod šabatu bola pripomienka ľudu Izraela na vyvedenie z Egypta:

Pamätaj, že si bol otrokom v Egypte a že ťa Hospodin, tvoj Boh, odtiaľ vyviedol mocnou rukou a vystretým ramenom. Preto ti Hospodin, tvoj Boh, prikázal zachovávať deň sobotného odpočinku.

Preto Boh Izraelcom prikázal zachovávať šabat.

Ježiš odpovedal: Či nemá deň dvanásť hodín? Kto chodí vo dne, nepotkýna sa, pretože vidí svetlo tohto sveta.

Ak Boh povie Izraelcom, že 6 dní majú pracovať a Boh Ježiš povie, že je to 12 hodín, tak mali pracovať 6 x po sebe celý deň = 12 hodín a siedmy deň, nasledujúci po predošlých šiestich pracovných nesmeli 12 hodín pracovať.

Ale toto sa týkalo Izraelu až na púšti, až po vyjdení z Egypta, nie pohanov a ani nikoho na svete, do času, keď Boh iba Izraelcom dal mannu padať z neba 6 x po sebe, vždy ráno, na začiatku dňa a iba od Izraelcov Boh dodržiavanie šabatu vyžadoval, rovnako ako iné nariadenia a predpisy, platiace len pre Izrael.

Preto stále si mi neobjasnil z Biblie kde Boh uvádza, že šabat je každý siedmy deň.

[Neregistrovaný]

Dôvod šabatu bola pripomienka ľudu Izraela na vyvedenie z Egypta:
Pamätaj, že si bol otrokom v Egypte a že ťa Hospodin, tvoj Boh, odtiaľ vyviedol mocnou rukou a vystretým ramenom. Preto ti Hospodin, tvoj Boh, prikázal zachovávať deň sobotného odpočinku.
Preto Boh Izraelcom prikázal zachovávať šabat.

Uvedl jsi text z Deut 5:15, což je opakování Desatera, ale zajímavé je, že se zde uvádí jako důvod soboty vyvedení z Egypta. Naproti tomu v Ex 20:11 se jako důvod uvádí toto:
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.

Obě zprávy nejsou v rozporu, jednou je zdůrazněno vykoupení Hospodinem, podruhé stvoření Hospodinem.

Ježiš odpovedal: Či nemá deň dvanásť hodín? Kto chodí vo dne, nepotkýna sa, pretože vidí svetlo tohto sveta.
Ak Boh povie Izraelcom, že 6 dní majú pracovať a Boh Ježiš povie, že je to 12 hodín, tak mali pracovať 6 x po sebe celý deň = 12 hodín a siedmy deň, nasledujúci po predošlých šiestich pracovných nesmeli 12 hodín pra

covať.
Dotaz byl na to, kde je psáno, že měli pracovat 12 hodin. Tento text je v J 11:9, kdy Kristus vysvětluje, že den (světlá část dne) má 12 hodin. V tehdejším pojetí tomu tak bylo. Nemá to souvislost s prací, ale o chození ve dne ve světle světa, tedy v Kristu.Tento text nesouvisí s Desaterem.
Souhlasím s tím, co jsi napsal, 6 dní měli pracovat a sedmý den odpočinout, ovšem není řeč o 12-ti hodinách pracovního dne či 12 hodinách soboty, to je zřejmé.

Ale toto sa týkalo Izraelu až na púšti, až po vyjdení z Egypta, nie pohanov a ani nikoho na svete, do času, keď Boh iba Izraelcom dal mannu padať z neba 6 x po sebe, vždy ráno, na začiatku dňa a iba od Izraelcov Boh dodržiavanie šabatu vyžadoval, rovnako ako iné nariadenia a predpisy, platiace len pre Izrael.

Ano, sobota se týkala smluvního lidu, ovšem mohl se jím stát i proselyta z jiného národa, byla to teokracie.

Preto stále si mi neobjasnil z Biblie kde Boh uvádza, že šabat je každý siedmy deň.

Původní otázka byla spíše pro Dušana , ale pokud jsi četl pozorně, už na ní bylo odpovězeno:

Podle této logiky Bůh při stvoření požehnal pouze ten sedmý den, v kterém odpočinul bezprostředně po stvoření. Jediný den.

Pokud Hospodin neměl na mysli sedmidenní cyklus od týdne stvoření, pak tedy musel mluvit o tom, že požehnal pouze první sobotu v historii lidstva. To znamená, že stvořil člověka a byla první sobota, ta byla požehnaná a další už ne.
V záznamu o první sobotě je i slovo "posvětil", tedy určil k svatému účelu, vyčlenil. To by se tedy vztahovalo také pouze na tu první (a jedinou) sobotu hned po stvoření? Pak to nedává smysl, proč je to vůbec vysloveno, když by to nemělo žádný praktický význam.
V Desateru je záznam o tom, že sobota, sedmý den je na památku stvoření a doslova se říká, že v šesti dnech učinil Bůh nebe a zemi a sedmý den odpočinul. Šest dní budete pracovat a sedmý den odpočinete. Zřetelně je tedy odkaz na stvořitelský týden. Zde je uvedeno několik důležitých věcí - 7denní cyklus, obsahuje model 6 dnů práce o jeden den odpočinku. V kontextu té doby to bylo důležité, protože některé národy měly i jiné cykly. Kupodivu lidé té doby to chápali úplně jasně - každý sedmý den bude sobota, nebude padat mana, nebudeme pracovat.
Že je sobota každý sedmý den chápali Židé ve starověku i dnes, včetně křesťanů a i běžných lidí. Pokud není sobota každý sedmý den, tak kdy je sedmý den ? po šestce následuje sedmička. Máš nějaký nápad na jiný cyklus?

[Neregistrovaný]

Aj utorok je každý siedmy deň a rovnako tak aj pondelok je každý siedmy deň. Nemám na mysli nejaký iný cyklus ale šabat nie je sobota a tvrdenie je, že každý siedmy deň je šabat, čo v Biblii nie je. Boh požehnal siedmy stvoriteľský deň rovnako tak požehnal každý predošlý deň to, čo stvoril a mimo iného, požehnanie znamenalo rozmnoženie toho, čo On stvoril. Požehnal siedmy stvoriteľský deň aj tým, že ho neukončil takým spôsobom ako predchádzajúcich šesť dní.

A tým to v Biblii skončilo.
Ďalej nebol žiadny cyklus každého siedmeho dňa šabatu.
Potom prišla Zmluva z Izraelcami a Boh im pripomenul stvorenie a nariadil šabat.
Novšou aktuálnejšou pripomienkou Izraelcom bolo ich vyvedenie z Egypta a nariadil im šabat.

• - Každý siedmy deň nebol šabat.

• - Až jedného istého dňa začal byť, pre Izraelcov a tých, ktorí obriezkou k Zmluve pristúpili, šabat každý deň.

• - Ale to nastalo až v dobe uzatvorenia Zmluvy s nimi, s Izraelom.

• - Ak niekto chce byť účastníkom Starej Zmluvy s Izraelom, nech sa pripojí do tejto Zmluvy a potom nech dodržiava všetky Božie nariadenia zo Zmluvy vyplývajúce. Potom bude pre neho už platiť šabat každý siedmy deň.

• - Ale v Biblii nebol a nie je každý deň šabat

• - To bolo znamenie Zmluvy s Izraelom

Deň je deň. Ak Boh povedal, že mali pracovať 6 dní, tak 6 dní pracovali od svitu do súmraku, takže 12 hodín a nešpekulovali ako z toho vybrdnúť, ako si z toho urobiť 5 dní na prácu ako sa im chce a či sa im nechce ráno vstať a ako mať dva dni šabatovania nepracovania. Mali pracovať počas svetlej časti dňa = vo dni a deň mal 12 hodín. To nebol Ježišov príkaz, ale Jeho Otca, Ježiš len potvrdil, že deň má tých hodín 12 a citát bol len na podporu dĺžky dňa, teda obdobia, kedy majú pracovať.

[Neregistrovaný]

Aj utorok je každý siedmy deň a rovnako tak aj pondelok je každý siedmy deň. Nemám na mysli nejaký iný cyklus ale šabat nie je sobota a tvrdenie je, že každý siedmy deň je šabat, čo v Biblii nie je. Boh požehnal siedmy stvoriteľský deň rovnako tak požehnal každý predošlý deň to, čo stvoril a mimo iného, požehnanie znamenalo rozmnoženie toho, čo On stvoril. Požehnal siedmy stvoriteľský deň aj tým, že ho neukončil takým spôsobom ako predchádzajúcich šesť dní.

Pokud bychom předpokládali, že Bůh nezačal stvoření nedělí, ale jiným dnem, proč by byla spojitost s vydáním příkazu o sabatu se stvořitelským týdnem, jak je zřetelně uvedeno v Ex 20:8-11?
Dny stvoření jsou jasně specifikovány, bylo jich 7, jasně od sebe odděleny večerem a jitrem, sedmý den Hospodin odpočinul.
Pro koho nebo na co Hospodin požehnal a posvětil sedmý den?
Máš nějaký důkaz, že každý sedmý den není sobota, sabat? Jak si potom představuješ následující dny a týdny po stvoření?
Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
V praxi to znamenalo, že lidé šest dní pracovali a sedmý den byl sabat, opět šest dní pracovali a pak byl sabat. Opravdu není v bibli ukázáno, že sedmý den je sabat? Vidíš tam něco jiného? Sedmý den je sabat, odpočinutí Hospodina, je to přímo v textu.
Myslím, že Bůh nepožehnal 7.den stejně, jako předešlé, o požehnání čteme až od 5.dne a to požehnání plození a množení se, podobně tomu bylo v požehnání 6.dne, kdy požehnal lidem v téže věci. Nejde o požehnání dne, ale o požehnání stvořeným bytostem. Nemluví se zde vůbec o posvěcení, to je spjato až s 7.dnem.
Co se týče požehnání 7.dne, myslím, že požehnání nespočívalo v tom, že ho neukončil podobným způsobem jako předešlé, ale text říká:
A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.
Požehnání tedy spočívalo v tom, že Hospodin přestal tvořit.

Ďalej nebol žiadny cyklus každého siedmeho dňa šabatu.

Logika věci říká, že od stvoření nastal sedmidenní cyklus, jinak by týden stvoření, kdy všechny dny jsou označené číslovkami, neměl smysl.
Formulace o šesti dnech stvoření častěji připomínají tento cyklus. (Ex 20;31;35)

Potom prišla Zmluva z Izraelcami a Boh im pripomenul stvorenie a nariadil šabat.
Novšou aktuálnejšou pripomienkou Izraelcom bolo ich vyvedenie z Egypta a nariadil im šabat.
- Každý siedmy deň nebol šabat.
- Až jedného istého dňa začal byť, pre Izraelcov a tých, ktorí obriezkou k Zmluve pristúpili, šabat každý deň.

Situaci, která by mohla pomoci, popisuje Ex 16.kapitola:
Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, než co nasbírají každodenně.“ v.5
Šestého dne nasbírali toho chleba dvakrát tolik,..v.22
(jak věděli, který den je šestý před vydáním Zákona a ustavení sabatu?)
Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. v.23
(jak to Mojžíš věděl, že je zítra sabat? Od Hospodina,jak říká text, určitě to sám neurčil)
Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.“ Lid tedy sedmého dne odpočíval. v.29-30
Sabat byl každý sedmý den. Vzhledem k tomu, že Hospodin sdělil Mojžíšovi, který v pořadí den je sabat, je to na Hospodinu, že to tak určil.
Jazyk exodu je jazykem Genesis, spojitost se stvořitelským týdnem je zřejmá.
Nikde jsem nečetl, že by sabat byl každý den po uzavření smlouvy,jak píšeš. Můžeš upřesnit co tím myslíš a uvést nějaké texty?

Ak Boh povedal, že mali pracovať 6 dní, tak 6 dní pracovali od svitu do súmraku, takže 12 hodín

Mali pracovať počas svetlej časti dňa = vo dni a deň mal 12 hodín. To nebol Ježišov príkaz, ale Jeho Otca, Ježiš len potvrdil, že deň má tých hodín 12 a citát bol len na podporu dĺžky dňa, teda obdobia, kedy majú pracovať.

Myslím, že takto se to nedá pojmout, za prvé se mění délka dne v závislosti na ročním období, takže den(tedy jeho světlá část) nemá pouze 12 hodin, ale kolísá zřejmě mezi 9-15 ti hodinami, pak různé profese pracovali jinak. Rybáři lovili často v noci...
Neznám příkaz Otce, že by měli pracovat 12 hodin, v Desateru je řeč pouze o dnech.Z čeho jsi při této myšlence vyšel ?
Řeč Ježíše o 12-ti hodinách je v intencích té doby, tj. Židé měli celý den rozdělenou na světlou a tmavou část po 12-ti hodinách. Nejedná se ale o hodiny v našem smyslu (á přesných 60 minut). Podle všeho šlo o temporální, sezónní hodiny, které se měnily podle ročního období:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodina

[Neregistrovaný]

Tam, kde som písal že "každý deň", tam malo byť uvedené "každý siedmy deň". Všimol som si to až keď som to odoslal ale nedalo sa mi to už editovať. Toľko na vysvetlenie tých skomolenín, ktoré tým nastali.

Šabat nie je deň v týždni, nie je to sobota vo význame dňa v týždni. Šabat je prestanie od predošlej práce, odpočinutím, prerušením toho, čo bolo predošlých 6 dní. Keď Boh 6 dní tvoril, siedmy deň prerušil tvorenie, odpočinul od predošlého 6 denného ale ďalej pracoval a pracuje neprestajne tak, ako to povedal Jeho svätý Syn, že Jeho Otec pracuje stále. Keď Izraelci 6 predošlých dní makali, siedmy deň prerušili túto šesť dňovú šnúru roboty, nerobením ničoho z toho, čo robili šesť dní predtým. To je Izraelský šabat.

Každý siedmy deň je od počiatku, rovnako tak aj každý druhý, či tretí ale od počiatku nie je každý siedmy deň šabat, lebo šabat nie je siedmy deň od počiatku. Každotýždenný šabat má svoj začiatok až na púšti a bol len pre Izrael. Pre všetkých ostatných na Zemi to bol deň ako deň. Bolto ako jeden zo siedmych, ôsmych či desiatich a Boh nikdy v Biblii nemal voči nikomu inému výtku, že šabat nedodržujú, iba voči Izraelu. Veď ani Izrael, keď žil v Egypte nemal šajnu čo je to šabat a už vôbec nemali potuchu, kedy by ten šabat mali zachovávať a ani sa im nesnívalo dovtedy, že šabat sa zachováva tým, že nesmú robiť žiadnu prácu. Veď tam makali ako otroci.

Zato ale voči iným národom Boh namietal ako žijú, namietal ich hriechy alebo ich modlárstvo, zvrátenosť, sexuálnu skazenosť atď., ale medzi tými Božími všetkými výtkami nikdy nebola výtka, že nejaký iný národ sa previnil voči Jemu, Bohu tým, že nododržiava šabat daný Izraelcom. Toto bolo znamenie Jeho zmluvy s Izraelským pokolením Abrahámovým a preto až Izraelu Boh namietal porušovanie tohoto znamenia, nedodržiavaním šabatu, ktorý im dal.

Keď Boh hovorí, že 6 dní budeš pracovať..., čo to znamená? Akú časť dňa Ti stačí pracovať, aby si dodržal toto nariadenie, že si ten deň pracoval? Keď budeš pracovať jednu hodinu v ten deň, pracoval si v ten deň? Ak budeš pracovať 6 dní po sebe len jednu hodinu, pracoval si šesť dní? Ako dlho pracovali Izraelci? Urobili si aj prvý deň týždňa voľný? Mali taký mini šabat? Ak v sobotu pôjde adventista do zboru svätiť šabat a v nedeľu pôjde na turistiku, hrať tenis, na cyklistiku, turistiku, wellness, oddych, na chatu atď, teda všetko iné bude robiť len nepôjde do práce, ako stihne dodržať Božie prikázanie a pracovať 6 dní pred siedmym dňom šabatu?

[mikim]

...Keď Boh hovorí, že 6 dní budeš pracovať..., čo to znamená? Akú časť dňa Ti stačí pracovať, aby si dodržal toto nariadenie, že si ten deň pracoval? Keď budeš pracovať jednu hodinu v ten deň, pracoval si v ten deň? Ak budeš pracovať 6 dní po sebe len jednu hodinu, pracoval si šesť dní?

To znamená, že budeme pracovat po 6 dnů, podnikatel třeba 2h denně nebo i 12h denně, podle potřeby, zaměstnanec nejčastěji 8h denně. Většina z nás pracuje 5 dní v týdnů a jeden den pracuje doma, na zahradě, prostě se věnuje např. v neděli úklidu. Takže 6 pracovních dní je dodržených. Nikde není Bohem Otcem upřesněno kolik hodin musíme denně pracovat, nikde není Bohem v Písmu přikázáno, že už v ten daný pracovní den neděle-pátek nesmíme také po práci, ať je jakkoliv dlouhá, odpočívat a věnovat se např. koníčkům nebo třeba i Bohu a studiu Bible, tak jako první křesťané a apoštolové, kteří se po domech a v chrámě scházeli každý den a chválili Pána. Je jasné, že i oni a hlavně přes den pracovali a vydělávali si na svou obživu, jako např. ap. Pavel šitím stanů, a až většinou večer se scházeli po domech a v chrámě a lámali chléb, nikoliv proto, aby dělali každý večer večeři Páně jak tomu rozumí dnes někteří křesťané, ale jednoduše se sešli, aby se společně najedli. A v sobotu se scházeli vždy v chrámě ke společnému studiu a opět zda to studium Božího Slova trvalo hodinu nebo půlku dne či celou sobotu nevíme, to rozhodně pro nás není důležité.

...ale od počiatku nie je každý siedmy deň šabat, lebo šabat nie je siedmy deň od počiatku.

A jak to víš že není? Bůh odpočívá sedmý den od chvíle, kdy stvořil svět a zároveň pracuje dodnes jak potvrdil Ježíš, takže je zcela jasné, že Bůh odpočívá (má šabat) každý sedmý pozemský den i v nebi, zdali i v nebi je to "každý" sedmý den nevíme, ale pokud se tam budeme scházet sobotu co sobotu, potom musí existovat stejná pravidelnost i v nebi, i když tam týden může trvat třeba 10 dní nebo i více, záleží jaké názvy tam budou mít jednotlivé "pracovní" dny. Šabat (svátek) rozhodně nebude v nebi každý den. To bychom v nebi nic jiného nedělali, než se chodili každý den klanět Bohu, a takto to tam určitě dělat nebudeme.

[Neregistrovaný]

Píšem a bavím sa o tom, čo je v Biblii. Nie o tom, čo si myslíš Ty alebo iní adventisti. V Biblii nie je napísané, že od počiatku je každý siedmy deň šabatu, deň odpočinku od práce, lebo šabat nie je každý siedmy deň od počiatku. Boh si vyvolil Izrael a pritom neposlal za nimi do Egypta anjela aby im zvestoval, že zajtra bude šabat, lebo že dnes je siedmy deň, keď mali dní osem, alebo desať v týždni alebo hocikoľko. Boh neprikázal Izraelitom, aby v Egypte šabatovali v nejaký deň, ani im nepovedal skrz nejakého proroka, aby tak už robili každý siedmy deň, aj keď mali iný počet dní v týždni. Boh ani neposlal Mojžiša do Egypta naspäť s tým, aby vzburcoval ľudí Izraela k dodržiavaniu nejakého šabatu ako by si radi adventisti mysleli. Boh nechal vyvolený národ žiť život Egypta, v Egypte a podľa egyptského počítania dní. To sa stalo až na púšti, až po vyjdení z Egypta, že Boh určil šabat ľudu Izraela. Preto dovtedy, ani vyvolený ľud, držiteľ Abrahámovho zasľúbenia nevedel nič o šabatovaní. Preto, dovtedy nebol šabat = odpočinok, každý siedmy deň, lebo v Biblii to nie je napísané, že šabat bol predtým alebo, že šabat niekto z ľudí dodržiaval.

Boh odpočinul siedmeho dňa po šiestich pracovných stvoriteľských dňoch. Nikde v Biblii nie je napísané, že ďaľší deň = prvý deň druhého týždňa bol opäť stvoriteľský. Tých bolo iba šesť. Boh dokončil šiesteho dňa všetko, videl, že všetko je to dobré a odpočinul od tvorenia, prestaním tvorenia. Nikde sa nepíše, že stvoriteľoval ďalej, že bol nejaký daľší večer a bolo ráno ďaľšieho prvého dňa, ďaľšieho ôsmeho dňa atď. Boh odpočinul a siedmy deň neukončil. Tento deň bol iný, požehnaný, rozmnožený. Veď vtedy bolo všetko dokonalé, ako všetko, čo Boh robí. Všetko ostatné čo píšeš, sú iba špekulácie, bez podpory Biblie.

Ak stačí pracovať podľa štvrtého prikázania podľa potreby, jeden len 2 hodiny, podnikateľ aj 12 hodín, ďaľší ako uzná za vhodné, potom podľa tejto analógie stačí adventistom zachovať šabat jednému len 2 hodiny, podnikateľovi 12 hodín a inému ako uzná za vhodné, pretože každý má inú dĺžku dňa všiestich dňoch pred šabatom, tak má analogicky aj inú dĺžku šabatu. Lebo šesť sedmín má človek robiť a jednu sedminu nesmie robiť nič čo je človečie dielo ani práca. Ak Boh v príkaze 6 dní budeš pracovať a konať svoje dielo neupresnil pre Izraelitov a adventistov koľko máte pracovať, potom ani príkazom nepracovať v siedmy deň neupresnil koľko máte nepracovať, lebo je to ten istý deň, taký istý dlhý deň ako predošlých 6 dní pracovných. Takže každý zo 6 dielov pracovných je rovnako veľký ako jeden diel šabatu.

[Neregistrovaný]

potom musí existovat stejná pravidelnost i v nebi, i když tam týden může trvat třeba 10 dní nebo i více, záleží jaké názvy tam budou mít jednotlivé "pracovní" dny. Šabat (svátek) rozhodně nebude v nebi každý den. To bychom v nebi nic jiného nedělali, než se chodili každý den klanět Bohu, a takto to tam určitě dělat nebudeme.

Zj 10,6 a prisahal na toho, ktorý žije na veky vekov, ktorý stvoril nebo i to, čo je v ňom, aj zem, i to, čo je na nej, aj more, i to, čo je v ňom: Času viac už nebude,

Zj 22,5 Noci už nebude, nepotrebujú svetlo lampy ani svetlo slnka, lebo Pán Boh ich bude osvecovať a kraľovať budú na veky vekov.

Adventisti budú v Nebi na veky v prítomnosti Božej slávy, kde všetko bude presiaknuté Božím Svätým Duchom, kde bude v našej prítomnosti Pán a Kráľ, Svätý Ježiš Kristus Syn Boží ale oni, adventisti, budú žiť naďalej v tieni budúcich vecí, ktoré už nastali, ako tí židia z púšte, ktorý nevošli do Božieho odpočinku, ktorý trvá od založenia Sveta aby oni, adventisti, mohli ten svoj židovský šabat v nebi dodržať, kde nebude času ani noci.

Bežní kresťan, ktorí žije s Ježišom a pre Ježiša, pre Ježiša ktorému všetko patrí, lebo mu to všetko dal Jeho Svätý Otec, ktorý pre Neho a v Ňom všetko stvoril, žije s vierou v nádeji tešiac sa, že tam, v Nebi, bude so svojím Pánom. Ale adventista sa teší, ako tam, v Nebi, bude zachovávať šabat a ako tam riadne ukáže tím ostatním kresťanom, čo si milosť Božiu a Ježišovu smrť ničím nezaslúžili ako on zachovávaním šabatu v deň o ktorom predpokladajú, že vetdy by žid mal šabat dodržať, že šabat je aj v Nebi

[Neregistrovaný]

Šabat nie je deň v týždni, nie je to sobota vo význame dňa v týždni

Zajímavé, bible to ale podává jinak:
Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku Ex 16:23
(v hebrejském textu je doslova zítra je šabat)
Byl pátek a začínala sobota.
(tedy sobota je den v týdnu)
Je to tedy velmi zvláštní, že prakticky všichni na světě tomu rozumí, že sobota je jeden den v týdnu, dokonce původní hebrejské slovo proniklo do mnoha jazyků a Ty tvrdíš naprostý opak! Bible zcela jasně zařazuje sobotu do sedmidenního týdne.

Šabat je prestanie od predošlej práce, odpočinutím, prerušením toho, čo bolo predošlých 6 dní.

S tím nemohu souhlasit. Mohu mít týden dovolenou, ale sedmý den je sobota, tedy sabat. Sabat je předně na památku Božího stvoření, ne na památku toho, co jsem dělal předešlých šest dní. Sabat je připomínkou Božího stvoření a Božího odpočinku při něm a účastí na tomto odpočinku.

Keď Boh 6 dní tvoril, siedmy deň prerušil tvorenie, odpočinul od predošlého 6 denného ale ďalej pracoval a pracuje neprestajne tak, ako to povedal Jeho svätý Syn, že Jeho Otec pracuje stále.

Ani s tím nemohu souhlasit, sedmý den Bůh dokončil stvoření, ne přerušil.
Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. Gen 2:2
Co se týče Boží stálé práce, máš zřejmě na mysli J 5:17 Jedná se o spor Krista s Židy o uzdravování v sobotu.
Nemá to tedy souvislost se stvořením a proto to nebudu komentovat.

Keď Izraelci 6 predošlých dní makali, siedmy deň prerušili túto šesť dňovú šnúru roboty, nerobením ničoho z toho, čo robili šesť dní predtým. To je Izraelský šabat.

Ne, to není izraelský sabat, tedy bible nám jej tak nepředstavuje. Ten je na památku toho, že Bůh stvořil svět a sedmý den odpočinul.
Zde je důvod sabatu:
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Nejde o přerušení nějaké šňůry práce, jak jsem už napsal, vůbec nemuseli nic dělat (např. o slavnosti stánků), ale sedmý den měli slavnost odpočinutí.
Mnoho věcí, které v uplynulých šesti dnech dělali, dělali i v sobotu-nakrmili zvířata, umyli se, někam došli, oblékli se.
V sobotě šlo o poslušnost Hospodinu a připomínku jeho odpočinku po stvoření, ne o přerušení jejich makání.

ale od počiatku nie je každý siedmy deň šabat, lebo šabat nie je siedmy deň od počiatku. Každotýždenný šabat má svoj začiatok až na púšti a bol len pre Izrael.

Na počátku bible je stvořitelský týden - 6 dní a den odpočinku. Formulka "byl večer a bylo jitro" spolu s vyčíslením dnů jasně ukazuje, že šlo o stejné dny, jaké znali lidé v době napsání biblického záznamu (a jaké známe dnes).
Zakončením stvořitelského týdne je odpočinutí 7.den, který Hospodin požehnal a posvětil. Toto oddělení k svatému účelu se později objevuje ve formulaci Desatera, které na tento stvořitelský týden navazuje:
Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Závěr tedy je - od počátku je každý den sabat a každotýdenní sabat má svůj původ od stvoření.

Keď Boh hovorí, že 6 dní budeš pracovať..., čo to znamená? Akú časť dňa Ti stačí pracovať, aby si dodržal toto nariadenie, že si ten deň pracoval? Keď budeš pracovať jednu hodinu v ten deň, pracoval si v ten deň? Ak budeš pracovať 6 dní po sebe len jednu hodinu, pracoval si šesť dní? Ako dlho pracovali Izraelci? Urobili si aj prvý deň týždňa voľný? Mali taký mini šabat? Ak v sobotu pôjde adventista do zboru svätiť šabat a v nedeľu pôjde na turistiku, hrať tenis, na cyklistiku, turistiku, wellness, oddych, na chatu atď, teda všetko iné bude robiť len nepôjde do práce, ako stihne dodržať Božie prikázanie a pracovať 6 dní pred siedmym dňom šabatu?

Zajímavé otázky, patřící spíše do praktické teologie. Nevím ale , jestli jsi to uchopil za správný konec.
Možná by bylo dobré si znovu připomenout celou pasáž:
Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Nejprve by bylo zajímavé, zda část věty "šest dní budeš pracovat" je konstatování nebo imperativ, příkaz.
Např. v Gen 3. je psáno : V potu své tváře budeš jíst chléb... znamená to, že se Adam musel zpotit, když chtěl jíst chleba? Ne, je to Boží konstatování.
směníš je za stříbro, stříbro zavážeš, vezmeš do ruky a půjdeš na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. 5M 14:25
Musel Izraelita stříbro zavázat, vzít do ruky a jít pěšky na místo, Bohem vyvolené? Nemohl dát stříbro do batohu a jet na oslu?
Chtěl autor napsáním věty "šest dní budeš pracovat" vyjádřit nařízení, že Izraelci musí za každých okolností šest dní pracovat a po dobu 12-ti hodin, aby se to počítalo za odpracování dne ? Podle mne ne, je to pouze vyjádření, že prvních šest dní je určeno k (běžné) práci, ale sedmý den je zákaz takové práce.
Další věc je závaznost sabatu pro syna, dceru, otroka, dobytče, pokud žije v branách vyznavače. Platí to dnes, když není teokracie? Co když je můj syn ateista, bydlí se mnou a chodí s sobotu do práce? Mám mu přikazovat sabat? Nežijeme v teokratické, ale demokratické společnosti.
Podobnými úvahami, které nabízíš, bychom padli do pasti, v které uvázli farizeové, kteří obtížili sobotu a nejen ni, mnoha příkazy.
Pracovat určitý počet hodin, každopádně šest dní..
Osobně nevím o tom, že by se někdy v Písmu řešil problém s neodpracovanými dny? Ještě, že zavedli katolíci neděli a jsou pro mnohé dva dny odpočinku