Šabat nie je deň v týždni, nie je to sobota vo význame dňa v týždni
Zajímavé, bible to ale podává jinak:
Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku Ex 16:23
(v hebrejském textu je doslova zítra je šabat)
Byl pátek a začínala sobota.
(tedy sobota je den v týdnu)
Je to tedy velmi zvláštní, že prakticky všichni na světě tomu rozumí, že sobota je jeden den v týdnu, dokonce původní hebrejské slovo proniklo do mnoha jazyků a Ty tvrdíš naprostý opak! Bible zcela jasně zařazuje sobotu do sedmidenního týdne.
Šabat je prestanie od predošlej práce, odpočinutím, prerušením toho, čo bolo predošlých 6 dní.
S tím nemohu souhlasit. Mohu mít týden dovolenou, ale sedmý den je sobota, tedy sabat. Sabat je předně na památku Božího stvoření, ne na památku toho, co jsem dělal předešlých šest dní. Sabat je připomínkou Božího stvoření a Božího odpočinku při něm a účastí na tomto odpočinku.
Keď Boh 6 dní tvoril, siedmy deň prerušil tvorenie, odpočinul od predošlého 6 denného ale ďalej pracoval a pracuje neprestajne tak, ako to povedal Jeho svätý Syn, že Jeho Otec pracuje stále.
Ani s tím nemohu souhlasit, sedmý den Bůh dokončil stvoření, ne přerušil.
Sedmého dne
dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne
přestal konat veškeré své dílo. Gen 2:2
Co se týče Boží stálé práce, máš zřejmě na mysli J 5:17 Jedná se o spor Krista s Židy o uzdravování v sobotu.
Nemá to tedy souvislost se stvořením a proto to nebudu komentovat.
Keď Izraelci 6 predošlých dní makali, siedmy deň prerušili túto šesť dňovú šnúru roboty, nerobením ničoho z toho, čo robili šesť dní predtým. To je Izraelský šabat.
Ne, to není izraelský sabat, tedy bible nám jej tak nepředstavuje. Ten je na památku toho, že Bůh stvořil svět a sedmý den odpočinul.
Zde je důvod sabatu:
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul.
Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Nejde o přerušení nějaké šňůry práce, jak jsem už napsal, vůbec nemuseli nic dělat (např. o slavnosti stánků), ale sedmý den měli slavnost odpočinutí.
Mnoho věcí, které v uplynulých šesti dnech dělali, dělali i v sobotu-nakrmili zvířata, umyli se, někam došli, oblékli se.
V sobotě šlo o poslušnost Hospodinu a připomínku jeho odpočinku po stvoření, ne o přerušení jejich makání.
ale od počiatku nie je každý siedmy deň šabat, lebo šabat nie je siedmy deň od počiatku. Každotýždenný šabat má svoj začiatok až na púšti a bol len pre Izrael.
Na počátku bible je stvořitelský týden - 6 dní a den odpočinku. Formulka "byl večer a bylo jitro" spolu s vyčíslením dnů jasně ukazuje, že šlo o stejné dny, jaké znali lidé v době napsání biblického záznamu (a jaké známe dnes).
Zakončením stvořitelského týdne je odpočinutí 7.den, který Hospodin požehnal a posvětil. Toto oddělení k svatému účelu se později objevuje ve formulaci Desatera, které na
tento stvořitelský týden navazuje:
Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Závěr tedy je - od počátku je každý den sabat a každotýdenní sabat má svůj původ od stvoření.
Keď Boh hovorí, že 6 dní budeš pracovať..., čo to znamená? Akú časť dňa Ti stačí pracovať, aby si dodržal toto nariadenie, že si ten deň pracoval? Keď budeš pracovať jednu hodinu v ten deň, pracoval si v ten deň? Ak budeš pracovať 6 dní po sebe len jednu hodinu, pracoval si šesť dní? Ako dlho pracovali Izraelci? Urobili si aj prvý deň týždňa voľný? Mali taký mini šabat? Ak v sobotu pôjde adventista do zboru svätiť šabat a v nedeľu pôjde na turistiku, hrať tenis, na cyklistiku, turistiku, wellness, oddych, na chatu atď, teda všetko iné bude robiť len nepôjde do práce, ako stihne dodržať Božie prikázanie a pracovať 6 dní pred siedmym dňom šabatu?
Zajímavé otázky, patřící spíše do praktické teologie. Nevím ale , jestli jsi to uchopil za správný konec.
Možná by bylo dobré si znovu připomenout celou pasáž:
Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Nejprve by bylo zajímavé, zda část věty "šest dní budeš pracovat" je konstatování nebo imperativ, příkaz.
Např. v Gen 3. je psáno : V potu své tváře budeš jíst chléb... znamená to, že se Adam musel zpotit, když chtěl jíst chleba? Ne, je to Boží konstatování.
směníš je za stříbro, stříbro zavážeš, vezmeš do ruky a půjdeš na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. 5M 14:25
Musel Izraelita stříbro zavázat, vzít do ruky a jít pěšky na místo, Bohem vyvolené? Nemohl dát stříbro do batohu a jet na oslu?
Chtěl autor napsáním věty "šest dní budeš pracovat" vyjádřit nařízení, že Izraelci musí za každých okolností šest dní pracovat a po dobu 12-ti hodin, aby se to počítalo za odpracování dne ? Podle mne ne, je to pouze vyjádření, že prvních šest dní je určeno k (běžné) práci, ale sedmý den je zákaz takové práce.
Další věc je závaznost sabatu pro syna, dceru, otroka, dobytče, pokud žije v branách vyznavače. Platí to dnes, když není teokracie? Co když je můj syn ateista, bydlí se mnou a chodí s sobotu do práce? Mám mu přikazovat sabat? Nežijeme v teokratické, ale demokratické společnosti.
Podobnými úvahami, které nabízíš, bychom padli do pasti, v které uvázli farizeové, kteří obtížili sobotu a nejen ni, mnoha příkazy.
Pracovat určitý počet hodin, každopádně šest dní..
Osobně nevím o tom, že by se někdy v Písmu řešil problém s neodpracovanými dny? Ještě, že zavedli katolíci neděli a jsou pro mnohé dva dny odpočinku
