Spojení hříchu a Zákona

[Neregistrovaný]

To by ale bolo pre mikima bolestive stretnutie lebo hrozi ze by pod Jeho vplyvom pochopil ako na tom je.

[Tomáš Plechatý]

To by ale bolo pre mikima bolestive stretnutie lebo hrozi ze by pod Jeho vplyvom pochopil ako na tom je.

Huš Hoste, ještě mi ho odradíš. Já to myslel vážně.

[mikim]

Co kdybys místo vyslýchání ostatních křesťanů a tapetování citátů

se rozhodl vyzkoušet si sám setkat se Duchem Svatým?!

Mě duch Boží nebo duch Kristův narozdíl od Tebe např. postupně uvádí do veškeré biblické pravdy. To je můj průvodce.

[jenb]

Co kdybys místo vyslýchání ostatních křesťanů a tapetování citátů

se rozhodl vyzkoušet si sám setkat se Duchem Svatým?!

Mě duch Boží nebo duch Kristův narozdíl od Tebe např. postupně uvádí do veškeré biblické pravdy. To je můj průvodce.

Strýčku vyprávěj nám ještě tu o Červené Karkulce...

[mikim]

Tolik řečí o Duchu Svatém jsem už slyšel tolikrát, ale byly to opravdu jen řeči...Zatím mi nikdo nedokázal popsat jak ten Duch Svatý v Jeho životě opravdu působí.
Nechceš nám o tom něco napsat, když se jím tady tak oháníš?

Kdo nezažil, nepochopí.

Tak se pochlub, když jsi to zažil ne?

[mikim]

Co kdybys místo vyslýchání ostatních křesťanů a tapetování citátů

se rozhodl vyzkoušet si sám setkat se Duchem Svatým?!

Mě duch Boží nebo duch Kristův narozdíl od Tebe např. postupně uvádí do veškeré biblické pravdy. To je můj průvodce.

Strýčku vyprávěj nám ještě tu o Červené Karkulce...

Pohádka o Červené Karkulce - Červená karkulka, vlk a babička

Žilo jednou jedno děvčátko a to dostalo od babičky k narozeninám dárek – červenou čepičku. Rádo ji nosilo, a proto jí říkali Červená karkulka. Babička bydlela za lesem a Karkulka ji často navštěvovala. Jednoho dne měla i babička narozeniny a maminka k ní Karkulku poslala s košíčkem plným dárků. Děvčátko muselo projít hlubokým lesem a proto jí maminka přikazovala: „Jdi rovnou k babičce, Karkulko, a nikde se nezdržuj a nescházej z cesty. Mohlo by se ti něco zlého přihodit.“

Karkulka to slíbila, ale na svůj slib brzy zapomněla. Jakmile uviděla rozkvetlé lesní květy, začala je pro babičku sbírat do kytičky. V hlubokém lese žil také zlý vlk. Karkulku zahlédl a začal ji zpoza stromů sledovat. Po chvíli jí nadběhl, vynořil se před ní a ptal se:“Kam jdeš, Karkulko?“
„K babičce,“ odpověděla Karkulka. „Nesu jí k narozeninám košíček plný dárků. Bydlí v chaloupce za tímhle lesem.“
Vlk to uslyšel a pelášil k babiččině chaloupce, aby tam byl dřív než Karkulka. Zaklepal na dveře.
„Kdo to klepe?“ ptala se babička. „To jsem já, Karkulka. Jdu ti popřát hezké narozeniny a nesu dárky,“ odpověděl jí vlk tenkým hláskem. Babička si myslela, že je to opravdu Karkulka. Pustila vlka do chaloupky a ten ji spolkl. Potom si nasadil na čumák brýle, vlezl do postele a přikryl se.

Karkulka zatím doběhla k babiččině chaloupce a celá natěšená, že jí udělá dárečky radost, zaklepala na dveře. Vešla dovnitř, podívala se na vlka ležícího v posteli a podivila se:
„Babičko, ty máš ale velké uši.“
„To abych tě lépe slyšela,“ řekl vlk.
„Ty máš ale velké oči, babičko,“ podivila se zase Karkulka a vlk odpověděl: „To abych tě lépe viděla.“
„Ty máš ale velkou pusu, babičko,“ podivila se Karkulka a vlk zařval:
„To abych tě mohl lépe sníst!“ Pak otevřel svoji tlamu a Karkulku spolkl taky. A jak měl plné břicho, svalil se zpátky do postele a tvrdě usnul.

Brzy šel kolem hajný, který při svých pochůzkách lesem vždy babičku navštívil. Z chaloupky však uslyšel hlasité chrápání. Nakoukl dovnitř oknem a v babiččině posteli vidí ležet vlka s obrovským břichem! To on asi snědl babičku! Vešel tedy dovnitř a tesákem vlkovi břicho rozřízl. Jak se podivil, když z něho s babičkou vyskočila i Karkulka. Obě byly živé a zdravé.
Všichni začali nosit kamení a sypat je vlkovi do břicha. To pak zašili. Když se vlk probudil, uháněl pryč do svého lesa. Bylo mu ale těžko a měl žízeň. Nejblíž byla babiččina studna, když se však nad vodu nakláněl, těžké břicho ho stáhlo dolů a již ho nikdo nikdy neviděl.

Spokojený?

[Lída Rohalová]

Mikim píše:

V tvém případ (promiň) ale nepůsobí Duch Svatý, ale spíše Duch satanův, protože ti vykládá Biblickou Pravdu zcela špatně a ty ji pak svévolně po internetu druhým vykládáš.
Takže tak.

No ale tak to chápeš Ty, Mikime. Duch satanův se mimo jiné vyznačuje tím, že chce věřící odvést od toho, na čem skutečně záleží. A tím je nepodmíněná Boží milost, uvědomění si, že jsem hříšník a že Ježíše Krista potřebuji. Boží nepodmíněná milost neznamená hřešte, kolik chcete. Tahle milost naopak vede člověka k tomu, aby hřešit nechtěl!

A mimochodem Tomášův web patří v současné době k tomu nejlepšímu, co se dá v češtině ohledně adventistické věrouky najít. Pomohl by i Tobě, kdyby sis ty verše prostudoval. Ale Ty už máš názor dopředu. Mikime, nemá cenu posílat v příspěvcích moře biblických citací (to ty, kteří s Tebou nesouhlasí, má asi usvědčit), když to máš přejaté z adventistické (odpusť mi to slovo, nemohu najít taktnější) nalejvárny.

Když jsem začínala věřit, byla jsem stejná jako Ty. Nepíšu to proto, abych Tě shodila, ale abych Ti sdělila, že přijímání "biblické pravdy" nemusí být biblickou pravdou. Chodila jsem do sboru na vyučování všech těch věroučných bodů a představ si, že jsem i věděla nazpaměť knihu a biblický verš, kde to mám najít. Super, co? Člověk nepřivyklý čtení Bible se v ní zpočátku neorientuje a přijme vše, co mu tam říkají. To člověka na čas zablokuje, aby přijal skutečnou pravdu, protože pro tu svoji, či církevní pravdu, nevidí podstatné věci. Pros Ducha svatého, aby Ti ty věci ukazoval. On Ti je ukáže.

Pokud chceš být služebníkem Zákona, zle se Ti Zákon odvděčí. Na konci služby Tě čeká smrt, jsi totiž vinen. Zákon je dobrý sluha, ale zlý pán.

Líbí se mi na Tobě, že chceš sloužit Bohu. Ptej se ho však na cestu, jak to udělat, protože horlivost obrácená nesprávným směrem páchá hodně škod. A to nejvíce na duši toho, kdo je takto horlivý.

[ambassador]

Každý se dostáváme ke Kristu cestou zvanou "Second-hand". Jinak to nejde. Teprve potom má dojít k vytvoření osobního vztahu.Teprve v něm dojde k některým korekturám "věřeni". Přesto každý má být v prvé řadě veden k tomu, aby se stal žákem Ježíše Krista. Zákon nemůže člověka zachránit! Nikdo z lidí "ten zákon" nezachovává. Bůh ho vkládá nenasilnou "formou" do srdce člověka.

[Neregistrovaný]

Mě duch Boží nebo duch Kristův narozdíl od Tebe např. postupně uvádí do veškeré biblické pravdy. To je můj průvodce.

Adventistu predsa uvaza do veskerej biblickej pravdy Ellen Weithova. To je sprievodca zivotom adventistu.

[ambassador]

"Veškerou Pravdou" je Kristus. Pokud cokoliv jde mimo Krista, pak je to pouze lidská pravda, tradice, způsob praxe, atd.