Realista napísal:Nemám moc času, tak jen pár poznámek.
Upřednostňuju promyšlené odpovědi, před těmi rychlými.
...ne v nějakého "boha mezer"...
Váš postoj chápu, a je mi bližší než představa křesťanského Boha. Bůh mezer je to samé jako argument z ignorance. Když je na obloze nějaký neznámý předmět, mají lidé tendenci panikařit: „Jsou to mimozemšťani, chtějí nás zničit!“ Přitom vůbec neví co to je a mimozemšťani to dosud nikdy nebyli. Podobně mají lidé tendenci připsat všechno neznámé Bohu. No a vaše představa něčeho, co nemůžeme poznat a co stojí za vším, co se nám nezdá, mi to připomněla. Bůh mezer je nesmysl, ale lidé jej dost často používají.
Nikdo nedokáže myslet jinak než skrze analogii 3D/4D.
Každý, kdo dokáže počítat s maticí 5x5, překročí 4D svět – velmi zjednodušeně. Matematika je nejhutnější jazyk přírody. Ale je obtížné domyslet si k dalším dimenzím nějaký význam, protože s nimi nežijeme. Náš svět je v důsledku popsatelný jenom matematikou.
Hmota má z hlediska fyziky duální charater (vlnění, částice)...
Částice jsou jen vlněním podle teorie kvantového pole. Podle ní je částicí velké zvlnění nějakého pole. Co dává částicím hmotnost (99% hmotnosti)? To jak těžce se prodírají higgsovým polem. Ostatně my stále nevíme, co to ty částice jsou. To, že jsou částicemi, je taky jenom teorie. Patrně vychází z toho, že očekáváme nějaký nedělitelný základ. Ok, stále tu jsou i jiné teorie. Některé vysvětlují lépe něco a jiné něco jiného a stále je tu jedno procento nevysvětlené hmoty. Vaše úvaha o dělitelném světě v podstatě vsadila na jednu teorii a dosud leží na vodě, stále se neví, co to jsou částice.
...bezbřehý pozitivismus ve smyslu: Až vědci objeví kompletní zákonitosti. Až budeme mít finální teorii... Věda je vlastně velmi omezeným nástrojem poznání a poznávání.
Ano, nedávám vědě žádné hranice. Nemyslím si, že by to bylo špatně. Kdyby Kolumbus nevěřil, že je svět kulatý, nikdy by omylem neobjevil Ameriku a po něm by Magalhães neobeplul svět.
Zatím mě nic nepřesvědčilo, že bychom potřebovali extra koncept něčeho odděleného, kam nemůžeme. Třeba na tom něco bude, ale zatím jsem tuhle hypotézu nepotřeboval.
Kreacionismus a evoluce...
Tato úvaha měla být posledním odstavcem článku o evoluci, který pro velkou šíři záběru nikdy nevznikl
. Třeba jednou…
Ale jen okrajově, myslím, že je téměř nemožné určit, co je živé a co ne. A taky myslím, že až entropie doběhne do konce, tak nebude mít život z čeho žít. A protože jednou skončí, tak pravděpodobně někdy začal. Kdyby bylo živým vše, co zdánlivě otáčí směr entropie, tak co takové formování planet? Vlivem gravitace se vytvoří nějaká struktura, ale neříkáme jim živé. Nebo excel, který setřídí data? Zkrátka nevím, ale ego jako projev Boha se mi nezdá.
Nemám odpovědi na všechny otázky, předkládám jen svoji vizi.
Jo no, já jsem jen dopsal, kde vidím díry. Každý si tvoří pohled na svět podle toho, co ví. Mě je v podstatě jedno, co si kdo myslí a nechci nikoho přesvědčovat o správnosti své verze. Nikdo nemá všechny odpovědi…
Je legrační číst zde některé názory. Sobota (Bůh odpočívá), představa spasení...
Legrační to je, dokud nemusíte žít mezi nimi
. Ano, myslím, že církev toho hodně pokazila. Dříve nebyl Bůh zosobněný, jako je dnes. Pod svícnem bývá tma
.
Heisenbergův princip neurčitosti v podstatě říká, že jestliže něco vidíme skrze čas a prostor, nemůžeme tak docela říct co to vlastně vidíme.
Heisenbergův princip neurčitosti vede ke dvěma teoriím:
- U první jedna zrealizovaná cesta částice smaže ostatní možné cesty a vše je pak náhoda.
- U druhé se ostatní možné cesty nemažou, ale všechny „jsou“ současně. Přičemž jedna o druhé neví. To vede k teorii multivesmíru.
A pak je možné tuto neurčitost přisoudit nějakému Bohu. Podle mě to pak je odmítnutí vidět svět takovým jaký je. Z dnešního pohledu se to nezdá, ale na druhou stranu je to stejné jako nevěřit, že je země kulatá. O čemž ovšem diskuze stále neutichly
.
