11. Učení o Sobotě před Sinají
adventismus.cz
Další špatné učení adventismu se týká soboty a jejího významu. O tomto tématu postupně napíši několik článků, aby pokryly téma v celé bibli.
První článek se týká adventistického učení, že přikázání/nařízení o sobotě bylo lidem dáno již při stvoření světa. Ve věroučném článku číslo 19 „o Sobotě“ z knihy: ,,Adventisté sedmého dne věří“ z roku 1999 se píše na straně 298: ,,Dobrotivý Stvořitel po šesti stvořitelských dnech odpočinul sedmého dne a ustanovil sobotu pro všechny lidi jako památku stvoření.“
V uvedené knize dále čteme, že adventisté sedmého dne věří tomu, že Hospodin po stvoření ustanovil sobotu pro všechny lidi. Ve stejné knize, v kapitole Sobota na straně 299 se dočteme: ,,Ale i když byl svět, který právě dokončil, nepředstavitelně nádherný, tím největším darem, který Bůh nově stvořenému páru mohl dát, byla přednost osobního vztahu s ním. Tak jim dal sobotu, den zvláštního požehnání, přátelství a společenství se Stvořitelem.“
EGW v Knize ,,Na úsvitu dějin“ v 2. kapitole na straně 20 píše:
,,Bůh sedmého dne odpočinul a poté ho oddělil jako den odpočinku. Člověk měl po vzoru Stvořitele v tento svatý den odpočinout a uvažovat o Božím díle stvoření, aby bylo jeho srdce naplněno láskou a úctou k jeho Tvůrci. Sobota byla dána celému lidstvu, aby lidé jejím zachováváním vděčně uznávali, že Bůh je jejich Stvořitelem a právoplatným Vládcem.
Jsou dílem jeho rukou, podřízeni jeho autoritě. Bůh věděl, že sobota je pro člověka nezbytná, a to dokonce i v ráji. Člověk potřeboval v jeden ze sedmi dnů odložit své vlastní zájmy. Potřeboval sobotu, aby mu připomínala Boha a probouzela v něm vděčnost, neboť všechno, z čeho se radoval, pocházelo z ruky Stvořitele.“
Shrnutí: spisy EGW i základní věroučný bod bod církve předpokládá ustanovení soboty již v ráji a to pro všechny lidi.
Mé námitky k tomuto učení:
Toto učení je mimobiblické. Tím myslím, že nelze doložit biblí.
Genesis 2,2-3 ,,Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal s veškerým svým dílem, které konal. Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil. “ (ČSP)
Zde čteme, Bůh sedmého dne dokončil své dílo, které konal a že přestal. Přestal v sedmý den a požehnal ho a posvětil. V kontextu jde o dokončení první kapitoly, která popisuje stvořitelské dílo v šesti dnech.
Souhlasím s učením adventismu v tom, že Bůh stvořil zemi v šesti dnech a sedmý den odpočinul (je to má víra založená na bibli a zprávě z Genesis). Soulasím s adventisty i v tom, že tento sedmý den mohla být a pravděpodobně byla sobota. Ačkoliv myslím, že to nelze dokázat.
Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
Jak jsem již uvedl výše, celek textu je Genesis 1,1-2,3:
Začíná popisem toho, co stvořil Bůh na počátku.
Dále je výčet toho, co stvořil Bůh a že byl den první.
Dále výčet toho, co stvořil Bůh a že byl den druhý.
A tak dále až je den šestý.
Pak psáno, že tím byla dokončena nebesa a země a že sedmého dne Bůh dokončil své dílo, tím, že přestal konat své dílo.
Co se týče Božího promlouvání, nebo příkazu k někomu nebo něčemu, Bůh vždy mluvil přímo k dané věci která ještě nebyla, jako by byla, aby byla. Co se týče Božího příkazu k lidem, ten je zde jen jeden a zní: ,,Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ (Genesis 1,28; ČEP)
Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Někteří namítají: „máme přece Boha napodobovat. Když Bůh sedmého dne odpočinul, tak my také máme odpočívat.“
Takových se chci upřímně zeptat: ,,Chcete Boha napodobovat také v tvoření nebe a země?“ Již nemůžete být na počátku jako on, ale chcete napodobovat Boha oddělováním světlo od tmy každý první den tedy asi každou neděli? (To aby sobota vyšla na sedmý den.) Chcete každé pondělí oddělovat vody a tvořit vodní obal atmosféry? Každé úterý tvořit zeleň na souš? Každou středu tvořit měsíc a hvězdy? Každý čtvrtek tvořit ryby a ptáky? Každý pátek tvořit čtvernožce a lidi?
Věřím, že ne! Spíš věřím, že byste mi odpověděli – nejsme Bůh, to udělal ON, nám to nepřikázal. Souhlasím a říkám vám, to samé – nejste Bůh a sedmý den odpočinul ON, vám to nepřikázal.
Za druhé možná byste někteří odpověděli: ,,Proč bychom znovu tvořili, vždyť Bůh už všechno jednou stvořil, není žádný důvod pro opakování tvoření/cyklu.“
A já bych opět odpověděl – ,,Souhlasím, ze zprávy o stvoření a dokončení stvoření v knize Genesis nevyplývá žádný cyklus – jednou se to stalo a už to tak bylo. Tečka.“
,,Počkat, počkat,“ řekne někdo. ,,Bůh přece ten sedmý den požehnal a posvětil. To udělal pro nás. Proto my v něm odpočíváme a máme vztah s Bohem, protože je požehnaný a k tomu oddělený/posvěcený.“
Aha, takže důvod, proč odpočíváte je kvůli těm dvěma slovesům, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den.
1) Pořád jsme ve zprávě o Bohu a o jeho činnosti – když chce něco učinit, nebo změnit, mluví přímo k té věci. Kdyby chtěl mluvit znovu k lidem, udělá to.
2) Bůh ve své stvořitelské zprávě žehná nejen sedmému dni. Pátý den požehnal rybám a létavcům a šestý den požehnal člověku.
Každé skupině, které Bůh chtěl požehnat, požehnal. Každé skupině patří to požehnání, které dostala. My se nebudem rozmnožovat ve vodě a naplňovat moře. Ryby zase nebudou panovat nad ptactvem místo nás. Není důvod, abychom se my lidé zajímali o požehnání určené rybám a létavcům. Zde se ale najednou lidé zajímají o požehnání udělené sedmému dni.
Stvořitelské dílo a jeho dokončení je již hotové a není stále se opakující. Proč se vůbec snažit získat požehnání udělené sedmému dni.
Význam slova požehnal
Jestliže chceme pochopit, co to znamená, že Bůh ,,požehnal“ sedmý den, je nejlepší se podívat na další výskyty tohoto slova v knize Genesis.
První výskyt:
Genesis 1,22 ,,A Bůh jim požehnal: ,,Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“ Zde požehnání znamená pokyn k rozmnožení.
Genesis 1,28 ,,A Bůh jim požehnal a řekl jim: ,,Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
Zde požehnání znamená pokyn k rozmnožení, ale také k panování – uplatnění svého vlivu.
Genesis 2,3 ,,A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“ Zde význam požehnání teprve určujeme.
Genesis 9,1-3.7 ,,Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: ,,Ploďte a množte se a naplňte zemi. Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno…Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní.“
(tento text bude citován znovu v článku adventistického učení o čistém a nečistém mase)
Z tohoto textu vyplývá, že požehnání znamená rozmnožení se, navíc k tomu Bůh obstarává potravu, tak jak to určil i u lidí i zvířat v Genesis 1,30, znovu opakuje, ať se Noe a jeho synové rozmnoží.
Genesis 9,26 (Noe) ,,Dále řekl: ,,Požehnán buď Hospodin, Bůh Šemův. Ať je Kenaan jejich otrokem!“
Kontext mluví o rozhořčení Noeho za to, že jeden z jeho synů jej viděl nahého a řekl o tom ostatním venku, zatímco jiní dva bratři šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce.
Za to Noe prvního syna proklíná – ať je otrokem. A u druhého žehná Hospodinu. Požehnání má mít dopad na Šéma, aby mu jeho bratr sloužil. Obecně má být potomstvo Šema bohaté a mocné, potomstvo Jáfeta méně bohaté a potomstvo Cháma jim má otročit /sloužit.
Požehnání zde znamená rozhojnění majetku nebo moci.
Genesis 12,1-3 ,,I řekl Hospodin Abramovi: ,,Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu své otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno, staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“
Zde je z textů několik významů slova požehnání:
1) Opět rozmnožení – učiním tě velkým národem
2) Dobrořečení – požehnám, těm kdo žehnají tobě
3) Všechny čeledi země dojdou požehnání v Abramovi – Skutky 3,25 a Galastkým 3,8 toto vykládají jako dojít ospravedlnění.
Když se podíváme na možné významy tohoto slova v knize Genesis- rozmnožit, panovat, dobrořečit, dojít požehnání v někom – dojít spravedlnosti, a podíváme se na nejbližší kontext – požehnání zvířatům, lidem a Noemovi znovu po potopě, pak závěr zní, že když Bůh požehnal sedmý den, tak ho rozmnožil.
Případně rozmnožil jeho projev – ten den Bůh přestal tvořit a rozmnožil toto přestání.
To potom znamená že od prvotního šestidenního stvoření kdy Bůh sedmého dne dokončil své dílo a přestal, od té doby trvá jeho přestání.
Ten den přestání je rozmnožen na každý další den.
Tomuto výkladu odpovídá i výklad Genesis v Listu Židům
Židům 4,3b-4a ,,…To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět. O sedmém dni je přece v písmu řečeno: ,,I odpočinul Bůh sedmého dne ode všeho svého díla“…“
V zápisu stvořitelského díla lze najít na konci každého stvořitelského dne formulku ,,byl večer a bylo jitro, den …“
Gn 1,5 ,,Byl večer a bylo jitro, den první“
Gn 1,8 ,,Byl večer a bylo jitro, den druhý“
Gn 1,13 ,,Byl večer a bylo jitro, den třetí“
Gn 1,19 ,,Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý“
Gn 1,23 ,,Byl večer a bylo jitro, den pátý“
Gn 1,31 ,,Byl večer a bylo jitro, den šestý“
Na konci požehnání sedmého dne však tato formulka ohraničující čas není!
Tento den má být rozmnožen a nemá ohraničení.
Význam slovesa posvětil
V textu zbývá vysvětlit význam slova ,,posvětil“. Zastánci zachovávání židovské soboty říkají, že zatímco celých šest dní se Bůh soustředil na tvoření nebe, země a všeho co je v nich, tak sedmého dne tím, že již netvořil nic nového, měl čas a pozornost plně vyhrazenou na člověka a své stvoření. Tedy tento den je ,,oddělený“ k osobnímu vztahu se svým tvůrcem.
Naprosto souhlasím s tímto výkladem. Ne snad proto, že bych věřil, že Bůh nedokáže současně tvořit další světy a přitom mít osobní vztah s každým člověkem na zemi zvlášť. Ale věřím, že to slovo posvětil, je v textu napsáno, aby nám ukázalo, že Bůh sám čas po stvoření oddělil pro nás.
Z pohledu ráje ale ještě na zemi žádný hřích nebyl, nebylo oddělení od Boha, neexistovalo nic, co by bránilo lidem zažívat vztah se svým stvořitelem neustále.
Proto věřím, že Boží čin a původní záměr po dokončení stvoření bylo rozmnožení ,,soboty“ a oddělení jí pro společný vztah. Lidé měli žít s Bohem věčně a neustále, stejně tak jako tomu jednou znovu bude na nové zemi, kde nebude čas rozdělen na dny ani na noci (o tom ve Zjevení 21,22-25 a 22,5).
Závěr
Z textu v knize Genesis nevyplývá v žádném případě, příkaz dodržovat sobotu každý týden pro všechny lidi na zemi.
Existují ještě tři záchytné texty, na které se adventisté odvolávají, když tvrdí, že již Adam o sobotě věděl a stejně tak Enoch, Noé, Abraham, Mojžíš a Izraelci.
1) Genesis 26,5 ,,To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil; na má přikázání, nařízení a zákony…“
Text se používá jako důkaz, že Abraham již dávno věděl o Božích zákonech a tím se myslí mimo jiné sobota a zbytek desatera.
Kontext mluví o Izákovi, který kvůli hladu se chce přestěhovat ze zaslíbené země do Egypta, Bůh mu říká, ať zůstane, že mu Bůh požehná, rozmnoží jeho potomstvo (opět to tu vidíte) protože to slíbil/zapřísáhal jeho otci Abrahamovi, protože Abraham uposlechl jeho hlasu a dbal na to co mu Bůh svěřil.
Příklady Abrahamovi poslušnosti nařízení:
a) Abraham uposlechl Božího hlasu, když ho Bůh povolává z jeho země do úplně cizí země.
b) Abraham uposlechl Božího příkazu aby mu obětoval svého jediného syna
c) Abraham uposlechl a obětoval zvíře a čekal, dokud Bůh neprojde a smlouvu neuzavře.
d) Bůh nařídil Abrahamovi obřezat svého syna
Nemáme v bibli zaznamenáno všechno, co si kdy Bůh s Abrahamem pověděli a co mu nařídil, aby na to dbal. Nelze z toho ovšem dělat závěr, že Bůh řekl Abrahamovi aby dbal na desatero, nebo sobotu. Na to prostě není v písmu opora. I kdyby snad Abrahamovi nařídil Bůh dodržovat sobotní odpočinek, nebyl by to přenositelný příkaz pro všechny lidi, protože o tom nikde v bibli není zmínka.
Se stejnou námitkou se používá také verš:
2) Genesis 18,19 (Hospodin říká) ,,Důvěrně jsem se s ním (Abrahamem) sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ,,Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin splní, co mu přislíbil.“
Opět někteří adventisté namítají, že z tohoto textu lze dokázat, že Abraham vyučoval Božímu zákonu i sobotě i své potomstvo.
Stejná námitka – stejně odpovídám. Z textu nelze říci, jaká měla být pro Abrahamovy syny Hospodinova cesta, co měla být spravedlnost a právo.
Minimálně měl Abraham dvě ženy a děti s nimi. Dokonce mohl zapudit služku, kterou měl mít jako ženu a to bez důvodu. Stejně tak Jákob měl dokonce dvě ženy a dvě služky navíc. Proti ničemu z toho v Genesis Hospodin nevystupuje. Jákobovi nevytýká krádež prvorozenství. Kain není zabit za vraždu svého bratra, ale místo toho byl Bohem chráněn.
Toto ukazuje na odlišné vnímání morálky a trestů v Genesis než v době po vydání Zákona.
Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.
3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Izraelci ale hned v této první zkoušce neobstáli, protože podle Ex 16,16.19 Jim to Mojžíš předal správně a řekl jim ať neberou nic navíc a nenechávají si to do rána. Podle verše 20 ale někteří neposlechli a do rána si něco nechali, to zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně za to rozlítil.
Ex 16,28-30 se týká toho druhého nařízení z Ex 16,5 – totiž, že mají šestého dne přinést dvakrát tolik many. Ve verši 23. jim Mojžíš říká když předáci oznámí, že je many dvakrát tolik, že to mají zpracovat na zítřek a že zítra je Hospodinův svatý den odpočinku – sobota. Tedy to znovu Izraelci slyší od Mojžíše předem, ještě než bude svatá sobota. Ano, stalo se to před vydáním Zákona na Sinaji, ale nevyplývá z toho, že to bylo od stvoření. Hospodin svá nařízení Mojžíšovi oznamuje výslovně až v Exodu.
I kdyby snad v Exodu 16 nebylo lidu dostatečně jasné, že sedmý den nesmí jít ven sbírat manu protože je Svatá sobota, neznamenalo by to, že se Hospodin odkazuje na nevyřčený příkaz již od stvoření. V Exodu 15,25-26 o jednu kapitolu dříve je vysloveně zmíněno, že Hospodin v Maře dal lidu právní ustanovení a nařízení a podrobil ho zkoušce a slíbil, budou-li ho poslouchat a dodržovat jeho přikázání a všechna jeho nařízení, nepostihne je žádná z nemocí v Egyptě.
Tedy pokud měli nařízení o sobotě Izraelci znát ještě před padáním Many v Exodu 16, tak jim je oznámil v Maře v Exodu 15. Není důvod se domnívat, že ta ustanovení museli mít Izraelci už z ráje.
Obecně: V bibli existuje zmínka o slavení týdenní soboty Izraelem podle padání many ještě před vydáním zákona. Je zde ale také vidět její ustanovení Hospodinem v Exodu 15-16.
Tvrdit, že týdenní sobota je z už ráje je stejné jako tvrdit, že Hod beránka je už z ráje. Není pro to biblická podpora. Hod beránka je také slaven Izraelci ještě před Sinají, ale to neznamená, že je to pravidlo z ráje. Hod beránka byl ustanoven v Egyptě (více o tom v Ex 12).
Abraham například po usmíření se s králem Abímelekem zasadil tamaryšek a vzýval tam Jméno Hospodina. (Gn 21,33) Také to neznamená, že bychom už od ráje všichni měli povinnost sázet tamaryšek a vzývat u něj jméno Hospodina. Abraham nechal svého syna obřezat (Gn 21,4) a také to neznamená, že to byl Boží příkaz už z ráje pro všechny lidi.
Závěr z dodatků
V knize Genesis vůbec slovo sobota neexistuje. Také ve 2. kapitole není žádný příkaz/ustanovení pro všechny lidi, aby slavili každý týden sobotu. V ráji Bůh požehnal-rozmnožil den, ve kterém přestal tvořit a posvětil ho – oddělil pro vztah. Jeho odpočinutí od té doby trvá a lidé měli mít vztah s ním neustále. Tento osobní vztah narušil hřích nikoliv skončení sedmého dne začátkem dne dalšího.
Z náznaků u Abrahama nelze dokázat, že by Bůh chtěl po někom z praotců, aby oddělovali sobotu jako nepracovní den. Toto nařízení se objevuje až u Izraelců a to v 15-16 kapitole Exodu, kde Hospodin diktoval lidu své nařízení a řády. Následně je zkoušel na padání many, a Izraelci neobstáli. Byli hamižní v obou případech. Ani z těchto zmínek nelze doložit univerzální platnost soboty pro všechny lidi, nebo její platnost již od stvoření.
Na stvoření se odvolává až Exodus 20, to je však již obsahem smlouvy Hospodina a jeho vyvoleného lidu, ne všech.
