Definícia zachovania/dodržania šabatu

Diskusia o vieroučných bodoch CASD.
Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

Lída Rohalová napísal:Tvoje definice spasení zní tedy takto: Milost Boží (50 %) + dodatky (50 %) = spasení.
mikim napísal:Nezní, to jsi napsala ty, já jsem žádné procenta neuvedl!!! Pokud bych to měl oprocentovat, tak 100% milost a z toho vyplývající + 100% poslušnost a plnění Boží vůle kam patří i 100% zachovávání přikázání Božích vč. soboty.
Nejdříve k milosti Boží přidáš poslušnost znamenající činění Boží vůle, zahrnující z lásky dodržování Desatera Božích přikázání ( také zhrnutých do dvou přikázání Miluj Boha a Miluj bližního svého) + skutky víry (viz Jakub) neboli skutky svatých = spasení.

Po mé upřesňující otázce zda je milost doplňkem dodatků nebo dodatky doplňkem milosti napíšeš, že obojí je stejně důležité, to tedy logicky znamená 50 na 50. Vizuálně to vypadá takto: Milost Boží (50 %) + dodatky (50 %) = spasení.

V posledním příspěvku píšeš, že to tak není. Podle Tvého nového vyjádření je to tedy takto: Milost Boží (100 %) + dodatky (100 %) = spasení? Jak může být Milost Boží 100 % a dodatky též 100 %? V tom případě jedno ruší druhé a teď se ptám, kterou z těch dvou věcí v definici spasení necháš.
Lída Rohalová napísal:Bůh uděluje výjimečně spasení zdarma jen lidem, kteří toho již více učinit nemohou (viz lotr na kříži)? Nám ostatním už ke spasení Boží milost nestačí a musíme si ji ve zbylých 50 % "odpracovat"?
mikim napísal:Asi ano, neznám jiný případ z Písma, komu by Ježíš řekl, že s ním bude v ráji...
Milost stačí a nám jak už jsem mnohokrát uvedl z přijaté milosti vyplývá i 100 plnění Boží vůle a poslušnost vč. dodržování Desatera! Dordžování Desatera není žádné odpracování, to děláš z lásky k Bohu, proto, že ho miluješ. "když mne milujete, budete zachovávat má přikázání". Pokud Ježíše nemiluješ pak chápu, že nemusíš zachovávat Boží přikázání. Ale pokud ho miluješ a nezachováváš jsi usvědčena jako lhářka a není v Tobě pravdy, to neříkám já, ale Ježíš.
Nevyznávám teorii přijmi milost a hřeš si, jak chceš. To pak člověk milost nepochopil ani neprožil.

Píšeš, že milost stačí. A pak hned vzápětí dodáváš, že z přijaté milosti vyplývá i 100 % plnění Boží vůle a poslušnost vč. dodržování Desatera. Takže milost ano, ALE...

A pročpak pořád zdůrazňujete, "když mne milujete, budete zachovávat má přikázání? Proč nezdůrazňujete podstatu věci - 34 Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ J 13,34-35

Poznává okolí, že jsme Jeho učedníci, nebo ví, co dodržujeme?
mikim napísal:Ty si pořád pleteš co je milost a zákon, doporučuji přečíst to článek, který jsem sem kvůli některým nechapavcům dal:
http://acos.tym.sk/clanky-f9/zakon-a-milost-t479.html
Četla jsem. Autor se snaží obhájit zachovávání Desatera, je to v podstatě základ učení adventismu o sobotě. Věřila jsem tomu 14 let. S autorovým pojetím zákona a milosti se nyní neztotožňuji.
Lída Rohalová napísal:Který výrok mám brát tedy vážně? Naprostou jistotu pro den soudu, nebo adekvátní strach z nespasení?
mikim napísal:Platí obojí, rozhodně já osobně ani díky naději na dar milosti, který obdržím při 2PJK nemám 100% jistotu, že na soudu obdržím odměnu a nebudu odsouzen a je na místě mít adekvátní strach z toho, že o tuto milost, která je podmíněná následnou poslušností a činěním Boží vůle, a tím, že naopak budu vědomě hřešit a nevyznávat svoje hříchy a nečinit pokání mohu o tuto milost přijít.
Zde zas píšeš, že milost je podmíněná následnou poslušností. Tedy ne pouze milost, ale zase to ALE... Jen řečnická otázka k zamyšlení, odpověz si sám: Proč má v pojetí adventismu milost tolik dodatků? Mám na mysli, že když se někde napíše, že jsme spaseni milostí, musí se k tomu hned dodávat, jak se přijetí milosti projevuje (dodržování Desatera)?

Píšeš, že platí Tvoje radostná důvěra pro den soudu a pak zase píšeš, že je třeba mít adekvátní strach z nespasení. Jedno vylučuje druhé. Buď máš strach, nebo důvěru. Dokonalá láska zahání strach (1 J 4,18).

Máš-li naprostou důvěru, říkám "haleluja". Máš-li strach, je životně důležitá otázka, odkud se bere?
mikim napísal:Už jsem mnohokrát uvedl, jak to má vypadat v sobotu v praxi, nečetla jsi to snad?

http://casdpribram.sweb.cz/Oficial/Sobota.htm
O této příručce ses vyjádřil jako o doporučení. Znám ji. Mne nezajímá doporučení, ale okamžik, kdy se dá prohlásit, že je sobota správně dodržena/zachována, tedy co je závazné. Je ta příručka tedy doporučení, nebo je závazná pro všechny?

Member
Príspevky: 300
Dátum registrácie: 27 Sep 2016, 19:13
Kontaktovať používateľa:

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Member »

mikim, to všetko je len kvôli sobote. Preto, aby ste zubami nechtami vo vierouke, pod strachom, udržali uctievanie soboty, všetka teológia asd sa točí okolo skutkov, zákonníctva, zákona a desatora, namiesto toho aby sa točila okolo Pána Ježiša. Centrom viery asd je zákon no centrom kresťana má byť Pán Ježiš a život v ňom. Život v Pánovi je život v Jeho Duchu. Poslušnosť nejakému ceremoniálnemu prikázaniu šabatu židov nie je znamením života v Pánovi.
mikim napísal:Marek 13:20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
Kto sú tí Jeho vyvolení, kvôli ktorým skráti tie dni?
Ježiš teda nevie, akú úspešnosť Jeho obeťou na kríži dosiahol? To sa uvidí až na konci podľa toho, koľko ľudí zachovalo desať prikázaní na 100 %?
Prečo Ježiš zomrel, keď Desatoro je kľúčom ku spaseniu? Aký je, podľa teba, rozdiel medzi Starou Zmluvou a Novou Zmluvou?

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Lída Rohalová napísal:
Lída Rohalová napísal:Tvoje definice spasení zní tedy takto: Milost Boží (50 %) + dodatky (50 %) = spasení.
mikim napísal:Nezní, to jsi napsala ty, já jsem žádné procenta neuvedl!!! Pokud bych to měl oprocentovat, tak 100% milost a z toho vyplývající + 100% poslušnost a plnění Boží vůle kam patří i 100% zachovávání přikázání Božích vč. soboty.
Nejdříve k milosti Boží přidáš poslušnost znamenající činění Boží vůle, zahrnující z lásky dodržování Desatera Božích přikázání ( také zhrnutých do dvou přikázání Miluj Boha a Miluj bližního svého) + skutky víry (viz Jakub) neboli skutky svatých = spasení.

Po mé upřesňující otázce zda je milost doplňkem dodatků nebo dodatky doplňkem milosti napíšeš, že obojí je stejně důležité, to tedy logicky znamená 50 na 50. Vizuálně to vypadá takto: Milost Boží (50 %) + dodatky (50 %) = spasení.

V posledním příspěvku píšeš, že to tak není. Podle Tvého nového vyjádření je to tedy takto: Milost Boží (100 %) + dodatky (100 %) = spasení? Jak může být Milost Boží 100 % a dodatky též 100 %? V tom případě jedno ruší druhé a teď se ptám, kterou z těch dvou věcí v definici spasení necháš.
Lída Rohalová napísal:Bůh uděluje výjimečně spasení zdarma jen lidem, kteří toho již více učinit nemohou (viz lotr na kříži)? Nám ostatním už ke spasení Boží milost nestačí a musíme si ji ve zbylých 50 % "odpracovat"?
mikim napísal:Asi ano, neznám jiný případ z Písma, komu by Ježíš řekl, že s ním bude v ráji...
Milost stačí a nám jak už jsem mnohokrát uvedl z přijaté milosti vyplývá i 100 plnění Boží vůle a poslušnost vč. dodržování Desatera! Dordžování Desatera není žádné odpracování, to děláš z lásky k Bohu, proto, že ho miluješ. "když mne milujete, budete zachovávat má přikázání". Pokud Ježíše nemiluješ pak chápu, že nemusíš zachovávat Boží přikázání. Ale pokud ho miluješ a nezachováváš jsi usvědčena jako lhářka a není v Tobě pravdy, to neříkám já, ale Ježíš.
Nevyznávám teorii přijmi milost a hřeš si, jak chceš. To pak člověk milost nepochopil ani neprožil.

Píšeš, že milost stačí. A pak hned vzápětí dodáváš, že z přijaté milosti vyplývá i 100 % plnění Boží vůle a poslušnost vč. dodržování Desatera. Takže milost ano, ALE...

A pročpak pořád zdůrazňujete, "když mne milujete, budete zachovávat má přikázání? Proč nezdůrazňujete podstatu věci - 34 Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ J 13,34-35

Poznává okolí, že jsme Jeho učedníci, nebo ví, co dodržujeme?
mikim napísal:Ty si pořád pleteš co je milost a zákon, doporučuji přečíst to článek, který jsem sem kvůli některým nechapavcům dal:
http://acos.tym.sk/clanky-f9/zakon-a-milost-t479.html
Četla jsem. Autor se snaží obhájit zachovávání Desatera, je to v podstatě základ učení adventismu o sobotě. Věřila jsem tomu 14 let. S autorovým pojetím zákona a milosti se nyní neztotožňuji.
Lída Rohalová napísal:Který výrok mám brát tedy vážně? Naprostou jistotu pro den soudu, nebo adekvátní strach z nespasení?
mikim napísal:Platí obojí, rozhodně já osobně ani díky naději na dar milosti, který obdržím při 2PJK nemám 100% jistotu, že na soudu obdržím odměnu a nebudu odsouzen a je na místě mít adekvátní strach z toho, že o tuto milost, která je podmíněná následnou poslušností a činěním Boží vůle, a tím, že naopak budu vědomě hřešit a nevyznávat svoje hříchy a nečinit pokání mohu o tuto milost přijít.
Zde zas píšeš, že milost je podmíněná následnou poslušností. Tedy ne pouze milost, ale zase to ALE... Jen řečnická otázka k zamyšlení, odpověz si sám: Proč má v pojetí adventismu milost tolik dodatků? Mám na mysli, že když se někde napíše, že jsme spaseni milostí, musí se k tomu hned dodávat, jak se přijetí milosti projevuje (dodržování Desatera)?

Píšeš, že platí Tvoje radostná důvěra pro den soudu a pak zase píšeš, že je třeba mít adekvátní strach z nespasení. Jedno vylučuje druhé. Buď máš strach, nebo důvěru. Dokonalá láska zahání strach (1 J 4,18).

Máš-li naprostou důvěru, říkám "haleluja". Máš-li strach, je životně důležitá otázka, odkud se bere?
mikim napísal:Už jsem mnohokrát uvedl, jak to má vypadat v sobotu v praxi, nečetla jsi to snad?

http://casdpribram.sweb.cz/Oficial/Sobota.htm
O této příručce ses vyjádřil jako o doporučení. Znám ji. Mne nezajímá doporučení, ale okamžik, kdy se dá prohlásit, že je sobota správně dodržena/zachována, tedy co je závazné. Je ta příručka tedy doporučení, nebo je závazná pro všechny?
...V posledním příspěvku píšeš, že to tak není. Podle Tvého nového vyjádření je to tedy takto: Milost Boží (100 %) + dodatky (100 %) = spasení? Jak může být Milost Boží 100 % a dodatky též 100 %? V tom případě jedno ruší druhé a teď se ptám, kterou z těch dvou věcí v definici spasení necháš.

Nic se neruší, ale doplňuje neruší, a znovu pakuji 100% milost, která je sice dar, ale 100% podmíněný činěním 100% Boží vůle a 100% poslušností. O dodržování přikázání mluví Ježíš i apoštolové dokonce mnohem více než o milosti.

...Píšeš, že milost stačí. A pak hned vzápětí dodáváš, že z přijaté milosti vyplývá i 100 % plnění Boží vůle a poslušnost vč. dodržování Desatera. Takže milost ano, ALE...
Nenapsal jsem ani 1x, že pouhá milost stačí, to by pak byla možná jen "laciná milost" a tou, pokud nebude žít Kristovým svatým životem nebude nikdo nikdy spasen. Víš vůbec co to je laciná milost?
http://www.prostekrestanstvi.cz/mimobi ... bonhoeffer

nebo

Falešné nauky o milosti

Poselství o Boží milosti je úžasnou zprávou pro celé lidstvo. Přesto je mnohými lidmi překrucována tak, aby nebyla správně pochopena. Satan se snaží vtáhnout lidstvo do extrémismu na jedné nebo na druhé straně tohoto Božího milosrdného plánu záchrany.

Vlastní zásluhy, zákonictví

Některým křesťanům se předkládá, že si musí své spasení zasloužit a že ospravedlněni od hříchů jsou díky svým zásluhám, dobrým skutkům, či zachováváním zákona. NE ospravedlněni (očištěni od hříchu) můžeme být pouze Kristovou spásnou krví a darem jeho milosti, kterou si sami nezasloužíme! Jedině Kristus, který za naše hříchy zaplatil, je z nás dokáže sejmout. Jedině On nám může dát plášť své spravedlnosti. Jedině On nás učinil svou zástupnou obětí spravedlivými v očích svého nebeského Otce. Jedině On je naším předrahým Zachráncem a Spasitelem. Jedině On je náš vysvoboditel z našeho hříchu a bídného stavu.

Laciná milost bez posvěceného života

Druhým extrémním názorem, který se šíří křesťanským světem je to, že Kristova milost přikryje naše hříchy a my již nemusíme nic více dělat. Stačí uvěřit a člověk bude spasen ať žije vědomě v jakémkoli hříchu. NE, takto spaseni nebudeme! Ježíš, když uzdravoval a odpouštěl lidem hříchy dodával, „jdi a už nehřeš!“, jinými slovy „je ti odpuštěno, dal jsem ti svou milost, ale už to nedělej!“ Lidé, kteří přijímají takovouto lacinou milost nepoznali znovuzrození, nepoznali proměnu Duchem Svatým, nepoznali opravdovou lítost nad hříchem, který Krista ukřižoval, nepoznali touhu již tento hřích opustit. Jestli jsme se odevzdali Kristu opravdově, jestli jsme učinili opravdové a hluboké pokání, poznáme to právě podle toho, že Bůh vloží svým Duchem svatým do našeho nitra svůj zákon, jak zaslíbil, který změní naše touhy a začne měnit naše povahy k obrazu Krista. Hřích se nám stane odporným a již ho nechceme!

Proto přijměme darem milost Ježíše Krista, kterou jsme spasení. (Ef 2,5-10) Otevřeme své srdce a nechme se očistit Jeho drahou krví, kterou za nás prolil a odevzdejme se mu celým svým srdcem a učiňme vyznání a pokání. Náš život se teprve pak bude projevovat skutky spravedlnosti, protože Písmo praví, že víra bez skutků je sama o sobě mrtvá (Jakub 2,17).

Příkladem víry projevující se skutky je nám Abrahám

Galatským 3,2-3 - Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí mezi vámi mocné věci, činí tak na základě skutků Zákona, nebo na základě slyšení víry? Je tomu jako s Abrahamem: ‚uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.‘ Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi.

Jakub 2,21-23 - Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že v těch skutcích se stala víra dokonalou. I naplnilo se Písmo, které praví: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ a byl nazván Božím přítelem.

Apoštol Pavel to celé nádherným a srozumitelným způsobem shrnuje slovy:

Římanům 3,22-31 - Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista pro všechny a na všechny ty, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši. Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost s ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy. Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry. Soudíme totiž, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona. Nebo je snad Bůh pouze Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Ano, i pohanů! Vždyť je přece jeden Bůh, který ospravedlní obřezané z víry a neobřezané skrze víru. Rušíme tedy vírou Zákon? Naprosto ne! Naopak, Zákon potvrzujeme.

...A pročpak pořád zdůrazňujete, "když mne milujete, budete zachovávat má přikázání? Proč nezdůrazňujete podstatu věci - 34 Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ J 13,34-35

Poznává okolí, že jsme Jeho učedníci, nebo ví, co dodržujeme?

Protože to zdůrazňuje sám Ježíš a apoštolové ve svých dopisech a my to podle nich opakujeme a řídíme se tím. Co řekli apoštolové nejdříve "dávám Vám nové přikázání" nebo "připomínáme Vám, abyste zachovávali to staré přikázání, které jste měli od počátku a která nejsou těžká?" Láska v nich je obsažena samozřejmě také.

[KB1613] Ef 6:1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
[KB1613] Ef 6:2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením),
[KB1613] Ef 6:3 Aby dobře bylo tobě, a abys byl dlouhověký na zemi.

[KB1613] 1 Te 4:2 Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.
[KB1613] 1 Te 4:3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

[KB1613] 1 Tm 1:5 Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.

[KB1613] 1Tm 6:12 Bojuj ten dobrý boj víry, dosáhni věčného života, k němuž i povolán jsi, a vyznals dobré vyznání před mnohými svědky.
[KB1613] 1 Tm 6:14 Abys ostříhal přikázaní tohoto, jsa bez poškvrny a bez úhony, až do zjevení se Pána našeho Ježíše Krista.

[NBK] 2 Tm 2:5 Také když někdo závodí, nezíská věnec, pokud nezávodil podle pravidel.

[NBK] Jk 1:25 Kdo však nahlédl do dokonalého zákona svobody a zůstává [v něm] - kdo není zapomnětlivý posluchač, ale vykonavatel skutku - ten bude blažený v tom, co dělá.
[KB1613] Jk 2:8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
[NBK] Jk 2:9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky
[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

O Synovi je řečeno…
[Pavlik_NZCZ] Žd 1:9 zamiloval [si]s spravedlnost a v nenávist jsi pojal i bezzákonnost pro tuto příčinu tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásotu nad tvé druhy.

[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní.

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,

KB1613] 1 J 2:3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme.

[NBK] 1J 2:4 Kdo říká: "Znám ho," a nezachovává jeho přikázání, je lhář a není v něm pravda.

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

Nejdříve mluví o starém přikázání jako platném:
[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

a pak o novém:
[KB1613] 1J 2:8 A zase přikázaní nové píši vám, kteréž jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

[KB1613] 1 J 3:4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
[KB1613] 1 J 3:22 A zač bychom ho koli prosili, béřeme od něho; nebo přikázaní jeho ostříháme, a to, což jest libého před oblíčejem jeho, činíme.

[KB1613] 1 J 3:23 A totoť jest to přikázaní jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista, a milovali jedni druhé, jakož nám vydal přikázaní.
[KB1613] 1 J 3:24 Nebo kdož ostříhá přikázaní jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
autoj him en in autw…)
[KB1613] 1 J 4:21 A totoť přikázaní máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého.
[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.
[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.
[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

Svatí na konci dnů budou jen tito:

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.

Těch veršů o dodržování přikázání je v Písmo celkem dost. Kdo je nebere vážně nemůže být spasen. Desatero je prostě základ a to ještě velmi jednoduchý, který pokud nechceš dodržovat, nemáš v nebi co pohledávat.

Zákon Deseti přikázání a milost jdou spolu jako ruku v ruce, jedno od druhého nelze vyloučit. Ani jen na základě milosti, a ani jen na základě dodržování Desatera, nemůžeš být spasená. Výjimky nechme na Bohu, o výjimkách kromě lotra na kříži Písmo mlčí.

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Member napísal:mikim, to všetko je len kvôli sobote. Preto, aby ste zubami nechtami vo vierouke, pod strachom, udržali uctievanie soboty, všetka teológia asd sa točí okolo skutkov, zákonníctva, zákona a desatora, namiesto toho aby sa točila okolo Pána Ježiša. Centrom viery asd je zákon no centrom kresťana má byť Pán Ježiš a život v ňom. Život v Pánovi je život v Jeho Duchu. Poslušnosť nejakému ceremoniálnemu prikázaniu šabatu židov nie je znamením života v Pánovi.
mikim napísal:Marek 13:20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
Kto sú tí Jeho vyvolení, kvôli ktorým skráti tie dni?
Ježiš teda nevie, akú úspešnosť Jeho obeťou na kríži dosiahol? To sa uvidí až na konci podľa toho, koľko ľudí zachovalo desať prikázaní na 100 %?
Prečo Ježiš zomrel, keď Desatoro je kľúčom ku spaseniu? Aký je, podľa teba, rozdiel medzi Starou Zmluvou a Novou Zmluvou?

...Život v Pánovi je život v Jeho Duchu. Poslušnosť nejakému ceremoniálnemu prikázaniu šabatu židov nie je znamením života v Pánovi.
Sobota je čtvrté nejdůležitější přikázání Desatera. Zachovávání celého Desatera je z lásky k Bohu po přijetí naděje na milost při 2PJK. Ti kteří jej milují zachovávají přikázání, ti, kteří na něj naopak z vysoka serou a spoléhají jen na lacinou milost a všelijak se vymlouvají, když musí zachovávat sobotu jsou lháři a nebudou spaseni.

Před takovými, kteří nepochopili život v duchu a nechtějí zachovávat Desatero se mějme všichni na pozoru. Protože oni, kteří žijí pod falešným duchem, Vás naopak odvedou od pravé víry v Boha:

1. Nevěří v jednoho Boha.

2. Dělají si modly a klaní se jim.

3. Berou dennodenně Boží jméno nadarmo.

4. Kašlou na sobotní den, který jim není svatý a nezachovávají ho.

5. Nectí svého otce ani svou matku.

6. Klidně tě zavraždí.

7. Cizoloží kde s kým.

8. Kradou všude o sto šest.

9. Lžou na každém kroku.

10. Závidí každému cokoliv.

Od takových si příklad opravdu neberme



...Kto sú tí Jeho vyvolení, kvôli ktorým skráti tie dni?
Ježiš teda nevie, akú úspešnosť Jeho obeťou na kríži dosiahol? To sa uvidí až na konci podľa toho, koľko ľudí zachovalo desať prikázaní na 100 %?
Prečo Ježiš zomrel, keď Desatoro je kľúčom ku spaseniu? Aký je, podľa teba, rozdiel medzi Starou Zmluvou a Novou Zmluvou?[/quote]

Vyvolení jsou svatí, kteří mají víru Ježíšovu a zachovávají přikázání Boží.

Jestli Ježíš ví nebo neví jakou svou obětí dosáhl úspěchu se v Písmu nepíše. Tam se naopak píše co máš a nemáš dělat, abys byl spasený.

Někteří křesťané si myslí, že když jsou spasení Boží milostí, nemusí již zachovávat Boží zákon. (Ef 2.8). Takový postoj však popírá nezbytnost Kristovy smrti. Ježíš byl odsouzen místo všech, kdo přestupují zákon; na kříži vzal na sebe trest za naše hříchy. Byl odsouzen za hříchy, kterých se nedopustil, aby nám mohlo být odpuštěno všechno, čeho jsme se dopustili my. Kdyby Bůh mohl změnit svůj zákon, nemusel by Ježíš zemřít. Bible říká: „Mzdou hříchu je smrt…“ (Ř 6.23). Proč by Bůh poslal svéhi Syna na tak krutou smrt, pokud by nějakým magickým zásahem stačilo změnit jeho zákon? Zákon a soud jsou součástí Kristova evangelia. „Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona“ (1J 3.4).

Rozdíl mezi SZ a NZ je, že v NZ zbylo už jen Desatero o jehož přikázáních apoštolové neustále píší jako o platných + dva doplňující Miluj Boha a Miluj bližního svého + 4 další přikázání pro pohany. Tyto nám všechny Ježíš zapsal do srdce a do mysli.
Bůh říká: “Vložím svůj zákon do jejich mysli.“ Jak tomu máme rozumět? Mít Boží zákon ve své mysli znamená, že jej známe. Je-li Boží zákon také v našem srdci, znamená to, že k němu máme citový vztah, že jej milujeme. I v této generaci Bůh potřebuje lidi, v jejichž srdcích a myslích bude zapsán zákon.

Tomáš Plechatý

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Tomáš Plechatý »

Představuji si stůl na stolní tenis, představující vlákno: ,,Definícia zachovania/dodržania šabatu"

Okolo postává menší skupinka lidí, která ještě doufá, že se něco zajímavého dozví - že si zadiskutuje - zahraje obíhačku, anebo hru ve dvou.

ale pokaždé když zkusí někdo nadhodit otázku - podáním rozehraje míček.

Tak se jeden velmi velmi energický hráč rozběhne předběhne ostatní a odehraje, oběhne stůl a odehraje svůj vlastní úder, znovu oběhne stůl, atd. atd.

Nakonec skupinka co si chtěla zahrát, jen kouká, jak tam pobíhá ten jen kolem dokola a hraje sám se sebou.

dokonce ale někdy stihne mezi údery zaběhnout i k vedlejším stolům a tam párkrát odehrát bez ohledu nato kdo je na řadě.
Vždycky je připraven odehrávat, akorát ne vždy odpoví na otázku - ne vždy odehraje partnerovi, který hru začal.

Můžete to nazvat třeba jednou kapitolou ze : ,,zkušenosti a vidění TP"

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

mikim napísal:Nic se neruší, ale doplňuje neruší, a znovu pakuji 100% milost, která je sice dar, ale 100% podmíněný činěním 100% Boží vůle a 100% poslušností. O dodržování přikázání mluví Ježíš i apoštolové dokonce mnohem více než o milosti.
Pokud mluvíš o dodržování, tak jak vypadá příklad důsledného dodržování soboty?

A ta příručka je tedy pro adventisty závazná, nebo má charakter doporučení?

Napíšeš-li, že je Boží milost 100 % a z toho vyplývající + 100 % poslušnost a plnění Boží vůle, kam patří i 100 % zachovávání přikázání Božích včetně soboty, tak je to protimluv. Pokud chceš do definice zařadit 2 nebo více věcí a oprocentovat je, musíš 100 % rozdělit mezi ně. Pakliže připadne 100 % jen na jednu věc, nemůže již na druhou věc (nebo další) připadnout žádné procento.

Milost je podle Tebe podmíněná činěním 100 % Boží vůle a 100 % poslušností. Když někomu daruješ dar, tak si za něj také kladeš podmínky?

Definice spasení 100 na 100 zní nějak podobně: Ta Bible je darem pro Tebe. Ale musíš mi ji zaplatit!

Co v definici spasení ponecháš? Milost, nebo dodatky?
mikim napísal:Nenapsal jsem ani 1x, že pouhá milost stačí, to by pak byla možná jen "laciná milost" a tou, pokud nebude žít Kristovým svatým životem nebude nikdo nikdy spasen. Víš vůbec co to je laciná milost?
http://www.prostekrestanstvi.cz/mimobi ... bonhoeffer
Samozřejmě vím, co je laciná milost. Nemám tenhle termín ráda a nepoužívám ho. Laciná milost není žádná milost.

A ano, víra má skutky. Ovšem jsou to skutky víry, ne skutky člověka.

Psal jsi, že milost stačí, a hned dodáváš, co z ní vyplývá. Zde se již vykresluje, jak to je u Tebe s pojetím milosti. Pokud to chápu správně, pouhá milost nestačí, protože pouhá milost je podle Tebe laciná milost.

Je zajímavý příběh Zachea, který chce vidět Ježíše. Proč chtěl tak moc Ježíše vidět, že kvůli němu šplhá na fíkovník? A Ježíš jeho zájem nenechá bez povšimnutí a sám se pozve do Zacheova domu. Okolí reptá. Ježíš nedbá na to, co si o něm budou lidé myslet, že je hostem u hříšného muže. A Zacheus chce vrátit to, co nakradl, až čtyřnásobně a k tomu rozdat polovinu svého majetku chudým. Tak vypadá setkání s Milostí bez podmínek. A Ježíš mu říká: "Dnes se dostalo záchrany/spasení tomuto domu....".
mikim napísal:Co řekli apoštolové nejdříve "dávám Vám nové přikázání" nebo "připomínáme Vám, abyste zachovávali to staré přikázání, které jste měli od počátku a která nejsou těžká?" Láska v nich je obsažena samozřejmě také.
Staré přikázání, které bylo od počátku, je slovo, které jste už dávno slyšeli. Nové přikázání říká, že tma pomíjí a pravé světlo již svítí. Kdo miluje bratra, je ve světle. Kdo bratra dosud nenávidí, je ve tmě. A zvěst, kterou je už od počátku, zní navzájem se milovat.

V Bibli je zaznamenána řada výzev, jak má křesťan žít. Neznamená to tedy, že chceme hřešit a dělat si, co chceme. To nám neustále podsouváš Ty.
mikim napísal:Těch veršů o dodržování přikázání je v Písmo celkem dost. Kdo je nebere vážně nemůže být spasen. Desatero je prostě základ a to ještě velmi jednoduchý, který pokud nechceš dodržovat, nemáš v nebi co pohledávat.
To naštěstí posoudí Bůh. Kristus je cíl/konec Zákona. Proč tedy zůstávat uprostřed cesty, když můžu být v cíli.
mikim napísal:Zákon Deseti přikázání a milost jdou spolu jako ruku v ruce, jedno od druhého nelze vyloučit. Ani jen na základě milosti, a ani jen na základě dodržování Desatera, nemůžeš být spasená. Výjimky nechme na Bohu, o výjimkách kromě lotra na kříži Písmo mlčí.
Ani jen na základě milosti, ani jen na základě dodržování Desatera není spása. Nechtěla bych věřit v Boha výjimek. Věřím v Boha, který miluje mne i Tebe. Mezi námi je jen jeden, ale podstatný rozdíl - já tomu věřím. Co v tom brání Tobě?

Dušan Seberíni
Príspevky: 366
Dátum registrácie: 18 Apr 2016, 22:35
Kontaktovať používateľa:

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Dušan Seberíni »

Tomáš Plechatý napísal:Představuji si stůl na stolní tenis, představující vlákno: ,,Definícia zachovania/dodržania šabatu"
Okolo postává menší skupinka lidí, která ještě doufá, že se něco zajímavého dozví - že si zadiskutuje - zahraje obíhačku, anebo hru ve dvou.
Ale pokaždé když zkusí někdo nadhodit otázku - podáním rozehraje míček - tak se jeden velmi velmi energický hráč rozběhne předběhne ostatní a odehraje, oběhne stůl a odehraje svůj vlastní úder, znovu oběhne stůl, atd. atd.
Nakonec skupinka co si chtěla zahrát, jen kouká, jak tam pobíhá ten jen kolem dokola a hraje sám se sebou. Dokonce ale někdy stihne mezi údery zaběhnout i k vedlejším stolům a tam párkrát odehrát bez ohledu nato kdo je na řadě. Vždycky je připraven odehrávat, akorát ne vždy odpoví na otázku - ne vždy odehraje partnerovi, který hru začal.
Můžete to nazvat třeba jednou kapitolou ze : ,,zkušenosti a vidění TP"
Výborne si to vystihol. Ale ja tam vidím dvoch hráčov.
Jeden je zbožný otrok
a druhý je nábožný farizej.

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Tomáš Plechatý napísal:Představuji si stůl na stolní tenis, představující vlákno: ,,Definícia zachovania/dodržania šabatu"

Okolo postává menší skupinka lidí, která ještě doufá, že se něco zajímavého dozví - že si zadiskutuje - zahraje obíhačku, anebo hru ve dvou.

ale pokaždé když zkusí někdo nadhodit otázku - podáním rozehraje míček.

Tak se jeden velmi velmi energický hráč rozběhne předběhne ostatní a odehraje, oběhne stůl a odehraje svůj vlastní úder, znovu oběhne stůl, atd. atd.

Nakonec skupinka co si chtěla zahrát, jen kouká, jak tam pobíhá ten jen kolem dokola a hraje sám se sebou.

dokonce ale někdy stihne mezi údery zaběhnout i k vedlejším stolům a tam párkrát odehrát bez ohledu nato kdo je na řadě.
Vždycky je připraven odehrávat, akorát ne vždy odpoví na otázku - ne vždy odehraje partnerovi, který hru začal.

Můžete to nazvat třeba jednou kapitolou ze : ,,zkušenosti a vidění TP"

Já vím, že pinec je Tvoje oblíbená hra a hrál jsi ho i závodně, viz Google..., asi bych tě v něm neporazil, i když kdo ví... :dance2:

...dokonce ale někdy stihne mezi údery zaběhnout i k vedlejším stolům a tam párkrát odehrát bez ohledu nato kdo je na řadě.

Ty jsi blb... ::rofl::

...Můžete to nazvat třeba jednou kapitolou ze : ,,zkušenosti a vidění TP" ::dash::

Dušan Seberíni
Príspevky: 366
Dátum registrácie: 18 Apr 2016, 22:35
Kontaktovať používateľa:

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa Dušan Seberíni »

Tomáš Plechatý napísal:Představuji si stůl na stolní tenis, představující vlákno: ,,Definícia zachovania/dodržania šabatu"
Okolo postává menší skupinka lidí, která ještě doufá, že se něco zajímavého dozví - že si zadiskutuje - zahraje obíhačku, anebo hru ve dvou.
Ale pokaždé když zkusí někdo nadhodit otázku - podáním rozehraje míček - tak se jeden velmi velmi energický hráč rozběhne předběhne ostatní a odehraje, oběhne stůl a odehraje svůj vlastní úder, znovu oběhne stůl, atd. atd.
Nakonec skupinka co si chtěla zahrát, jen kouká, jak tam pobíhá ten jen kolem dokola a hraje sám se sebou. Dokonce ale někdy stihne mezi údery zaběhnout i k vedlejším stolům a tam párkrát odehrát bez ohledu nato kdo je na řadě. Vždycky je připraven odehrávat, akorát ne vždy odpoví na otázku - ne vždy odehraje partnerovi, který hru začal.
Můžete to nazvat třeba jednou kapitolou ze : ,,zkušenosti a vidění TP"
Výborne si to vystihol. Ale ja tam vidím dvoch hráčov.
Jeden je zbožný otrok
a druhý je nábožný farizej.

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: Definícia zachovania/dodržania šabatu

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Lída Rohalová napísal:
mikim napísal:Nic se neruší, ale doplňuje neruší, a znovu pakuji 100% milost, která je sice dar, ale 100% podmíněný činěním 100% Boží vůle a 100% poslušností. O dodržování přikázání mluví Ježíš i apoštolové dokonce mnohem více než o milosti.
Pokud mluvíš o dodržování, tak jak vypadá příklad důsledného dodržování soboty?

A ta příručka je tedy pro adventisty závazná, nebo má charakter doporučení?

Napíšeš-li, že je Boží milost 100 % a z toho vyplývající + 100 % poslušnost a plnění Boží vůle, kam patří i 100 % zachovávání přikázání Božích včetně soboty, tak je to protimluv. Pokud chceš do definice zařadit 2 nebo více věcí a oprocentovat je, musíš 100 % rozdělit mezi ně. Pakliže připadne 100 % jen na jednu věc, nemůže již na druhou věc (nebo další) připadnout žádné procento.

Milost je podle Tebe podmíněná činěním 100 % Boží vůle a 100 % poslušností. Když někomu daruješ dar, tak si za něj také kladeš podmínky?

Definice spasení 100 na 100 zní nějak podobně: Ta Bible je darem pro Tebe. Ale musíš mi ji zaplatit!

Co v definici spasení ponecháš? Milost, nebo dodatky?
mikim napísal:Nenapsal jsem ani 1x, že pouhá milost stačí, to by pak byla možná jen "laciná milost" a tou, pokud nebude žít Kristovým svatým životem nebude nikdo nikdy spasen. Víš vůbec co to je laciná milost?
http://www.prostekrestanstvi.cz/mimobi ... bonhoeffer
Samozřejmě vím, co je laciná milost. Nemám tenhle termín ráda a nepoužívám ho. Laciná milost není žádná milost.

A ano, víra má skutky. Ovšem jsou to skutky víry, ne skutky člověka.

Psal jsi, že milost stačí, a hned dodáváš, co z ní vyplývá. Zde se již vykresluje, jak to je u Tebe s pojetím milosti. Pokud to chápu správně, pouhá milost nestačí, protože pouhá milost je podle Tebe laciná milost.

Je zajímavý příběh Zachea, který chce vidět Ježíše. Proč chtěl tak moc Ježíše vidět, že kvůli němu šplhá na fíkovník? A Ježíš jeho zájem nenechá bez povšimnutí a sám se pozve do Zacheova domu. Okolí reptá. Ježíš nedbá na to, co si o něm budou lidé myslet, že je hostem u hříšného muže. A Zacheus chce vrátit to, co nakradl, až čtyřnásobně a k tomu rozdat polovinu svého majetku chudým. Tak vypadá setkání s Milostí bez podmínek. A Ježíš mu říká: "Dnes se dostalo záchrany/spasení tomuto domu....".
mikim napísal:Co řekli apoštolové nejdříve "dávám Vám nové přikázání" nebo "připomínáme Vám, abyste zachovávali to staré přikázání, které jste měli od počátku a která nejsou těžká?" Láska v nich je obsažena samozřejmě také.
Staré přikázání, které bylo od počátku, je slovo, které jste už dávno slyšeli. Nové přikázání říká, že tma pomíjí a pravé světlo již svítí. Kdo miluje bratra, je ve světle. Kdo bratra dosud nenávidí, je ve tmě. A zvěst, kterou je už od počátku, zní navzájem se milovat.

V Bibli je zaznamenána řada výzev, jak má křesťan žít. Neznamená to tedy, že chceme hřešit a dělat si, co chceme. To nám neustále podsouváš Ty.
mikim napísal:Těch veršů o dodržování přikázání je v Písmo celkem dost. Kdo je nebere vážně nemůže být spasen. Desatero je prostě základ a to ještě velmi jednoduchý, který pokud nechceš dodržovat, nemáš v nebi co pohledávat.
To naštěstí posoudí Bůh. Kristus je cíl/konec Zákona. Proč tedy zůstávat uprostřed cesty, když můžu být v cíli.
mikim napísal:Zákon Deseti přikázání a milost jdou spolu jako ruku v ruce, jedno od druhého nelze vyloučit. Ani jen na základě milosti, a ani jen na základě dodržování Desatera, nemůžeš být spasená. Výjimky nechme na Bohu, o výjimkách kromě lotra na kříži Písmo mlčí.
Ani jen na základě milosti, ani jen na základě dodržování Desatera není spása. Nechtěla bych věřit v Boha výjimek. Věřím v Boha, který miluje mne i Tebe. Mezi námi je jen jeden, ale podstatný rozdíl - já tomu věřím. Co v tom brání Tobě?
...Pokud mluvíš o dodržování, tak jak vypadá příklad důsledného dodržování soboty?

A ta příručka je tedy pro adventisty závazná, nebo má charakter doporučení?

Třeba se můžeš řídit podle té příručky, která je doporučující co dělat a nedělat v sobotu, jestli se ti nelíbí, zkus vymyslet v souladu s Písmem lepší variantu. Většina adventistů na celém světě se podle ní více-méně řídí.

...Milost je podle Tebe podmíněná činěním 100 % Boží vůle a 100 % poslušností. Když někomu daruješ dar, tak si za něj také kladeš podmínky?

Milost je dar podmíněný i přijetím a poznáním Boží pravdy a nehřešením, a pouze Desatero, které je součástí Boží pravdy ti ukazuje co je hřích bez něj bys ani nevěděla, že hřešíš.

Koloským 1:6 Kteréž jest přišlo k vám, jako i na všecken svět, a ovoce nese, jako i u vás, od toho dne, v kterémž jste slyšeli a poznali milost Boží v pravdě,

[NBK] Jk 1:21 Odložte tedy všechnu špínu i přemíru špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

Římanům 6:23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Židům 12:15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
16  Ať nikdo není nevěrný a bezbožný jako Ezau, který prodal prvorozenství za jediný pokrm.

Judův 1:4  Vloudili se totiž mezi vás někteří bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteří zaměňují milost našeho Boha v nezřízenost a zapírají jediného vládce a našeho Pána Ježíše Krista.

[CEP2001] J 14:21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

Ezechiel 18:24 Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.


...Co v definici spasení ponecháš? Milost, nebo dodatky?

Ty to nechápeš, milost souhlasí i s Božím zákonem Desatera, který zachováváš z lásky k Ježíši Kristu, protože ho miluješ a pokud milost přijímáš, ale Desatero nechceš zachovávat, pak ho nemiluješ a nikdy jsi ho opravdově ještě nepoznala. Zachovávání Desatera je poslušnost a patří ke skutkům víry!!!

...A ano, víra má skutky. Ovšem jsou to skutky víry, ne skutky člověka.

Efezským 2:10  Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.

Jakubův 2:18  Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.

Zjevení Janovo 14:13  A slyšel jsem hlas z nebe: "Piš: Od této chvíle jsou blahoslaveni mrtví, kteří umírají v Pánu. Ano, praví Duch, ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi."

Zjevení Janovo 19:8  a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých.

...Psal jsi, že milost stačí, a hned dodáváš, co z ní vyplývá. Zde se již vykresluje, jak to je u Tebe s pojetím milosti. Pokud to chápu správně, pouhá milost nestačí, protože pouhá milost je podle Tebe laciná milost.

Ano pouhá milost je podle mne laciná milost, když ji sice přijmeš, ale i nadále žiješ starým hříšným životem atd.

...V Bibli je zaznamenána řada výzev, jak má křesťan žít. Neznamená to tedy, že chceme hřešit a dělat si, co chceme. To nám neustále podsouváš Ty.

Já? ::noo:: Pokud správně nechceš hřešit, musíš zákonitě automaticky dodržovat Desatero, které máš zapsané v mysli a v srdci, jinak to nejde. Nejde milovat Boha a bližního a nedodržovat Desatero, to se naprosto vylučuje! ::rtfm::

Ani jen na základě milosti, ani jen na základě dodržování Desatera není spása. Nechtěla bych věřit v Boha výjimek. Věřím v Boha, který miluje mne i Tebe. Mezi námi je jen jeden, ale podstatný rozdíl - já tomu věřím. Co v tom brání Tobě?[/quote]

Mě nic, já přijímám milost a chci být poslušný a konat Boží vůli včetně konání lásky, ke které patří dodržování přikázání.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 7 neregistrovaných