Lída Rohalová napísal:Lída Rohalová napísal:Prosila jsem Tebe, abys napsal, jak vypadá důsledné a láskou naplněné zachovávání soboty.
mikim napísal:Přesně třeba podle té příručky. Ty v ní nikde nevidíš důsledné a láskou naplněné zachovávání soboty?
Příručka popisuje podle Tebe doporučení, mě zajímala závaznost. Pokud by byla příručka závazná, chápala bych ji jako důsledné a láskou naplněné zachovávání soboty. Podle Tvé odpovědi ji tedy beru jen jako doporučení.
Lída Rohalová napísal:V podání adventismu je třeba vyvýšit Boží zákon (podle adventismu Desatero) a dodržovat zanedbávanou sobotu. Správné zachovávání soboty je tedy naprosto klíčové a důležité. Hlavní spornou otázkou bude poslušnost Desatera a zachovávání soboty.
K tomu jsi uvedl 3 verše. Děkuji Ti za to, žes to vzal v tomto případě vážně a napsal jen tři verše.
mikim napísal:[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.
2 Janův 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podle přikázání jeho. Přikázání pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.
mikim napísal:[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
To je známý verš ze Zjevení. Přikázání Boží zde neodkazují na Desatero, ale na novozákonní přikázání lásky. I kdyby Jan nebyl autorem knihy Zjevení, inspirace je zřetelně janovská.
Verš nehovoří o Desateru.
mikim napísal:[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.
Zde je zajímavé, že v řečtině je varianta o praní rouch, i o dělání přikázání. Český studijní překlad překládá: Blahoslavení ti,
kdo si perou roucha, aby měli právo ke stromu života a aby branami vstoupili do města. ČSP dodává v poznámce t6: var: činí jeho přikázání. Přesto se ČSP rozhodl pro praní rouch. O praní rouch mluví i překlad Miloše Pavlíka, Ondřeje M. Petrů, Františka Žilky, Dr. Rudolfa Cola, Katolický liturgický překlad, Český ekumenický překlad:
PMP Blaženi, kdo perou svá roucha, aby měli právo na dřevinu života a aby branami vstoupili do města.
OP Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a na vstup branami do Města.
ŽP Blaženi, kteří perou svůj šat, aby měli právo na strom života.
COL Blahoslavení, kdož perou svá roucha [v krvi Beránkově]! Ti mají právo ke stromu života, i (právo) vejíti branami do toho města.
KLP Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a branami vstoupí do města.
CEP Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města.
Naproti tomu o přikázáních mluví Bible Kralická (1613), Bible Kralická (1579 - NZ), Nová Bible Kralická (NZ, 1998).
Tento verš bych pro podporu zachovávání Desatera nepoužila. Pokud by byla správná varianta o přikázáních, tak je to opět přikázání lásky.
Tyto tři verše tedy o zachovávání Desatera, potažmo soboty nemluví.
mikim napísal:Pro adventistu sobota není povinná, to se nikde nepíše. Ale každý adventista ji zachovává rád a dobrovolně proto, že se to píše v Písmu!
Křestní slib: Přijímáte Desatero Božích přikázání jako vyjádření Božího charakteru a zjevení jeho vůle? Jste rozhodnuti v síle Ježíše Krista zachovávat tento zákon
včetně čtvrtého přikázání, které
vyžaduje svěcení sedmého dne týdne jako soboty Hospodinovy a památníku stvoření?
Alternativní křestní slib: Přijímáte učení Bible tak, jak je vyjádřené v základních článcích víry Církve adventistů sedmého dne a
zavazujete se, že z Boží milosti budete žít v souladu s tímto učením?
Adventisté sedmého dne věří:
Všechna přikázání Desatera jsou důležitá a žádné z nich se
nesmí zanedbávat (Jk 2,10) a přesto Bůh přikázání o sobotě odlišil od všech ostatních. Přikázal "pamatuj", aby lidstvo varoval před nebezpečím, že zapomene na její význam. (str. 302)
Písmo ukazuje, že před druhým příchodem se celý svět rozdělí do dvou skupin: na ty, kdo jsou věrní a "zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši", a na ty, kdo klekají "před šelmou a její sochou" (zj 14,12.9). V této době bude Boží pravda před světem vyvýšena a všem bude jasné, že věrné zachovávání sedmého dne, biblické soboty,
je důkazem věrnosti Stvořiteli. (str. 307)
A to tu nepíšu výroky E.G.W.
Nemáš na výběr, chceš-li se řídit učením adventismu, musíš sobotu zachovávat. I když to děláš rád a těšíš se na ni, tak prostě
musíš. Pro dobrovolnost v pojetí adventismu není místa.
Takže je podle Tebe závazné jen odpočívat a nepracovat? Dá se tedy definice zachovávání soboty podle Tebe označit takto:
Odpočívat, nepracovat = zachování soboty?
mikim napísal:Spasení je podmíněné milováním Hospodina, dodržováním Jeho přikázání, i tím, že se ho bojíme, nehřešením a samozřejmě vírou v Pána Ježíše Krista:
To rozhodně není kšeft, to je holý fakt!
Když on nám dá naději na dar spasení z milosti (kterou obdržíme při 2PJK) a my se na něho vyse... a děláme si co se nám zlíbí, pak je nám takový dar odebrán a nebudeme spaseni.
I když Bible zná odpadnutí o milosti, spasení není podmíněné ničím. Spasení je dar. Milostí jsme spaseni skrze víru.
Ne budeme, ale jsme.
Spasil Ježíš lotra na kříži lacinou milostí? Co Zacheus, žalářník, a další, co lidé na smrtelné posteli? Zajímá mě také Tvoje odpověď na Memberovu otázku, zda jsi spasený? Nikdo z nás neví, kdy z tohoto světa odejdeme.
Pak jsi uvedl zase hromadu veršů, k těm se vyjadřovat nebudu. Nedávno jsem pročítala příběh bohatého mladíka a zaujalo mne, jak se bohatý mladík ptá Ježíše, co má dobrého učinit, aby obdržel věčný život. Ježíš ho hned usměrňuje, protože dobrý je jen jeden - Bůh. Říká mu: Chceš-li vstoupit do života, zachovávej přikázání! Tento text je často používán na podporu zachovávání Desatera. Nezapomeň, že Ježíš byl pod Zákonem, byl ještě pod Sinajskou smlouvou, kde platilo dodržuj a budeš žít. Zajímavé je, že se ho mladík ptá: "Která?" To neznal Desatero, aby si nepamatoval přikázání? Jistěže znal. Logické je, že má na mysli celý Zákon. Ježíš mu odpovídá pěti přikázáními z Desatera, dokonce podle Tebe méně důležitými než sobota a přidává přikázání z Lv 19,18.
Důležitější přikázání o sobotě Ježíš nezmiňuje. Mladík to všechno zachovává, ale něco mu schází a Ježíš mu objasňuje, co: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne." Zajímavé na tom je, že existuje ještě vyšší level než "zachovávání přikázání". Ježíš zve mladíka, aby žil podle nového řádu. Dokonalost zde není bezhříšnost, ale dokonalost, která naplňuje starý řád a převyšuje jej. A víme, že naplněním Zákona je láska. Zve ho k následování. Mladík odmítá, majetek mu v tom brání, a učedníci pak debatují, kdo tedy může být spasen. Ježíš jim odpovídá velmi výmluvně, že pro lidi je to nemožné, ale u Boha je možné vše. Z toho mi mimo jiné plyne, že
zachovávání Desatera ještě neznamená, že je člověk následovník Ježíše Krista.
mikim napísal:Ano i duch na něj ukazuje s tím nemám problém..., jestli je duch mnohem komplexnější nevím, to v Písmu není uvedeno a já se řídím předně
Jan 14x26: „Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl."
Jan 16x8: On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.
Ano, Duch svatý je průvodcem v životě křesťana. Komplexnější je v tom, že na hřích Ti ukáže také, usvědčí Tě, napomene, utěší a povede dál. Řekne, kam jít, kam nejít, co dělat, nedělat v
konkrétních případech.
Lída Rohalová napísal:...Přijal-li jsi milost, proč máš strach z nespasení? Věř Bohu, že Tě miluje bez podmínek. Ale to bude asi třeba změnit definici spasení z Milost 100 % + dodatky 100 % = spasení (což stejně není možné) na Milost 100 % = spasení
mikim napísal:To nejsou podmínky v pravém slova smyslu, to jsou skutky lásky, činění Boží vůle a poslušnost, kterou dělám, když jsem přijal milost.
Teď zas píšeš, že to nejsou podmínky. Shodneme se tedy na definici spasení Milost 100 % = spasení? A proč máš z nespasení strach?
Od počátku slyšeli nejdříve Desatero, to bylo jako první vyhlášené, a 5-10 přikázání Desatera mluví o Milování Bližních...
2 Janův 1:6
A totoť jest ta láska, abychom chodili podle přikázání jeho. Přikázání pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.
další Janovy verše mluví o přikázáních Desatera, která nejsou těžká na zapamatování.
[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám,
ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.
[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali;
a přikázaní jeho nejsou těžká.
Takže zcela jistě s Tebou nesouhlasím a všechny tyto verše u Jana hovoří o Desateru, což jsou ve skutečnosti přikázání LÁSKY!!!
...[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
a ještě doplním:
[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího,
kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.
[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.
V první zmínce o sobotě v Ex 16 je sobota nazvána zkouškou, testem. Klíčové slovo posledního konfliktu ve zjevení je „uctívání“. První válka na světě byla o uctívání a stejně tak bude i poslední (srov Gn 4. kap a Zj 16. kap). Ze Zj. 13. kap lze vidět, že první čtyři přikázání budou v centru závěrečného konfliktu: svět uctívá šelmu (1. přikázání), vytváří obraz šelmy (2. přikázání), rouhá se Božímu jménu (3. přikázání) a vzdává čest stvoření (šelmě) místo Stvořiteli (4. přikázání).
Proto ti, kteří jsou věrní, zachovávají Boží přikázání i víru Ježíšovu. Proto je 4. přikázání citováno ve Zj 14,7. Poslušnost Boží vůli zjevené v Písmu bude důkazem loajality k evangeliu.
Pečetí šelmy je charakter satana a pečetí Boha je charakter Krista (viz Zj 14,1), ale každá pečeť bude mít své pozemské znamení. Opakovaně je v Písmu jako toto znamení deklarována sobota (viz Ex 31 a Ez 2),(D. Ford)
A teď Zj. 22.14, správně je to řecky v Textu-Receptu v originále tak jak to má KJV a Kraličtí:
Zjevení Janovo 22x14: změněno „kteří zachovávají přikázání jeho“ na „kteří perou svá roucha“, ‘do his commandments’ is changed to ‘wash their robes’
Doufejme, že ti, kteří ve špatných překladech "perou svá roucha", používají správný prášek, neboť zde není žádná zodpovědnost a to poslušnost zachovávání jeho přikázání …(Proffesor Walter J. Veith, video Změna Božího Slova, Changing the Word, 2004)
Černě značeny Písma (ta správná) vycházející z Textu receptu, ostatní zde uvedené vycházejí z NZ Tischendorfa a nebo NZ Westtcotta-Horta, které tvoří jen 5% ze všech nálezů řeckého textu vycházejících z falešných Sinajského codexu (mniši s ním topili v peci jako se zmetkem) a Vatikánského codexu (Erasmus do něj párkrát nahlédla hned ho zavrhl jako nevěrohodný a nejspíše byl uděláný pro řk. církev na zakázku).
[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení,
kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.
[NBK] Zj 22:14 Blaze těm,
kteří plní jeho přikázání, aby měli právo na strom života a mohli vstoupit branami do města.
[NBK06] Zj 22:14 Blaze těm,
kdo plní jeho přikázání, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít branami do města.
[Bible21] Zj 22:14 Blaze těm, kteří perou svá roucha, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít branami do města.
[CEP2001] Zj 22:14 Blaze těm, kdo si vyprali roucha(p), a tak mají přístup ke stromu života i do bran města. (p) var: kdo jednají podle jeho přikázání
[CSP] Zj 22:14 „Blahoslavení ti, kdo (si peroua roucha),t6 aby měli právo ke stromu životab a saby branami svstoupili do města.
t6 var.: činí jeho přikázání
[PNS+] Zj 22:14 Šťastní jsou ti, kteří perou svá roucha, 1 aby autorita [jít] ke stromům života byla jejich 2 a aby dosáhli vstupu do města jeho branami.
[ZilkaNZ] Zj 22:14 Blaženi, kteří perou svůj šat, aby měli právo na strom života.
[PetruNZ] Zj 22:14 Blaze těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a na vstup branami do Města.
[Pavlik_NZCZ] Zj 22:14 Blaženi, kdo perou svá roucha, aby měli právo c na dřevinu d života a [aby] branami e vstoupili do města.
[Sväté Písmo 1995] Zj 22:14 Blahoslavení sú tí, čo si vypierajú rúcha: budú mať moc nad stromom života a budú môcť vstúpiť bránami mesta.
[Roháčkov preklad] Zj 22:14 Blahoslavení,
ktorí (perú svoje rúcha a) činia jeho prikázania, aby mali právo k drevu života a aby vošli bránami do mesta.
[NBG2012] Rev 22:14 Bogaci
ci, co czynią jego polecenia, by ich siła była dzięki Drzewu Życia i by bramami weszli do miasta.
[Russian Synodal 1876] Zj 22:14 Блаженны те,
которые соблюдают заповеди Его, чтобы иметь им право на древо жизни и войти в город воротами.
[Weymouth] Rev 22:14 Blessed are those who wash their robes clean, that they may have a right to the Tree of Life, and may go through the gates into the city.
[KJV+] Rev 22:14
Blessed are they that do his commandments, that they may have right to the tree of life, and may enter in through the gates into the city.
[AKJ] Rev 22:14
Blessed are they that do his commandments, that they may have right to the tree of life, and may enter in through the gates into the city.
[TRC+] Rev 22:14 Blessed are they that do his commandments,(MV: those who wash their robes in the blood of the lamb) that their power may be in the tree of life, and may enter in thorow the gates into the city.
[ASV] Rev 22:14 Blessed are they that wash their robes, that they may have (1) the right to come to the tree of life, and may enter in by the (2) gates into the city. (1) Or the authority over; Compare Re 6:8. 2) Gr portals)
[DARBY] Rev 22:14 Blessed are they that wash their robes, that they may have right to the tree of life, and that they should go in by the gates into the city.
[DRA] Rev 22:14 Blessed are they that wash their robes in the blood of the Lamb: that they may have a right to the tree of life and may enter in by the gates into the city.
[RWB+] Rev 22:14
Blessed are they that do his commandments, that they may have right to the tree of life, and may enter in through the gates into the city.
[WEB] Rev 22:14
Blessed are those who do his commandments,(NU reads “wash their robes” instead of “do his commandments”.) that they may have the right to the tree of life, and may enter in by the gates into the city.
[Wyc+] Rev 22:14 Blessed be they, that wash their stoles, that the power of them be in the tree of life, and enter by the gates into the city.
[JUB] Rev 22:14
Blessed are those who do his commandments that their power and authority might be in the tree of life and they may enter in through the gates into the city.
(BASIC) Rev 22:14 A blessing on those whose robes are washed, so that they may have a right to the tree of life, and may go in by the doors into the town.
(NASB) Rev 22:14 Blessed are those who wash their robes, so that they may have the right to
the tree of life, and may enter by the gates into the city.
(NRSV) Rev 22:14 Blessed are those who wash their robes, so that they will have the
right to the tree of life and may enter the city by the gates.
(TNIV) Rev 22:14 “Blessed are those who wash their robes, that they may have the right to the tree of life and may go through the gates into the city.
(CENT) Rev 22:14 Blessed are those who wash their robes, so that they may have the right to the tree of life, and may enter by the gates into the city.
(EVDEB) Rev 22:14 Those people who washed their robes* will be blessed. They will have the right to {eat the food from} the tree of life. They can go through the gates into the city. washed their robes Meaning they believed in Jesus so that thein sins could be forgiven.
[GnvNT] Rev 22:14
Blessed are they, that do his commandments, that their right may be in the tree of life, and may enter in through the gates into the City.
[WTNT] Rev 22:14
Blessed are they that do his commandments, that their power may be in the tree of life, and may enter in thorow the gates into the city.
[TR+] Rev 22:14 makarioi
oi poiountej taj entolaj autou ina estai h exousia autwn epi to xulon thj zwhj kai toij pulwsin eiselqwsin eij thn polin
[BYZ+] Rev 22:14 makarioi
oi poiountej taj entolaj autou ina estai h exousia autwn epi to xulon thj zwhj kai toij pulwsin eiselqwsin eij thn polin
[Elz] Rev 22:14 makarioi
oi poiountej taj entolaj autou ina estai h exousia autwn epi to xulon thj zwhj kai toij pulwsin eiselqwsin eij thn polin
[TISGNT+] Rev 22:14 maka,
rioi oi` plu,nontej ta.j stola.j auvtw/n( i`,na ev,stai h` evxousi,a auvtw/n evpi. to. xu,lon th/j zwh/j kai. toi/j pulw/sin eivse,lqwsin eivj th.n po,lin)
makarioi
hoi plunontes tas stolas autōn hina estai hē exousia autōn epi to xulon tēs zōēs kai tois pulōsin eiselthōsin eis tēn polin
[WH+] Rev 22:14 makarioi
oi plunontej taj stolaj autwn ina estai h exousia autwn epi to xulon thj zwhj kai toij pulwsin eiselqwsin eij thn polin
[MGreek] Rev 22:14 Makarioi
oi prattontej taj entolaj autou( dia na ecwsin exousian epi to dendron thj zwhj kai na eiselqwsi dia twn pulwnwn eij thn polin)
[GNTabst] Rev 22:14 makarioi oi aplunontej tsbpoiountej taj astolaj tsbentolaj aautwn tsbautou ina estai h exousia autwn epi to xulon thj zwhj kai toij pulwsin eiselqwsin eij thn polin
[GENT+] Rev 22:14 makarioi Blessed
oi the poiountej they that do taj through the entolaj commandments autou they, ina that estai may have h the exousia right autwn epi to to xulon tree thj zwhj of life kai and toij pulwsin gates eiselqwsin may enter in eij into thn polin city.
[IGNT] Rev 22:14 makarioiBLESSED
oiARE THEY THAT poiountejDO taj entolaj autouHIS COMMANDMENTS inaTHAT estaiSHALL BE h exousia autwnTHEIR AUTHORITY epiTO toTHE xulon thjTREE zwhjOF LIFE, kaiAND toijBY THE pulwsinGATES eiselqwsinTHEY SHOULD GO IN eijTO thnTHE polinCITY
...Křestní slib: Přijímáte Desatero Božích přikázání jako vyjádření Božího charakteru a zjevení jeho vůle? Jste rozhodnuti v síle Ježíše Krista zachovávat tento zákon včetně čtvrtého přikázání, které vyžaduje svěcení sedmého dne týdne jako soboty Hospodinovy a památníku stvoření?
Pokud chceš být adventistkou a přijímáš Desatero jako zákon lásky, pak nemůžeš mít jediný problém přijmout Desatero a zachovávat ho:
Sobota, článek víry č. 20
20. Sobota
Dobrotivý Stvořitel po šesti stvořitelských dnech odpočinul sedmého dne a ustanovil sobotu pro všechny lidi jako památku stvoření. Čtvrté přikázání Božího nezměnitelného zákona vyžaduje zachovávání sedmého dne jako dne odpočinku, bohoslužby a služby v souladu s učením a konáním Ježíše Krista, Pána soboty.
Sobota je dnem radostného společenství s Bohem a mezi věřícími navzájem. Je symbolem našeho vykoupení v Kristu, znamením našeho posvěcení, znakem naší oddanosti Bohu i předzvěstí věčné budoucnosti v Božím království. Sobota je trvalým znamením věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem.
Radostné zachovávání tohoto posvátného času od večera do večera (od západu do západu slunce) je oslavou Boha a jeho stvořitelských i vykupitelských činů. (Bible, 1. Mojžíšova 2:1-3; Bible, 2. Mojžíšova 20:8-11; Bible, Evangelium podle Lukáše 4:16; Bible, Izajáš 56:5-6; 58:13.14; Bible, Evangelium podle Matouše 12:1-12; Bible, 2. Mojžíšova 31:13-17; Bible, Ezechiel 20:12.20; Bible, 5. Mojžíšova 5:12-15; Bible, List Židům 4:1-11; Bible, 3. Mojžíšova 23,32; Bible, Evangelium podle Marka 1:32)
Sobota není nikdy musíš,
ale CHCEŠ!!! Je to radost a radost by nemohla být, kdyby sobota byla musíš.
Věrné zachovávání soboty znamená, že CHCEŠ, nikoliv, že musíš, už jsi to konečně pochopila? Slůvko musíš jsi si jednoduše vymyslela!
...Takže je podle Tebe závazné jen odpočívat a nepracovat? Dá se tedy definice zachovávání soboty podle Tebe označit takto: Odpočívat, nepracovat = zachování soboty?
Ano zcela správně!!!
...I když Bible zná odpadnutí o milosti, spasení není podmíněné ničím. Spasení je dar. Milostí jsme spaseni skrze víru. Ne budeme, ale jsme.
Budeme spaseni, ale již nyní můžeme doufat v milost, kterou obdržíme při 2PJK:
Židům 9:28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu
ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
1 Petrův 1:13 Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce,
dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista,
Marek 13:20
A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
My jsme vyvoleni a v milosti, kterou obdržíme při 2PJK budeme spaseni.
...Důležitější přikázání o sobotě Ježíš nezmiňuje.
Nemusí, první čtyři přikázání ve vztahu k Bohu židé zachovávali dostatečně, problém měli s 5-10 přikázáním týkající se člověka, proto jim ho Ježíš a později i apoštolové neustále připomínali.
...Ježíš zve mladíka, aby žil podle nového řádu.
Dokonalost zde není bezhříšnost, ale dokonalost, která naplňuje starý řád a převyšuje jej. A víme, že naplněním Zákona je láska. Zve ho k následování.
Bezhříšnost je stejně důležitá jako dokonalost (charakteru):
Římanům 6:16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci,
kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Římanům 4:8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
Jan 16:8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
Zajímá mě také Tvoje odpověď na Memberovu otázku, zda jsi spasený? Nikdo z nás neví, kdy z tohoto světa odejdeme.
Nejsem spasený nyní, ale doufám ve spasení z milosti při 2PJK.
Pokud správně nechceš hřešit, musíš zákonitě automaticky dodržovat Desatero, které máš zapsané v mysli a v srdci, jinak to nejde. Nejde milovat Boha a bližního a nedodržovat Desatero, to se naprosto vylučuje!
