Definícia zachovania/dodržania šabatu

[mikim]

Pokukazování na to, že tvé odpovědi si vzájemně odporují znamená, že je ten kritik bývalý adventista?

A co když ty sám nejsi adventista?

To mi připomíná jeden filosofický názor:
,,Člověk je mírou všech věcí, jsoucích že jsou a nejsoucích, že nejsou."

Akorát zde je to Mikim.

Buď je spasení 100% milost + 0% skutků poslušnosti, nebo je spasení milost 100-x% + x% skutků poslušnosti.

V součtu milosti a skutků nemůžeš mít více než 100%, takže kažé procento skutků ti odebírá % milosti.

Neříkám, tím, že skutky jsou obecně Bohu jedno. NEJSOU. Ale skutky poslušnosti/vděčnosti včetně i dodržování sabatu podle tvé víry jsou tím, za co jednou dostaneš odměnu, nebo ti jako dílo shoří a projdeš si ohněm. Ale tvého spasení se netýkájí.

(ještě můžeme řešit zda jde o skutky zákona, nebo skutky víry - ty se liší v konkrétních projevech a já hlasuju pro skutky víry)

Viz 1 Korintským 3,11-15

Za mě je spasení 100% milost (skrze víru) to je ten základ v Ježíši. Naše skutky, je to dílo, které na tom základu stavíme a opravdu si máme dát pozor, jak na něm stavíme. Jednou to ukáže oheň. Opravdu na nich záleží, ale není správné to spojovat se spasením.

Tím se jinak dostane člověk zákonitě k zákonictví a nejistotě spasení. A potom už může ubývat skutků motivovaných vděčností a láskou a přibývat těch skutků z povinnosti a strachu.

Ambassadore z Mikimova hodnocení tebe si prosímtě nic nedělej. Je unáhlené a myslím, že neví úplně jaký dopad mají jeho slova.

...V součtu milosti a skutků nemůžeš mít více než 100%, takže kažé procento skutků ti odebírá % milosti.

Tak jinak, spasení=milost a z milosti, kterou jsi vírou v JK přijal vyplývá konání Boží vůle vč. konání dobrých skutků, které ti Bůh připravil, a jako poslušnost dodržování Desatera shrnutého ve dvou přikázáních Miluj Boha a Miluj bližního, pokud tedy Boha miluješ. Procenta kidně vynech, pokud ti dělají problém. Dále bych tam zařadil i některá další přikázání z Mojžíšova zákona, jejichž zachovávání má spojitost se spasením (např. tím, kdo v nebi bude či nebude - viz Zj.) a která má význam pro jakéhokoliv člověka i pohana zachovávat dobrovolně (některé i povinně) i dnes. Celý Mojžíšův zákon jak víme zrušen nikdy nebyl.

Kromě přikázání Desatera jsou zde uvedeny i celkem 4 "přikázání" z Moj, zákona, které říkají, pokud budeš zbabělec, nečistý či zaklínač "nebudeš spasen".
Zjevení Janovo 21:8  Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt."

Zjevení Janovo 22:15  Vně pak budou psi a čarodějníci, a smilníci, a vražedlníci, a modláři, i každý, kdož miluje a činí lež.

...Za mě je spasení 100% milost (skrze víru) to je ten základ v Ježíši. Naše skutky, je to dílo, které na tom základu stavíme a opravdu si máme dát pozor, jak na něm stavíme. Jednou to ukáže oheň. Opravdu na nich záleží, ale není správné to spojovat se spasením.

Jsme spaseni milostí, naději na milost, kterou obdržíme při 2PJK jsme přijali, a proto děláme dobré skutky víry a dodržujeme Jeho Desatero. (Jestliže ne milujete, budete dodržovat má přikázání). I tak mohu o spasení přijít, pokud budu neustále hřešit a nečinit pokání. Dokonalou jistotu spasení mohu mít již nyní, 100% ale budu mít až při 2PJK kdy nám bude dána.

1 Petrův 1:13 Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista,

...Tím se jinak dostane člověk zákonitě k zákonictví a nejistotě spasení. A potom už může ubývat skutků motivovaných vděčností a láskou a přibývat těch skutků z povinnosti a strachu.

Zákoník je ten kdo nepřijal milost a koná jen skutky, kterými chce být spasen a má naprostou nejistotu spasení.

[Lída Rohalová]

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[quote´"Lída Rohalová"]Tento verš mi vylož. Co znamená přikázání Boží a svědectví Ježíše Krista?[/quote]

Přikázání Boží je Desatero, už o něm mluvil Bůh při jeh vyhlašování:
přikázání má (mých): mitzvotai (hebrejsky SZ), mitzvotekha (řecky NZ)

Děkuji Ti za poslání Tvého chápání textu. Z toho jsem pochopila, že Boží přikázání ve Zjevení vztahuješ na Desatero. Pro přikázání (Desatero) používáš pojem „micva“ - to znamená příkaz, přikázání, rozkaz.

Slovo „micva“ příkaz, přikázání, rozkaz je použito např. jak píšeš ve verši Ex 24,12. Hospodin jim dal kamenné desky, zákon a příkaz (j. č.).

Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero.

Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“

To bylo také ještě před Desaterem.

Nebo v Lv 27,34: „Toto jsou příkazy, které dal Hospodin Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sínaj.“ Tento výraz neoznačuje jen Desatero, ale všechno, co Bůh řekl. Atd. atd. Nechci to tu přehlcovat verši.

Micva má širší použití.

Ten verš znáš...
Zjevení Janovo 19:10  I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.

Ten kdo má ducha proroctví má svědectví Ježíšovo. A tím kdo měla ducha proroctví byla i EGW.

Svědectví Ježíšovo může být svědectvím od Ježíše nebo svědectví o Ježíši. Pokud svědectví o Ježíši nebo od Ježíše znamená pravdu, držitelem ducha proroctví nemusí být jen E. G. W. Český studijní překlad uvádí zajímavou poznámku: t3 n.: Svědectví o Ježíši je Duch

Dá se verš Zj 12,17 vyložit i bez použití E.G.W., mimo její kontext?

jo díky, ale tím jsem si už prošel dávno a něco vytvořil :
zde něco podrobného pro Tebe přehled přes 500 změn v moderních Biblích v NZ oproti KJV, KB apod.:
http://mikmark100.webnode.cz

Díky za odkaz, zatím jsem zběžně prolítla. Je to určitě zajímavé a určitě to stálo hodně práce. Pro ty, kdo považují KJV za jedinou správnou verzi, to bude přínosné. Osobně bych uvítala, kdyby tam bylo více odkazů, ze kterých čerpáš/te, aby si čtenář mohl ověřit spolehlivost zdrojů, a bylo uvedeno, kdo stránky spravuje. Zatím se mi jeví, že ty stránky jsou nějak napojeny na bratra Veitha.

To o čem píšeš ty je verš tento:

Zjevení Janovo 7:14  I řekl jsem jemu: Pane, ty víš. I řekl mi: To jsou ti, kteříž přišli z velikého soužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově.

[GENT+] Zj 7:14 και and επλυναν have washed τας στολας robes αυτων και and ελευκαναν made them white στολας αυτων G846(P- εν ) τω the αιματι blood του the αρνιου Lamb.

[GENT+] Rev 22:14 makarioi Blessed oi the poiountej they that do taj through the entolaj commandments autou they, ina that estai may have h the exousia right autwn epi to to xulon tree thj zwhj of life kai and toij pulwsin gates eiselqwsin may enter in eij into thn polin city.

Podobné verše a přesto se v Zj. 7.14 píše řecky úplně něco jiného než u Zj. 22.14. , "a zbílili je v krvi Beránkově se ve Zj.22.14 ani u falešných překladů NZ, Tischendorf či Westcott-Hort nic nepíše, proto, pokud tam mají, že jen perou roucha, nedává jim to absolutně žádný smysl. Textus receptus souhlasí s 85% nálezy řeckých rukopisů, fragmentů atd., zatímco Sinajský a Vatikánský Codex tvoří jen 5% a dokonce nesouhlasí ani mezi sebou navzájem.

Za sebe musím říct, že 100 % souhlasím s vyjádřením Johannese Kovara z odkazu, který jsem Ti poslala. Našla jsem jiný pohled na Tishendorfa, než který zastáváš Ty. Asi to znáš, je to z časopisu CASD: http://znamenidoby.advent-orion.cz/User ... 04_WEB.pdf

Jinak nevidím problém s praním rouch. Naopak, praní rouch smysl dává, protože ten text se dá vyložit v kontextu a porovnáním s jiným textem.

Pro pojem slova „přikázání“ v Janových listech a ve Zjevení musíme dbát v prvé řadě na význam, který tomuto slovu přikládá autor Zjevení a listů Janových (1 J, 2 J). Trochu jsem přes víkend ležela v Bibli nad tímto tématem. Hodila jsem na papír letmý průlet toho studování. Ne ani tak závěry jako doporučené verše ke studiu. Doporučuji prostudovat. Zabere to sice spoustu času, protože jeden verš Tě odkazuje na další, ale stojí to za to. Jsou tam vypsány verše, ve kterých se objevuje slovo přikázání a poznámky z ČSP. Zabere to sice spoustu času, protože jeden verš Tě odkazuje na další, ale stojí to za to. Překlad ČSP považuji zatím za vynikající. Posílám. Zajímavé by mohlo být ještě prozkoumání použití výrazu přikázání v Janově evangeliu.

https://www.dropbox.com/s/h7dx1wrilh9cq ... D.pdf?dl=0

No to je pochopitelné, pokud chceš být Adventistka budeš zachovávat sobotu dle církve a jejího výkladu dle Písma, do které chceš vstoupit.
Logicky, pokud chceš být Adventistka tak nebudeš přemýšlet nad tím zda zachovávat sobotu či ne, ale dobrovolně přijmeš ji v křestním listu.

Velmi správně. Dobrovolně člověk vstoupí do církve, ale pak už není otázka dobrovolnosti, jestli sobotu zachovávat. Pak už musíš, i když chceš.

Kde se píše, že musíš povinně zachovávat sobotu přesně podle toho co doporučuje církev?

„Kandidát křtu nebo ten, kdo chce být přijat do sborového společenství na základě vyznání víry, potvrdí v přítomnosti sboru nebo k tomu pověřeného výboru nebo komise, že přijímá základní věroučné výroky Církve adventistů sedmého dne.“ (Církevní řád, 2011, str. 38)

„11. Znám základní biblické zásady, jak jim učí Církev adventistů sedmého dne, a rozumím jim. Chci z Boží milosti naplnit Boží vůli tím, že se v životě těmito zásadami budu řídit.“ (Církevní řád, 2011, 41)

Z knihy Adventisté sedmého dne věří, 1999, str. 315

„..musíme na sobotu myslet během týdne a udělat nezbytné přípravy, abychom ji zachovávali podle Boží vůle. Musíme dbát na to, abychom během týdne nevyčerpali svou sílu natolik, že bychom nebyli schopni zapojit se do bohoslužby v sobotu.“

„...je důležité, abychom se vyhnuli všemu, co by snižovalo její (pozn. - myslí se sobota) svatou atmosféru.“

„V tento den (pozn. - pátek) je třeba připravit i jídlo na sobotu, abychom během posvátných hodin mohli od své práce odpočinout i ti, kdo ho připravují (Ex 16,23; Nu 11,8).“

To zatím stačí. Můžeš si to celé přečíst v této knize. Změnila se v nových knihách tato pravidla? Jen podotýkám, že jsme stále bez citací E.G.W.

Podle Tvé definice tedy stačí v sobotu nepracovat a odpočívat a sobota je dodržena/zachována. V čem je v této definici potřeba Boží milosti?

Přečti si znovu článek Milost a zákon.

Mně stačí jedna Tvoje věta.

A co ten lotr na kříži? Byl spasen milostí, nebo lacinou milostí?

Ptáš se mně už podesáté, lotr na kříži byl výjimka, jemu stačila logicky jen milost.

Mému doptávání se lze jednoduše vyhnout odpověďmi, či sdělením, že odpovídat nechceš/nebudeš. Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?

Kde se píše opakovaně v Písmu v NZ o porušování některého z prvních čtyř přikázání židy?

Narážíš-li na příběh bohatého mladíka, tak to byl příběh ještě pod Starou smlouvou. V SZ je takových příkladů celá řada. Co se týče NZ, možná je odpověď přímo v příběhu toho mladíka, který smuten odešel… Nebo výstižné Jk 2,10.

[mikim]

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[quote´"Lída Rohalová"]Tento verš mi vylož. Co znamená přikázání Boží a svědectví Ježíše Krista?

Přikázání Boží je Desatero, už o něm mluvil Bůh při jeh vyhlašování:
přikázání má (mých): mitzvotai (hebrejsky SZ), mitzvotekha (řecky NZ)

Děkuji Ti za poslání Tvého chápání textu. Z toho jsem pochopila, že Boží přikázání ve Zjevení vztahuješ na Desatero. Pro přikázání (Desatero) používáš pojem „micva“ - to znamená příkaz, přikázání, rozkaz.

Slovo „micva“ příkaz, přikázání, rozkaz je použito např. jak píšeš ve verši Ex 24,12. Hospodin jim dal kamenné desky, zákon a příkaz (j. č.).

Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero.

Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“

To bylo také ještě před Desaterem.

Nebo v Lv 27,34: „Toto jsou příkazy, které dal Hospodin Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sínaj.“ Tento výraz neoznačuje jen Desatero, ale všechno, co Bůh řekl. Atd. atd. Nechci to tu přehlcovat verši.

Micva má širší použití.

Ten verš znáš...
Zjevení Janovo 19:10  I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.

Ten kdo má ducha proroctví má svědectví Ježíšovo. A tím kdo měla ducha proroctví byla i EGW.

Svědectví Ježíšovo může být svědectvím od Ježíše nebo svědectví o Ježíši. Pokud svědectví o Ježíši nebo od Ježíše znamená pravdu, držitelem ducha proroctví nemusí být jen E. G. W. Český studijní překlad uvádí zajímavou poznámku: t3 n.: Svědectví o Ježíši je Duch

Dá se verš Zj 12,17 vyložit i bez použití E.G.W., mimo její kontext?

jo díky, ale tím jsem si už prošel dávno a něco vytvořil :
zde něco podrobného pro Tebe přehled přes 500 změn v moderních Biblích v NZ oproti KJV, KB apod.:
http://mikmark100.webnode.cz

Díky za odkaz, zatím jsem zběžně prolítla. Je to určitě zajímavé a určitě to stálo hodně práce. Pro ty, kdo považují KJV za jedinou správnou verzi, to bude přínosné. Osobně bych uvítala, kdyby tam bylo více odkazů, ze kterých čerpáš/te, aby si čtenář mohl ověřit spolehlivost zdrojů, a bylo uvedeno, kdo stránky spravuje. Zatím se mi jeví, že ty stránky jsou nějak napojeny na bratra Veitha.

To o čem píšeš ty je verš tento:

Zjevení Janovo 7:14  I řekl jsem jemu: Pane, ty víš. I řekl mi: To jsou ti, kteříž přišli z velikého soužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově.

[GENT+] Zj 7:14 και and επλυναν have washed τας στολας robes αυτων και and ελευκαναν made them white στολας αυτων G846(P- εν ) τω the αιματι blood του the αρνιου Lamb.

[GENT+] Rev 22:14 makarioi Blessed oi the poiountej they that do taj through the entolaj commandments autou they, ina that estai may have h the exousia right autwn epi to to xulon tree thj zwhj of life kai and toij pulwsin gates eiselqwsin may enter in eij into thn polin city.

Podobné verše a přesto se v Zj. 7.14 píše řecky úplně něco jiného než u Zj. 22.14. , "a zbílili je v krvi Beránkově se ve Zj.22.14 ani u falešných překladů NZ, Tischendorf či Westcott-Hort nic nepíše, proto, pokud tam mají, že jen perou roucha, nedává jim to absolutně žádný smysl. Textus receptus souhlasí s 85% nálezy řeckých rukopisů, fragmentů atd., zatímco Sinajský a Vatikánský Codex tvoří jen 5% a dokonce nesouhlasí ani mezi sebou navzájem.

Za sebe musím říct, že 100 % souhlasím s vyjádřením Johannese Kovara z odkazu, který jsem Ti poslala. Našla jsem jiný pohled na Tishendorfa, než který zastáváš Ty. Asi to znáš, je to z časopisu CASD: http://znamenidoby.advent-orion.cz/User ... 04_WEB.pdf

Jinak nevidím problém s praním rouch. Naopak, praní rouch smysl dává, protože ten text se dá vyložit v kontextu a porovnáním s jiným textem.

Pro pojem slova „přikázání“ v Janových listech a ve Zjevení musíme dbát v prvé řadě na význam, který tomuto slovu přikládá autor Zjevení a listů Janových (1 J, 2 J). Trochu jsem přes víkend ležela v Bibli nad tímto tématem. Hodila jsem na papír letmý průlet toho studování. Ne ani tak závěry jako doporučené verše ke studiu. Doporučuji prostudovat. Zabere to sice spoustu času, protože jeden verš Tě odkazuje na další, ale stojí to za to. Jsou tam vypsány verše, ve kterých se objevuje slovo přikázání a poznámky z ČSP. Zabere to sice spoustu času, protože jeden verš Tě odkazuje na další, ale stojí to za to. Překlad ČSP považuji zatím za vynikající. Posílám. Zajímavé by mohlo být ještě prozkoumání použití výrazu přikázání v Janově evangeliu.

https://www.dropbox.com/s/h7dx1wrilh9cq ... D.pdf?dl=0

No to je pochopitelné, pokud chceš být Adventistka budeš zachovávat sobotu dle církve a jejího výkladu dle Písma, do které chceš vstoupit.
Logicky, pokud chceš být Adventistka tak nebudeš přemýšlet nad tím zda zachovávat sobotu či ne, ale dobrovolně přijmeš ji v křestním listu.

Velmi správně. Dobrovolně člověk vstoupí do církve, ale pak už není otázka dobrovolnosti, jestli sobotu zachovávat. Pak už musíš, i když chceš.

Kde se píše, že musíš povinně zachovávat sobotu přesně podle toho co doporučuje církev?

„Kandidát křtu nebo ten, kdo chce být přijat do sborového společenství na základě vyznání víry, potvrdí v přítomnosti sboru nebo k tomu pověřeného výboru nebo komise, že přijímá základní věroučné výroky Církve adventistů sedmého dne.“ (Církevní řád, 2011, str. 38)

„11. Znám základní biblické zásady, jak jim učí Církev adventistů sedmého dne, a rozumím jim. Chci z Boží milosti naplnit Boží vůli tím, že se v životě těmito zásadami budu řídit.“ (Církevní řád, 2011, 41)

Z knihy Adventisté sedmého dne věří, 1999, str. 315

„..musíme na sobotu myslet během týdne a udělat nezbytné přípravy, abychom ji zachovávali podle Boží vůle. Musíme dbát na to, abychom během týdne nevyčerpali svou sílu natolik, že bychom nebyli schopni zapojit se do bohoslužby v sobotu.“

„...je důležité, abychom se vyhnuli všemu, co by snižovalo její (pozn. - myslí se sobota) svatou atmosféru.“

„V tento den (pozn. - pátek) je třeba připravit i jídlo na sobotu, abychom během posvátných hodin mohli od své práce odpočinout i ti, kdo ho připravují (Ex 16,23; Nu 11,8).“

To zatím stačí. Můžeš si to celé přečíst v této knize. Změnila se v nových knihách tato pravidla? Jen podotýkám, že jsme stále bez citací E.G.W.

Podle Tvé definice tedy stačí v sobotu nepracovat a odpočívat a sobota je dodržena/zachována. V čem je v této definici potřeba Boží milosti?

Přečti si znovu článek Milost a zákon.

Mně stačí jedna Tvoje věta.

A co ten lotr na kříži? Byl spasen milostí, nebo lacinou milostí?

Ptáš se mně už podesáté, lotr na kříži byl výjimka, jemu stačila logicky jen milost.

Mému doptávání se lze jednoduše vyhnout odpověďmi, či sdělením, že odpovídat nechceš/nebudeš. Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?

Kde se píše opakovaně v Písmu v NZ o porušování některého z prvních čtyř přikázání židy?

Narážíš-li na příběh bohatého mladíka, tak to byl příběh ještě pod Starou smlouvou. V SZ je takových příkladů celá řada. Co se týče NZ, možná je odpověď přímo v příběhu toho mladíka, který smuten odešel… Nebo výstižné Jk 2,10.[/quote]



...Tento verš mi vylož. Co znamená přikázání Boží a svědectví Ježíše Krista?

[CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b

Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.

...Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero.

To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.

...Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“

To bylo také ještě před Desaterem.

Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.

Exodus 15:26  A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)

Exodus 5:1  Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2  Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3  I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4  I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5  Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.

Ten verš znáš...
Zjevení Janovo 19:10  I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.

Svědectví Ježíšovo může být svědectvím od Ježíše nebo svědectví o Ježíši. Pokud svědectví o Ježíši nebo od Ježíše znamená pravdu, držitelem ducha proroctví nemusí být jen E. G. W. Český studijní překlad uvádí zajímavou poznámku: t3 n.: Svědectví o Ježíši je Duch
Dá se verš Zj 12,17 vyložit i bez použití E.G.W., mimo její kontext?

poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost.
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy.

Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.

...Díky za odkaz, zatím jsem zběžně prolítla. Je to určitě zajímavé a určitě to stálo hodně práce. Pro ty, kdo považují KJV za jedinou správnou verzi, to bude přínosné. Osobně bych uvítala, kdyby tam bylo více odkazů, ze kterých čerpáš/te, aby si čtenář mohl ověřit spolehlivost zdrojů, a bylo uvedeno, kdo stránky spravuje. Zatím se mi jeví, že ty stránky jsou nějak napojeny na bratra Veitha.

Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.

...Za sebe musím říct, že 100 % souhlasím s vyjádřením Johannese Kovara z odkazu, který jsem Ti poslala. Našla jsem jiný pohled na Tishendorfa, než který zastáváš Ty. Asi to znáš, je to z časopisu CASD: http://znamenidoby.advent-orion.cz/User ... 04_WEB.pdf

Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.

...Jinak nevidím problém s praním rouch. Naopak, praní rouch smysl dává, protože ten text se dá vyložit v kontextu a porovnáním s jiným textem.

To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.


...Trochu jsem přes víkend ležela v Bibli nad tímto tématem. Hodila jsem na papír letmý průlet toho studování. Ne ani tak závěry jako doporučené verše ke studiu. Doporučuji prostudovat.

Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:

Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.

Naopak jeho přikázání nejsou těžká, protože jich je jen 10! To s Jeho milováním nemá přece nic společného!

...Přikláním se k výkladu, že žena je Izrael, ostatní její potomstvo jsou křesťané.

No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.

...Po prostudování (nejen těchto) souvisejících veršů se mi nejpravděpodobněji jeví Boží přikázání jako specifické přikázání, nejspíš přikázání lásky. Ježíšovým svědectvím se může myslet svědectví, které je od Boha (Ježíše) nebo o Bohu (Ježíši).

"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš...

Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.


...„Kandidát křtu nebo ten, kdo chce být přijat do sborového společenství na základě vyznání víry, potvrdí v přítomnosti sboru nebo k tomu pověřeného výboru nebo komise, že přijímá základní věroučné výroky Církve adventistů sedmého dne.“ (Církevní řád, 2011, str. 38)

„11. Znám základní biblické zásady, jak jim učí Církev adventistů sedmého dne, a rozumím jim. Chci z Boží milosti naplnit Boží vůli tím, že se v životě těmito zásadami budu řídit.“ (Církevní řád, 2011, 41)

Chci a budu = musím povinně?

...Z knihy Adventisté sedmého dne věří, 1999, str. 315

„..musíme na sobotu myslet během týdne a udělat nezbytné přípravy, abychom ji zachovávali podle Boží vůle. Musíme dbát na to, abychom během týdne nevyčerpali svou sílu natolik, že bychom nebyli schopni zapojit se do bohoslužby v sobotu.“

„...je důležité, abychom se vyhnuli všemu, co by snižovalo její (pozn. - myslí se sobota) svatou atmosféru.“

„V tento den (pozn. - pátek) je třeba připravit i jídlo na sobotu, abychom během posvátných hodin mohli od své práce odpočinout i ti, kdo ho připravují (Ex 16,23; Nu 11,8).“

musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?

...Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?

Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW

Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.

[Lída Rohalová]

[CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b 

Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.

Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)

Danker, Greek NT Lexicon: ἐντολή = commandment, order, instruction. Spadá v případě Zj 12,17 a 14,12 do kategorie d) other types of directives: mimo jiné Zj 12,17 a 14,12. Podle tohoto lexiconu v tomto případě „entolé“ neodkazuje na „Mosaic code" - tam je zařazen např. verš Mt 5,19!; 22,36; Mk 7,8; Lk 1,6; Ř 7,8.

Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)

Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero. 

To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.

A pokud by mu to i bylo známo, tak to Písmo každopádně nepotřebuje potvrzovat jako univerzální pravdu pro všechny. Adventismus přesto ví, jak to bylo:

Adventisté sedmého dne věří, str. 288

Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)

Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.

Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“ 

To bylo také ještě před Desaterem. 

Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.

Záleží na překladatelích, jaký výraz zvolí. Taky Ti nevyčítám, že mi posíláš pořád verše ve staročeštině.

Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?

Exodus 15:26  A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)

Exodus 5:1  Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2  Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3  I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4  I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5  Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.

Verš 3 vysvětluje, že chtějí obětovat. Následně se k tomu Mojžíš vrací v 8,22 a vysvětluje, že chtějí obětovat, co je Egypťanům ohavností.

Verš 4 a 5 mluví o odtrhování lidu od jejich prací v Egyptě.

V Bibli nemáme zaznamenáno vše, co si Hospodin povídal s Mojžíšem, Abrahamem a dalšími velikány. Je tam to, co je pro nás podstatné.

V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s Izraelci na poušti, ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).

K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde: http://adventismus.cz/?p=465

A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.

poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost. 
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy. 

Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.

Kdo je tím kritériem, které zhodnotí, že je poznámka ČSP mimo? Že je duch v řeckém překladu malým písmem? To ve spoustě veršů...

Ta poznámka je velmi výstižná. Řecký překlad, který jsi mi poslal, zní: Svědectví Ježíšovo je duch proroctví.

Friberg, Analytical Greek lexicon: Svědectví ve Zj 19,10 - μαρτυρία = as a formula for the gospel message μ. Ἰησοῦ witness of (or about) Jesus

Zj 19,10 celý verš: "Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl:„Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.“

Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.

Ježíš poslal po svém odchodu Ducha svatého J 14,26, J 15,26,27, Sk 1,8 atd. V jeho moci učedníci svědčí a sám Duch svědčí. A tento Duch nás uvádí do veškeré pravdy i o tom, co má přijít J 16,12-15.

Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo. O Letnicích se k tomu poselství Petr hlásí. Bylo zvěstováno evangelium!!!

I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!

Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.

Měla jsem na mysli úvodníky.

Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.

Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?

To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.

A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.

Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:

Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.

Jeho přikázání zní, abychom milovali jedni druhé, bratra, a uvěřili ve jméno Ježíše Krista. Milovat sám od sebe člověk nemůže. Možná ještě tak své blízké, ale nikoli úplně odlišné a třeba i protivné lidi. Sám Jan říká, že milujeme, protože On napřed miloval nás. Sami od sebe se nedokážeme přimět, abychom milovali. To jenom když na nás a skrze nás působí Boží láska.

Věřit jménu neznamená jenom v něco/někoho věřit, ale mít s Ním důvěrný vztah. A proto ta přikázání nejsou těžká, protože Bůh sám způsobuje chtění i činění.

V Janových listech nemá souvislost počet přikázání Desatera (i když to číslo není přesné) s tím, že ta přikázání nejsou těžká. Navíc Jan vůbec o Desateru nemluví.

Jeho přikázání nejsou těžká, protože co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A je to naše víra!

No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.

Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krest ... ava/767517

A považuji za výstižné prohlášení jednoho účastníka naší skupinky: „Možná k nám opět v brzkých časech kniha Zjevení aktuálně promluví." Adventismus ve Zjevení hledá, co bude, kdežto ono svým současníkům zjevovalo i to, co už je. K pronásledovaným křesťanům aktuálně promlouvalo.

"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš…

Já nejsem ta, která všechno ví, na to tu mám Tebe Proto studuji a Duch mi zjevuje a ukazuje stále nové a nové věci. Lidé, kteří všechno věděli, nepoznali, že přišel Mesiáš.

Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.

Na základě čeho odvozuješ toto tvrzení? Pokud jsi to ještě neudělal, prostuduj si ty verše, co jsem poslala. Zatím odpovím takto:

Je to jako kdybych šla na návštěvu ke kamarádovi. Uviděla bych před sebou zkroušeného člověka, který je například ve finanční nouzi. Tedy potřebuje nějakou tu korunu. Taky nemá moc co jíst. Tak si spolu pěkně popovídáme, kamarádovi se na chvíli uleví, ale hlad má pořád. A já pak od něj odejdu a řeknu si: Hlavně že věřím v jednoho Boha, neklaním se modlám, nenesu Boží jméno nadarmo, zachovávám sobotu, ctím otce i matku, kamaráda jsem nezabila, nesesmilnila s ním (jako bonus mě to ani nenapadlo!), nic jsem mu neukradla (taky nebylo co), nevydala jsem proti němu křivé svědectví a po ničem, co mu ještě zbylo, netoužím!

Chci a budu = musím povinně?

musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?

Církevní řád, 2011, str. 40

Křestní smlouva – Církev považuje souhrn 28 věroučných bodů spolu s křestním slibem, potvrzením o křtu a vyznáním víry za dokument křestní smlouvy. Ten je předán všem, kteří se křtem stali členy církve. Podobné potvrzení by mělo být předáno i těm, kteří byli přijati na základě vyznání víry. Potvrzení o křtu obsahuje také místo pro podpis nového člena, kterým je stvrzen souhlas s vyznáním víry. Po křtu slouží toto potvrzení s vyznáním víry novému členu jako doklad o uzavření smlouvy s Bohem.

Dáváš-li Bohu slib, je splnění povinné, nebo dobrovolné?

A protože jde o spasení/zachování soboty, je třeba si dát důkladně záležet na jejím zachovávání! A o to více, protože milost (skrze víru) nestačí!!! Podle Tebe stačí v sobotu nepracovat, odpočívat, a je to. Milost je v takovémto pojetí kde?

Jen připomínám, že Tvoje soukromá víra je mezi Tebou a Bohem. Bůh není malicherný a Tebe spasí se sobotou a mě bez ní. Pokud se ale jedná ale o víru adventismu, že je třeba zákon vyvýšit a sobota je znamením věrnosti Hospodinu, tak musíš „makat". Pokud chce tuto víru adventismus rozšířit na křesťany, musí být členové sami příkladem ne laxního zachovávání, ale důsledného. O tom se ještě pobavíme.

Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?

Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW  

Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.

Milostí jsme spaseni skrze víru a spasení není z našich skutků. Jen jediné procento skutků znamená 99 % milosti - a to už znamená: Božím slibům nemůžeš věřit. Spolehni se na sebe! A víš, že soustředění na sebe je nepřátelské Bohu.

[mikim]

...Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)
Jinde je to takto:

Slovník NZ prf. Tichého
Slovo: ἐντολή, ῆς, ἡ
Strong#: G1785
1. příkaz, přikázání 2. pokyn; výnos; nařízení; předpis 3. nauka; zákon [67]

Revised Websters Greek Lexicon
Word:εντολη
Pronounc:en-tol-ay'
Strong: G1785
Transliter:entole

entole (en-tol-ay') 71

commandment, 42 Mat.15:3, Mat.15:6, Mat.22:36, Mat.22:38, Mar.7:8, Mar.7:9, Mar.12:28, Mar.12:30, Mar.12:31, Luk.15:29, Luk.23:56, Joh.10:18, Joh.11:57, Joh.12:49, Joh.12:50, Joh.13:34, Joh.15:12, Act.17:15, Rom.7:8, Rom.7:9, Rom.7:10, Rom.7:11, Rom.7:12, Rom.7:13, Rom.13:9, Eph.6:2, 1Ti.6:14, Heb.7:5, Heb.7:16, Heb.7:18, 2Pe.2:21, 2Pe.3:2, 1Jo.2:7(3), 1Jo.2:8, 1Jo.3:23(2), 1Jo.4:21, 2Jo.1:4, 2Jo.1:5, 2Jo.1:6

commandments, 27 Mat.5:19, Mat.19:17, Mat.22:40, Mar.10:19, Mar.12:29, Luk.1:6, Luk.18:20, Joh.14:15, Joh.14:21, Joh.15:10(2), 1Co.7:19, 1Co.14:37, Eph.2:15, Col.4:10, Tit.1:14, 1Jo.2:3, 1Jo.2:4, 1Jo.3:22, 1Jo.3:24, 1Jo.5:2, 1Jo.5:3(2), 2Jo.1:6, Rev.12:17, Rev.14:12, Rev.22:14

precept, 2 Mar.10:5, Heb.9:19

Jak vidíš přikázání Desatera jako např. u Mar. 10.19 jsou zde myšlená stejná jako u Zjevení 12.17., 14.12. apod.
[KB1613] Mk 10:19 Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku. (taj the entolaj commandments oidaj Thou knowest…)

…Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)

Byl zákon Boží – Desatero napsaná prstem samotného Boha a byla kniha Mojžíšova zákona napsána rukou Mojžíše, byly to ustanovení, přikázání, soudy nadiktované později buď samotným Bohem nebo anděly. Pokud chceš považovat zákon za jeden celek, pak můžeš pouze knihu Mojžíšova zákona. Desatero je nezničitelné a bude trvat min. do tisícího kolena a v tisícím kolenu ještě zdaleka ani dnes nejsme. Jedno koleno-pokolení trvá cca 20 let a přikázání Bůh dal s věčnou platností.
[KB1613] Dt 7:9 I zvíš, že Hospodin Bůh tvůj jest Bůh, Bůh silný a pravdomluvný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, kteříž ho milují a ostříhají přikázaní jeho, až do tisícího kolena,
[CEP2001] Ž 111:5 (Tet) Dal potravu těm, kdo se ho bojí, (Jod) navěky je pamětliv své smlouvy.
[KB1613] Ž 111:7 Skutkové rukou jeho pravda a soud, a nepohnutelní všickni rozkazové jeho.
[KB1613] Ž 111:8 Upevnění na věčnou věčnost; učiněni jsou v pravdě a v pravosti.
[KB1613] Ž 111:9 Vykoupení poslav lidu svému, přikázal na věky smlouvu svou; svaté a hrozné jest jméno jeho.
[KB1613] Ž 119:21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých. (…mimitzvotekha)
[KB1613] Ž 119:29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
[Bible21] Ž 119:96 Vidím, že vše dokonalé má své hranice - ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! (…mitzvatekha…)

…Matouš 5:17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Ano celý Mojžíšův zákon ani Desatero přikázání Ježíš nikdy nezrušil. Přibil na kříž pouze ustanovení týkající se obětí a případně ještě obřízky. Vše ostatní platilo i nadále a apoštolové z Mojžíšova zákona i nadále vyučovali. Jistě nevyučovali již nikoho min. třetinu až polovinu všech zákonů z knihy zákona Mojžíšova, které hovořili o obětech.
Jediné co Ježíš naplnil, byly právě ony ustanovení o obětech a nic jiného.

…Galatským 5:3 A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken Zákon naplniti.
Všechen zákon je zde zase myšlena kniha Mojžíšova zákona. Obřezavávají se dnes jen někteří židé, ale ani ti nedodržují všech 613 přikázání ani nemůžou, protože oběti se v chrámu, který neexistuje, nedělají. Různí židé dodržují různé množství ze zbylých 613 zákonů knihy Mojžíšova zákona, už jsem uváděl u čisté-nečisté, tak jen zopakuji odkazy.

http://zidvpraxi.blogspot.com/2015/09/micvot.html

http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/ka ... spx?kid=66

A jak apod. Pavel potvrzuje na obřízce dnes už vůbec nezáleží:
[NBK] 1 K 7:19 Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece [na] zachovávání Božích přikázání.
Ap. Pavel tím říká, kdo chce, ať se obřeže, kdo nechce, nemusí, vůbec na tom totiž nezáleží a kdo to dělá, dělá to dodnes jen dobrovolně.
Podle čeho si vybírám další přikázání, zakázání apod. z Mojžíšova zákona jako platná pro mne dodnes?
Kniha Mojžíšova zákona není dostupná už více než 2000 let a nikdo neví, co v ní vlastně bylo a jak přesně zapsáno. Existují jen to, co sepsal rabi Maimonides ve cca 12st., jak by to mohlo být v knize uvedeno, všech 613 přikázání a zakázání v přehledné tabulce, jak už jsem v čisté-nečisté uvedl zde:
https://app.box.com/shared/arxdvd4up2
Z těchto 613 př. a zak. asi 10-30% platí i dnes pro nás křesťany jako obecně závazná přikázání pro člověka, nikoliv jen pro žida. Ale která bych vybral to až někdy jindy v dalším článku.

…Adventisté sedmého dne věří, str. 288

Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)

Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.
Adventismus to bere jako fakt zcela logicky, bylo by totiž nemyslitelné, aby Hospodin dal Abrahámovi všechna přikázání, nařízení a zákony, ale nedal mu to úplně nejhlavnější ze všech zákonů přikázání ten základ Desatera, tomu fakt může věřit jen ten kdo tomu nechce za žádnou cenu věřit, slušně řečeno.

…Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?
[CEP2001] Ex 20:1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání(s): (s) Dosl.: slova (vayidaber elohim et kol-hadevarim haele lemor)
Atd.
[CEP2001] Dt 4:12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.
[CEP2001] Dt 4:13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání(d), a napsal je na dvě kamenné desky. (d) Dosl.: slov (…hadevarim vayikhtevem al-shene luhhot avanim)
[CEP2001] Dt 4:14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit. (…hhukim umishpatim…)
Všimněte si prosím, jak Mojžíš jasně oddělil desatero přikázání, která Bůh přikázal lidu dodržovat, od nařízení, která Bůh oznámil jemu, aby je předal lidu. Nyní je před námi důležitá otázka. Byla tato nařízení a práva, která Mojžíš předal lidu, myšlena jako oddělený a odlišný „zákon“?

…V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s Izraelci na poušti, ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).

K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde: http://adventismus.cz/?p=465

A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.

Předně Hospodin zde komunikuje se všemi, kteří se přidali k židům a to byli, tzv. proselyté, pohané, kteří se přidali k židům a vyšli s nimi z Egypta a postupně spolu se židy přijímali od Hospodina vše, co jim přikázal. Proselyté nebyli židé, ale nejspíše hlavně Egypťané když uvěřili jako židé.
Vysvětlení Ex. 16.23 jsi trošku popletla, tady to je celé správně:
[CSP] Ex 16:23 51Odpověděl jim: To je to, co promluvila Hospodin: Zítra bude odpočinutít11 -- svatá sobota Hospodinova. To, co máte napéct, napečte a to, co máte uvařit, uvařte a vše, co bude přebývat, si uložte a 7uchovejteb do rána.

t11 přesněji: „přestání“; [tak jako Hospodin sedmého dne přestal se svým dílem, i člověk by měl přestat se svým dílem, aby se uvolnil pro obecenství s Bohem; srv. Gn.2:2n; Žd.4:4. Žd.4:10]; výraz šabat šabátôn zdůrazňuje mimořádný význam soboty ( Lv.23:3) nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem ( Ex.31:15; Ex.35:2; Lv.16:31; Lv.23:32); překládáme jej „nejsvětější sobota“ nebo „sobota odpočinutí“ ( Lv.25:4)
nebo vysvětlení Pavlík:
[Pavlik_CZ] Ex 16:23 i řekl k nim: To 34 je, co promluvil Hospodin: Zítra bude odpočívání svaté soboty 574 1219 Hospodinu. Co chcete 93 péci, pečte, a co chcete 93 vařit, vařte, a všechen přebytek si uložte k uchování 372 do jitra. [34] D. „on“, „ono“, „ona“, podle mluvnického rodu a pádu podstatného jména, k němuž se zájmeno vztahuje, příp. prostě „ono“, zastupuje-li podstatné jméno. Dále obdobně. [574] Vl. „odpočinku“, „klidu“, „přestání“, viz Gn.2:2, pozn. 49, „dne odpočinku“ (n. „klidu“, „přestání“), dále obdobně, hebr. „šabbath“, souvisí s předcházejícím „odpočívání“ („šabbathón“) a značí v podstatě totéž; příbuznost výrazů zde má opět zdůrazňující význam („veliké n. slavné odpočívání“). Ve v. Ex.16:29 je, domnívám se, smysl spíše jako v textu (n. „den odpočinku“ atd.); v témž smyslu lze tento výraz chápat i ve vv. Ex.16:25n. Podobně „odpočinku“ v Ex.31:16. [1219] D. „roucha svatosti“, Ex.3:5 a dále obdobně. [93] Viz Gn.2:16, pozn. 74. [372] N. „hlídat“, „střežit“, „opatrovat“, „na ně dohlížet“, D. „bude 13 162 vám k chování“ n. „stane se vám předmětem chování“ atd., viz Gn.26:5, pozn. 673. Dále obdobně.

…
Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.
Ano v té době byli proroci…a ano prorok nepředpovídal jen budoucnost, stejně jako EGW.
Ve starověku byl prorok člověk, považovaný za Bohem inspirovaného, aby svou řečí poskytoval lidem vhled do budoucích událostí a do skrytých stránek přítomnosti. V tomto smyslu prorokoval či vyslovoval proroctví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prorok

… Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo.
Ano, ale zatím se to nestalo, ale věřím, že brzo v době konce ve které žijeme se to bude dít…

… I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!
Od doby EGW ale téměř nikdo neměl od Boha sny a vidění a neprorokoval do budoucnosti jako EGW. Myslím, že Bůh nám už skrze Písmo i EGW vše podstatné co potřebujeme pro spasení znát sdělil. Neznám nikoho, komu by Bůh dal vidění a ten dotyčný to měl od Boha, naplnil všechny fyzické znaky při viděních jako EGW podle Písma a napsal o tom minimálně alespoň jednu knihu, kterou by někdo po celém světě vůbec znal.

… Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?
Odborníci, kteří porovnávali všechny dostupné řecké texty, fragmenty, rukopisy, 85% nalezených textů nesouhlasí se Sinajským, Vatikánským, Alexandrijským kodexem, které tvoří jen 5% nálezů, zbylých 5% je určeno jako neutrální text. Na internetu to najdeš.

… A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.
85% řeckých nalezených textů versus 5% zmetků je tím kritériem pravosti. Bůh by nám nezamlčoval Biblickou pravdu ve zmetku až do roku 1842, kdy ji Tischendorf objevil v koši u kamen v podobě Sinajského codexu, ale dal ji už např. v roce 120 n. l. Valdenským, kteří měli snad jako první na světě Písmo, které souhlasí i s TR i KJV 1611 zjednodušeně řečeno.

… Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krest ... ava/767517

Dík, ale mně osobně stačí naše adventistické výklady, které jsou nejlepší a nejpřesnější.

Zbytek snad příště.

[mikim]

[CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b 

Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.

Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)

Danker, Greek NT Lexicon: ἐντολή = commandment, order, instruction. Spadá v případě Zj 12,17 a 14,12 do kategorie d) other types of directives: mimo jiné Zj 12,17 a 14,12. Podle tohoto lexiconu v tomto případě „entolé“ neodkazuje na „Mosaic code" - tam je zařazen např. verš Mt 5,19!; 22,36; Mk 7,8; Lk 1,6; Ř 7,8.

Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)

Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero. 

To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.

A pokud by mu to i bylo známo, tak to Písmo každopádně nepotřebuje potvrzovat jako univerzální pravdu pro všechny. Adventismus přesto ví, jak to bylo:

Adventisté sedmého dne věří, str. 288

Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)

Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.

Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“ 

To bylo také ještě před Desaterem. 

Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.

Záleží na překladatelích, jaký výraz zvolí. Taky Ti nevyčítám, že mi posíláš pořád verše ve staročeštině.

Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?

Exodus 15:26  A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)

Exodus 5:1  Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2  Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3  I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4  I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5  Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.

Verš 3 vysvětluje, že chtějí obětovat. Následně se k tomu Mojžíš vrací v 8,22 a vysvětluje, že chtějí obětovat, co je Egypťanům ohavností.

Verš 4 a 5 mluví o odtrhování lidu od jejich prací v Egyptě.

V Bibli nemáme zaznamenáno vše, co si Hospodin povídal s Mojžíšem, Abrahamem a dalšími velikány. Je tam to, co je pro nás podstatné.

V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s Izraelci na poušti, ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).

K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde: http://adventismus.cz/?p=465

A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.

poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost. 
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy. 

Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.

Kdo je tím kritériem, které zhodnotí, že je poznámka ČSP mimo? Že je duch v řeckém překladu malým písmem? To ve spoustě veršů...

Ta poznámka je velmi výstižná. Řecký překlad, který jsi mi poslal, zní: Svědectví Ježíšovo je duch proroctví.

Friberg, Analytical Greek lexicon: Svědectví ve Zj 19,10 - μαρτυρία = as a formula for the gospel message μ. Ἰησοῦ witness of (or about) Jesus

Zj 19,10 celý verš: "Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl:„Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.“

Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.

Ježíš poslal po svém odchodu Ducha svatého J 14,26, J 15,26,27, Sk 1,8 atd. V jeho moci učedníci svědčí a sám Duch svědčí. A tento Duch nás uvádí do veškeré pravdy i o tom, co má přijít J 16,12-15.

Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo. O Letnicích se k tomu poselství Petr hlásí. Bylo zvěstováno evangelium!!!

I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!

Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.

Měla jsem na mysli úvodníky.

Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.

Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?

To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.

A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.

Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:

Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.

Jeho přikázání zní, abychom milovali jedni druhé, bratra, a uvěřili ve jméno Ježíše Krista. Milovat sám od sebe člověk nemůže. Možná ještě tak své blízké, ale nikoli úplně odlišné a třeba i protivné lidi. Sám Jan říká, že milujeme, protože On napřed miloval nás. Sami od sebe se nedokážeme přimět, abychom milovali. To jenom když na nás a skrze nás působí Boží láska.

Věřit jménu neznamená jenom v něco/někoho věřit, ale mít s Ním důvěrný vztah. A proto ta přikázání nejsou těžká, protože Bůh sám způsobuje chtění i činění.

V Janových listech nemá souvislost počet přikázání Desatera (i když to číslo není přesné) s tím, že ta přikázání nejsou těžká. Navíc Jan vůbec o Desateru nemluví.

Jeho přikázání nejsou těžká, protože co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A je to naše víra!

No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.

Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krest ... ava/767517

A považuji za výstižné prohlášení jednoho účastníka naší skupinky: „Možná k nám opět v brzkých časech kniha Zjevení aktuálně promluví." Adventismus ve Zjevení hledá, co bude, kdežto ono svým současníkům zjevovalo i to, co už je. K pronásledovaným křesťanům aktuálně promlouvalo.

"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš…

Já nejsem ta, která všechno ví, na to tu mám Tebe Proto studuji a Duch mi zjevuje a ukazuje stále nové a nové věci. Lidé, kteří všechno věděli, nepoznali, že přišel Mesiáš.

Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.

Na základě čeho odvozuješ toto tvrzení? Pokud jsi to ještě neudělal, prostuduj si ty verše, co jsem poslala. Zatím odpovím takto:

Je to jako kdybych šla na návštěvu ke kamarádovi. Uviděla bych před sebou zkroušeného člověka, který je například ve finanční nouzi. Tedy potřebuje nějakou tu korunu. Taky nemá moc co jíst. Tak si spolu pěkně popovídáme, kamarádovi se na chvíli uleví, ale hlad má pořád. A já pak od něj odejdu a řeknu si: Hlavně že věřím v jednoho Boha, neklaním se modlám, nenesu Boží jméno nadarmo, zachovávám sobotu, ctím otce i matku, kamaráda jsem nezabila, nesesmilnila s ním (jako bonus mě to ani nenapadlo!), nic jsem mu neukradla (taky nebylo co), nevydala jsem proti němu křivé svědectví a po ničem, co mu ještě zbylo, netoužím!

Chci a budu = musím povinně?

musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?

Církevní řád, 2011, str. 40

Křestní smlouva – Církev považuje souhrn 28 věroučných bodů spolu s křestním slibem, potvrzením o křtu a vyznáním víry za dokument křestní smlouvy. Ten je předán všem, kteří se křtem stali členy církve. Podobné potvrzení by mělo být předáno i těm, kteří byli přijati na základě vyznání víry. Potvrzení o křtu obsahuje také místo pro podpis nového člena, kterým je stvrzen souhlas s vyznáním víry. Po křtu slouží toto potvrzení s vyznáním víry novému členu jako doklad o uzavření smlouvy s Bohem.

Dáváš-li Bohu slib, je splnění povinné, nebo dobrovolné?

A protože jde o spasení/zachování soboty, je třeba si dát důkladně záležet na jejím zachovávání! A o to více, protože milost (skrze víru) nestačí!!! Podle Tebe stačí v sobotu nepracovat, odpočívat, a je to. Milost je v takovémto pojetí kde?

Jen připomínám, že Tvoje soukromá víra je mezi Tebou a Bohem. Bůh není malicherný a Tebe spasí se sobotou a mě bez ní. Pokud se ale jedná ale o víru adventismu, že je třeba zákon vyvýšit a sobota je znamením věrnosti Hospodinu, tak musíš „makat". Pokud chce tuto víru adventismus rozšířit na křesťany, musí být členové sami příkladem ne laxního zachovávání, ale důsledného. O tom se ještě pobavíme.

Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?

Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW  

Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.

Milostí jsme spaseni skrze víru a spasení není z našich skutků. Jen jediné procento skutků znamená 99 % milosti - a to už znamená: Božím slibům nemůžeš věřit. Spolehni se na sebe! A víš, že soustředění na sebe je nepřátelské Bohu.

a ještě přidám svůj názor na TP http://adventismus.cz/?p=465

Jeho námitky např.:

...Souhlasím s učením adventismu v tom, že Bůh stvořil zemi v šesti dnech a sedmý den odpočinul (je to má víra založená na bibli a zprávě z Genesis). Soulasím s adventisty i v tom, že tento sedmý den mohla být a pravděpodobně byla sobota. Ačkoliv myslím, že to nelze dokázat.
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 16:30 I odpočinul lid v den sedmý.
Mannu sbírali vždy po každých šest dní a každý sedmý den byl šabat (později přejmenován po většině států světa na sobotu) a to ještě před Sinajem a i po něm min. celých 40 let. Kdy bude sedmý den určil či upřesnil sám Bůh, protože asi tenkrát ještě neměli kalendář. Bůh stvořil týden, a šabat byl zejména Jeho den odpočinku, v Písmu není nikde uvedeno, že Bůh odpočívá v jiné dny nebo dokonce neustále bez přestání, to vše jsou jen současné moderní falešné překlady.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).
[KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 20:9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své.
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)

…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….

Na místě, které v těchto verších autoři Českého studijního překladu přeložili jako „přestal“, je hebrejské slovo šabat, resp. šavat (שׁבת). Primární význam slovesa šavat (H7673) je ustat, přestat, přerušit činnost, odpočinout, skončit. Primární význam podstatného jména šabat (שׁבּת) (H7676) je přerušení, pauza, odpočinutí, odpočinek.
V bibli se slovo šabat nejčastěji používá pro označení sedmého dne, který Bůh při stvoření oddělil jako svatý. V hebrejském originálu je použit popis „den Jehovova odpočinutí“ - šabat hajom lijehova (שַׁבָּת הַיּוֹם לַיהוָה). V českých překladech je však „šabat“ nejčastěji překládán jako sobota. Na jednu stranu je to celkem dobře, protože sedmým dnem je podle bible sobota, ale na druhou stranu to prakticky zabraňuje jednoduchému pochopení významu. V bibli můžete najít ještě další podobné slovo - šabatón (שׁבּתון). Toto slovo se používá pro popis svátku Jehovova odpočinutí. Nejčastěji můžete najít spojení „šabat šabatón“, které znamená zdůraznění, že se jedná o slavnost – svátek Jehovova odpočinutí. /Šabat, Libor Diviš/
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Bůh oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!
Bůh uplatňuje svůj nárok na jeden den, který oddělil a posvětil. Dává ho člověku jako den odpočinku od práce, k soustředění se na službu Bohu a k obživení jeho duchovního stavu (4T 247-249).

… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:
Ježíš sám potvrzuje, že sobota (šabat) byla učiněna pro člověka, neřekl ani 1x , že by byla stvořena jen pro židy. V době kdy Hospodin odpočinul žádní židé vůbec neexistovali. Ježíš dokonce ani neřekl, že by sobotu (šabat) jeho Otec stvořil jako svátek jen pro sebe, aby ji tak slavil jen sám se svým Synem a anděly, k čemu by mu taková oslava byla?
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
… Souhlasím a říkám vám, to samé – nejste Bůh a sedmý den odpočinul ON, vám to nepřikázal.
Ježíš sobotu jasně potvrdil, tady není o čem diskutovat.

…… Aha, takže důvod, proč odpočíváte je kvůli těm dvěma slovesům, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den.
Bůh posvětil pouze sedmý den – sobotu a žádný jiný. A požehnal. Výklad slova požehnal, kterému se autor tak podrobně věnuje zde nemá žádný význam a je zcela zbytečný. Bůh nijak nerozmnožil své odpočinutí. Bůh své odpočinutí nepotřebuje rozmnožovat. Protože Bůh odpočívá od chvíle, kdy stvořil svět (Žid. 4.3), zároveň až dosud pracuje, jak nám opět potvrdil Ježíš:
Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
… Případně rozmnožil jeho projev – ten den Bůh přestal tvořit a rozmnožil toto přestání.
To potom znamená že od prvotního šestidenního stvoření kdy Bůh sedmého dne dokončil své dílo a přestal, od té doby trvá jeho přestání. Ten den přestání je rozmnožen na každý další den.

Když Bůh pracuje dodnes je tak zcela jasné, že své odpočinutí nerozmnožuje o každý další den, ale odpočívá jen ve svůj den odpočinku každý sedmý pozemský den. Bůh dodnes tvoří vesmíry, galaxie, planety, lidi i zvířata. Nic z toho nevzniká samo od sebe. V oblasti např. hvězd Orion vznikají neustále nové hvězdy, jak potvrzují i dnešní vědci či astronomové a to dělá jedině Bůh.
… V zápisu stvořitelského díla lze najít na konci každého stvořitelského dne formulku ,,byl večer a bylo jitro, den …“
… Tento den má být rozmnožen a nemá ohraničení.
To ale vůbec nic neznamená, že to tam není uvedeno. A ohraničení pro Boha i pro lidi samozřejmě má:
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého…
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.
Když je odpočinutí soboty svaté sedmý den a „bude zítra“ je jasné, že není ani první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý či šestý den a nebylo včera, předevčírem a nebude ani pozítří, popozítří atd.
…Proto věřím, že Boží čin a původní záměr po dokončení stvoření bylo rozmnožení ,,soboty“ a oddělení jí pro společný vztah. Lidé měli žít s Bohem věčně a neustále, stejně tak jako tomu jednou znovu bude na nové zemi, kde nebude čas rozdělen na dny ani na noci (o tom ve Zjevení 21,22-25 a 22,5).

Já věřím naopak podle Písma, že k žádnému rozmnožení soboty nedošlo na každý další den, protože sobotu Hospodin stanovil jen na každý sedmý den

Já věřím naopak podle Písma, že Boží čin a původní záměr bylo ustanovit každý sedmý den – sobotu jako šabat – svátek odpočinutí pro člověka, protože šest dní pracovat budeš a sedmý den je odpočinutí soboty svaté Hospodinu. Stejně tak na nové zemi bude čas jako zde na zemi a sobotu co sobotu a v každé novoluní budeme přicházet před Boha, a každý měsíc budeme jíst ovoce ze stromu života.
[NBK] Zj 22:2-3 Uprostřed ulice toho [města] po obou stranách řeky [je] strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu [je] k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom [městě] bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit.

…Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.
3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.

Že sedmý den nebudou pracovat a budou mít svaté shromáždění už věděli na poušti dávno před mannou:

[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

[KB1613] Ex 13:9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

O jakém zákonu tady Hospodin mluví už v Ex 13.9 a poté v Ex. 16.4?
Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá:

[NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai).
tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!
Bůh je učil jednotlivá přikázání postupně, ale, že v sobotu nemají pracovat věděli snad jako jedno z prvních přikázání a to dříve než bylo vydáno na Sinaji.
Už v Egyptě chtěl Hospodin po Izraelcích, aby šli na poušť a tam slavili svátky..
Exodus 5:1(-5) Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. Jeden z těch svátků klidně mohla být sobota, i když to není upřesněno.

[Tomáš Plechatý]

Na nabídku dalšího výkladu Zjevení Jana z odkazu jsi napsal mikime toto:

Dík, ale mně osobně stačí naše adventistické výklady, které jsou nejlepší a nejpřesnější.

To myslím vypovídá dostatečně. Ukazuješ krásně to, co já popisuji jako ,,špatné ovoce adventistického učení" - pýchu a nadřazenost v poznání.
Není to ovoce, které se vyskytuje pouze u adventistického učení, ale právě v adv. učení jsem ho zpozoroval a ty jsi toho příklad.

Možná ani nemá smysl na tebe reagovat, ale kdyby to četl někdo další tak snad to bude užitečné.

…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….

např. tady prý vyvracíš moje tvrzení , že Bůh při stvoření neustanovil sobotu pro nějaké lidi

Ale cituješ mi tu z Exodu a ne z Genesis - u soudu bych řekl ,,námitka - irelevantní"

Rozdíl mezi slovesem ,,odpočinul/přestal" a podstatným jménem ,,přestání/sobota" znám a ty jak vidím také.

V Genesis není podstatné jméno sobota.

… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:

Tady to znovu zkoušíš, ale já jsem mluvil o knize Genesis a článek se také jmenuje ,,sobota v knize Genesis" tam opravdu žádný příkaz pro lidi není.

Ježíšova slova nejsou vyvrácení mého tvrzení a zabývám se jimi v článku ,,sobota v evangeliích a skutcích"

1) To říká Ježíš Farizeům
2) Ježíš mluví o principu (vztahu soboty a člověka) nikoliv o původu soboty ani o tom komu je určena - to oni věděli, že je určena jim
3) V ex 16 i v ex 19 je jasně napsáno že je to je pro Izraelce (a ty kteří se k nim přidali)
4) Příběh jehož součástí je tato věta má pointu, že se učedníkům umožňuje ,,dělat, co se v sobotu nesmí" , zatímco ty z něj zkoušíš vyvozovat úplný opak a ,,zakazovat nám všem, co se v sobotu nesmí".
5) Celé by to nedávalo smysl, protože kdyby platila sobota pro všechny lidi, tak je velice nefér, že se o tom všechny ostatní národy dlouho nemohly dozvědět.

To už bys měl přiznat, že je nesmysl i ta hláška od EGW, že Boží lid bude zkoušen pravdou o sobotě až nyní, když vešel Ježíš do svatyně svatých 22.října 1844

Jestliže byla sobota učiněna pro člověka = všechny lidi, tak by to musela být zkouška pro všechny lidi co žili na planetě a to vždycky.

Je to na hlavu myslet si, že je sobota nejdůležitější z dodržení celého desatera (nejvíce září atd.) a zároveň tvrdit, že zrovna u tohoto přikázání se to mnoha generacím křesťanů, ale i ostatním národům nebude počítat, pro jejich nevědomost!!!!!!!

Na jednu stranu Satan zkusí ukrást spasení milionům křesťanů tím ,že jim sobotu změní na neděli (LOL)
Na druhou stranu, každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.


Tak to by snad Satan mohl adventisty podporovat v jejich díle a spolupracovat s nimi, protože čím více lidí adventisté zasáhnou poznáním o sobotě, tím více jich bude moci svést na neděli, aby se jim to počítalo jako hřích, znamení šelmy a oni nebyli spaseni.

Kdyby naopak adventisté své poselství o sobotě nehlásali, tak podle knih EGW by možná ostatní křesťané byli stále v bezpečí, přestože se scházejí v neděli.

JE TO NA HLAVU!!!

Že se ale vůbec snažím si psát s někým, kdo napíše tohle:

Dík, ale mně osobně stačí naše adventistické výklady, které jsou nejlepší a nejpřesnější.

Možná je ti Mikime úplně jedno co tu píšu a jestli to je podloženo biblí, jestli to je pravda, jestli to stojí za modlitbu a studium.
Ty už přece máš výklad, který je nejlepší a nejpřesnější.
Tak snad se v nebi potkáme i když já to mám jinak.

[mikim]

...To myslím vypovídá dostatečně. Ukazuješ krásně to, co já popisuji jako ,,špatné ovoce adventistického učení" - pýchu a nadřazenost v poznání.

To že pro mne osobně (a doplním a jistě nejen pro mne), jak jsem napsal, jsou adventistické výklady nejlepší a nejpřesnější, a to, že s tím nesouhlasíš a zveličuješ to pojmenováním jako je pýcha a nadřazenost je Tvoje věc. A co ty popisuješ jako ,,špatné ovoce adventistického učení" mi je opravdu úplně ukradené, protože vím, že nepíšeš pravdu, resp. tlačíš je tu svoji pravdu jako jedinou pravdivou a nikdo ti na ni nesmí odpovídat, protože nepřipouštíš u těch svých bajek na svých stránkách diskusi. A už to o něčem svědčí.

...…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….
např. tady prý vyvracíš moje tvrzení , že Bůh při stvoření neustanovil sobotu pro nějaké lidi
Ale cituješ mi tu z Exodu a ne z Genesis - u soudu bych řekl ,,námitka - irelevantní"

Ex. 16.29 říká zcela jasně a zřetelně komu dal Hospodin sobotu (šabat), tady jsem ti to zcela jasně vyvrátil stejně tak jasnými slovy Ježíše zde:
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

[KB1613] Iz 56:2 Blahoslavený člověk, kterýž činí to, a syn člověka, kterýž se přídrží toho, ostříhaje soboty, aby jí nepoškvrňoval, a ostříhaje ruky své, aby nic zlého neučinila.

Sobota + statní zákony a přikázání byla pro židy a pro všechny, kteří se k nim chtěli připojit a připojili a to byli čistě pohané.
Já používám narozdíl od Tebe stejně jako každý normální teolog k citacím celé Písmo. Nevytrhuji jen verše z Genesis nebo jen z Exodu apod. a nestavím na nich nesmyslné konstrukce o neplatnosti soboty pro pohany jako Ty. Odpověď musíš vždy hledat v celém Písmu, protože ty odpověď tam je, nikoliv jen v jedné knize. To je nesmysl. Bůh nám dal celé Písmo k studiu, nikoliv jen jednotlivé knihy.
Jestli není v Genesis podstatné jméno šabat je pro mne ale zcela irelevantní. Důležité je, že Bůh v tento den odpočinul, tento den požehnal a posvětil jako sedmý den. Nemusím mít název toho dne, nemusím mít název toho svátku, abych věděl, že v tento den mám odpočívat.

[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

...Tady to znovu zkoušíš, ale já jsem mluvil o knize Genesis a článek se také jmenuje ,,sobota v knize Genesis" tam opravdu žádný příkaz pro lidi není.

Ale mne nezajímá jen kniha Genesis, mne zajímají i všechny ostatní knihy v Písmu a v nich ta odpověď od Ježíše je zcela jasná, sobota byla učiněna pro člověka...

...Ježíšova slova nejsou vyvrácení mého tvrzení a zabývám se jimi v článku ,,sobota v evangeliích a skutcích"

...1) To říká Ježíš Farizeům

No a co jako? Ty si myslíš, že když to říká zrovna farizeům, že to platí jen pro ně a už ne pro nikoho jiného? Ježíš neřekl pro židy, ale pro člověka a to má hluboký význam, protože tím myslel všechny lidi na celém světě.

...2) Ježíš mluví o principu (vztahu soboty a člověka) nikoliv o původu soboty ani o tom komu je určena - to oni věděli, že je určena jim

Ježíš tady mluví nejen přeneseně o vztahu soboty a člověka, ale především komu je určena, abychom to i my v budoucnu to chápali správně.

...3) V ex 16 i v ex 19 je jasně napsáno že je to je pro Izraelce (a ty kteří se k nim přidali)

Ano, Izraelce a ty, kteří se k nim přidali - a to byli jedině pohané. Stejně tak když putovali po poušti a dávali okolním národům na výběr, buď přijmou Hospodina za svého jediného Boha a jeho zákony a nebo budou vyhlazeni. Bůh tak dával příloežitost i ostatním národům poznat jeho přikázání a pravidla.

...4) Příběh jehož součástí je tato věta má pointu, že se učedníkům umožňuje ,,dělat, co se v sobotu nesmí" , zatímco ty z něj zkoušíš vyvozovat úplný opak a ,,zakazovat nám všem, co se v sobotu nesmí".

Kde jsem "napsal", že zkouším vyvozovat úplný opak a zakazovat Vám všem, co se v sobotu nesmí?

...5) Celé by to nedávalo smysl, protože kdyby platila sobota pro všechny lidi, tak je velice nefér, že se o tom všechny ostatní národy dlouho nemohly dozvědět.

Jestli je to fér nebo nefér to nech raději na Bohu, ty o tom přece nerozhoduješ. Bůh dal nejdříve každému národu na výběr, buď ho přijmou i se všemi pravidly, které zachovává Izraelský národ, nebo budou vyhubeni, později to možná trošku změkčil:

[KB1613] Iz 56:6 Cizozemce pak, kteříž by se připojili k Hospodinu, aby sloužili jemu, a milovali jméno Hospodinovo, jsouce u něho za služebníky, všecky ostříhající soboty, aby jí nepoškvrňovali, a držící smlouvu mou,

[KB1613] Iz 56:7 Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů.

...To už bys měl přiznat, že je nesmysl i ta hláška od EGW, že Boží lid bude zkoušen pravdou o sobotě až nyní, když vešel Ježíš do svatyně svatých 22.října 1844

To je naprostá pravda co napsala EGW, pravda o sobotě se rozšířila více až po roce 1844 a bude to opravdu pro všechny, kteří ji zachovávají zkouška v posledních dnech, jakmile nastane nedělní zákon - povinný odpočinek dle řkc a bude i nařízeno pracovat v sobotu.

...Jestliže byla sobota učiněna pro člověka = všechny lidi, tak by to musela být zkouška pro všechny lidi co žili na planetě a to vždycky.

Taky že byla, sobotu dodržovali různí křesťané po celém světě a umírali kvůli ní po celou dobu od nanebevstoupení Ježíše Krista:

http://www.3an.sk/pg_detail.php?id=70247

...Je to na hlavu myslet si, že je sobota nejdůležitější z dodržení celého desatera (nejvíce září atd.) a zároveň tvrdit, že zrovna u tohoto přikázání se to mnoha generacím křesťanů, ale i ostatním národům nebude počítat, pro jejich nevědomost!!!!!!!

Sobota je znamením pro všechny křesťany, kteří ji zachovávají v poslední době, není však nejdůležitějším přikázáním Desatera to ani EGW nikde nikdy nenapsala nebo alespoň o tom nevím. Přikázání jsou podle mne sepsány v Desateru od nejdůležitějšího po méně důležité a 4. přikázání je čtvrté nejdůležitější tak jak jdou za sebou.

...Na druhou stranu, každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.
Otázkou je zda podle ní nebude souzen, to jsi napsal ty, ale každý opravdu neznal, že má zachovávat sobotu, dokud to nerozšířili babtisti, adventisti aj. Ti co ví, že ji mají zachovávat a nezachovávali budou na základě toho i souzeni (na základě celého Desatera, zákona svobody).

...Tak to by snad Satan mohl adventisty podporovat v jejich díle a spolupracovat s nimi, protože čím více lidí adventisté zasáhnou poznáním o sobotě, tím více jich bude moci svést na neděli, aby se jim to počítalo jako hřích, znamení šelmy a oni nebyli spaseni.

Zase ty Tvoje nesmyslné konstrukce..., kdo opravdu zachovává sobotu se s Boží pomocí nikdy nenechá svést satanem...

...Kdyby naopak adventisté své poselství o sobotě nehlásali, tak podle knih EGW by možná ostatní křesťané byli stále v bezpečí, přestože se scházejí v neděli.

...JE TO NA HLAVU!!!

Jo potřebuješ asi psychiatra...

...Možná je ti Mikime úplně jedno co tu píšu a jestli to je podloženo biblí, jestli to je pravda, jestli to stojí za modlitbu a studium.
Ty už přece máš výklad, který je nejlepší a nejpřesnější.
Tak snad se v nebi potkáme i když já to mám jinak.

Kdyby mi to bylo jedno tak bych ti nepsal ani na to nereagoval, ale ty nerespektuješ celé Písmo ve kterém je různě vysvětlená pravda a v tom je u Tebe zakopaný celý pes.

Rád bych se v nebi s Tebou potkal, pokud se tam dostaneš a pokud se tam dostanu i já. Pokud ale budeš věřit falešným výkladům a ty ještě i hlásat na svých stránkách, pak se obávám, že se nepotkáme.

[Realista]

Důležité je, že Bůh v tento den odpočinul.

A který? "El" či "YHWH"? Anebo snad relaxovali oba?

jakmile nastane nedělní zákon - povinný odpočinek dle řkc a bude i nařízeno pracovat v sobotu.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi katolickým nedělním zákonem a adventistickým sobotním zákonem?
Odpověď: Žádný. Oba jsou zhruba stejně pravděpodobné.

každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.


Já používám narozdíl od Tebe stejně jako každý normální teolog k citacím celé Písmo.

Nějak se v tom ztrácíš. Porušill zákon, bude souzen. To je přece tvá logika. A teď najednou nebude souzen? Neznalost zákona neomlouvá. Ještě na té své "teologii" musíš zapracovat.

Nevytrhuji jen verše z Genesis nebo jen z Exodu.

Ano, vytrhuješ je z celé bible. Máš bod za úpřimnost.

pak se obávám, že se nepotkáme.

Jen aby tam Pánu Bohu někdo zůstal. Vždyť ani ten ostatek už není co býval...

[mikim]

...A který? "El" či "YHWH"? Anebo snad relaxovali oba?

Bůh má v Písmu mnoho jmen:

A/Él, Elóhím:

Pro zajímavost krátké vysvětlení slova Elohim:
SZ užívá s oblibou jako jména vlastního pojmu Elóhím, který byl původně jménem obecným pro všecky bohy a bohyně. Stal se však jménem vlastním, které často nahrazuje jméno Jahve. Jednak se jméno Jahve nemělo vyslovovat, jednak se mělo ukázat, že Hospodin je Bůh povýtce./Biblický slovník/

Elóhím je množným číslem pojmu el (bůh). A nalezneme i překlady, dle kterých elóhím znamená i lidské soudce a vladaře či společnost Boha a andělů. Elóhím má skutečně příponu hebrejského množného čísla (plural suffix) -im . Slovníky nám potvrzují, že elóhím je morfologicky plurálem - množným číslem:
WTM[1] :
TWOT[2] :

Sloveso bara - stvořit související s elóhím je dle morfologického slovníku ve 3.osobě jednotného čísla:

Tedy "... elóhím stvořil..." nikoliv "... elóhím stvořili...". Je tedy zřejmý nesmysl překládat verš ve smyslu "Na počátku stvořil bohové nebe ... ". http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2006020002

B/ Jahve:

Toto jméno se vyskytuje asi na šesti tisících místech. Vzniklo spojením samohlásek slova Adonaj = můj Pán, které mělo nahradit nevysvětlitelné jméno se souhláskami posvátného tetragramu JHVH. Dosti četná svědectví nás přesvědčují, že jméno izraelského Boha se vyslovovalo „Jahve“.

C/ Jahve sebaot: = Hospodin zástupů

Výraz se ve SZ vyskytuje 279x nejčastěji v prorockých knihách.Tato vazba se vykládá trojím způsobem: mohla by označovat pozemské armády synů Izraelských, hvězdná vojska, anebo zástupy duchů či andělů. Poznamenejme, že výraz je často ve vztahu k truhle smlouvy, která byla alespon z počátku valečným symbolem /Nu10x35/. Proto David při střetnutí s Filistinskými řekne: “Já k tobě jdu ve jménu Jahveho sebaot, Boha vojsk izraelských /1Samuelova 17x45/.

D/ Tituly dáváné izraelskému Bohu:

Jerubbaal, Ešbaal, Baaljada, Baaljah- Kořen baal vyjadřuje vlastnictví a panství. Úponěvadž je to titul dávaný Bohu, znamená to, že Bůh je vlastníkem nějakého místa, kde hodlá přebávat a pánem člověka a lidu, nad nímž chce panovat. Hospodin je tedy ba´álem svého lidu/ Izaiáš 54x5/

´ádón- =pán./´ádonáj/

melek- často je Hospodinu dáván kralovský titul melek, zvláště v Žalmech.

´áb- Izrael Hospodina take s oblibou nazýval otcem ´áb/Jeremiáš 3x4, 31x9, Izaiáš 63x16/. V četných vlastních jménech je boží jméno nahrazeno jménem “otec”, ´áb: Abia, Abram, Abner, Achab, Eliáb, Joáb..

...Otázka: Jaký je rozdíl mezi katolickým nedělním zákonem a adventistickým sobotním zákonem?
Odpověď: Žádný. Oba jsou zhruba stejně pravděpodobné.

Ten katolický ještě neplatí povinně pro celý svět, to se teprve chystá a nevychází z Písma, zato ten adventistický platí pro celý svět dobrovolně a vychází z Písma.

...mikim píše:
každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.

To jsem ale nenapsal já, špatně jsi to zkopíroval...to napsal TP.

...Ano, vytrhuješ je z celé bible. Máš bod za úpřimnost.

Když mluvím o stejných přikázáních z Exodu, Izaiáše, Matouše nebo Zjevení Jana, tak je to vytrhování, je vidět, že tomu vůbec nerozumíš...a jen hraješ machra...

...Jen aby tam Pánu Bohu někdo zůstal. Vždyť ani ten ostatek už není co býval...

No jak který ostatek...