Evangelium v moci?

[Karol Schneider]

Niekto by mohol uvažovať nad tým, či Filip bol apoštol alebo učiteľ, či mal právo vysvetľovať z Písma. Iný by mohol povedať, že isto iste mu pred krstom Filip prízvukoval aby zachovával sobotu, lebo bez zachovávania soboty by ho isto nepokrstil

Ale to krásne, čo ma oslovilo a za čo Ti ďakujem, že si to takto vypichol, je tá radosť. Sám to cítim, že nám radosť chýba. Myslíte že nie? Nie je evanjelium častokrát všetko možné, len nie radosť z radostnej a dobrej zvesti o Božej milosti v Ježišovi Kristovi. Aj v spoločenstvách je to často o všetkom možnom, no radosť je ťažko nájsť.

• Nevideli ste ho, a predsa ho milujete. Ani teraz ho nevidíte, ale veríte v neho a radujete sa nevýslovnou radosťou, plnou slávy, že dosahujete cieľ svojej viery — spásu duší.

Možno sa stačí pozrieť aj na toto diskusné fórum. Čo všetko sa tu rieši? Jeden presviedča druhého, rieši sa vierouka, organizácia, Zákon, Ellen Whiteová, vnútorné problémy, hodnotia sa kazatelia, teológia, ... ale či nám neuniká cieľ? Veď cieľom je Kristus. Nediskutujeme tu o kázňach, nepíšeme svoje skúsenosti s Pánom, nevydávame svedectvá, nepovzbudzujeme sa navzájom aby sme budovali telo Kristovo.

Nechýba nám eunuchova a Zacheova radosť z Pána Ježiša?

• Keď Ježiš prišiel na to miesto, pozrel hore a povedal mu: Zachej, poď chytro dolu, lebo dnes musím zostať v tvojom dome. On chytro zliezol a s radosťou ho prijal.

Idem sa modliť, nech nás Svätý Boh zmení tak, aby Pán Ježiš už dnes ostal v našich domoch.

Pre kazdeho krestana vyucovaneho priamo Kristom bol vzdy na 1 mieste OTEC BOH YHWH a jeho VOLA, ktoreho aj Kristus miloval celym srdcom myslou silou a celou dusou. Bozej - OTCOVEJ VOLI sa aj dnes plne podriaduje i Bozi Syn Jezis Kristus, ktory je CESTOU - prostrednikom, Pravdou - ucitelom Bozej Pravdy a Zivotom skrze jeho obet nam OTEC VSEMOHUCI a VECNY BOH YeHoWaH od ktoreho je VSETKO ponuka zmierenie sam so sebou. Pre veriacich Zidov (vsetci prvi krestania) to bolo automaticke, ale tato vec zostala platna aj pre krestanov z narodov. Jezis sa pre svojich nasledovnikov nikdy nestal novym BOHOM, ktoreho by uctievali miesto OTCA.

"29 Nebo je on jen BOHEM Židů? Není také [Bohem] lidí z národů? Ano, také lidí z národů..." (Rimanum 4kap.)

Sam Bozi Syn Jezis Kristus uctieva OTCA AKO SVOJHO BOHA a sluzi mu aj dnes v nebi sediac po jeho pravici ako vykonavatel jeho vole aj v nas prospech.

"...Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce." (Filipanum 2:11)

"...modla není ve světě nic a že není žádný Bůh kromě jednoho. 5 Ačkoli jsou totiž ti, kdo jsou nazýváni „bohy“, ať v nebi, nebo na zemi, právě jako je mnoho „bohů“ a mnoho „pánů“, 6 pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno, a my pro něho; a je jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, a my skrze něho.
7 Ne všichni ovšem mají toto poznání..." (1 Kor. 8 kap)

"3 To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, 4 jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy. 5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš , 6 který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny — [to] má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech. 7 Pro toto svědectví jsem byl ustanoven kazatelem a apoštolem — říkám pravdu, nelžu —, učitelem národů v záležitosti víry a pravdy." (1 Timotejovi 2 kap.) Na Zemi od sveho pozemskeho narozeni az po svou smrt byl opravdu Jezis jen dokonalym clovekem - podobny prvnimu dokonalemu cloveku Adamovi a prisel v tele. Byl dokonce v nizsim postaveni od nebeskych andelu (porovnej s Hebrejcum 2:9).

"Hlavní myšlenka toho, o čem nyní rozmlouváme, tedy je: Máme takového velekněze, a ten se posadil po pravici trůnu Majestátu v nebesích 2 [jako] veřejný sluha svatého místa a pravého stanu, který postavil Jehova, a ne člověk. 3 Vždyť každý velekněz je ustanoven, aby obětoval dary i oběti; a proto bylo nutné, aby také on měl co obětovat. 4 Kdyby tedy byl na zemi, nebyl by knězem, protože tu jsou [muži], kteří obětují dary podle Zákona, 5 ale tito [muži] prokazují posvátnou službu v předobrazném znázornění a stínu nebeských věcí; právě jako Mojžíšovi, když se chystal dokončit stan, byl dán božský příkaz. Říká totiž: „Hleď, abys všechny věci udělal podle [jejich] vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“ 6 Ale [Ježíš] nyní obdržel znamenitější veřejnou službu, takže je také prostředníkem úměrně lepší smlouvy, která byla zákonně založena na lepších slibech." (Hebrejcum 8 kap.)

I kdyz uznavame Bozske postaveni Jezise Krista jako BOZIHO SYNA - SYNA ZIVEHO BOHA YHWH (BUH titul v Bibli obecne uzivany pri osobe s velkou autoritou a moci), tak nas nebesky OTEC NEJVYSSI a VSEMOHOUCI BUH YeHoWaH byl Kristovym, ale zustal i nasim Bohem i po jeho vzkriseni z mrtvych.
"17 Ježíš jí řekl: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘“ (ev. Jana 20)

"28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím, a přijdu k vám [zpět]. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, protože Otec je větší než já. 29 Pověděl jsem vám [to] tedy nyní, dříve než se to stane, abyste věřili, až se to opravdu stane." (ev Jana 14 kap)

[mikim]

Niekto by mohol uvažovať nad tým, či Filip bol apoštol alebo učiteľ, či mal právo vysvetľovať z Písma. Iný by mohol povedať, že isto iste mu pred krstom Filip prízvukoval aby zachovával sobotu, lebo bez zachovávania soboty by ho isto nepokrstil

Ale to krásne, čo ma oslovilo a za čo Ti ďakujem, že si to takto vypichol, je tá radosť. Sám to cítim, že nám radosť chýba. Myslíte že nie? Nie je evanjelium častokrát všetko možné, len nie radosť z radostnej a dobrej zvesti o Božej milosti v Ježišovi Kristovi. Aj v spoločenstvách je to často o všetkom možnom, no radosť je ťažko nájsť.

• Nevideli ste ho, a predsa ho milujete. Ani teraz ho nevidíte, ale veríte v neho a radujete sa nevýslovnou radosťou, plnou slávy, že dosahujete cieľ svojej viery — spásu duší.

Možno sa stačí pozrieť aj na toto diskusné fórum. Čo všetko sa tu rieši? Jeden presviedča druhého, rieši sa vierouka, organizácia, Zákon, Ellen Whiteová, vnútorné problémy, hodnotia sa kazatelia, teológia, ... ale či nám neuniká cieľ? Veď cieľom je Kristus. Nediskutujeme tu o kázňach, nepíšeme svoje skúsenosti s Pánom, nevydávame svedectvá, nepovzbudzujeme sa navzájom aby sme budovali telo Kristovo.

Nechýba nám eunuchova a Zacheova radosť z Pána Ježiša?

• Keď Ježiš prišiel na to miesto, pozrel hore a povedal mu: Zachej, poď chytro dolu, lebo dnes musím zostať v tvojom dome. On chytro zliezol a s radosťou ho prijal.

Idem sa modliť, nech nás Svätý Boh zmení tak, aby Pán Ježiš už dnes ostal v našich domoch.

Pre kazdeho krestana vyucovaneho priamo Kristom bol vzdy na 1 mieste OTEC BOH YHWH a jeho VOLA, ktoreho aj Kristus miloval celym srdcom myslou silou a celou dusou. Bozej - OTCOVEJ VOLI sa aj dnes plne podriaduje i Bozi Syn Jezis Kristus, ktory je CESTOU - prostrednikom, Pravdou - ucitelom Bozej Pravdy a Zivotom skrze jeho obet nam OTEC VSEMOHUCI a VECNY BOH YeHoWaH od ktoreho je VSETKO ponuka zmierenie sam so sebou. Pre veriacich Zidov (vsetci prvi krestania) to bolo automaticke, ale tato vec zostala platna aj pre krestanov z narodov. Jezis sa pre svojich nasledovnikov nikdy nestal novym BOHOM, ktoreho by uctievali miesto OTCA.

"29 Nebo je on jen BOHEM Židů? Není také [Bohem] lidí z národů? Ano, také lidí z národů..." (Rimanum 4kap.)

Sam Bozi Syn Jezis Kristus uctieva OTCA AKO SVOJHO BOHA a sluzi mu aj dnes v nebi sediac po jeho pravici ako vykonavatel jeho vole aj v nas prospech.

"...Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce." (Filipanum 2:11)

"...modla není ve světě nic a že není žádný Bůh kromě jednoho. 5 Ačkoli jsou totiž ti, kdo jsou nazýváni „bohy“, ať v nebi, nebo na zemi, právě jako je mnoho „bohů“ a mnoho „pánů“, 6 pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno, a my pro něho; a je jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, a my skrze něho.
7 Ne všichni ovšem mají toto poznání..." (1 Kor. 8 kap)

"3 To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, 4 jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy. 5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš , 6 který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny — [to] má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech. 7 Pro toto svědectví jsem byl ustanoven kazatelem a apoštolem — říkám pravdu, nelžu —, učitelem národů v záležitosti víry a pravdy." (1 Timotejovi 2 kap.) Na Zemi od sveho pozemskeho narozeni az po svou smrt byl opravdu Jezis jen dokonalym clovekem - podobny prvnimu dokonalemu cloveku Adamovi a prisel v tele. Byl dokonce v nizsim postaveni od nebeskych andelu (porovnej s Hebrejcum 2:9).

"Hlavní myšlenka toho, o čem nyní rozmlouváme, tedy je: Máme takového velekněze, a ten se posadil po pravici trůnu Majestátu v nebesích 2 [jako] veřejný sluha svatého místa a pravého stanu, který postavil Jehova, a ne člověk. 3 Vždyť každý velekněz je ustanoven, aby obětoval dary i oběti; a proto bylo nutné, aby také on měl co obětovat. 4 Kdyby tedy byl na zemi, nebyl by knězem, protože tu jsou [muži], kteří obětují dary podle Zákona, 5 ale tito [muži] prokazují posvátnou službu v předobrazném znázornění a stínu nebeských věcí; právě jako Mojžíšovi, když se chystal dokončit stan, byl dán božský příkaz. Říká totiž: „Hleď, abys všechny věci udělal podle [jejich] vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“ 6 Ale [Ježíš] nyní obdržel znamenitější veřejnou službu, takže je také prostředníkem úměrně lepší smlouvy, která byla zákonně založena na lepších slibech." (Hebrejcum 8 kap.)

I kdyz uznavame Bozske postaveni Jezise Krista jako BOZIHO SYNA - SYNA ZIVEHO BOHA YHWH (BUH titul v Bibli obecne uzivany pri osobe s velkou autoritou a moci), tak nas nebesky OTEC NEJVYSSI a VSEMOHOUCI BUH YeHoWaH byl Kristovym, ale zustal i nasim Bohem i po jeho vzkriseni z mrtvych.
"17 Ježíš jí řekl: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘“ (ev. Jana 20)

"28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím, a přijdu k vám [zpět]. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, protože Otec je větší než já. 29 Pověděl jsem vám [to] tedy nyní, dříve než se to stane, abyste věřili, až se to opravdu stane." (ev Jana 14 kap)

Otec je v nebi nejspíše opravdu větší než Syn, ale to z toho verše nemůžeš nikdy odvodit, protože to říká Ježíš zde na zemi jako člověk, který ještě nevystoupil ke svému Otci a neobdržel od něj znovu Jeho Slávu. Jako člověk byl na zemi pochopitelně menší než Otec v nebi.

[Karol Schneider]

Niekto by mohol uvažovať nad tým, či Filip bol apoštol alebo učiteľ, či mal právo vysvetľovať z Písma. Iný by mohol povedať, že isto iste mu pred krstom Filip prízvukoval aby zachovával sobotu, lebo bez zachovávania soboty by ho isto nepokrstil

Ale to krásne, čo ma oslovilo a za čo Ti ďakujem, že si to takto vypichol, je tá radosť. Sám to cítim, že nám radosť chýba. Myslíte že nie? Nie je evanjelium častokrát všetko možné, len nie radosť z radostnej a dobrej zvesti o Božej milosti v Ježišovi Kristovi. Aj v spoločenstvách je to často o všetkom možnom, no radosť je ťažko nájsť.

• Nevideli ste ho, a predsa ho milujete. Ani teraz ho nevidíte, ale veríte v neho a radujete sa nevýslovnou radosťou, plnou slávy, že dosahujete cieľ svojej viery — spásu duší.

Možno sa stačí pozrieť aj na toto diskusné fórum. Čo všetko sa tu rieši? Jeden presviedča druhého, rieši sa vierouka, organizácia, Zákon, Ellen Whiteová, vnútorné problémy, hodnotia sa kazatelia, teológia, ... ale či nám neuniká cieľ? Veď cieľom je Kristus. Nediskutujeme tu o kázňach, nepíšeme svoje skúsenosti s Pánom, nevydávame svedectvá, nepovzbudzujeme sa navzájom aby sme budovali telo Kristovo.

Nechýba nám eunuchova a Zacheova radosť z Pána Ježiša?

• Keď Ježiš prišiel na to miesto, pozrel hore a povedal mu: Zachej, poď chytro dolu, lebo dnes musím zostať v tvojom dome. On chytro zliezol a s radosťou ho prijal.

Idem sa modliť, nech nás Svätý Boh zmení tak, aby Pán Ježiš už dnes ostal v našich domoch.

Pre kazdeho krestana vyucovaneho priamo Kristom bol vzdy na 1 mieste OTEC BOH YHWH a jeho VOLA, ktoreho aj Kristus miloval celym srdcom myslou silou a celou dusou. Bozej - OTCOVEJ VOLI sa aj dnes plne podriaduje i Bozi Syn Jezis Kristus, ktory je CESTOU - prostrednikom, Pravdou - ucitelom Bozej Pravdy a Zivotom skrze jeho obet nam OTEC VSEMOHUCI a VECNY BOH YeHoWaH od ktoreho je VSETKO ponuka zmierenie sam so sebou. Pre veriacich Zidov (vsetci prvi krestania) to bolo automaticke, ale tato vec zostala platna aj pre krestanov z narodov. Jezis sa pre svojich nasledovnikov nikdy nestal novym BOHOM, ktoreho by uctievali miesto OTCA.

"29 Nebo je on jen BOHEM Židů? Není také [Bohem] lidí z národů? Ano, také lidí z národů..." (Rimanum 4kap.)

Sam Bozi Syn Jezis Kristus uctieva OTCA AKO SVOJHO BOHA a sluzi mu aj dnes v nebi sediac po jeho pravici ako vykonavatel jeho vole aj v nas prospech.

"...Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce." (Filipanum 2:11)

"...modla není ve světě nic a že není žádný Bůh kromě jednoho. 5 Ačkoli jsou totiž ti, kdo jsou nazýváni „bohy“, ať v nebi, nebo na zemi, právě jako je mnoho „bohů“ a mnoho „pánů“, 6 pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno, a my pro něho; a je jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, a my skrze něho.
7 Ne všichni ovšem mají toto poznání..." (1 Kor. 8 kap)

"3 To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, 4 jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy. 5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš , 6 který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny — [to] má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech. 7 Pro toto svědectví jsem byl ustanoven kazatelem a apoštolem — říkám pravdu, nelžu —, učitelem národů v záležitosti víry a pravdy." (1 Timotejovi 2 kap.) Na Zemi od sveho pozemskeho narozeni az po svou smrt byl opravdu Jezis jen dokonalym clovekem - podobny prvnimu dokonalemu cloveku Adamovi a prisel v tele. Byl dokonce v nizsim postaveni od nebeskych andelu (porovnej s Hebrejcum 2:9).

"Hlavní myšlenka toho, o čem nyní rozmlouváme, tedy je: Máme takového velekněze, a ten se posadil po pravici trůnu Majestátu v nebesích 2 [jako] veřejný sluha svatého místa a pravého stanu, který postavil Jehova, a ne člověk. 3 Vždyť každý velekněz je ustanoven, aby obětoval dary i oběti; a proto bylo nutné, aby také on měl co obětovat. 4 Kdyby tedy byl na zemi, nebyl by knězem, protože tu jsou [muži], kteří obětují dary podle Zákona, 5 ale tito [muži] prokazují posvátnou službu v předobrazném znázornění a stínu nebeských věcí; právě jako Mojžíšovi, když se chystal dokončit stan, byl dán božský příkaz. Říká totiž: „Hleď, abys všechny věci udělal podle [jejich] vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“ 6 Ale [Ježíš] nyní obdržel znamenitější veřejnou službu, takže je také prostředníkem úměrně lepší smlouvy, která byla zákonně založena na lepších slibech." (Hebrejcum 8 kap.)

I kdyz uznavame Bozske postaveni Jezise Krista jako BOZIHO SYNA - SYNA ZIVEHO BOHA YHWH (BUH titul v Bibli obecne uzivany pri osobe s velkou autoritou a moci), tak nas nebesky OTEC NEJVYSSI a VSEMOHOUCI BUH YeHoWaH byl Kristovym, ale zustal i nasim Bohem i po jeho vzkriseni z mrtvych.
"17 Ježíš jí řekl: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘“ (ev. Jana 20)

"28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím, a přijdu k vám [zpět]. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, protože Otec je větší než já. 29 Pověděl jsem vám [to] tedy nyní, dříve než se to stane, abyste věřili, až se to opravdu stane." (ev Jana 14 kap)

Otec je v nebi nejspíše opravdu větší než Syn, ale to z toho verše nemůžeš nikdy odvodit, protože to říká Ježíš zde na zemi jako člověk, který ještě nevystoupil ke svému Otci a neobdržel od něj znovu Jeho Slávu. Jako člověk byl na zemi pochopitelně menší než Otec v nebi.

Otec je zcela jiste tim jedinym zivym BOHEM YHWH od ktereho je VSE a diky kteremu byl i Bozi Syn Jezis Kristus na 3 den vzkrisen z mrtvych, ale zcela jiste uz nebyl vzkrisen jako clovek s hmotnym telem, ale uz jako mocna duchovni bytost, ktera se i v pritomnosti svych uceniku objevovala v zmenene podobe v oslavenem duchovnim tele, ktere zcela jiste nebylo podobne tomu telesnemu, ktere znali jeho ucenici. Marie ho hned nespoznala a myslela si, ze je zahradnikem. K ucenikum prisel pres zamcene dvere a nekteri ho spoznali az podle jeho slov a spusobu jednani. Jezis je i v nebi ten jenz Otci slouzi v nas prospech a dostal od OTCE velkou pravomoc, kterou ma vsak docasne nez plne nastoli konani Bozi vule jak v nebi tak i zde na zemi.

"24 Potom konec, až předá království svému Bohu a Otci, když [předtím] přivede vniveč všechnu vládu a všechnu autoritu a moc. 25 Musí totiž kralovat, dokud mu [Bůh] nepoloží všechny nepřátele pod nohy. 26 Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt. 27 [Bůh] totiž „mu všechno podřídil pod nohy“. Ale když říká, že ‚všechno bylo podřízeno‘, je zřejmé, že s výjimkou toho, kdo mu všechno podřídil. 28 Ale až mu bude podřízeno všechno, potom se také sám Syn podřídí Tomu, kdo mu podřídil všechno, aby Bůh byl každému vším....40 A jsou nebeská těla a pozemská těla; ale sláva nebeských těl je jednoho druhu a [sláva] pozemských těl je jiného druhu....42 Tak je také vzkříšení mrtvých. Zaseto je v porušenosti, vzbuzeno je v neporušenosti. 43 Zaseto je v necti, vzbuzeno je ve slávě. Zaseto je v slabosti, vzbuzeno je v síle. 44 Zaseto je hmotné tělo, vzbuzeno je duchovní tělo. Jestliže je hmotné tělo, je také duchovní. 45 Tak je to i napsáno: „První člověk Adam se stal živou duší.“ Poslední Adam se stal životodárným duchem...50 To však říkám, bratři, že tělo a krev nemohou zdědit Boží království, ani porušenost nezdědí neporušenost." (1 Korintskym 15 kap.) Pozorne cti a premyslej pritom mikime

[ambassador]

Prosím všechny, kteří chtějí přispět na toto vlákno, aby se drželi tématu o moci evangelia, jeho vlivu a zkušenosti. Výklady si nechte do jiných vláken.
Jste snad proti moci evangelia v životě jednotlivce?

[Lída Rohalová]

Boží cesty jsou častokrát jiné než cesty lidské.

Když jsem šla nedávno ráno do sboru, modlila jsem se, abych tam byla užitečná. Představovala jsem si to tak, že si po bohoslužbě sednu někam do kouta do lavice a s někým si popovídám. Lidé se všeobecně v dnešní době cítí celkem sami. Tak s touto svojí představou sedím v lavici. Najednou bratr kazatel zcela nečekaně a nezvykle ve svém kázání vyzval lidi, aby řekli svou zkušenost k tématu. Ani nevím jak, stojím za kazatelnou, v ruce mikrofon - už na něj nejsem zvyklá - a chválím Boha.

Vnímala jsem to jako veliký dar. Nečekala jsem, že se ta "užitečnost" projeví takhle veřejně. Samozřejmě, asi ne každého to osloví. Mě to povzbudilo v tom, že za mnou pak přišli někteří lidé, kteří tím byli pohnuti.

A tak jsem si říkala, jak je potřebné sdílet se s druhými o tom, co prožíváme, o Božích (ne)zásazích v našem životě, buduje to víru.

[Lída Rohalová]

Prožila jsem nádherný víkend v Bratislavě. Osobně jsem se také seznámila s Michalem Kevickým, kazatelem sboru BJB Viera, a některými lidmi ze sboru. Bylo to pro mě povzbuzující, zejména svědectví lidí o Pánu a o tom, co s Ním prožívají. Já Ho také chválím. Dává nad očekávání. Už zase. A už se těším na pětidenní akci Biblia v tvojom živote

[ambassador]

Moc evangelia není vlastnictvím žádné denominace. Je to pouze Boží Moc a je v Jeho plné kompetenci a režii. Člověk může být jen nástrojem Majitele Evangelia.

[Lída Rohalová]

Pročítala jsem si příběh učedníka Tomáše, J 20,19-29.

Zaujalo mne k tomu pár věcí a píšu i své myšlenky:

O odstavec před zmiňovaným textem Marie Magdalská přichází časně zrána k Ježíšovu hrobu. Chce být s Ním i po Jeho smrti. Její místo je u Něj.
Kámen od hrobu je odvalen a ona to zvěstuje dvěma učedníkům. Ti se přicházejí sami přesvědčit a o jednom z nich je psáno, že "uviděl a uvěřil". Viděl prázdný hrob.

Když učedníci odešli, Marie zůstává dál u hrobky. Nahlédne do ní a tam se s ní "dají do řeči" andělé. Marie se dál nevzdává pátrání po svém Pánovi a On se "dá najít", je blízko ní. Pán se dává najít těm, kteří ho hledají. Sám je poctí svou osobní přítomností. Je blízko. Ježíš posílá po Marii svým bratřím vzkaz a ona se stává Jeho poslem. Ti, kteří jsou u Pána blízko, mohou Ho pak zvěstovat ostatním.

Zatímco Marie byla časně zrána "v terénu", učedníci téhož dne večer byli shromážděni ze strachu před Židy za zavřenými dveřmi. Ale Ježíš je našel a vyhledal je i v jejich strachu. Ze své vlastní iniciativy za nimi přišel doprostřed jejich obav a řekl: "Pokoj vám" a ukázal jim ruce a bok. To musela být pro ně neuvěritelná vzpruha a neuvěřitelně mocné setkání! Ježíš nám pomáhá měnit náš strach v radost.

Ježíš své učedníky pověřuje posláním právě ve chvíli, kdy se jejich strach proměnil v radost a v novou naději. Dává jim pravomoce, ale nenechává je samotné. Duch Svatý jim bude pomáhat. Uskutečňovat poslání není v lidské moci, ale v moci Ducha. Poslové Boží jsou pro svůj úkol dobře vybaveni.

Když Ježíš přišel za učedníky, Tomáš s nimi nebyl. Nevíme, kde byl. Ale k Tomášovi mi nepasuje vysedávání za zavřenými dveřmi ze strachu. Tomáš byl velmi odvážný, jak nepřímo říká J 11,16, když byl odhodlán s Ježíšem zemřít.

Tomášovi ostatní učedníci říkali, že viděli Pána. On na to reaguje velmi jasně: "Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím." Tu už máme tendenci dávat Tomášovi pejorativní nálepky. Jak to, že nevěří svým bratřím? A ještě když mu to tvrdí svorně všichni! Svědectví druhých je důležité, ale tu vidíme, že je potřeba zažít osobně setkání s Pánem. Informaci evangelia proměnit ve vlastní zkušenost.

Po osmi dnech byli učedníci opět spolu a Tomáš už byl s nimi. Text tentokrát nezmiňuje, že to bylo ze strachu. Ježíš se jim opět zjevil s přáním pokoje a Tomáše osobně oslovuje. Jedná s ním jinak, než jak často jednáme my s pochybujícími, které hned odsoudíme, místo abychom se za ně modlili, aby k nim Pán přišel a pozvedl je. Ježíš Tomáše nepeskuje, že málo věřil. Ježíš mu nabízí důkaz, který Tomáš požadoval - vztáhni svůj prst sem, pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku, polož ji do mého boku, nebuď nevěřící, ale věřící. Sám Ježíš čelí Tomášovým pochybnostem.

To muselo být tak mocné a silné setkání, že Tomáš prohlašuje: "Můj Pán a můj Bůh." Z textu to přímo nevyplývá, ale já osobně se přikláním k tomu, že si Tomáš na ty rány nesáhl, protože to už nepotřeboval. On se s Pánem a zároveň svým Bohem setkal osobně. Pán Tomáše vyhledal a přišel za ním sám. Jednou si s Tomášem o této chvíli budeme moci popovídat.

Tomášovo vyznání je jedno z nejsilnějších vyznání, které v Bibli nacházím. Osobně si myslím, že bylo způsobeno tím, že Tomáš viděl na vlastní oči Boží lásku k němu samotnému. Že ta láska ho úplně přemohla a pohltila. Že Boží láska k němu nikdy nezanikla, nezaniká a nezanikne. Bylo to pro něho velmi silné. A ti, kteří neviděli a uvěřili, jsou blahoslavení. Osobní setkání s Pánem mění naše postoje k nám samým, k druhým lidem a k Němu. Osobní setkání s Pánem člověk nemůže zakrýt. Projeví se to navenek a uvidí a uslyší to i ostatní kolem nás.

Když nás přemáhají pochybnosti, víra se ztrácí ve víru okolností, když pochybujeme o Boží lásce, Pán nás nepřestává milovat. Důkaz už byl podán na Golgotě. Žádný jiný lepší neexistuje. Neexistuje lepší odpověď na jakékoli naše pochybnosti. Pán se nám chce zjevit sám osobně, abychom vyznali Můj Pán a můj Bůh tak jako Tomáš.

[ambassador]

Moc evangelia se projevuje i prostřednictvím písní. Evangelium Ježíše Krista je inspirující.

https://www.youtube.com/watch?v=rA9bZY0dKXQ

[ambassador]

V určitém údobí svého života jsem se rozhodl vyvyšovat jen Krista.
Ke konci 70let minulého století jsem v jednom sboru soustředil pozornost posluchačů na Krista.
Od našeho děravého roucha ke Kristově dokonalosti, od Zákona k Boží Milosti.
Moc evangelia nejsou nějaká slova. Je to Boží Moc, která přemáhá člověka.
Ve chvíli kdy jsem se vracel na místo, kde jsem v sále seděl, mě zastavili dva starší
bratři, kteří dlouhé roky sloužili slovem. Oba měli slzy v očích a ukazovali na sebe.
Tak mocně na ně působil Duch Svatý, že sami přiznávali vlastní stav spravedlnosti
a těšili se v slzách z nabídky Milosti skrze Ježíše Krista.