Jonathan Welton napísal:
3
Nejste v posledních dnech vůbec ničeho. Nejste v posledních dnech!
Jsou bláznivá učení dokonce v našich vlastních řadách, které říkají, že poslední dny započaly příchodem Ježíše ...
Protože se jednalo o poslední dny toho chrámového systému, systému Staré smlouvy ...
Jak se budeme pohybovat vpřed, tak nebe a země se budou víc spojovat,
ale nečeká nás žádná apokalyptická událost,
která by se někdy v budoucnosti musela stát.
Celé to bylo o přechodu od Staré smlouvy k Nové.
Takže poslední dny vždycky a pouze znamenaly
období od roku 30 n. l. do roku 70 n. l. - "poslední dny věku Mojžíše"
Dušan Seberíni napísal:
????
čo vy na to ???? Človek neznalý Biblie môže tým byť nadchnutý.
Ale človek Biblie znalý to môže prijať, len ak prijme weltonovského ducha.
Bod 3)
Zde Welton komentuje pasáž 2 Pt 3,1-10, konkrétně verš 4 – kde je ten jeho zaslíbený příchod? V řečtině Kde je ten slib (zaslíbení) příchodu jeho?
Slovo "příchod" παρουσία znamená přítomnost, příchod.
Když se podíváme do biblických veršů, tak vidíme, že tento termín se používal pro běžný příchod nebo něčí přítomnost. Např.:
2 K 7,6 Ale Bůh, který potěšuje sklíčené, potěšil i nás
příchodem Titovým
2 K 10,10 Někdo totiž říká: „Jeho dopisy jsou závažné a mocné, ale osobní
přítomnost slabá a řeč ubohá."
Parúsia se objevuje také v „nebeských souvislostech" s Božím dnem, s Kristovým příchodem:
2 Pt 3,12 kteří očekáváte a urychlujete
příchod Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou v ohni a prvky se žárem roztaví.
2 Pt 1,16 Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje, když jsme vás seznámili s mocí a
příchodem našeho Pána Ježíše Krista, ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti.
Jk 5,7 Buďte tedy trpěliví, bratři, až do Pánova
příchodu. Hle, rolník očekává vzácný plod země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane podzimního a jarního «deště».
Atd.
Welton slovy o posledních dnech navazuje právě na slovo „příchod" (2 Pt 3,12) a říká, že my si ten příchod okamžitě spojujeme s „posledními dny".
Dále spojuje pasáž z 2 Pt se zničením jeruzalémského chrámu.
I v minulosti přicházel Bůh se svými soudy - aspoň tak to chápe biblický pisatel - (např. Iz 13, Jr 46 atd.). Zničení jeruzalémského chrámu byla tak závažná událost, že musí mít své místo v Bibli a Welton tomu dává prioritní místo. Otázkou je, jestli je to až tak prioritní, jak to on chápe.
Pokud bylo zničení chrámu Božím soudem (nad kým, nad čím?), tak ne tím konečným – ten ještě neproběhl.
Welton říká, že poslední dny jsou od roku 30–70 n. l. – myslí tím ukončení Staré smlouvy a přechod k Nové. Podle Weltona již nejsme v posledních dnech ničeho.
A zde je důležité si uvědomit, že naše eschatologie určuje naše chování, jak píše Welton. Jak se chová člověk, který je veden strachem z nějakých apokalyptických strašáků, a jak se chová člověk, který je motivován láskou?
A nemyslím tím vůbec, že na světě už teď bude absolutní pokoj a že nic nemůže přijít. Tomu nic nenasvědčuje.
Bible zná pojem poslední dny/doby/časy prezentované slovy ἔσχατος a ὕστερος v uvedených verších dole.
ἔσχατος jeden z významů poslední, konečný, krajní
ὕστερος pozdější, poslední
Pár příkladů z NZ, čti v Bibli v kontextu:
Sk 2,17 Letnice (ἔσχατος)
1 Ti 4,1 v posledních dobách odpadnutí od víry (ὕστερος)
2 Ti 3,1 v posledních dnech nastanou těžké časy (ἔσχατος)
Jk 5,3 nashromáždili jste si v posledních dnech (ἔσχατος)
2 Pt 3,3 v posledních dnech přijdou posměvači (ἔσχατος)
Žijeme tedy v posledních dnech? Myslím, že ano. I když padl jeruzalémský chrám, křesťané dál očekávali Kristův slavný návrat. Očekávám ho také.
Na druhé straně nevím, jak dlouho to bude ještě trvat, to není důležité. V tomto má Welton správnou prioritu – soustředění se na podstatné, na království Boží.
Jonathan Welton napísal:
4
... kniha Zjevení je paralelou zničení Jeruzaléma,
které bylo prorokované v Matouši, Lukáši a Markovi v rozmluvě na Olivetské hoře.
A stalo se to brzy anebo "rychle" poté, co to bylo prorokováno.
To je na hlubší studium. K tomu ti něco řeknu, až získám lepší porozumění než to adventistické.
Ještě k datování knihy Zjevení: Možné jsou obě verze – devadesátá léta i šedesátá léta. Každý přístup má své pro a proti. Přiklonit se k datování šedesátých let není chybou. Podrobnosti čti např. v knize Zjevení Janovo – Jiří Mrázek.
Jonathan Welton napísal:
5
Už by nám to mělo konečně dojít, jsme přece správní charismatici,
takže se máme soustředit na Království - a někteří lidé to i chápou.
Třeba proroctví u nás začalo tak, že lidi šli doprostřed kruhu,
vložili jsme na ně ruce
a říkali jsme jim, co jsme mysleli, že jim Ježíš chce právě teď říct.
Dušan Seberíni napísal:
... naozaj zvláštna "charizma" prorockého daru ...
Neznám charismatická hnutí v Americe a jejich zvyky. Nevím, co bych si myslela, kdybych se toho účastnila a zda by to bylo pro mě stravitelné. Každopádně mi z toho vyplývá, že Bůh se k nim přiznával a přiznává, realita nadpřirozena je pro ně úplně normální a běžná.
Když si to tak srovnám v hlavě, tak jsem si všimla, že to, čemu věříme, nás silně ovlivňuje, a stává se v našem životě realitou. Není to jen o viditelných zázracích, ale i o vnitřní proměně člověka, kdy člověk, který chtěl s Bohem skončit, se obrátí. Z poslední doby mám hodně pěkných zkušeností a vím, že není jednoduché sdílet svůj pohled s lidmi, kteří nejsou zvyklí na jiný přístup k víře, k Bohu.
Stačí ti to tak, Dušane? Nebo mám ještě něco doplnit?
