Sedem najpodivnejších argumentov na podporu učenia CASD

[Guest_12]

Cirkev používa na obhajobu svojej vierouky argumenty, ktoré síce na prvý pohľad vyzerajú logicky a pochopiteľne, ale v skutočnosti sú nelogické a sú použité vyslovene účelovo.
Tu sú niektoré z nich:

1. Biblický ideál
Tento argument sa používa najmä pre podporu absolútneho zákazu pitia alkoholu, prípadne pre podporu vegetariánskej stravy. Nikde v Biblii sa síce pri týchto témach po ideále nevolá, ale adventistickí teológovia nejako vytušili, že návrat k „ideálu“ je to, čo od nás P. Boh očakáva. V stravovaní je to síce nepovinné, ale alkohole to je záväzné pre všetkých členov cirkvi.
Štúdia o alkohole v Biblii začína asi takto: V Biblii je „x“ veršov, ktoré sa o alkohole vyjadrujú pozitívne, „y“ veršov neutrálne a „z“ veršov záporne. Už z tohto vidieť, že biblický pohľad na túto tému je široký. Nestačilo by jednoducho akceptovať, že Biblia sa k tejto téme nevyjadruje tak jednoznačne, ako by sme chceli? Rozhodnúť sa absolútne a bez výnimky pre jednu z týchto troch možností je prekračovaním toho, čo sa dá z Biblie zistiť. Je to teda nebiblické. Život je pestrý a také sú aj pohľady prezentované v Biblii. Napr. Ježiš niekomu hovorí „nasleduj ma“ a niekomu „nechoď so mnou, ale zostaň tu“. Dovolili by ste si určovať, čo je v tejto veci „ideálom“?
Boh vie povedať, čo od ľudí požaduje. Napr. z Biblie vieme, že ideálom je, ak manželia spolu zostávajú celý život. Ale len preto, že to je jasne uvedené.
Pokiaľ ide o stravu, cirkev učí, že je to ideál z raja. Znie to logicky, lebo v raji bolo všetko ideálne. (Nevadí už, že všetci židia, vrátane kňazov, ale aj Ježiš či učeníci mäso jedli.) Ale ideálom z raja by potom malo byť napríklad aj to, aby sme chodili nahí.
Pre mňa z toho vyplýva, že argument o dosahovaní biblických ideálov, ako aj ich definovanie, nemá v Biblli oporu a cirkev to používa účelovo, aby tak podložila body, ktoré sa v skutočnosti biblicky podložiť nedajú.

2. Nikto to nezrušil
Tento argument sa používa pri desiatkoch. Myslí sa tým, že nikde nie je výslovne napísané, že už neplatia, takže z toho usudzujeme, že platia stále.
Ale, kto výslovne zrušil napr. obete? Alebo obriezku? V starom zákone je uvedených veľa ustanovení, ktoré už nedodržiavame, hoci neboli jasne zrušené. Ich neplatnosť odvodzujeme nepriamo, z iných súvislostí. Na desiatky sa však pozeráme inak. Tam očakávame, že niekto mal jasne povedať, že neplatia, inak ich považujeme za platné. Trochu divné, nie?

3. Desatoro je morálny zákon, vrátane soboty
Na doskách s desatorom je desať prikázaní. O deviatich vieme povedať, že sú s vysokou pravdepodobnosťou „morálne“ – teda ide o veci, na prestúpenie ktorých by malo človeka upozorniť jeho svedomie, aj keď o nich pred tým nepočul. (Napr. aj ateista vie, že by nemal kradnúť alebo niekoho zabiť.)
Ale je takýmto morálnym zákonom aj sobota? Ľudia obvykle nie sú svojím svedomím vedení, aby ju svätili. Úlohou je teda zistiť, kam ju zaradiť. (Teoreticky, podľa nášho rozdelenia zákonov, môže byť aj zákonom ceremoniálnym, občianskym, zdravotným ... ).
Ako sa cirkev postavila k tejto neľahkej úlohe? Veľmi jednoducho: Keďže väčšina zákonov (90%) na doskách je morálnych, celé desatoro nazvala morálnym. A keďže sa týchto na morálnych doskách nachádza aj sobota, je morálnym zákonom aj ona (!)
Nevadí, že tomu nik nerozumie. Je to dobrý dôvod na to, aby sa následne mohlo tvrdiť, že to je záväzné pre všetkých ľudí všetkých dôb, asi ako nepokradneš a nezabiješ.

4. Platilo to už pred Sinajom
Používa sa pri bodoch vierouky, o ktorých by sa dalo predpokladať, že by mohli skončiť spolu s „ceremoniálnymi“ zákonmi Ježišovou smrťou. Uvádza sa to napr. pri desiatkoch, alebo pri rozdeľovaní mäsa na čisté a nečisté. Chce sa tým povedať, že keďže tieto príkazy platili už pred Sinajom, nemohli skončiť smrťou Ježiša spolu s inými, čisto „sinajskými“ predpismi.
Ale ide o nedostatočný dôvod. Sinajská zmluva obsahovala aj iné nariadenia, ktoré existovali už skôr, napr. obete či obriezka. Ale o tých aj tak učíme, že skončili. Takže opäť účelové použitie argumentu pre podporu názorov cirkvi.

5. Bolo to samozrejmé
Používa sa to hlavne pri sobote a desiatkoch, ako reakcia na to, že v učení apoštolov sa tieto dva body vôbec nevyskytujú. Ale prečo by pohanom malo byť svätenie soboty či platenie desiatkov tak samozrejmé, že sa to nepíše v žiadnom liste im určenom?
A hlavne, neexistujú vari omnoho samozrejmejšie veci, o ktorých ale apoštoli často píšu? Napríklad o Božej láske. Prečo o tejto téme čítame v listoch apoštolov tak často, keď to je samozrejmé? Alebo o tom, že sa máme pekne správať voči iným ...
Argument samozrejmosti teda neobstojí.
V skutočnosti, Pavel píše aj o veciach, ktoré považuje za samozrejmé. Za takúto samozrejmú vec považoval napr. službu pre svätých. Preto o nej napísal: „Je vlastne zbytočné písať vám o službe pre svätých.“ (2 Kor 9,1)

6. Kráľovské kňazstvo
Na „kňazstvo“ veriacich sa cirkev pozerá skutočne širokospektrálne, podľa toho, ako jej to vyhovuje.
Na jednej strane sa samozrejme učí, že rozdelenie na kňazov a laikov, ako tomu bolo v ZS, už neplatí, a všetci sme si navzájom v Kristovi bratia a sestry. Takže by asi nemalo platiť, že pospolitý ľud sa stará o obživu kňazov.
Ale keď ide o desiatky, tak naši kazatelia sú ako kňazi, lebo tí boli poberateľmi desiatkov, a ostatní im musia platiť.
No a keď ide napríklad o absolútny zákaz alkoholu, zrazu sme kňazmi všetci, pretože tí nesmeli piť, keď mali ísť do služby. My ale nesmieme piť nikdy, lebo ako kňazi sme v službe stále.
No tak teda, sme alebo nie sme kňazi?

7. Nasledovanie biblických vzorov
Napríklad za vzor v desiatkoch je nám v cirkevných materiáloch dávaný Abrahám (ktoré dal zrejme len raz v živote, aj to z vojnovej koristi, čo asi nie je až taký dobrý vzor). Ale už nám nie je vzorom napríklad v stravovaní (keďže sa živil prevažne mäsom), alebo v spôsobe bývania (v stane, v neustálej migrácii) atď.
Podobne Ježiš nám je vzorom v navštevovaní sobotných bohoslužieb. Ale už nám nie je vzorom v tom, že dodržiaval aj iné židovské sviatky, alebo že jedol pečenú baraninu, alebo v tom, že bol obrezaný.
Prečo je to tak? Asi preto, pretože to cirkvi tak vyhovuje.

Vážim si vzdelaných ľudí, ale použitie takýchto chabých, a v podstate aj trápnych argumentov v oficiálnych cirkevných vyučujúcich materiáloch je pre mňa signálom, že ich autori, adventistickí teológovia, majú ku skutočnému vzdelaniu dosť ďaleko. Svoj titul a meno zapredávajú na pochybnú obhajobu pravdepodobne nebiblických náuk. Bez toho, aby aspoň trochu uvažovali nad tým, čo vlastne píšu ...

[ambassador]

Cirkev používa na obhajobu svojej vierouky argumenty, ktoré síce na prvý pohľad vyzerajú logicky a pochopiteľne, ale v skutočnosti sú nelogické a sú použité vyslovene účelovo.

Vážim si vzdelaných ľudí, ale použitie takýchto chabých, a v podstate aj trápnych argumentov v oficiálnych cirkevných vyučujúcich materiáloch je pre mňa signálom, že ich autori, adventistickí teológovia, majú ku skutočnému vzdelaniu dosť ďaleko. Svoj titul a meno zapredávajú na pochybnú obhajobu pravdepodobne nebiblických náuk. Bez toho, aby aspoň trochu uvažovali nad tým, čo vlastne píšu ...

Jeví se, že menší problém, který má ale zásadní vliv na naše myšlení v tomto příspěvku je chápání významu slova "církev". Jsou dva protichůdné myšlenkové proudy - směry, které mají rozdílný vliv na člověka. Jeden je destruktivní - ten je obsažen v institučnim myšlení. Ten druhý, který by měl být aktuální a stále se aktualizujici, - to je trvalé chápání církve co by společenství.
Chápání církve společenstvím je v trvalém zápasu s institualizovanim církve. Tento negativní vliv poškozuje jednotlivce a dělá z nich pouhé pěšáky na bojišti lidských "velitelů".
Institučni myšlení jedinců nebo skupin má vylučovací potřebu z cirkve namířenou proti jinak smýšlejícím lidem. Měřítkem nemohou být dogmata, body víry, ale rozhovory ve společenství víry.
Strach z rozpadu "církve" vede k radikálním postojům k lidem, kteří aktualizují zvěst Božího Slova. Je to dáno přílišným, izolovaným převzetím moci do rukou jedinců - skupin. Tento postoj vede do izolovaných rozhodnutí jedinců či výborů od společenství. Ve skutečném společenství víry dochází k širšímu zapojení v rozhodování.
O kom tedy mluví tento úvodní komentář? Kdo je míněn tou církví, která obhajuje nelogické myšlení?
V podstatě v zápase uvnitř církve jde o nepochopení slova "pravda" nebo "PRAVDA"?

[Dušan Seberíni]

Na doskách s desatorom je desať prikázaní. O deviatich vieme povedať, že sú s vysokou pravdepodobnosťou „morálne“ – teda ide o veci, na prestúpenie ktorých by malo človeka upozorniť jeho svedomie, aj keď o nich pred tým nepočul.

Hm ... a prečo ťa svedomie neupozorňuje na prvé prikázanie?

Desatoro je morálny zákon, vrátane soboty ... Ale je takýmto morálnym zákonom aj sobota? Ľudia obvykle nie sú svojím svedomím vedení, aby ju svätili. Úlohou je teda zistiť, kam ju zaradiť. (Teoreticky, podľa nášho rozdelenia zákonov, môže byť aj zákonom ceremoniálnym, občianskym, zdravotným ... ).

A vedeli by sme nájsť takéto "teoretické" delenie desatora aj v Biblii ?
To by sa potom dalo písať o šabate zdravotnom, morálnom, občianskom, záhradníckom, medzinárodnom a podobne sa rôzniacom.
Ale určite by bola zaujímavá dišputa v definovaní morálneho zákona.
A ešte zaujímavejšie by bolo definovať zákon ceremoniálny.
Lebo píše sa o tom kde-kade, ale akosi chýba zjednocujúca rovina...

Nevadí, že tomu nik nerozumie. Je to dobrý dôvod na to, aby sa následne mohlo tvrdiť, že to je záväzné pre všetkých ľudí všetkých dôb, asi ako nepokradneš a nezabiješ.

Áno. Tak to tvrdí Božie slovo:
Lebo ten, kto by zachoval celý zákon a klesol by v jednom prikázaní,
previnil sa proti všetkým. {Jak 2:10}

Argument samozrejmosti teda neobstojí.

Vynikajúci postreh !

[Dušan Seberíni]

Na „kňazstvo“ veriacich sa cirkev pozerá skutočne širokospektrálne, podľa toho, ako jej to vyhovuje. ... Ale keď ide o desiatky, tak naši kazatelia sú ako kňazi, lebo tí boli poberateľmi desiatkov, a ostatní im musia platiť.

Tu sa na chvíľu zastavme!

Na tomto fóre je len niekoľko tém, ktoré suplujú funkciu bubna.
Na tému „sobota“ sa bubnuje pravidelne a pokiaľ i de o desiatky - to už nie je bubnovanie, ale búchanie a lomoz.
Smutne komické. Je to vec každého z vás.
Ale pokiaľ ide o desiatky, ide buď o vašu neznalosť, alebo o vašu zbabelosť. Prečo?

Vôbec nejde o desiatky a už vôbec nie o odvádzanie desiatkov kazateľom !

Ak chcete byť biblickí, tak si už konečne láskave uvedomte, že
nový zákon nepozná pojem kazateľ !

V Roháčkovom preklade je slovo "kazateľ" len raz - v Rim 10:14,
ale tu sa jedná o nepresný preklad, pretože grécky výraz „kéryssó“ znamená zvestovať.
A zvestovať máme predsa všetci! Či nie?
(Táto chyba je vo väčšine slovenských aj českých prekladov.)
Takže tu je kameň úrazu. Nielen CASD, ale

všetky kresťanské denominácie
chovajú platených kázačov, farárov, pastorizovaných vodcov a robia to preto,
aby mohli prísť raz za sedem dní prilepiť svoju zadnicu o kostolnú lavicu
a platený kresťanský žoldnier za nich všetko odkrúti.
Je to pohodlné, preto v žiadnej denominácii ani len neuvažujú, že by sa toho mali vzdať.

Ak uznáte, že to čo som napísal je pravda, tak potom nebubnujte
či desiatky, mercedesy, alebo bavoráky sa majú odvádzať týmto bohotechnickým pracovníkom.

Záver.

Odkedy novozmluvný Boží ľud opustil charizmatický model cirkve
a nahradil ho nebiblickým inštitucionálnym modelom,
čokoľvek v takomto obecenstve sa nám zdá „pomerne dobré“, je ZLÉ !

Lebo samotný princíp je zlý!


No a charizmatický model je asi takýto:

Tak čo tedy robiť, bratia?
Keď sa schádzate, každý z vás má žalm, má učenie, má zjavenie, má jazyk, má výklad
- všetko nech je na vzdelanie.
Buď že hovorí niekto jazykom, po dvoch alebo najviac traja a jeden po druhom, a jeden nech vykladá.
A keby nebolo vykladača, nech mlčí v sbore, a nech hovorí sám sebe a Bohu.
A proroci nech hovoria dvaja alebo traja, a druhí nech rozsudzujú.
A keby bolo niečo zjavené druhému, kto sedí, prvý nech mlčí.
Lebo po jednom môžete všetci prorokovať, aby sa všetci učili a všetci sa potešovali
(A duchovia prorokov sa podriaďujú prorokom; lebo Bôh nie je Bohom neporiadku, ale pokoja),
ako vo všetkých sboroch svätých. {1Kor 14:26-33}

A aby bol poriadok, Boh určil

• - funkciu dozorcu (episkopos), a ďalšie funkcie, úrady a služobnosti
  - vystrojil svoj ľud duchovnými darmi
  - a dal neobmedzené možnosti ako hospodáriť.

Takže Boží ľud vie, či platiť nájomné (treba či netreba?),
či biskupovi prevolané minúty preplatiť (máme, či nemáme?),
či misionár viac benzínu (potreboval, či nepotreboval) atď., atď. ...

Len je treba

• prestať sa pretvarovať,
  prestať anonymne bubnovať na AČOSTYMKE
  a otvorene - v láske, ale moci Ducha -
  hovoriť v zbore, kde ťa Boh postavil.

No tak teda, sme alebo nie sme kňazi?

Na to si musí odpovedať každý sám.
Kňaz predkladal Bohu obete. To Ježišovou obeťou navždy zaniklo:

Ale teraz pri skonaní vekov zjavil sa raz navždy na odstránenie hriechu svojou obeťou. {Hebr 9:26b}

Je tu však čosi (čomu som ja dodnes ešte neporozumel). Je to prinášanie duchovných obetí.

... i sami sa jako živé kamene buduj(e)te, duchovný dom,
sväté kňazstvo,
obetovať duchovné obeti,
príjemné Bohu skrze Ježiša Krista. {1Pt 2:5}

Ak (teda) prinášaš duchovné obete, platí, že si kráľovské kňazstvo.

Ale vy ste vyvolený rod, kráľovské kňazstvo, svätý národ,
ľud, určený byť Božím vlastníctvom,
aby ste zvestovali cnosti toho, ktorý vás povolal zo tmy do svojho predivného svetla,
ktorí ste kedysi neboli ani ľudom, ale teraz ste ľud Boží;
ktorí ste neboli dostali milosrdenstva, ale teraz ste dostali milosrdenstvo. {1Pt 2:9-10}

[mikim]

Na „kňazstvo“ veriacich sa cirkev pozerá skutočne širokospektrálne, podľa toho, ako jej to vyhovuje. ... Ale keď ide o desiatky, tak naši kazatelia sú ako kňazi, lebo tí boli poberateľmi desiatkov, a ostatní im musia platiť.

Tu sa na chvíľu zastavme!

Na tomto fóre je len niekoľko tém, ktoré suplujú funkciu bubna.
Na tému „sobota“ sa bubnuje pravidelne a pokiaľ i de o desiatky - to už nie je bubnovanie, ale búchanie a lomoz.
Smutne komické. Je to vec každého z vás.
Ale pokiaľ ide o desiatky, ide buď o vašu neznalosť, alebo o vašu zbabelosť. Prečo?

Vôbec nejde o desiatky a už vôbec nie o odvádzanie desiatkov kazateľom !

Ak chcete byť biblickí, tak si už konečne láskave uvedomte, že
nový zákon nepozná pojem kazateľ !

V Roháčkovom preklade je slovo "kazateľ" len raz - v Rim 10:14,
ale tu sa jedná o nepresný preklad, pretože grécky výraz „kéryssó“ znamená zvestovať.
A zvestovať máme predsa všetci! Či nie?
(Táto chyba je vo väčšine slovenských aj českých prekladov.)
Takže tu je kameň úrazu. Nielen CASD, ale

všetky kresťanské denominácie
chovajú platených kázačov, farárov, pastorizovaných vodcov a robia to preto,
aby mohli prísť raz za sedem dní prilepiť svoju zadnicu o kostolnú lavicu
a platený kresťanský žoldnier za nich všetko odkrúti.
Je to pohodlné, preto v žiadnej denominácii ani len neuvažujú, že by sa toho mali vzdať.

Ak uznáte, že to čo som napísal je pravda, tak potom nebubnujte
či desiatky, mercedesy, alebo bavoráky sa majú odvádzať týmto bohotechnickým pracovníkom.

Záver.

Odkedy novozmluvný Boží ľud opustil charizmatický model cirkve
a nahradil ho nebiblickým inštitucionálnym modelom,
čokoľvek v takomto obecenstve sa nám zdá „pomerne dobré“, je ZLÉ !

Lebo samotný princíp je zlý!


No a charizmatický model je asi takýto:

Tak čo tedy robiť, bratia?
Keď sa schádzate, každý z vás má žalm, má učenie, má zjavenie, má jazyk, má výklad
- všetko nech je na vzdelanie.
Buď že hovorí niekto jazykom, po dvoch alebo najviac traja a jeden po druhom, a jeden nech vykladá.
A keby nebolo vykladača, nech mlčí v sbore, a nech hovorí sám sebe a Bohu.
A proroci nech hovoria dvaja alebo traja, a druhí nech rozsudzujú.
A keby bolo niečo zjavené druhému, kto sedí, prvý nech mlčí.
Lebo po jednom môžete všetci prorokovať, aby sa všetci učili a všetci sa potešovali
(A duchovia prorokov sa podriaďujú prorokom; lebo Bôh nie je Bohom neporiadku, ale pokoja),
ako vo všetkých sboroch svätých. {1Kor 14:26-33}

A aby bol poriadok, Boh určil

• - funkciu dozorcu (episkopos), a ďalšie funkcie, úrady a služobnosti
  - vystrojil svoj ľud duchovnými darmi
  - a dal neobmedzené možnosti ako hospodáriť.

Takže Boží ľud vie, či platiť nájomné (treba či netreba?),
či biskupovi prevolané minúty preplatiť (máme, či nemáme?),
či misionár viac benzínu (potreboval, či nepotreboval) atď., atď. ...

Len je treba

• prestať sa pretvarovať,
  prestať anonymne bubnovať na AČOSTYMKE
  a otvorene - v láske, ale moci Ducha -
  hovoriť v zbore, kde ťa Boh postavil.

No tak teda, sme alebo nie sme kňazi?

Na to si musí odpovedať každý sám.
Kňaz predkladal Bohu obete. To Ježišovou obeťou navždy zaniklo:

Ale teraz pri skonaní vekov zjavil sa raz navždy na odstránenie hriechu svojou obeťou. {Hebr 9:26b}

Je tu však čosi (čomu som ja dodnes ešte neporozumel). Je to prinášanie duchovných obetí.

... i sami sa jako živé kamene buduj(e)te, duchovný dom,
sväté kňazstvo,
obetovať duchovné obeti,
príjemné Bohu skrze Ježiša Krista. {1Pt 2:5}

Ak (teda) prinášaš duchovné obete, platí, že si kráľovské kňazstvo.

Ale vy ste vyvolený rod, kráľovské kňazstvo, svätý národ,
ľud, určený byť Božím vlastníctvom,
aby ste zvestovali cnosti toho, ktorý vás povolal zo tmy do svojho predivného svetla,
ktorí ste kedysi neboli ani ľudom, ale teraz ste ľud Boží;
ktorí ste neboli dostali milosrdenstva, ale teraz ste dostali milosrdenstvo. {1Pt 2:9-10}

...Takže tu je kameň úrazu. Nielen CASD, ale

všetky kresťanské denominácie
chovajú platených kázačov, farárov, pastorizovaných vodcov a robia to preto,
aby mohli prísť raz za sedem dní prilepiť svoju zadnicu o kostolnú lavicu
a platený kresťanský žoldnier za nich všetko odkrúti.
Je to pohodlné, preto v žiadnej denominácii ani len neuvažujú, že by sa toho mali vzdať.

Zvěstovatel, hlasatel = kazatel

Tichý:
κηρυσσοντος
hlasatel, zvěstovatel [3]

Greek lexicon:
1) a herald or messenger vested with public authority, who conveyed the official messages of kings, magistrates, princes, military commanders, or who gave a public summons or demand, and performed various other duties. In the NT God's ambassador, and the herald or proclaimer of the divine word.

1) hlásák nebo posel, kterému byla svěřena veřejná moc, který předal oficiální poselství králů, soudců, knížat, vojenských velitelů, nebo který předvolal veřejnou výzvu nebo požadoval a vykonával různé jiné povinnosti. V ND Boží velvyslanec a hlásák nebo hlásák božského slova.

Revised Webseters Greek Lexicon:
preacher (kazatel), 1Ti.2:7, 2Ti.1:11, 2Pe.2:5

Kromě několika laiků v našich sborech by asi tak kázal kdo? Pokaždé třeba Ty a zadarmo? Nevěřím! Jako důchodce bys to možná zvládl, ale běžně zaměstnaný člověk by každou sobotu zvládal velice obtížně kázat. Dneska jsou už všichni kazatelé tak trochu leniví. Za komančů ale chodili do práce a v sobotu měli za příplatek od církve kázání a tak by to mělo být i dnes. To bychom pak neměli celkem 107 placených kazatelů, ale možná jen 20, kteří by to dělali s láskou a ne za peníze. Ap. Pavel raději šil stany, než aby ždímal křesťany a jejich těžce vydělané peníze, ale u něj nevěřím, že pracoval 6 dní v týdnu, protože i hodně cestoval.

[Lída Rohalová]

Na tomto fóre je len niekoľko tém, ktoré suplujú funkciu bubna.
Na tému „sobota“ sa bubnuje pravidelne a pokiaľ i de o desiatky - to už nie je bubnovanie, ale búchanie a lomoz.
Smutne komické. Je to vec každého z vás.

Nemusíme se divit, že sobota patří mezi nejsledovanější témata na tomto fóru. Sobota je klíčovým pojmem, protože zachovávání soboty v pojetí adventismu je znamením věrnosti Stvořiteli. Podle EGW budou světitelé soboty v posledních dnech těžce pronásledováni. Je-li to tak důležité téma, bude ostře sledováno a diskutováno.

V SZ byla sobota znamením mezi Bohem a jeho lidem, aby lid poznal, že Bůh je jejich Bůh. V SZ byla sobota nesmírně důležitá, za její porušení byl trest smrti. Sobota totiž ukazovala na Krista. V NZ došlo k plnějšímu zjevení Otce skrze svého Syna Ježíše Krista. V podstatě by se dalo říci, že Ježíš Kristus je dnes tím pravým šabatem.

Všimla jsem si, že pokud se život člověka točí kolem soboty, postupně ztratí vášeň pro Krista. Kristovo místo zaujme sobota, přitom to bylo zamýšleno přesně opačně. Takový člověk pak vyvýší sobotu na první místo a ostatní uslyší jeho evangelium: „Sobota, sobota, sobota“. Stín nahradí Slunce. Důrazy víry nahradí zdroj víry.

Dále jsem si všimla, že pokud se život člověka točí kolem Ježíše Krista, jeho život se stane evangeliem, protože Slunce svítí jasně a stíny se stanou kratšími. Vyvyšován bude zdroj víry, ne její důrazy.

Takže za mě osobně – chce-li někdo zachovávat sobotu, tak ano. Nechť zachovává podle svého přesvědčení a svědomí a bude mu to k požehnání. Sobotě podle pojetí adventismu však říkám NE.

[mikim]

Na tomto fóre je len niekoľko tém, ktoré suplujú funkciu bubna.
Na tému „sobota“ sa bubnuje pravidelne a pokiaľ i de o desiatky - to už nie je bubnovanie, ale búchanie a lomoz.
Smutne komické. Je to vec každého z vás.

Nemusíme se divit, že sobota patří mezi nejsledovanější témata na tomto fóru. Sobota je klíčovým pojmem, protože zachovávání soboty v pojetí adventismu je znamením věrnosti Stvořiteli. Podle EGW budou světitelé soboty v posledních dnech těžce pronásledováni. Je-li to tak důležité téma, bude ostře sledováno a diskutováno.

V SZ byla sobota znamením mezi Bohem a jeho lidem, aby lid poznal, že Bůh je jejich Bůh. V SZ byla sobota nesmírně důležitá, za její porušení byl trest smrti. Sobota totiž ukazovala na Krista. V NZ došlo k plnějšímu zjevení Otce skrze svého Syna Ježíše Krista. V podstatě by se dalo říci, že Ježíš Kristus je dnes tím pravým šabatem.

Všimla jsem si, že pokud se život člověka točí kolem soboty, postupně ztratí vášeň pro Krista. Kristovo místo zaujme sobota, přitom to bylo zamýšleno přesně opačně. Takový člověk pak vyvýší sobotu na první místo a ostatní uslyší jeho evangelium: „Sobota, sobota, sobota“. Stín nahradí Slunce. Důrazy víry nahradí zdroj víry.

Dále jsem si všimla, že pokud se život člověka točí kolem Ježíše Krista, jeho život se stane evangeliem, protože Slunce svítí jasně a stíny se stanou kratšími. Vyvyšován bude zdroj víry, ne její důrazy.

Takže za mě osobně – chce-li někdo zachovávat sobotu, tak ano. Nechť zachovává podle svého přesvědčení a svědomí a bude mu to k požehnání. Sobotě podle pojetí adventismu však říkám NE.

...Podle EGW budou světitelé soboty v posledních dnech těžce pronásledováni. Je-li to tak důležité téma, bude ostře sledováno a diskutováno.

Kdybys četla Písmo a hlavně opravdově poslouchala Ježíše, věděla bys, že se máme modlit, abychom nemuseli utíkat v sobotu. Ježíš nemluvil jen o tom co se stane v roce 70 n.l., ale hlavně o tom co se stane na konci světa.

Matouš 24:4  Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
5  Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé.
6  Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec.
7  Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.
8  Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
9  Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
10  A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
11  povstanou lživí proroci a mnohé svedou
12  a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
13  Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
14  A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
15  Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´, o níž je řeč u proroka Daniele, jak stojí na místě svatém - kdo čteš, rozuměj -
16  tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
17  kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si vzal něco z domu;
18  a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.
19  Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
20  Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.
21  Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.
...v roce 70 n. l. rozhodně nebylo největší soužení na světě, další války po celém světě ho hravě překonaly a to největší soužení nás teprvě čeká.
22  A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny.
23  Tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte!
24  Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.
25  Hle, řekl jsem vám to už předem.
26  Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu!
27  Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.
28  Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
29  Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
30  Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.

Takže modleme se neustále, jak nás vybízí Ježíš, kterého posloucháme, abychom nemuseli utíkat v sobotu...

[HeX]

Ježiš predsa nehovoril o úteku v deň dnešnej našej soboty a ani o tom, že by sa to zomlelo všetko v jeden deň. Slovo "sobota" Pán Ježiš nevypustil z úst, tak mu ho do úst účelovo nevkladajte. Ježiš hovoril o období v ktorom začne súženie, v deň kedy to začne, rovnako ako hovoril o období zimy alebo období dojčenia. Tak isto Pán hovorí aj o skrátení tých dní a nie skrátení toho jedného dňa.

[Dušan Seberíni]

Ježiš predsa nehovoril o úteku v deň dnešnej našej soboty a ani o tom, že by sa to zomlelo všetko v jeden deň.

Správne.
V 24. kapitole Matúšovho evanjelia je reč o druhom príchode a skonaní sveta.
A keď sedel na Olivovom vrchu, pristúpili k nemu učeníci osobitne a riekli:
Povedz nám, kedy to bude, a čo bude znamením tvojho príchodu a skonania sveta? {Mt 24:3}
Ak teda préterizmus hlása, že to už bolo, tak to je vymývanie modzgov,
lebo som si nevšimol, že by tu už bolo bývalo "skonanie sveta".
Uvažuješ teda správne - je tu popis niekoľkých dní.

Slovo "sobota" Pán Ježiš nevypustil z úst, tak mu ho do úst účelovo nevkladajte.

Ale, ale... Skúsme čítať pozorne:
Ale modlite sa, aby sa váš útek neprihodil v zime ani v sobotu. {Mt 24:20}

Tento Ježišov príkaz som nikdy v živote nepočul realizovať v žiadnom kresťanskom spoločenstve.
A ak Pán Ježiš takýto príkaz dal, tak by sme ho nemali ignorovať!
Tento príkaz súčasne hovorí, že "dní skonania sveta" bude menej ako sedem.
Či nie?
Lebo keby ich bolo sedem a viac, príkaz Pána Ježiša aby to nebolo v sobotu by bol nezmyselný,
lebo jeden deň zo siedmych by určite pripadol na sobotu.
Ak však JK tento príkaz dal, tak takáto modlitba má zmysel - môže zmeniť otázku NAŠEJ ZÁCHRANY v zmysle súženia.

Ježiš hovoril o období v ktorom začne súženie, v deň kedy to začne, rovnako ako hovoril o období zimy alebo období dojčenia. Tak isto Pán hovorí aj o skrátení tých dní a nie skrátení toho jedného dňa.

Nie, Ježiš nehovorí "v deň kedy to začne"! Ak hovorí o súžení aké predtým nebolo a ani potom nebude tak nie je jedno, či to bude trvať päť alebo šesť dní. Všakže?
A keby neboly zkrátené tie dni, nebolo by zachránené niktoré telo;
ale pre vyvolených budú zkrátené tie dni. {Mt 24:22}
A tu sme pri kardinálnej otázke! Budú nejakí vyvolení?

• A riekol: Nezkazím pre tých desiatich. {Gn 18:32}
  ... a nenašlo sa ich ani desať !!!!!!!!!!!

A ja som NIKDY nepočul NIKOHO modliť sa,
aby sa to nestalo v zime ani v sobotu.

(Keď prichádzajú mrazy, ja zvyknem tento Ježišov príkaz vkladať do mojich modlitieb. Ale potom zase na to zabúdam.)

[Lída Rohalová]

CSP Mt 24,20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.

Préterismus hlásá, že se už všechno stalo. Částečný préterismus (Welton – když už je řeč o préterismu) věří i v příchod Ježíše Krista.

Když jsem pročítala Mt 24 kapitolu, zaujalo mne, že v 24,15 se mluví o ohavnosti zpustošení. To je odkaz na Daniele. Proroctví o pádu Jeruzaléma se vyplnilo v roce 70 n. l. Do stejného úseku je zařazen verš 24,20. Je důležité si uvědomit, pro koho/pro jakou obec píše Matouš své evangelium.

Pokud chce někdo vztahovat tyto verše pro současnost, bylo by to až „druhotné naplnění"; bylo by tedy třeba identifikovat novou ohavnost zpustošení. PROČ? Protože tehdy říkal Ježíš učedníkům varování, a to varování zachránilo lidem životy, protože ho vzali vážně. A aby dnes toto varování zachránilo lidem životy, je nutné znát, co je ohavnost zpustošení dnes, pokud vůbec je.

Za mě se přikláním k historickému naplnění v dějinách.

Podívejme se na Markovo evangelium.

CSP Mk 13,18 Modlete se, aby «k vašemu útěku» nedošlo v zimě.

U Marka se už výzva k modlitbě, aby to nebylo v sobotu, neobjevuje. Je tam jen, aby k tomu nedošlo v zimě. Opět v souvislosti s ohavností zpustošení z odkazu z Daniele. Proroctví o Jeruzalému se naplnilo v roce 70 n. l. Marek psal své evangelium jinému okruhu lidí než Matouš, a proto se tam neobjevuje zmínka o sobotě. A zřejmě je Markovo evangelium starší než Matoušovo.

A co Lukáš k této tématice?

CSP Lk 21,36 Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka."

Ani zima, ani sobota, ale každý čas.

Zaujal mne Lk 21,20-24
20 „Když uvidíte, že Jeruzalém je obkličován vojsky, tehdy vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení.
21 Pak ti, kdo jsou v Judsku, ať utíkají do hor, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať vyjdou, a kteří jsou na venkově, ať do něho nevcházejí,
22 protože toto jsou dny trestu, aby se naplnilo všechno, co je napsáno.
23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliká tíseň na zemi a hněv proti tomuto lidu.
24 Padnou ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všecky národy, a po Jeruzalému budou šlapat národy, dokud se nenaplní jejich čas."

Zde je konkrétně řeč o dobytí Jeruzaléma. A že to jsou dny odplaty.

Závěr:

CSP Mt 24:20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
CSP Mk 13,18 Modlete se, aby «k vašemu útěku» nedošlo v zimě.
CSP Lk 21,36 Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka."

Všechno toto prohlásil Ježíš. Jaká modlitba z toho je správná?

Je lepší věřit, že každý z evangelistů má nějaký teologický záměr, nebo si něco vybrat a udělat z toho věroučný bod?

(Pro ty, kteří si třebas myslí, že si tady dělám z někoho legraci, tak nedělám. Myslím to zcela vážně a beru to jako bod do diskuse).

Ještě jedna věc: Nerozumím verši Mt 24,34-35:
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou."

Tento verš se vyskytuje ve všech třech evangeliích.

Jak tomu rozumíte vy?