Demokracia v cirkvi

[Neregistrovaný]

Bola som členkou menovacieho výboru na konferencii Slovenského Združenia a za seba môžem, povedať, že oceňujem prístup Mikuláša Pavlíka. Napriek nedemokratickému systému volieb jednotlivých administrátov sa snažil dať dostatočný časový priestor a dostatok informácii o jednotlivých kandidátoch, aby sa členovia menovacieho výboru vedeli rozhodnúť, čo najzodpovednejšie. Vrámci možností, voľby viedol natoľko otvorene a čestne, ako sa to dalo. Zažila som však pri zborových voľbách aj veľa nekalých praktík a manipulácie. Samozrejme, že demokratický systém ľudí nezmení, ale keď sa cirkev navonok tvári, že najdôležitejší sú v cirkvi radoví členovia - laici, a potom tí laici majú najmenšie slovo vo vedení cirkvi, je to nečestné. Ako cirkev odsudzujeme nedemokratické režimy, ale sami podporujeme nedemokratické spôsoby vedenia cirkvi.

[Daniel Pszczolka]

[quote="Ninka"][quote="Hosť"]
A stalo sa niekedy, že by niekomu mandát nepredĺžili? Lebo mi to takto znie, že to je celé len také divadielko, fraška, aby členovia mali pocit, že cirkev je demokratická Viete mi niekto povedať, ako to tam prebieha? Ďakujem...[/

Už jsem to zažil. Nebudu toho bratra jmenovat, protože je pořád členem církve.

[ambassador]

Zažila som však pri zborových voľbách aj veľa nekalých praktík a manipulácie. Samozrejme, že demokratický systém ľudí nezmení, ale keď sa cirkev navonok tvári, že najdôležitejší sú v cirkvi radoví členovia - laici, a potom tí laici majú najmenšie slovo vo vedení cirkvi, je to nečestné. Ako cirkev odsudzujeme nedemokratické režimy, ale sami podporujeme nedemokratické spôsoby vedenia cirkvi.

Tučně vytištěné větě bych rád rozuměl. O jakém "vedení" církve je tu řeč?" Může to být nějak ilustrováno?

[Neregistrovaný]

Zažila som však pri zborových voľbách aj veľa nekalých praktík a manipulácie. Samozrejme, že demokratický systém ľudí nezmení, ale keď sa cirkev navonok tvári, že najdôležitejší sú v cirkvi radoví členovia - laici, a potom tí laici majú najmenšie slovo vo vedení cirkvi, je to nečestné. Ako cirkev odsudzujeme nedemokratické režimy, ale sami podporujeme nedemokratické spôsoby vedenia cirkvi.

Tučně vytištěné větě bych rád rozuměl. O jakém "vedení" církve je tu řeč?" Může to být nějak ilustrováno?

Demokracia v cirkvi je zaručená Ústavou CASD, kde v článku 6 sa píše: ´Každý člen cirkvi má právo za rovnakých podmienok plne sa podieľať na živote a činnosti cirkvi´. Podobne v článku 15: ´Zdrojom autority cirkvi sú rovnakou mierou všetci jej členovia.´"
No ale v praxi to tak nevidím, ja ako radoví člen mám podľa skutočných pravidiel určite menší vplyv na smerovanie cirkvi ako kazateľ.

[ambassador]

Zažila som však pri zborových voľbách aj veľa nekalých praktík a manipulácie. Samozrejme, že demokratický systém ľudí nezmení, ale keď sa cirkev navonok tvári, že najdôležitejší sú v cirkvi radoví členovia - laici, a potom tí laici majú najmenšie slovo vo vedení cirkvi, je to nečestné. Ako cirkev odsudzujeme nedemokratické režimy, ale sami podporujeme nedemokratické spôsoby vedenia cirkvi.

Tučně vytištěné větě bych rád rozuměl. O jakém "vedení" církve je tu řeč?" Může to být nějak ilustrováno?

Demokracia v cirkvi je zaručená Ústavou CASD, kde v článku 6 sa píše: ´Každý člen cirkvi má právo za rovnakých podmienok plne sa podieľať na živote a činnosti cirkvi´. Podobne v článku 15: ´Zdrojom autority cirkvi sú rovnakou mierou všetci jej členovia.´"
No ale v praxi to tak nevidím, ja ako radoví člen mám podľa skutočných pravidiel určite menší vplyv na smerovanie cirkvi ako kazateľ.

To jen opakuješ co tu někdo vložil hodně před tebou. Ten kdo první něco řekne ovlivní další a ti to jen opakují. Napiš mi konrétně v čem ti brání "církev" podílet se na životě v církvi? Ty se ve sboru nesmíš svobodně vyjadřovat a mluvit do "věcí". Ty nemáš možnost nesouhlasit s kazatelem nebo kterýmkoliv členem? U vás na členském shromáždění musíte mlčet a nesmíte připomínkovat a tím ovlivňovat směrování sboru-církve? Snažím se ti jen porozumět!

[Hosť]

Na emailovú adresu slovenského združenia bola doručená podpísaná žiadosť o ich vyjadrenie ohľadne dodržiavania rovnosti práv členov v cirkvi.

V marci 2017 dostal pýtajúci sa odpoveď zo združenia, kde sa konštatovalo, že po porade s právnikom prišli k záveru, že rovnosť práv členov cirkvi je dodržaná.
Bolo mu tiež odporučené, že ak s uvedeným záverom nesúhlasí, môže sa obrátiť na Výbor únie.
Toto aj urobil a argumentáciu rozšíril o dôvody uvedené v Cirkevného poriadku:

„Cirkev adventistov siedmeho dňa prijala zastupiteľský (reprezentačný) model riadenia cirkvi, čo znamená, že autorita prislúcha celému členstvu a je vyjadrovaná prostredníctvom riadne zvolených zástupcov na všetkých organizačných úrovniach." (CP, str. 23, slovenské vydanie z roku 2016)

Ohľadne združenia sa následne hovorí: „V organizáciách so štatútom združenia spôsob zastupovania určuje ústava a vnútorné smernice.“ Nepredpokladám však, že spomenutá ústava či smernice môžu byť v rozpore s uvedeným princípom „riadne zvolených zástupcov“, ako to uvádza CP.
Nakoniec, takto to predpokladá aj autorka ďalej uvedeného citátu, kde sa píše: „Delegáti jednotlivých zborov volia činovníkov združenia.“ (8T 236.237)
V našom prípade sú však činovníci združenia volení nielen "delegátmi jednotlivých zborov", ale aj inými delegátmi, ktorí nie sú delegátmi žiadneho zboru, a ktorých v skutočnosti nik nezvolil.

Konkrétne vás teda chcem požiadať o odpovede na tieto otázky:
1. Možno delegátov podľa čl. 28 Ústavy, bod (1), písmená c), d), e), f) a g), teda kazateľov a iných zamestnancov cirkvi, považovať v zmysle Cirkevného poriadku za „riadne zvolených”?
2. Ak áno, pri akej príležitosti a akým grémiom (ktorým zborom) boli títo delegáti „riadne zvolení“ na konkrétnu konferenciu?
3. Ak nie, uvažujete do budúcnosti o zmene v zložení delegátov konferencie Slovenského združenia?

O odpovedi z Únie budeme podľa možností informovať.

[ambassador]

Byť členom Výboru SZ ako nekazateľ znamená byť trápnou figúrkou prizerajúcou sa tomu, ako si kazatelia robia, čo sa im zachce.

Mám za to, že laičtí členové všech současných výboru v celé čsu jsou jmenovitě známí. To znamená, že jsou to podle autora článku trapné figurky a zvláště ve sz? Já osobně by jsem úlohu trapné figurky nehrál a odešel bych.
Opravdu souhlasíte vy , kterých se to týká, že jste jen trapné figurky? Pokud má student pravdu, pak je na čase "něco" s tím dělat.

[Milan]

Záležitosti, týkající se církevní organizace a správy mají být otevřené, čestné, podle pravidel, férově nastavených. Je demokratická správa a organizace církve jednou provždy daným modelem, „Božím přikázáním“ pro křesťany? Je to věc podstatná (spásonosná), služebná (vedoucí ke zdroji spásy), nebo případná? Podle mne věc případná, tedy taková, která byla přijata a může být užitečná, ale také být nemusí a může být zařízena, nebo zorganizována jinak, aniž bychom se tím dotýkali spásného vztahu k Pánu.
Zkusme přistupovat k pravidlům, nastaveným ve věci organizování konferencí a správy církve, podle Ústavy CASD, jako k věcem pro tuto chvíli daným, nejlepším z možností, nebo nejméně škodícím. Snažme se je dodržovat tak, jak byla míněna a využívat je ku prospěchu církve.
Buďme si vědomi, že není práva bez odpovědnosti (povinností), řádu bez (sebe)kázně a společenství bez důvěry.
Mám za to, že problémy církve nevyřešíme pomocí právních bitev, nebo „větší porce přímé demokracie“. Bez naší osobní obětavosti, bez našeho nasazení, osobní odvahy se věci nepohnou. Nad to, bez Božího přiznání a jeho lásky budeme spolkem do sebe zahleděných, handrkujících se lidí, tvářících se jako Boží vyvolení.

Poznámka na okraj: Pro pořádání konferencí, které jsou „nejvyšším orgánem církve“, existuje v Ústavě církve oddíl, který stanoví postup pro volbu a jmenování delegátů. Mám za to, že je dodržován. Chce-li jej někdo změnit, není jiné cesty, než získat pro podnět „změna Ústavy v oblasti organizace a zastoupení na konferencích“ dostatek sympatizantů a demokratickou volbou jej postoupit na jednání konference a tam jej většinou odsouhlasit. V tom je krása i potíž demokracie; každý má možnost a většina rozhoduje.
Není nakonec osvícená diktatura, neboli biskupský model správy církve, pružnější a spravedlivější?

[Ninka]

Zkusme přistupovat k pravidlům, nastaveným ve věci organizování konferencí a správy církve, podle Ústavy CASD, jako k věcem pro tuto chvíli daným, nejlepším z možností, nebo nejméně škodícím. Snažme se je dodržovat tak, jak byla míněna a využívat je ku prospěchu církve.
...
Poznámka na okraj: Pro pořádání konferencí, které jsou „nejvyšším orgánem církve“, existuje v Ústavě církve oddíl, který stanoví postup pro volbu a jmenování delegátů. Mám za to, že je dodržován. Chce-li jej někdo změnit, není jiné cesty, než získat pro podnět „změna Ústavy v oblasti organizace a zastoupení na konferencích“ dostatek sympatizantů a demokratickou volbou jej postoupit na jednání konference a tam jej většinou odsouhlasit.

Ak som to správne pochopila, tak autor príspevku ani ďalší diskutujúci nechcú Ústavu CASD zmeniť. Jediné, čo chcú, je len to, aby sa dodržiavala. Ty vravíš, že máš za to, že sa dodržiava. Vedel by si to nejak vysvetliť? Napr. myslíš, že články 6 a 15 sa dodržiavajú? Akým spôsobom? Pretože autor tohto vlákna celkom presvedčivo ukázal, že nie

[Milan]

V Ústavě CASD se postupu při volbách v církvi věnuje poměrně krátký odstavec, který uvádí, že podrobnosti stanovuje jednací řád (pro konference) a církevní řád (pro sbory). Jednací řád popisuje principy zastoupení a poměr počtu členů, potřebných k volbě jednoho delegáta, poměr volených delegátů k delegátům „z titulu funkce“ a další oblasti organizace.
Mám za to, že tato pravidla jsou skutečně dodržována.
Těžiště diskuze je však jinde: Jak zajistit, aby církev ve své organizační roli fungovala srozumitelně, otevřeně a čestně, nestranila „vyvoleným“ …. Jsou pravidla i kontrolní mechanizmy nastaveny a zejména plněny tak, aby tento způsob fungování umožňovaly? Autor příspěvku i někteří diskutující zastávají názor, že nikoliv; nabízeným řešením je delegovat na konferenci „veškerou moc voleným sovětům“.
Představme si tedy, že změníme jednací řád pro konference, prosadíme zásadu, že právoplatný mandát lze získat pouze volbou členského shromáždění a zastoupení členů je poměrné. Pro jednání na konferenci, pokud to bude třeba, budou mít kazatelé, vedoucí oddělení a další zástupci institucí statut hostů s právem mluvit a podávat vysvětlení, ale nebudou moci být volení do orgánů konference, ani hlasovat, pokud nebudou řádně zvolenými delegáty. Všechny posty na konferenci budou obsazeny volbou. Neumožní „hlas lidu“, že poměr mezi kazateli a „funkcionáři“ na straně jedné a „laiky“ na straně druhé bude dramaticky jiný než nyní (v neprospěch lidí, kteří nejsou zaměstnanci církve). Zajistí nám tento princip hladké, efektivní jednání, budou rozhodnutí takto ustanoveného grémia kvalitativně jiná, lepší, všeobecně přijímaná…?
Řídí se v církvi vztahy kazatelů a nekazatelů, zaměstnanců a dobrovolníků, profesionálů a amatérů principy „přirozeného výběru“ nebo „třídního boje“? Jsou jejich zájmy „nesmiřitelně protikladné?“ Je společenství církve nekonečnou množinou, kde je připraveno nepřeberné množství schopných, čestných pracovitých, skromných a ochotných členů, okamžitě zastoupit ty unavené, líné, egoistické a neschopné? Kam patříme „my“ a kdo jsou „oni“.
V demokratických státech existují různé typy uspořádání zákonodárných i výkonných orgánů a liší se i pravidla voleb. Je „spravedlivější“ poměrné zastoupení, nebo je „výhodnější“ většinový systém? Nebo kombinace? Je prezidentský systém lepší než systém, ve kterém má prezident pouze formální roli? Zajistí přímá volba prezidenta „vyšší porci demokracie“ než volba parlamentní? (Při porovnání pánů Zemana a Kisky je zřejmé, že výsledek přímé volby může být velmi špatný, stejně jako velmi dobrý, důležitější než forma je obsah, tedy osobnost).

Úsilí o nastavení a respektování pravidel pro zastupování na konferencích i rovnoprávnost v církvi je důležité. Ale není jedinou, ani rozhodující podmínkou pro to, aby církev byla živým společenstvím, které se vzájemně podporuje, a plníila úkoly, kterými byla pověřena (kterými jsme byli pověřeni my).