Milan napísal:Argumentace tím, že něco v Bibli není napsáno, tudíž je to hříšné je lichá. Kde je v Bibli napsáno, že Bůh dovoluje jezdit v sobotu do sboru autem, MHD, vlakem?
Dovolávat se židovské tradice je ošidné. Jak to, že v sobotu, podle židovské tradice, nepočítáme kroky? Nebo z domu vynášíme peníze na dary. Nebo dokonce na koupi „zbožné literatury“. A pak si tato břemena neseme (vezeme) domů. Zapalujeme oheň (ať již fyzicky, nebo přeneseně-topíme, svítíme…). Krom toho, židovská tradice zahrnuje i jiné oblasti života, a v těch ji bohorovně přehlížíme. Proč jsou tedy některé tradiční židovské sobotní předpisy výjimkou?
Zmiňovaná svatba v Káni (Jan 2.kap.) ukazuje na Kristův zázrak proměny vody ve víno. Proto v něj jeho učedníci uvěřili. O sobotě v textu není ani slovo.
Jinak odkazuji na text, který jsem napsal svadobníkovi:
Židé nesměli v sobotu trhat klasy (sklízet obilí) pro utišení hladu. Ježíš v tom nevidí nic špatného. Mojžíšů zákon přikazoval porušení soboty (např.sbírání dřeva pro přípravu jídla nebo otop) trestat- dokonce i smrtí (Nu 15,32). Ježíš poukazuje na to, že v jeho přítomnosti se dějí věci, které zákon zakazuje.
V čem se příprava jídla-trhání klasů liší od přípravy jídla na svatební hostině, nebo od přípravy jídla na sborové agapé, nebo na přípravu jídla na biblickém týdnu?…když odhlédneme od bohatosti stolu. V malém můžeme, ale od dejme tomu 20 klasů, nebo 5 chlebíčků, je to už přes čáru, je to hříchem? Nebo-pro nás je to hříchem, ale když to naplánujeme mimo sobotu, zaplatíme mimo sobotu a využijeme služeb „nevěřících“, je to správné?
Je svatební obřad „práce a komedie“? Jak se to vezme. Ale obdobně je i to i se sobotní bohoslužbou. A ostatně i s jakýmkoli významným dnem, nebo obřadem v životě.
Nabízím několik otázek pro přemýšlení:
Židovská tradice nabalila na sobotní přikázání spoustu nařízení. Jak je na tom adventní tradice? Proč soudíme ty, kteří jednají jinak?
Zmiňuje Ježíš v pozitivním smyslu nějaký zákaz, související se sobotou- vyzdvihuje to, co se v sobotu dělat nesmí? Všude čteme pouze o tom, že zákazy boří. Má k tomu totiž právo, je Božím Synem.
Sobota je pro nás, adventisty důležitá. Ale neměla by nám zakrýt skutečnost, že rozpoznávací znamení Ježíšových učedníků jsou jiného kalibru.
Apoštol Pavel píše Titovi (Tit 3:5-9): On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého…Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné. Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu.
...Kde je v Bibli napsáno, že Bůh dovoluje jezdit v sobotu do sboru autem, MHD, vlakem?
Hloupá otázka v době před 2000 léty nebyly auta, MHD ani vlak. Jezdilo se na oslu. I Ježíš vjel na oslu do Jeruzaléma a dojel a vešel do chrámu a do chrámu židé chodili hlavně v sobotu, proto to mohla být i sobota, akorát jim tam všechno rozházel a pořádně jim vynadal...

Dnes Židé nejezdí v sobotu autem, ale jdou do synagogy pěšky. A je to správné, dělají tak i něco jistě pro své zdraví. A to nikoliv podle Mojžíšova zákona, ale jen a pouze podle vlastní tradice a zákonů.
Jak slaví šábes židé v sobotu:
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/judai ... ek--370057
...Jak to, že v sobotu, podle židovské tradice, nepočítáme kroky? Nebo z domu vynášíme peníze na dary. Nebo dokonce na koupi „zbožné literatury“. A pak si tato břemena neseme (vezeme) domů. Zapalujeme oheň (ať již fyzicky, nebo přeneseně-topíme, svítíme…). Krom toho, židovská tradice zahrnuje i jiné oblasti života, a v těch ji bohorovně přehlížíme. Proč jsou tedy některé tradiční židovské sobotní předpisy výjimkou?
Právě proto, že nejsme židé, tak nemusíme jejich tradici 100% zachovávat, ale samozřejmě si můžeme vybrat co z toho budeme navíc zachovávat a co ne. Počítání kroků, vynášení peněz, koupě náboženské literatury a odnos domů, zapalovaní ohně není součástí Mojžíšova zákona, jehož zákony, které jsou dodnes v platnosti respektujeme, protože je nikdo nezrušil a budou platit až do 2PJK.
...Zmiňovaná svatba v Káni (Jan 2.kap.) ukazuje na Kristův zázrak proměny vody ve víno. Proto v něj jeho učedníci uvěřili. O sobotě v textu není ani slovo.
Nepochopils, proč jsem verš uvedl, začíná slovy "Třetího dne a to bylo úterý, pouze sobota byla nazvána sobotou, ostatní dny byli první druhý, třetí atd. Dnes se svatby v Izraeli dělají na večer a nedělají se v sabat, aby tento nebyl nijak narušen, viz výše jak probíhá šabat u židů. O svatbě v sobotu není v Písmu jediná zmínka, ani Ježíš ani apoštolové se nezúčastnili nikdy svatby v sobotu, natož aby ji Bůh požehnal. Duchovno v sobotu nelze spojit se svatebním veselím, které je na svatbě. To by z toho šabatu byl pěkný bordel a chaos.
...Židé nesměli v sobotu trhat klasy (sklízet obilí) pro utišení hladu.
Lukáš 6:1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
Třeba se Ježíš řídil i tímto veršem ze SZ a navíc On byl Pánem soboty, mohl si to dovolit. Klasy navíc jen trhal a nepoužívali srp! A to mohl na jakémkoliv poli s klasy, sobota - nesobota, nepočítalo se to rozhodně jako práce v sobotu:
[KB1613] Dt 23:25 Všel-li bys do obilí bližního svého, natrháš sobě klasů rukou svou, ale srpem nebudeš žíti obilí bližního svého.
...V čem se příprava jídla-trhání klasů liší od přípravy jídla na svatební hostině, nebo od přípravy jídla na sborové agapé, nebo na přípravu jídla na biblickém týdnu?…když odhlédneme od bohatosti stolu. V malém můžeme, ale od dejme tomu 20 klasů, nebo 5 chlebíčků, je to už přes čáru, je to hříchem? Nebo-pro nás je to hříchem, ale když to naplánujeme mimo sobotu, zaplatíme mimo sobotu a využijeme služeb „nevěřících“, je to správné?
Jestliže utržení 20 klasů trvá minutu a nelze to považovat za práci, pak uvaření polévky, druhého jídla na svatbu, zákusků, dort apod. či agapé trvá minimálně celé dopoledne či den, a to už se považuje za práci v sobotu. Takto dnešní sestry ve sboru vaří namísto účasti ve sboru celé dopoledne ve vedlejším domku polévku na agapé, zákusky na talířky, salát do misky atd. a drbou u toho. Jedinou přípravou jsou potraviny, které si k tomu možná připravily v pátek. Takže také vědomě hřeší (a je jim to jedno). Neohřívají již připravené, ale vytvářejí ho. Ohřívaní jídla samozřejmě hřích není. To dělají dnes v sobotu i židé a za hřích to nepovažují. Pokud využijeme služeb nevěřících v sobotu je to správné, abychom nehřešili, ale zároveň fikané a vychcané od nás, hlavně i proto,
protože jsme leniví a pohodlní a využíváme služeb jiných v sobotu.