Rodiny cinovnikov v zbore
Rodiny cinovnikov v zbore
Chcem sa opytat aky mate nazor na otazku rodiny cinovnika v zbore. Jedna sestra, ktora je uz v CASD skoro 15 rokov sa stala starsou zboru a tak isto clenkou vyboru Slovenskeho zdruzenia aj ked: doteraz nedokazala svojim prikladom presvedcit manzela aby co i len prisiel s nou niekedy do zboru a tak isto svoje dve dospele deti. Navyse jej dcera vstupila do manzelskeho zvazku s katolikom a stala sa clenkou Rimskokatolickej cirkvi. Moja otazka: "Moze takato sestra vykonavat zodpovedne funkciu starsej zboru a zaroven funkciu clenky vyboru SZ CASD? Dakujem za vase nazory.
Re: Rodiny cinovnikov v zbore
1 Tm 3,1-7
Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
Podobný popis je níže u požadavků na jáhna.
Věřím, že by se měl vztahovat na dnešní ,,funkcionáře/autority" v církvi.
Danou osobu neznám, ani její situaci.
To že děti jsou v jiné církvi nemusí být ještě nutně znak toho, že jsou špatně vychované/vedené.
V dospělosti se muž i žena oddělují od svých rodičů a přilnou ke svému muži/ženě. Věřím, že není jen jedna správná církev.
Na druhou stranu ŘKC nemám rád
pro její věrouku a církevní praxi.
Spíš mě zaráží to s tím manželem.
Na jednu stranu věřím, že rodinná situace by neměla znemožňovat křesťanům, aby v církvi sloužili, na druhou stranu, pokud nedokáží být manželé za jedno ohledně návštěv shromáždění jednoho konkrétního sboru církve, tak je to podivný vzor ala Timoteovi.
Někdy ale i rodina kazatele nejezdí každý týden s ním po zborech a zůstává bez něj v jednom místě/sboře.
Moje odpověď a můj názor: Sestra může vykonávat své dvě funkce zodpovědně. Tečka.
Ale text, který jsem uváděl výše se spíše snaží zabránit tomu, aby vznikl důvodně špatný obraz o církvi podle jejích představitelů, aby lidé neměli špatný vzor.
1 Tm 3,10
Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
Titovi 1,6
Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.
2 Kor 6,3
Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,
Otázka tedy je, jestli chování dcer a manžela, které je uvedeno by se mělo dané sestře vytýkat.
Na závěr bych jakožto vzdálený hodnotitel z fóra, který nezná sbor ani rodinu ani tu sestru zacitoval:
Lukáš 12, 14 „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
Není lepší konkrétní případy řešit přímo v konkrétním sboru?
Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
Podobný popis je níže u požadavků na jáhna.
Věřím, že by se měl vztahovat na dnešní ,,funkcionáře/autority" v církvi.
Danou osobu neznám, ani její situaci.
To že děti jsou v jiné církvi nemusí být ještě nutně znak toho, že jsou špatně vychované/vedené.
V dospělosti se muž i žena oddělují od svých rodičů a přilnou ke svému muži/ženě. Věřím, že není jen jedna správná církev.
Na druhou stranu ŘKC nemám rád

Spíš mě zaráží to s tím manželem.
Na jednu stranu věřím, že rodinná situace by neměla znemožňovat křesťanům, aby v církvi sloužili, na druhou stranu, pokud nedokáží být manželé za jedno ohledně návštěv shromáždění jednoho konkrétního sboru církve, tak je to podivný vzor ala Timoteovi.
Někdy ale i rodina kazatele nejezdí každý týden s ním po zborech a zůstává bez něj v jednom místě/sboře.
Moje odpověď a můj názor: Sestra může vykonávat své dvě funkce zodpovědně. Tečka.
Ale text, který jsem uváděl výše se spíše snaží zabránit tomu, aby vznikl důvodně špatný obraz o církvi podle jejích představitelů, aby lidé neměli špatný vzor.
1 Tm 3,10
Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
Titovi 1,6
Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.
2 Kor 6,3
Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,
Otázka tedy je, jestli chování dcer a manžela, které je uvedeno by se mělo dané sestře vytýkat.
Na závěr bych jakožto vzdálený hodnotitel z fóra, který nezná sbor ani rodinu ani tu sestru zacitoval:
Lukáš 12, 14 „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
Není lepší konkrétní případy řešit přímo v konkrétním sboru?
Re: Rodiny cinovnikov v zbore
Myslím, že se to vše odvíjí od sboru samotného, vždyť v něm proběhly volby, byl jmenovací výbor, který určitě kandidáty probíral.Chcem sa opytat aky mate nazor na otazku rodiny cinovnika v zbore. Jedna sestra, ktora je uz v CASD skoro 15 rokov sa stala starsou zboru a tak isto clenkou vyboru Slovenskeho zdruzenia aj ked: doteraz nedokazala svojim prikladom presvedcit manzela aby co i len prisiel s nou niekedy do zboru a tak isto svoje dve dospele deti. Navyse jej dcera vstupila do manzelskeho zvazku s katolikom a stala sa clenkou Rimskokatolickej cirkvi. Moja otazka: "Moze takato sestra vykonavat zodpovedne funkciu starsej zboru a zaroven funkciu clenky vyboru SZ CASD? Dakujem za vase nazory.
Když je sbor malý nebo v je v něm málo ochotných či schopných lidí, pak jsou zvoleni ti, kteří jsou ochotni.
Že přitom nastávají omyly je nasnadě a to nejen na úrovni sboru, ale i voleb ve sdružení či unii, divize, GK...
Takže odpověď na otázku může znít ano, je to možné, sestra může vykonávat zodpovědně obě služebnosti. Na druhou stranu je docela reálné, že se sbor, jako celek, mýlil, že třeba není vhodný typ a na služebnosti se nehodí a že její rodinná situace může negativně ovlivnit některé věci.
Že manžel nechodí by mi osobně nevadilo, mohou i tak mít spolu krásný vztah a to samé s dcerou, sňatek a členství u katolíků byla její volba, ne mámy. Třeba teď bude mít sestra více možností na evangelizaci

Re: Rodiny cinovnikov v zbore
Konkrétní, výše popisovanou situaci, neznám. Co lze z popisu vyčíst:
1. Sestra je 15 let pokřtěná, vdaná a má dospělou dceru. Z toho vyplývá, že se provdala dříve, než uvěřila. Její manželství je natolik pevné, že přečkalo změnu životního postoje jednoho z manželů. (samozřejmě je zde možnost i jiné geneze vztahů, ale o ničem takovém se text nezmiňuje).
2. Dospělá dcera se rozhodla žít v manželství a přijala způsob prožívání víry svého manžela. Pro mnoho adventistů horší představa, než kdyby odpadla od víry.
3. Pokud bychom přijali formální logiku textů apoštola Pavla v radách Timoteovi a Titovi, sestra by se jako žena nestala nikdy starší sboru. Zda plní kritéria osobního vztahu víry, spořádané rodiny, je jednou vdaná a její dcera je křesťankou a řádným občanem, z popisu úplně nevyplývá, ale lze to předpokládat.
Co z toho pro nás plyne? Bez bližších znalostí situace pouze důvěra, že mateřský sbor i konference Slovenského sdružení (případně Výbor sdružení) rozhodli moudře a Pán Bůh se k jejich rozhodnutí přizná.
Osobně na mne úvodní otázka působí trochu účelově, protože charakteristiky hlavních postav jsou ploché, popsaná pouze z hlediska příslušnosti k CASD. Jaké je působení sestry ve službě starší? Co sbor pod jejím vedením? Jak se projevuje ve Výboru SZ?
Postavení slovenské katolické církve a její vnímání je ve společnosti na Slovensku jiné než situace stejné církve v Čechách.
Sňatky adventistů, nebo křesťanů jiných vyznání a katolíků mohou představovat zkoušku vztahů nejen u snoubenců, ale i širších rodin a společenství víry. Zkusme si to pro tentokrát představit očima katolíků...
1. Sestra je 15 let pokřtěná, vdaná a má dospělou dceru. Z toho vyplývá, že se provdala dříve, než uvěřila. Její manželství je natolik pevné, že přečkalo změnu životního postoje jednoho z manželů. (samozřejmě je zde možnost i jiné geneze vztahů, ale o ničem takovém se text nezmiňuje).
2. Dospělá dcera se rozhodla žít v manželství a přijala způsob prožívání víry svého manžela. Pro mnoho adventistů horší představa, než kdyby odpadla od víry.
3. Pokud bychom přijali formální logiku textů apoštola Pavla v radách Timoteovi a Titovi, sestra by se jako žena nestala nikdy starší sboru. Zda plní kritéria osobního vztahu víry, spořádané rodiny, je jednou vdaná a její dcera je křesťankou a řádným občanem, z popisu úplně nevyplývá, ale lze to předpokládat.
Co z toho pro nás plyne? Bez bližších znalostí situace pouze důvěra, že mateřský sbor i konference Slovenského sdružení (případně Výbor sdružení) rozhodli moudře a Pán Bůh se k jejich rozhodnutí přizná.
Osobně na mne úvodní otázka působí trochu účelově, protože charakteristiky hlavních postav jsou ploché, popsaná pouze z hlediska příslušnosti k CASD. Jaké je působení sestry ve službě starší? Co sbor pod jejím vedením? Jak se projevuje ve Výboru SZ?
Postavení slovenské katolické církve a její vnímání je ve společnosti na Slovensku jiné než situace stejné církve v Čechách.
Sňatky adventistů, nebo křesťanů jiných vyznání a katolíků mohou představovat zkoušku vztahů nejen u snoubenců, ale i širších rodin a společenství víry. Zkusme si to pro tentokrát představit očima katolíků...

Kto je prítomný
Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 9 neregistrovaných