Definícia zachovania/dodržania šabatu

[log]

Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.

[Lída Rohalová]

Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.

Pokud je zachovávání soboty co by znamení věrnosti Stvořiteli nedůsledné, někde je chyba. Toto vlákno i přes některé své nedostatky ukazuje na rozporuplnost teze "sobota jako znamení věrnosti Stvořiteli". Buď je toto zachovávání důsledné, tzn. všechny biblické příkazy + E.G.W., anebo je to zachovávání laxní, a pak se nejedná o víru v tezi "sobota jako znamení věrnosti".

Toto vlákno pokládám za své dítě, ač jsem ho nezaložila. Jen podotýkám, že nenapadám ničí osobní víru a nemám nic proti slavení soboty podle svého svědomí. Ale zachovávání soboty jako znamení věrnosti Stvořiteli pokládám za velký omyl adventismu, který zastiňuje samotného Krista.

[mikim]

Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.

Pokud je zachovávání soboty co by znamení věrnosti Stvořiteli nedůsledné, někde je chyba. Toto vlákno i přes některé své nedostatky ukazuje na rozporuplnost teze "sobota jako znamení věrnosti Stvořiteli". Buď je toto zachovávání důsledné, tzn. všechny biblické příkazy + E.G.W., anebo je to zachovávání laxní, a pak se nejedná o víru v tezi "sobota jako znamení věrnosti".

Toto vlákno pokládám za své dítě, ač jsem ho nezaložila. Jen podotýkám, že nenapadám ničí osobní víru a nemám nic proti slavení soboty podle svého svědomí. Ale zachovávání soboty jako znamení věrnosti Stvořiteli pokládám za velký omyl adventismu, který zastiňuje samotného Krista.

Sobota jako znamení Božího lidu

Jan vidí ve Zjevení zapečeťování Božích služebníků, vidí přírodní živly - zemětřesení, vichřice a politické sváry - představené, že jsou drženy čtyřmi anděly. Tyto větry jsou pod kontrolou, dokud Bůh nevyřkne slovo a nenechá je působit. V tom je bezpečí Boží církve. Andělé Boží plní jeho rozkazy, zadržují větry země, aby větry nevály na zemi, ani na moře, ani na žádný strom, dokud by služebníci Boží nebyli zapečetěni na svých čelech. Toto zapečeťování služebníků Božích je to stejné, jaké bylo ukázáno Ezechieli ve vidění.

Zjevení Jana 7,1-4 - Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země a držet čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom. A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři: „Neškoďte zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme otroky našeho Boha na jejich čelech!“ A slyšel jsem počet označených: sto čtyřicet čtyři tisíce ze všech kmenů synů Izraele.

Ezechiel 9,4-6 - Hospodin mu řekl: Projdi středem města, středem Jeruzaléma. Označíš značkou na čelech ty muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi, které se uprostřed něho páchají. A oněm řekl, jak jsem slyšel: Procházejte městem za ním a pobíjejte; vaše oko ať se neslituje, nemějte soucit.

Co je pečetí živého Boha?

Exodus 20,8-11 - Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

Exodus 31,13,16-17 - Promluv k synům Izraele: Jistě budete zachovávat mé soboty, neboť to je znamení mezi mnou a vámi po všechny vaše generace, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. Ať synové Izraele zachovávají sobotu a slaví sobotu po všechny své generace jako věčnou smlouvu. Bude věčným znamením mezi mnou a syny Izraele, neboť v šesti dnech Hospodin učinil nebesa a zemi a sedmý den přestal a oddechl si.

Ezechiel 20,12,20 - Dal jsem jim také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a jimi, aby věděli, že já jsem Hospodin, jejich Posvětitel. Svěťte mé soboty, ať jsou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.

Na Boží lid bude vložena pečeť a tou pečetí je zachovávání jeho svaté soboty. Tak jako lidu Izraele také nám je dána sobota „k věčné smlouvě“, i my jsme vírou v Ježíše Krista duchovním Izraelem. Pro všechny, kteří ctí Boží svatý den, je sobota znamením, že je Bůh uznává za svůj vyvolený lid. Sobota je zárukou toho, že Bůh s nimi svou smlouvu dodrží. Kdo přijímá znamení Boží vlády, uzavírá s ním věčnou božskou smlouvu. Z deseti přikázání jen čtvrté má pečeť velkého Zákonodárce, Stvořitele nebe a země.

PEČEŤ BOŽÍ

Aby byl oficiální právní dokument, musí nést pečeť zákonodárce. Ta musí obsahovat tři údaje:

1. jméno zákonodárce

2. titul zákonodárce

3. území, na které se zákon vztahuje.

V Desateru přikázání najdeme čtvrté, vyžadující svěcení sedmého dne soboty, jako dne odpočinku a které nese tři údaje pečetě:

1. jméno zákonodárce: „Hospodin“

2. Jeho titul: Stvořitel, „Hospodin učinil“

3. území, na které se zákon vztahuje: „nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich“.

Znamení či pečeť Boží se zjevuje v zachovávání Soboty sedmého dne, Hospodinova památníku stvoření. Znamení šelmy zachovávání prvního dne týdne místo sedmého je toho protikladem. Zjevení Jana poukazuje na to jak se budou vyznačovat ti, kteří nepřijmou znamení šelmy.

Zjevení Jana 14,12 - Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

Zjevení Jana 14,5 - „A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.“ (kral.)

Izaiáš 8,16 - Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky.

Jen ti, kdož obdrželi pečeť živého Boha, budou mít právo vejít branami svatého města. Pečetí živého Boha budou znamenáni jen ti, kteří se povahami podobají Kristu. Mnozí neobdrží Boží pečeť, protože nezachovávají Boží přikázání a nenesou ovoce spravedlnosti.

V den Boží bude veliké množství vyznávajících křesťanů hořce zklamáno. Nebudou mít na svém čele pečeť živého Boha. Vlažní a polovičatého srdce zneucťují Boha daleko více, než ti, kdož se svou nevěrou netají. Tápou v temnotách, zatímco by mohli chodit v poledním světle Slova, pod vedením Toho, který se nikdy nemýlí.

Ti, kteří nyní přijímají poznání a vysvětlení zjevené v Bibli - v Božím Slově, budou těmi, které dovede Beránek k pramenům vod živých a z jejichž očí setře všelikou slzu.

Ano, sobota je skutečně znamením mezi Bohem a Jeho lidmi!

Jedna část lidí přijetím znamení podřízenosti světské moci přijme znamení šelmy, druhá, která se rozhodne, že zůstane věrná Boží autoritě, přijme Boží pečeť.

Zjevení 14,9,12 - Za nimi pak letěl ještě třetí anděl a volal mocným hlasem: „Klaní-li se někdo šelmě a jejímu obrazu a přijímá-li její znamení na čelo nebo na ruku, i ten bude pít neředěné víno Božího hněvu, které je vlito do kalichu jeho rozhorlení; bude trýzněn ohněm a sírou před tváří svatých andělů a před tváří Beránka. Zde je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a Ježíšovy víry.

Znamení šelmy je v přímém protikladu s Boží pečetí, protože obojí musí být umístěno na lidské čelo. Porozuměním Boží pečeti odhalíme podstatu znamení šelmy. Znamení šelmy prostudujte blíže v článku Číslo šelmy 666, Znamení šelmy a Boží pečeť

Již Daniel psal, že malý roh v Daniel 7 kapitole, symbolizující papežství, se bude snažit změnit doby a zákon.

Daniel 7,25 - Povede řeči proti Nejvyššímu, jeho svatým bude činit příkoří a pokusí se změnit i časy a předpisy. (ČEP - Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon.)

A skutečně, formálním označením neděle jako nového dne odpočinku, na rozdíl od soboty, se papežství dotklo jediného přikázání, jehož obsahem je doba: čtvrtého přikázání, pečetě Božího zákona. Znamením šelmy bude proto svěcení neděle jako dne odpočinku, namísto soboty čtvrtého Božího přikázání. Znamení šelmy bude přijato na čelo nebo na ruku. Čelo symbolizuje rozhodování, myšlení, ruka symbolizuje jednání člověka.

Znamení šelmy znamená tedy přestoupení čtvrtého přikázání o sobotě, protože to je znamením a pečetí Jeho smlouvy. Boží varování jasně potvrzuje náš závěr: dodržováním Božích přikázání - včetně čtvrtého, týkajícího se soboty - se vyhneme obdržení znamení šelmy.

Sama Katolická církev připouští, že změna čtvrtého přikázání je pouze její činností a znamením její mocí. Citáty:

„Neděle je znamením naší autority… ...církev je nad Biblí a tento přesun zachovávání soboty (na neděli) je důkazem tohoto faktu.“ (Catholic Record of London, Ontario, září 1923)

Samozřejmě, že katolická církev prohlašuje, že tato změna ze soboty na neděli byl její akt . A tento akt je znamením její církevní moci a autority v náboženských záležitostech. (Odpověď kancléře C.F. Thomase na dopis z 28. října 1894, adresovaná kardinálu Gibbonsovi.)

Svěcení neděle nejen že nespočívá na Bibli, ale je do očí bijícím rozporem s literou Bible, která předepisuje odpočinek v sobotu. Byla to katolická církev, která převedla tento odpočinek na neděli Tak protestanté, navzdory sobě samým, vzdávají svěcením neděle hold autoritě církve. (Monsignor Louis Segur, Plain Talk About Protestantism of Today, 1868, str.213.)

Protestanté si neuvědomují, že svěcením neděle přijímají autoritu mluvčího církve, papeže. (Our Sunday Visitor, 5. února 1950.)

Čtvrté přikázání týkající se soboty jako dne odpočinku (jediné přikázání spojené s časem) se v katolickém Katechismu stalo třetím přikázáním a den bohoslužby byl změněn papežským dekretem ze sedmého dne týdne (soboty) na první den týdne (neděli). Velký papežský debatér, Dr. Eck, který se střetl s Lutherem v roce 1553, řekl:

„V evangeliích nebo Pavlových listech, nikde v celé Bibli není žádná zmínka o odstoupení od soboty a ustanovení neděle; proto tedy neděle zaujala toto místo, protože ji apoštolská Církev ustanovila bez podpory Písma.“

Catholic World napsal:

„Církev převzala pohanskou filosofii a spojila ji s vírou… ...Převzala pohanskou neděli (Den slunce) a přetvořila ji v křesťanskou neděli. Opravdu je tu něco královského, pokud jde o slunce, je to vhodný znak pro Ježíše, Slunce spravedlnosti. Zdá se, že církev v těchto zemích říká – zachovejte staré pohanské jméno tohoto dne, zůstane posvěceno. A tak se pohanská neděle (Den slunce) zasvěcený Balderovi stala křesťanskou nedělí, posvěcenou Kristu.“

Slovo Boží mluví jasně: Desatero přikázání, včetně čtvrtého, nesmí být změněno. Musíme je dodržovat přesně, jak je napsáno Bohem.

Lukáš 16,17 - Spíše však pomine nebe a země, než aby přestala platit jediná čárka Zákona!

Marek 7,7-9 - Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“ Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici!

Každý z nás si musí zvolit mezi lidskými tradicemi a Božím přikázáním: mezi nedělí, znamením autority šelmy a sobotou čtvrtého přikázání, znamením autority Boha, které ustanovil na samém počátku lidské historie.

V současnosti nemá znamení šelmy nikdo. Až bude ale vytvořena aliance mezi papežstvím a Spojenými státy americkými pod vedením křesťanského náboženského pravicového křídla, svěcení neděle se brzy stane povinným pro všechny. Znamení šelmy pak bude vloženo na všechny ty, kteří z obav před pronásledováním odmítnou sobotu a budou světit neděli.

Zjevení 13,17 - takže nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména.

Odmítnutím uctívat šelmu a obdržet její znamení se zařadíme na stranu Boha. Naše čelo tak bude označeno Boží pečetí a naše jméno zůstane zapsané v knize života. Složme svoji důvěru v Ježíše Krista. Budeme-li toužit zůstat mu věrní, dá nám k tomu potřebnou sílu, zejména když budeme muset volit mezi uctíváním šelmy a svěcením jejího dne odpočinku, neděle, nebo uctíváním Boha a svěcením Jeho dne odpočinku, sedmého dne, soboty.

Modlitba

Náš Otče,
i když zatím nikdo neobdržel znamení šelmy, vidíme, jak se nebezpečí objevuje na obzoru. Brzy bude svěcení neděle požadováno po každém a pro ty, kteří odmítnou, nastanou obtížné časy. Prosíme, pomoz nám připravit se na tyto dny a od nynějška světit Tvůj svatý den odpočinku, sedmý den, sobotu. Víme, že skrze milost a moc Tvého Ducha dokážeme zůstat Ti věrní za všech okolností, aby naše jména nebyla vymazána z Tvé knihy života. Ve jménu Ježíše Krista se modlíme.

Amen.

http://www.sedmydensobota.cz/sobota-jak ... ziho-lidu/

[log]

Som presvedceny ze takmer vsetko co predpovedal Izaias I proroctvo Zjavenia sa vztahovalo k tomu, co uz z naseho pohladu je davna minulost (to ze sa to na 100% vsetko nenaplnilo este neznamena ze to nebolo predpovedane pre minulu dobu). V inom vlakne (vierouka/otazky k poslednej dobe) som poukazal na to, ze selmy I jej znamenie I pecat su uz 2000 rokov stara historia a nemaju nam dnes uz co povedat. Uz ked "Jan" pisal Zjavenie, bola to historia (!)

Dvesto rokov stara predstava (EG White) o nedelnom zakone a o moci Ameriky vyzerala vtedy aktualne, ale je z dnesneho pohladu absolutne smiesna. Miliardova Cina je neporovnatelne vacsia a stava sa megavelmocou, z vacsiny katolikov sa uz davno stali ateisti a nedela je to posledne co ich trapi a Europe bude do 100 rokov moslimska a nie katolicka. A to este len bude "veselo".

[mikim]

Som presvedceny ze takmer vsetko co predpovedal Izaias I proroctvo Zjavenia sa vztahovalo k tomu, co uz z naseho pohladu je davna minulost (to ze sa to na 100% vsetko nenaplnilo este neznamena ze to nebolo predpovedane pre minulu dobu). V inom vlakne (vierouka/otazky k poslednej dobe) som poukazal na to, ze selmy I jej znamenie I pecat su uz 2000 rokov stara historia a nemaju nam dnes uz co povedat. Uz ked "Jan" pisal Zjavenie, bola to historia (!)

Dvesto rokov stara predstava (EG White) o nedelnom zakone a o moci Ameriky vyzerala vtedy aktualne, ale je z dnesneho pohladu absolutne smiesna. Miliardova Cina je neporovnatelne vacsia a stava sa megavelmocou, z vacsiny katolikov sa uz davno stali ateisti a nedela je to posledne co ich trapi a Europe bude do 100 rokov moslimska a nie katolicka. A to este len bude "veselo".

Všichni "malí" proroci mluví nejen o tom co už se stalo, ale i o 2PJK.
Nedělní zákon je už na stole a církve ho podepisují, to se naplňuje před našima očima a bude se prosazovat z míst kde mají řkatolíci největší sílu a moc:

http://www.dobakonce.cz/krestanske-cirk ... eni-nedele