log napísal:My vieme, ze na jednej strane otvorene hovori, ze zakon platil iba v minulosti a otvorene nabada krestanov aby sa nenechali skonvertovat na "zidovstvo" aj ked ich budu Zidia presviedcat.
Na druhej strane vidime, ze Pavol hlasa vela pravidiel a prikazani, ktore pochadzaju uz od Mojzisa a tym ich potvrdzuje.
Znamená podle tebe "potvrzení" Mojžíšových pravidel, že se křesťané vracejí pod Sinajskou smlouvu?
log napísal:Ta absolutne klucova veta pre pochopenie je:
Keď ty, Žid, žiješ pohansky, a nie po židovsky, ako to, že nútiš pohanov žiť po židovsky?!
Ako to treba chapat ? Existuje zidovska kultura. Existuje grecka (pohanska) kultura. Tie su uplne odlisne. Ako to, ze nutis pohanov prijat zidovsku kulturu ???
Vykladam teda Pavlovo ucenie tak, ze rusenim Mojzisovho zakona sa snazil hlavne oslobodit pohanov od toho, aby spolu s vierou v Zida--Jezisa museli popriet svoju kulturu a prijat kulturu inych narodov.
Uvazujeme uz v realiach 20 storocia, kedy slovo kultura pozname a je velmi dolezite. Pavlovo ucenie teda mozme chapat tak,ze kazdy krestan ma pravo a slobodu ponechat si svoju kulturu.Ak sa nieco od krestana vyzaduje, je to moralny zakon, ale nie povinnost popriet svoj narod, kulturu ci pohlavie.
Samozrejme, aj takyto vyklad je stale probkematicky, pretoze vsetky palcive temy su prienikom kultury a moralky. Pavlov navod je teda velmi nejasny! Ukazuje aj, ze za urcitych okolnosti sa musia popriet aj zvyklosti a kultura (obetovanie modlam atd.)
Kazdopadne by takyto vyklad vniesol do problemu nove svetlo.
Tebou uvedený text Ga 2,11-14 vnímám takto:
Verš 11 –
Ale když přišel Kéfas do Antiochie, postavil jsem se proti němu tváří v tvář, neboť si zasloužil odsouzení. (CSP)
Pavel se staví proti Kéfovi, protože (Kéfas) si zasloužil odsouzení. Pár jiných překladů například uvádí:
- si zasloužil výtku (F. Žilka, OP, KLP)
- hoden zajisté byl trestání (BKR 1579, 1613)
- byl hoden odsouzení (NBK 2002, MP)
- jeho chování bylo odsouzeníhodné (B21, NBK 2006)
- byl doznán vinným (New Covenant)
- zasluhoval domluvy/byl hoden domluvy (COL, SYK)
- bylo mu co vytknout (SKR)
- bol hoden odsúdenia (ROH)
- si zaslúžil pokarhanie (SKP, SEP, SEVP, SSV)
- si zaslúžil výčitku (BOT)
- protože si to opravdu zasloužil (SNC)
Výčet překladů není celý.
Řecký text uvádí – protože byl odsouzen. ČSP ve výkladové poznámce v14 uvádí: ř.: byl odsouzený; [protože podlehl tlaku a nejednal podle svého poznání a přesvědčení].
12 Než totiž přišli někteří od Jakuba, jídával společně s pohany. Když však přišli, začal couvat a oddělovat se, protože se bál těch, kteří byli z obřezaných.
13 A spolu s ním upadli do pokrytectví i ostatní Židé, takže i Barnabáš byl stržen jejich pokrytectvím.
14 Když jsem však uviděl, že nejdou rovně podle pravdy evangelia, řekl jsem Kéfovi přede všemi: „Jestliže ty, ač jsi Žid, žiješ pohansky, a ne židovsky, jak to, že nutíš pohany, aby žili jako Židé?“
V minulosti jsem nechápala, co to Pavel tak řeší. Můj názor je v současnosti takový:
Pavel vyčítá Petrovi, že nejde podle pravdy evangelia. To je hlavní důvod Pavlova nekompromisního postoje. Pavel je "alergický" na "imitace" nebo "oslabování" evangelia, protože prožil a zažíval Moc evangelia ve svém životě.
Petr nejenže nešel podle pravdy evangelia, které hlásá spasení vírou v Krista Ježíše,
nikoli na základě dodržování židovských předpisů. Petr o správnosti svého chování
nebyl přesvědčen. Nazývá se to pokrytectví. Koukala jsem i na to, co si o tom myslí vykladači Písma. Někteří Petrovo chování možná "zjemňují" tím, že Petrův strach snad znamenal jistý ohled na lidi, kteří přišli z Jeruzaléma. Osobně s tímto výkladem nesouzním, protože podle Pavlovy logiky (a dodávám, že Pavlovi se dostalo velikého zjevení ve věci evangelia) bylo Petrovo chování zcela nepřijatelné, ač to nemusel Petr myslet zle.
Proto si ten řecký text dovoluje říct, že Kéfas
"byl odsouzen".
Další potíž je v tom, že Petr svým chováním uvedl do tohoto pokrytectví ostatní Židy včetně Barnabáše. Tím je potažmo
začal odlučovat od pravdy evangelia, potažmo od jeho spásné moci. Pavel měl k "jinému evangeliu" nekompromisní postoj. Petr byl jednou z vůdčích osobností církve a jeho vliv byl tedy větší nežli by byl vliv obyčejného člena církve. Takže z lidí okolo Petra mohli být místo lidí "vedených" lidé "svedení".
Další zajímavost je, že Petr byl Žid, ale žil pohansky.
Tu nejde jen o jídlo/kulturu/zvyky, jde tu o otázku spásy.
